Vyšehrad strana 19 z 111

Jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejslavnějších textů francouzské filosofa, jehož literární tvorba byla oceněna Nobelovou cenou. Současný intenzivní zájem o Bergsonovu tvorbu svědčí o tom, že vzdor době, která nás od něj dělí, jeho myšlenky rozhodně nezmrtvěly. Nový překlad do češtiny je veden mj. snahou kriticky se vyrovnat s překladem Václava Černého ze třicátých let, jehož jazyk i pojmosloví dnes již poněkud zastaraly, navíc Bergsonově terminologii není vždy nejvěrnější. – Překlad je doplněn zevrubnou studií Tomáše Chudého.

V kuchařce najdete 150 receptů na přípravu stále častěji kupované zeleniny - brokolice. Naštěstí za stále příznivější cenu. Kuchařka je plná nápadů a nových receptů. Jen například receptů na brokolicovou polévku je 11. Dále najdeme mnoho předpisů na hlavní masová i bezmasá jídla, ale i na těstoviny, rýži, koláče a pizzy s využitím této zdravé zeleniny. V úvodní kapitole jsou informace o původu brokolice, o jejím významu na naše zdraví a mnoho dalších důležitých rad, jak s brokolicí v kuchyni pra covat.

Milá knížka plná kreslených vtipů ukazuje legrační momenty při narození nového člena rodiny. Když se miminko narodí, všichni mají pocit, že se zastavil svět. Podle toho se také každý v rodině chová. Vtipné situace soužití s dítětem, jichž si knížka všímá, potěší nejen rodiče, ale i prarodiče, příbuzné, kamarády i známé a časem jistě i vyrostlé miminko.

O majitelích domácích miláčků putuje mezi lidem mnoho humorných historek. Některé z nich, ale i zcela nové, najdeme v knížce kreslených vtipů, která potěší nejen chovatele, ale i nepřející sousedy, kterým kočička občas udělá na rohožce loužičku.

Celiakie je onemocnění, kdy organismus reaguje nepřiměřeně na lepek obsažený v některých obilovinách. V ČR jí trpí 40–50 tisíc lidí. Dietní kuchařka zaměřená na bezlepkovou dietu přináší kolem 150 receptů na pečivo, polévky, knedlíky, masové pokrmy, sladká jídla a pomazánky. Jídla jsou pestrá, chutná a připravovaná z velkého a rozmanitého výběru potravin. Kniha je doplněna nutričními hodnotami.

Prostřednictvím strhujícího vyprávění ožívá před čtenářem svět starověkých říší, těch, kdo určovali jejich osudy, stejně jako těch, kdo se doptávali hvězd či vůle bohů ve snaze uvést běh věcí na zemi v soulad s božským úradkem. Ohniskem děje světového románu je Jeruzalém za dnů posledních izraelských králů, a především osudy proroka Jeremjáše.

Jednou ze stránek české historie naší veřejnosti dosud málo známých je účast Čechů na bojištích II. světové války v německých uniformách. F. Emmert shrnul vyprávění několika takto postižených a jejich prostřednictvím podává obraz světového konfliktu jinak, než je u nás dosud zvykem. Můžeme tu sledovat hrůzy války i utrpení v jejím zázemí, jak je prožívají Češi, většinou násilím donucení stanout na druhé straně, než kam svým smýšlením patřili. Sledujeme tu českýma očima život v německé armádě, děsivé chvíle anglo-amerických leteckých útoků nebo bombardování, ofenzívu Rudé armády atd. Jestliže generace dnešních důchodců si zde osvěží dávno zasuté vzpomínky na bídu potravinových lístků a tmy v ulicích se zatemněním v oknech, střední a mladší generace žijící od dětství v dnešním civilizačním pohodlí užasne nad tím, za jakých okolností lze také žít. Právě v autentičnosti prožitku vyprávějících, v jeho konkrétní naléhavosti, nepřenosné do učebnic, tkví hodnota této knihy.

Kniha je pozvánkou do fascinujícího světa starověkých Římanů, jehož osobitost zůstává někdy nedoceněna – snad proto, že někdy bývá vnímán jako pouhý epigon starověkého Řecka. Kniha z pera profesora srovnávací religionistiky na univerzitě v Erfurtu chce oslovit především čtenáře, kteří se s náboženským světem starých Římanů dosud nesetkali, což je případ i čtenářů českých – nepočítáme-li útlá skripta prof. Hoška z roku 1986, nevyšla o římském náboženství v češtině doposud žádná práce. Autor se snaží předestřít svět římského náboženství v co nejplastičtější a nejživější podobě, ukázat, jak římské náboženství funguje a co konkrétně pro staré Římany znamenalo. Namísto velkého množství dat proto předkládá omezený počet dobře vybraných příkladů, které mají základní náboženské formy a struktury ilustrovat. Zejména úvodní kapitola zasvěcuje čtenáře vynikajícím způsobem do základních „principů“, na nichž antické náboženství stojí a jimiž se liší např. od křesťanství: jeho kolektivní a politický ráz, jeho nereflektovanost a samozřejmá propojenost s každodenním životem, důraz na rituál, nepřítomnost nauky, jeho otevřenost a pluralita různých náboženských forem. V celé knize je pak věnována pozornost společenským aspektům náboženství, které jsou v antice obecně klíčové, neboť jak řecké, tak římské náboženství bylo v prvním řadě náboženstvím obce a bylo úzce provázáno s její politickou strukturou. Součástí knihy je strukturovaná a částečně komentovaná bibliografie a čtyři tematické rejstříky.

Francouzského historika, žijícího klasika evropské i světové medievalistiky Jacquese Le Goffa jistě není třeba dlouze představovat – již proto ne, že celá řada jeho prací vyšla i v češtině. Totéž je však možné říci i o knize, jejíž druhé vydání se právě dostává do rukou čtenářů: Kultuře středověké Evropy. Představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. Kultura středověké Evropy skutečně není jen suchým výčtem událostí, součástí knihy je svým rozsahem ojedinělá obrazová příloha, díky níž je možné do Le Goffovy středověké Evropy takřka vstoupit. Podrobná časová tabulka a slovník nejdůležitějších pojmů pak dodávají knize i rozměr praktické pomůcky pro všechny milovníky nejen dějin nejen středověkých.

Práce předního českého hispanisty nabízí nový vhled do dějin a kultury evropských zemí v době třicetileté války. Na pozadí činů generála Baltasara Marradase vyvstává jak poutavý obraz předbělohorských a pobělohorských Čech, tak i vztahů obou větví habsburského rodu, vývoje v Říši a zákulisní politiky za časů prvního celoevropského válečného konfliktu.

Další svazek řady Člověk a jeho svět se obrací k jedné z prvních velkých civilizací dějin lidstva. Studie historiků z celého světa ukazují skutečného člověka starého Egypta ( rolníka, řemeslníka a umělce, písaře, úředníka, kněze, vojáka, otroka, cizince). Zvláštní část je věnována světu mrtvých a postavení ženy. Na vrcholku pyramidy pak pochopitelně stojí postava faraona.

Více než dvě stě hesel otevírá nový pohled na dějiny, jednotlivá témata i protagonisty alchymie a hermetických věd od jejich vzniku až po novověk. Prvně tak laičtí i odborní zájemci o toto pozoruhodné, leč těžko přehlédnutelné pole lidského vědění a imaginace mají k dispozici spolehlivý zdroj komplexních informací. Česká verze je nově aktualizována a doplněna o postavy a díla z českého prostředí.

Jsou historické události, které nepřestávají inspirovat další a další autory. Jednou z nich je i Spartakovo povstání. Strhující román o vůdci největší vzpoury otroků ve starověkém Římě Spartakovi je nejnovějším zpracováním tohoto stále živého příběhu. Slavný gladiátor pocházel z Thrákie a sloužil v pomocných římských jednotkách, z nichž uprchl, byl ovšem zajat a prodán do gladiátorské školy. Povstání, jež pod jeho vedením v roce 73 před n. l. vypuklo, znamenalo ohrožení samotného Říma, vždyť se k němu postupně přidalo na sto tisíc lidí. Epizody líčící tažení uprchlých otroků a významné bitvy se prolínají s příběhy lásky Spartaka a thrácké kněžky Bacchovy sekty a své místo zde mají i osudy senátorů a dalších svobodných římských občanů. Spartakovo povstání skončilo rozhodující bitvou v Apulii, po níž bylo na šest tisíc otroků ukřižováno podél Via Appia z Říma do Capue.

Síla příběhů lidí odcházejících ze života, jež v této knize předkládají zdravotní sestry Maggie Callananová a Patricia Kelleyová, které se dlouhá léta věnují práci v hospicu, tkví v jejich bezprostřednosti a samozřejmosti, s níž autorky k tomuto tématu přistupují. Vždyť poslední chvíle čekají na každého a nikdo se této společné zkušenosti nemůže vyhnout. Avšak i tyto okamžiky mohou být naplněny vzácnou zkušeností a mimořádným poutem mezi blízkými, jimž odcházející člověk předává poslední dary. Smířením, pochopením, projevením citu, který potlačovali, vyjasněním bolestných nedorozumění. A právě tyto rozhovory posledních chvil, ať už padnou skutečná slova, či dojde jen na gesta a pohyby očí, bývají klíčovými chvílemi pochopení a dorozumění. Autorky rovněž zaznamenávají někdy těžko srozumitelné chování a výroky umírajících, kteří tím chtějí sdělit zcela ojedinělou zkušenost na přechodu mezi dvěma světy. V nakladatelství Vyšehrad vydává Hospicové občanské sdružení Cesta domů.

Již 4. vydání populárně vědeckého díla zachycuje dějiny a strukturu jednoho z nejvýznačnějších učení současnosti. Autorovi náleží zásluha, že odkrývá tento nám blízký základ islámu a ukazuje, že ideologie politického a náboženského terorismu, málo obeznámenými publicisty často z něho odvozovaná, představuje pouze hlučný extrém.