Vyšehrad strana 26 z 143

Poslední román známého finského autora Miky Waltariho, který vyšel za jeho života, se odehrává v Římě za vlády císařů Claudia, Nerona a Domitiana. Autor navazuje na svůj dřívější příběh o počátcích křesťanství, jak je viděl vznešený Říman, nazvaný Jeho království. I jeho pokračování s názvem Nepřátelé lidstva dal Waltari podobu fiktivních memoárů. Římský jezdec Minutus Lausus Manilianus, původem z Antiochie, dospívá v Římě po boku mladého Nerona. Právě zde se poprvé setká s křesťany, považovanými v prvních staletích po přelomu letopočtu za „nepřátele lidstva“. Celý život se v něm bude svářet nedůvěra v nové náboženství s potřebou lidsky pomáhat odsouzeným a zavrženým. Provází na poslední cestě apoštoly Petra i Pavla, a sám přijde o všechny své blízké. Nakonec musí jako starý muž přihlížet definitivnímu zmaření svých pozemských snů, když jeho syn, aniž četl jeho poselství, skončí v aréně.

Amor Towles se v románu Pravidla zdvořilosti pokouší o zdánlivě nemožné – očima ženy probouzí dávno zaniklý svět se všemi jeho nepsanými zákony a zásadami, které něžnému pohlaví nedávaly příliš šancí na seberealizaci a úspěch. Období třicátých let minulého století se mu však daří vykreslit s obdivuhodnou živostí a čtenář se zvědavostí sleduje, kam až se Katey za pomoci šťastných náhod i vlastních schopností podaří vystoupat.

V červnu roku 1954 se osmnáctiletý Emmett Watson vrací domů do Nebrasky. Veze ho správce nápravného zařízení, kde si mladík právě odsloužil rok za neúmyslné zabití. Po nedávné smrti otce propadla rodinná farma bance, a tak má Emmett jasný plán: vzít svého osmiletého bratra a začít nový život na západě. Když však správce odjede, Emmett zjistí, že s nimi tajně přijeli dva uprchlí kamarádi z nápravného zařízení. A že mají o blízké budoucnosti úplně jinou představu…

V červnu roku 1954 se osmnáctiletý Emmett Watson vrací do Nebrasky. Domů ho veze správce nápravného zařízení, kde si mladík právě odsloužil rok za neúmyslné zabití. Po nedávné smrti otce propadla rodinná farma bance, a tak má Emmett jasný plán: vzít svého osmiletého bratra Billyho a začít nový život na západě. Když však správce odjede, Emmett zjistí, že s nimi, ukrytí do kufru vozidla, tajně přijeli dva jeho uprchlí přátelé z nápravného zařízení. A že mají o blízké budoucnosti úplně jinou představu… Towlesův třetí román se stejně jako jeho předchozí knihy Pravidla zdvořilosti a Gentleman v Moskvě vyznačuje silnou atmosférou. Díky neotřelému způsobu vyprávění či barvitým postavám, které nejednou připomenou hrdiny knih Marka Twaina, dokáže potěšit i náročné čtenáře.

Josef Mysliveček (1737–1781), syn mlynáře, se stal jedním z nejvyhledávanějších skladatelů vážné opery druhé poloviny 18. století. Dosáhl úspěchu v Itálii a ovlivnil mladého W. A. Mozarta, s nímž se několik let přátelil. Kniha amerického muzikologa Daniela E. Freemana je první moderní vědeckou monografií o Myslivečkovi, která seznamuje čtenáře s fakty o skladatelově životě a podrobně se zabývá rozborem jeho hudby. Součástí knihy je poznámkový aparát včetně katalogů Myslivečkových děl a jejich nahrávek.

„Nenapravitelný aristokrat“ Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen opustit své apartmá moskevského hotelu Metropol a žít v podkrovním kamrlíku pro personál, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s filozofií svého kmotra velkovévody – pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – nezahořkne a postaví se osudu čelem.

Cesta románové hrdiny Mika začíná v dětském domově v pohraničí, odkud se vydává poznávat svět i sebe sama. Jeho příběh se mísí s historií, jež se vynořuje kdesi na zakarpatské Ukrajině. V mnoha tragických i úsměvných zákrutech se obě linie proplétají, aby nakonec dospěly k překvapivému rozuzlení.

Román o vzniku středověkého opatství Thoronet na jihu Francie, jednoho z trojice klenotů rané cisterciácké architektury, psaný z pohledu „mistra díla“ – dobového architekta a vedoucího stavby. Sledujeme den za dnem, jak středověký mnich-stavitel zápasí s lidskou slabostí a tíhou reality, čelí protivenstvím, ale i rozporům ve svém nitru. Autor knihy Fernard Pouillon získal za text literární cenu Des Deux-Magots.

Poslední představitel mocného a legendami opředeného rodu Rožmberků Petr Vok bezesporu patří mezi významné postavy českých dějin přelomu 16. a 17. století. Stejně tak mu ale náleží výjimečné místo mezi populárními postavami naší minulosti coby prototypu renesančního kavalíra, který dokázal užívat radostí života plnými doušky. Kniha významného znalce našich dějin v období raného novověku prof. Jaroslava Pánka přibližuje obě roviny života pana Petra Voka.

Další vydání slavné Tibetské knihy mrtvých v překladu a s úvodem významného českého sinologa, tibetologa a kulturního antropologa prof. Josefa Kolmaše,

Cesta románové hrdiny Mika začíná v dětském domově v pohraničí, odkud se vydává poznávat svět i sebe sama. Jeho příběh se mísí s historií, jež se vynořuje kdesi na zakarpatské Ukrajině. V mnoha tragických i úsměvných zákrutech se obě linie proplétají, aby nakonec dospěly k překvapivému rozuzlení.

Miku nepoznal své rodiče. Žije v Díře, dětském domově kdesi v pohraničí. Jednoho dne sfoukne na dortu Osmnáct svíček a vyrazí do světa tam venku. Svoje místo na slunci marně hledá v samotě opuštěné prádelny i v nebezpečném mafiánském gangu. Souběžně s jeho příběhem se odvíjí zdánlivě nesouvisející syrové i snové putování haličského mlynáře Nestora s tajemnou dívkou z kavkazských stepí. Z údolí a lesů Zakarpatské Ukrajiny v době první světové války s nimi procházíme skoro celým bouřlivým dvacátým stoletím. Román Raci v hlavě obsahuje prvky iniciačního příběhu, magického realismu i gangsterky, z nichž splétá karnevalový rej lidských osudů ústící do překvapivé pointy.

Je lepší alkoholismus nebo snobismus? A co něžná tyranie nedělních návštěv a povinných bábovek? Kamila, Eda a Emilie žijí ve vesnici podomácku slepené ze zbytků starého světa. Její obyvatelé neustále komentují, co si o všech a o všem myslí, jako kolektivní živý bulvár, před kterým není vůbec nikdo v bezpečí. Než dospějí, musí ti tři ještě strčit holou ruku do klubka slepýšů, cucat cíp mokrého ručníku, postavit parádní bunkr. Zbavit se strýcovy neodbytné pracky a opatrně pohladit kostnaté koleno. Vymazat z paměti obraz roztříštěného skla, uzdravit si podlitiny, nenechat se stáhnout do bezedné hořkosti a osamělosti. To samé by ale měli udělat i dospělí. Románový debut lze číst jako průvodce zvětšenými detaily dětských vzpomínek, ponor do složitých mezilidských vztahů a situací, anebo příběh o úniku ze světa nevstřícného ke křehkosti.

Josef Mysliveček (1737–1781), syn pražského mlynáře, se díky svému nadání stal jedním z nejvyhledávanějších skladatelů vážné opery v druhé polovině osmnáctého století. Dosáhl oslnivých úspěchů v italských operních domech včetně prestižního neapolského divadla San Carlo, jeho opery se uváděly u příležitosti královských oslav a spolupracoval s mnoha proslulými pěvci své doby, jako byli Caterina Gabrielli, Anton Raaff a Luigi Marchesi. Tato kniha z pera amerického muzikologa Daniela E. Freemana představuje dosud jedinou moderní vědeckou monografii věnovanou Myslivečkovu životu a dílu. První část rekonstruuje na základě dochovaných dokumentů Myslivečkův život a zkoumá pozdější vnímání jeho osudu a tvorby. Druhá část přináší podrobné rozbory jeho oper, oratorií a instrumentální hudby včetně hudebních ukázek. Zahrnuje rovněž zcela nové objevy, týkající se mimo jiné Myslivečkových kontaktů s Antoniem Salierim. Zvláštní kapitola je pak věnována Myslivečkově vztahu s W. A. Mozartem, jejich blízkému přátelství, které trvalo několik let, a Myslivečkovu vlivu na Mozartovu vlastní hudbu, včetně jeho první velké italské opery Mitridate, re di Ponto. Kniha také objasňuje původ Mozartovy slavné skladby „Ridente la calma“, která je úpravou jedné z Myslivečkových operních árií. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a katalogy Myslivečkových vokálních a instrumentálních děl s informacemi o vydání a nahrávkách.

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po

Básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Prorokova smrt). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil.