Vyšehrad strana 27 z 143

Anna se přestěhuje s manželem Petrem a synem Vašíkem do Ostravy za Petrovým divadelním angažmá. Mají za to, že se konečně blýská na dobré časy. Oba si zažili své, milují se již od dětství, které prožili v dětském domově. Jenže Petr chce víc. Chce ten dům, který ho již dlouho vábí, chce podávat herecké výkony, ze kterých běhá divákům mráz po zádech. A dům mu jde vstříc. Hojí Anniny rány, dává mu schopnost odhodit na jevišti zábrany a oddat se všem pokušením. Plní se mu každé jeho přání a vše jde jako na drátkách, dokud v blízkém okolí jejich nového domu nezačnou bez zjevných důvodů umírat zvířata. A to je jen začátek.

Básnická sbírka španělské autorky Isabel Bono se vyznačuje lehkostí a jemností použitých jazykových i stylistických prostředků. Mikrobásně v této sbírce jsou lyricky zachycené vzpomínky, obrazy a pocity, které si původně psala jako jakýsi deník, krátký záznam z každého prožitého dne. Obrazy běžných dnů, autorčiny lehce načrtnuté niterné prožitky, strachy, radosti a vzpomínky by však mohly být kohokoliv z nás. Verše doprovázejí minimalistické černobílé ilustrace Karoliny Žitné.

Básnická sbírka španělské autorky Isabel Bono se vyznačuje lehkostí a jemností použitých jazykových i stylistických prostředků. Mikrobásně v této sbírce jsou lyricky zachycené vzpomínky, obrazy a pocity, které si původně psala jako jakýsi deník, krátký záznam z každého prožitého dne. Obrazy běžných dnů, autorčiny lehce načrtnuté niterné prožitky, strachy, radosti a vzpomínky by však mohly být kohokoliv z nás. Verše doprovázejí minimalistické černobílé ilustrace Karoliny Žitné.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti. Jak žít a přežít, když kolem bouří historie? Dramatické osudy první poloviny 20. století vás zavedou do jelenské divočiny, do krásné vily po Němcích v Trutnově i do luxusního hotelu ve válkou zmítaném Trenčíně.

Syndrom vyhoření je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří jsou pod silným tlakem stresorů a mohli by se kandidáty vyhoření poměrně snadno stát. Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to – v každém věku!

Příběh této básnické sbírky začal v roce 2009. Isabel pobývala v domě své tchyně, o niž se starala a pomáhala jí s domácností. Každé ráno zametala terasu. Jednoho dne si všimla, že suché listí, které opadalo ze stromů, je mokré, protože přes noc pršelo. Zdálo se jí, jako by odlesky kapek vody navracely těm listům alespoň trochu života. A řekla si, že to je přesně to, co by měla udělat i ona. Navrátit život svým prožitkům. Napadlo ji, že by měla zachytit z každého dne jednu myšlenku, jeden obraz, a tím je zachránit, znovu je oživit.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti. Jak žít a přežít, když kolem bouří historie? Dramatické osudy první poloviny 20. století vás zavedou do jelenské divočiny, do krásné vily po Němcích v Trutnově i do luxusního hotelu ve válkou zmítaném Trenčíně.

Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program.. Ve Vyšehradu vychází již v 8. vydání, opět s ilustracemi Heleny Konstantinové.

Katarzyně je přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě. Od studenta Martina, kterého zaměstná jako tlumočníka, se dozví o tragické historii blízké vesnice Životice. Katarzyna dojde k názoru, že dávný nacistický masakr může mít spojitost s její devadesátiletou tchyní. Na vlastní pěst rozjede pátrání – netuší ale, že pro vztahy v její rodině to může mít osudové následky.

„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese?

Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom, že tyto problémy byly neřešitelné.

Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.

Moravský básník Jan Skácel se svým dílem zapsal do srdcí čtenářů. Básnická sbírka Hodina mezi psem a vlkem pochází z 60. let, stejně jako Smuténka či Metličky. Po vydání těchto děl byl básník zahnán do politického ústraní. Za své dílo byl oceněn až po roce 1989.

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie, V Metličkách, stejně jako v předchozí Smuténce, upouští Skácel od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů. Archeologové odkryli mimo jiné pozůstatky dvou judských svatyní z doby železné, které existovaly souběžně s jeruzalémským Chrámem. Bohaté nálezy obětních oltářů či kultických předmětů nicméně dokládají existenci více svatyní v tomto regionu; sošky a amulety pak umožňují nahlédnout do domácího kultu. Kniha Davida R. Moulise přibližuje náboženství Izraele právě z pohledu archeologie a snaží se zodpovědět celou řadu otázek: Kde lze spatřovat původ architektury svatyní a motivu rohů na oltářích? Jaký byl význam figurek žen, jezdců na koni a hudebníků? Různá kultická místa postupně zanikla – kdy se tak stalo a proč? Na tyto otázky hledá autor odpověď v textu knihy i prostřednictvím obrazových dokladů.

Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou společnost i oba myslitele v tragikomickém světle.