Vyšehrad strana 34 z 143

Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat. Ačkoli čerpá ze zdrojů vlastní náboženské tradice, jeho pojetí etiky překračuje hranice náboženství a je univerzálně srozumitelné a přijatelné. Základními kameny jeho etického systému je soucítění, které je vlastní všem lidským bytostem, ale také kritické myšlení a spravedlnost.

Za záhadami lidské mysli s uznávaným českým neurovědcem Co je to vlastně vědomí a jaký má vztah k tělu? Renomovaný neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v rozhovoru s Danielou Drtinovou odhaluje fascinující fakta o lidské mysli. V jakém stavu je současná neurověda? Co se skrývá za duševními poruchami a jak je léčit? Dobrodružná cesta do nitra lidského vědomí vám představí tajemství mozku, možnosti využití psychedelik v léčbě a mnoho dalších témat včetně podstaty našeho vnímání smrti a času.

Jak dospělí sloni komunikují se svými mláďaty? Které druhy zvuků používají kosatky při hledání potravy? A jak funguje sociální dynamika ve vlčích smečkách? Nejen těmito otázkami se zabývá ekolog a populární autor knih o přírodě Carl Safina. V nesmírně poutavém vyprávění o životě, emocích a způsobech komunikace u zvířat shrnuje poznatky o inteligenci a reakcích tvorů, kteří jsou nám daleko podobnější, než si vůbec dokážeme představit.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.

Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů. Těžištěm jeho zájmu je filosofická antropologie, vztahy mezi filozofií a náboženstvím, filosofií a politikou. Zde pramení jeho přiléhavé a stručné postřehy k mezím svobody a lidských práv, k současné rodině, občanské společnosti, politice, evropské integraci. S precizností zlatníka promýšlí velká témata kultury, vzdělání a výchovy, na nichž stojí západní civilizace. Otázky, které si klade, čtenáře vedou nejen k pochopení širších souvislostí evropské historie, ale i k vděčnosti za život a svobodu, a především k touze předat je dalším generacím. V závěru knihy Jan Sokol stručně shrnuje hlavní myšlenky svých knížek, které nejsou zrovna běžné, a přitom jsou zásadně užitečné, nebo dokonce na výsost potřebné. 1

"We move too little or in the wrong ways; movement is vanishing from our lives and from medicine,” says Professor Pavel Kolář, a physiotherapist at the forefront of rehabilitative and sports medicine, who works with the sophisticated machinery of the human body and mind to identify the causes of his patients' troubles and restore their health. In this interview with journalist Renata Červenková, he reveals surprising connections that confirm that nothing happens in our bodies by chance.

"We move too little or in the wrong ways; movement is vanishing from our lives and from medicine,” says Professor Pavel Kolář, a physiotherapist at the forefront of rehabilitative and sports medicine, who works with the sophisticated machinery of the human body and mind to identify the causes of his patients' troubles and restore their health. In this interview with journalist Renata Červenková, he reveals surprising connections that confirm that nothing happens in our bodies by chance.

První svazek šestidílné edice zpracovává nejstarší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor archeologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civilizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplatňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.

Z německého originálu přeložili Jan Hlavička, Magdalena Konečná a Pavel Kolmačka Další díl šestisvazkové edice Dějiny světa přináší na přibližně 500 stranách nejnovější poznatky k danému období, jímž je nyní doba zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. Uspořádání kapitol má opět v komplexní perspektivě ukázat souvislost historických událostí, socioekonomického vývoje a kulturních výdobytků v rámci celého světa. Svazek se ve třech velkých oddílech věnuje tématům „různorodosti světa“, „uspořádání světa“ a „výkladu světa“. První část načrtává náboženskou a politickou mapu zkoumaného období, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii. Konečně třetí část se podrobně zabývá náboženskými systémy – kulturou středověkého křesťanství, islámským myšlením či náboženskými proudy v Číně a Indii.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

Nový svazek šestidílných Dějin světa nás opět přivádí trochu blíž současnosti. Nejen časově, ale především díky lepšímu porozumění základům naší doby samotné. První část knihy věnovaná „demografii, technice a hospodářství“ se soustředí na rozvoj dálkového obchodu, k němuž docházelo od 12. století. V jeho pozadí stály nové teoretické poznatky i pozoruhodné výdobytky techniky, jaké nacházíme například v oblasti navigace. Objevitelské cesty do vzdálených koutů země přispívaly k rozšíření stávajícího vědění. V tomto rámci dochází ke střetu křesťanské misie s jinými náboženstvími, jež bude mít osudové důsledky pro nově nalezený „Nový svět“. Expanze vědění je již nezastavitelná. Školy a univerzity se stávají zprostředkovatelkami nových představ a názorů a přispívají k rozvoji nových politických idejí (část „Vláda a politické ideje“). Rostoucí sebevědomí člověka konečně vede k proměně pevně skloubené náboženské soustavy, jak ukazuje část „Kultura, náboženství a socializace“. Jádro předkládaného svazku spočívá tedy na nových objevech a nových strukturách, jež se rozvinuly zhruba mezi lety 1200 a 1800.

Poezie Christiana Morgensterna fascinuje svou nespoutanou fantazijností, hravostí a jazykovou originalitou generace českých čtenářů, překladatelů a hudebníků. Tento výbor vznikl ve spolupráci překladatelů Jany Pokojové a Jana Januly a ilustrátorky Karoliny Žitné a jeho cílem je pomocí nového překladu a ilustrací znovu vytvořit podivuhodný svět Morgensternovy obraznosti a vlákat do něj i ty, kteří se o poezii běžně nezajímají.

Proměny Augustinova pojetí přátelství se ve své nové knize rozhodla sledovat znalkyně jeho díla Lenka Karfíková.

Kniha citátů významných osobností, která potěší a upokojí každého jubilanta.

Román Kokoro (japonské slovo znamená srdce, ale také mysl, duch či cítění) je považován za vrcholné dílo Sóseki Nacumeho, ve kterém mistrně ztvárnil hluboké rozpory japonské společnosti na sklonku éry Meidži (1868-1912). Mladý student se setkává s profesorem, starším mužem, který se drží stranou společnosti, a jeho ženou. Postupně proniká do tajemství profesorova života a odhaluje jeho třináctou komnatu, tragickou smrt jeho přítele ze studií. Nacumeho román je také vylíčením propasti mezi starší a mladší generací, která významně poznamenala Japonsko na počátku moderní éry a je opět aktuální dnes, v době globalizace. Není divu, že celosvětově roste zájem o Sósekiho dílo a samotné Kokoro se dočkalo v posledních letech řady překladů do světových jazyků, mimo jiné již třetího překladu do angličtiny.

Čas je nejcennější věcí, kterou máme. Nemusí ovládat náš život, ale my se můžeme naučit ovládat svůj čas Smyslem této praktické příručky je pochopit, jak a proč ztrácíme náš drahocenný čas, proč prokrastinujeme a nic nestíháme. Zkušená autorka Jarmila Mandžuková čtenářům nabízí nástroje a postupy, pomocí kterých můžou získat návyky efektivního nakládání s časem. Budou mít potom více volného času, který mohou věnovat tomu, co je opravdu baví.