Vyšehrad strana 36 z 143

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Filolog, filosof a básník Friedrich Nietzsche (1844—1900) patří k největším filosofickým géniům nejen svého 19. století, ale bezpochyby všech dob. On sám své veledílo Tak pravil Zarathustra z roku 1882 považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověka budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes – a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem, a snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. Díky kongeniálnímu a dnes již klasickému překladu Otokara Fischera (+ 1938) máme možnost okusit sílu tohoto textu i v českém jazyce. Kniha je doprovázena ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, inspirovanými Nietzscheho Zarathustrou. Nové vydání je tak zároveň poctou tomuto nedávno zesnuvšímu umělci, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Kniha vychází již tradičně ve skvělém překladu Otokara Fischera.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Rozhovor s Dariou Klimentovou, českou baletkou s ohromující kariérou. 18 let působila jako primabalerína - první sólistka - v Anglickém národním baletu. Pro své kariérní úspěchy a ocenění ji lze považovat za naši nejvýznamnější baletku ve světovém měřítku. Dnes vyučuje na Královské baletní škole v Londýně a fotografuje, zejména prostředí světové baletní scény.

24 nejzajímavějších osobností české jógy Rozhovory s 24 nejzajímavějšími osobnostmi, které se v ČR jógou zabývají, včetně starší generace, která u nás s jógou začínala. Jsou mezi nimi Václav Krejčík, Barbora Hu, Karel Nešpor, Lucie Königová, Dalibor Štědronský a další, kteří mluví o tom, čím je jóga obohatila, ale také o úskalích, na která ve své praxi narážejí. Osobnosti jsou vybrány napříč generacemi a různými „školami“ a výsledkem je tak skutečný průvodce po světě české jógy.

Nejúspěšnější český himalájský horolezec Radek Jaroš otevřeně popisuje nejen milníky své sportovní kariéry, ale odhaluje také svůj soukromý život. Jak fungují tělo a mysl při výstupu na osmitisícovku bez kyslíkového přístroje? Co si lze z extrémních vysokohorských podmínek odnést do každodenního života? Velmi osobní rozhovor mezi legendou českého horolezectví a zkušeným novinářem Jiřím Mackem dokresluje množství jedinečných barevných fotografií.

Rozhovory s 24 nejzajímavějšími osobnostmi, které se v ČR jógou zabývají, včetně starší generace, která u nás s jógou začínala. Jsou mezi nimi Václav Krejčík, Barbora Hu, Karel Nešpor, Lucie Königová, Dalibor Štědronský a další, kteří mluví o tom, čím je jóga obohatila, ale také o úskalích, na která ve své praxi narážejí. Osobnosti jsou vybrány napříč generacemi a různými „školami“ a výsledkem je tak skutečný průvodce po světě české jógy.

Nejúspěšnější český himalájský horolezec Radek Jaroš otevřeně popisuje nejen milníky své sportovní kariéry, ale odhaluje také svůj soukromý život. Jak fungují tělo a mysl při výstupu na osmitisícovku bez kyslíkového přístroje? Co si lze z extrémních vysokohorských podmínek odnést do každodenního života? Velmi osobní rozhovor mezi legendou českého horolezectví a zkušeným novinářem Jiřím Mackem dokresluje množství jedinečných barevných fotografií.

Máma je v nemocnici a malý Tom doma hospodaří jen s tátou. O víkendu k nim přijede na návštěvu maminčina sestra, teta Radka s dcerou Luckou. Trochu vypomáhá v domácnosti a při tom vypráví, jak se to vlastně má s jídlem a trávením, jak funguje tajemná Bříše – říše v našem břiše. Čtenáři se společně s Tomíkem a Luckou dozvídají o tom, jak to, co jíme a kdy to jíme, ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Jakou roli v tom hrají Břišani – breberky sídlící v našich střevech? Jak si udržet ty prospěšné a „nekrmit“ moc ty škodlivé? Proč je dobré jíst vlákninu, jak je to s masem, mlékem, zeleninou a se sladkostmi? Formou hravého příběhu se dozvíme mnoho zajímavých souvislostí o tzv. mikrobiomu – obyvatelstvu našich střev, které má podle nejnovějších výzkumů ohromný vliv na naše zdraví a imunitu. Kristýna Mothejzíková (* 1980) je původní profesí biolog-genetik, intenzivně se zajímá o mikrobiom a souvislosti se zdravím a s jídlem. Vyzkoušela bezpočet dietních pokusů, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Její osobní poznatky korespondují s prastarým poznáním i nejnovějšími výzkumy: každému dělá dobře něco jiného, základem jsou ale kvalitní potraviny a péče o střevní mikrobiom. Více než deset let se věnuje počítačové grafice a ilustracím.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti. Studium historie je pro něj v prvé řadě klíčem k porozumění tomu, jak jsme se dostali do situace, v níž jsme, zároveň je mu ale zdrojem inspirace a naděje, že lidské úsilí otevřené spolupráci s Boží milostí může proměňovat svět. Čtenář má v rozhovoru příležitost seznámit se s kořeny Petráčkových duchovních i společenských postojů, setkat se s osobnostmi, které ho formovaly, či nahlédnout do procesu svatořečení kněze Josefa Toufara.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.

Publikace „Jednoduché a zdravé recepty pro seniory“ je určena pro osoby vyššího věku, které si chtějí udržet co možná nejlepší fyzické a psychické zdraví. V úvodu lékaře se čtenář dozví o rizicích a stravovacích problémech tohoto věku, o zásadách stravování a vhodných potravinách. Recepty jsou napsány přehledným způsobem větším písmem. U každého receptu je propočtený obsah bílkovin, tuků a sacharidů. Knížka je obohacena vtipy Václava Hradeckého.

Máma je v nemocnici a malý Tom doma hospodaří jen s tátou. O víkendu k nim přijede na návštěvu maminčina sestra, teta Radka s dcerou Luckou. Trochu vypomáhá v domácnosti a při tom vypráví, jak se to vlastně má s jídlem a trávením, jak funguje tajemná Bříše – říše v našem břiše. Čtenáři se společně s Tomíkem a Luckou dozvídají o tom, jak to, co jíme a kdy to jíme, ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Jakou roli v tom hrají Břišani – breberky sídlící v našich střevech? Jak si udržet ty prospěšné a „nekrmit“ moc ty škodlivé? Proč je dobré jíst vlákninu, jak je to s masem, mlékem, zeleninou a se sladkostmi? Formou hravého příběhu se dozvíme mnoho zajímavých souvislostí o tzv. mikrobiomu – obyvatelstvu našich střev, které má podle nejnovějších výzkumů ohromný vliv na naše zdraví a imunitu. Kristýna Mothejzíková (* 1980) je původní profesí biolog-genetik, intenzivně se zajímá o mikrobiom a souvislosti se zdravím a s jídlem. Vyzkoušela bezpočet dietních pokusů, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Její osobní poznatky korespondují s prastarým poznáním i nejnovějšími výzkumy: každému dělá dobře něco jiného, základem jsou ale kvalitní potraviny a péče o střevní mikrobiom. Více než deset let se věnuje počítačové grafice a ilustracím.

Knížka o tom, jak procvičovat inteligenci vaší ušlechtilé spolubydlící. Jak se kočky učí, co dovedou, proč si tak rády hrají? A je pravda, že se kočky nedají vycvičit? Kniha plná informací pomůže protáhnout mysl i končetiny vám oběma.