Vyšehrad strana 35 z 143

Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádkové příběhy a slečinky z lepších rodin studovaly módní příručky, jak se stát spořádanou ženuškou... ...v Café Groll právě zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární nevěstinec ožívá v novele Jana Štiftera. Příběh o lásce a toužení za svitu červených luceren, usazený do skutečných nočních Českých Budějovic z počátku 20. století. Nechte se hýčkat bordelmamá Vlastou Holubovou a odhalte tajemství nejkrásnější z dívek Anny Václavíkové. Divadelní adaptaci novely Café Groll uvádí od prosince 2020 Jihočeské divadlo.

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě.

Matka Gustavovi vždy říkala, že jeho otec byl hrdina, a proto zemřel. Dospělí mu vždy vštěpovali, že musí mít, stejně jako Švýcarsko, tvrdou slupku, aby mu nikdo neublížil. Matka ale Gustavovi neprojevuje ani špetku náklonnosti a postava otce i jeho smrt je opředena neproniknutelným závojem. O to silněji lne Gustav ke svému kamarádovi Antonovi, který se do Matzlingen dostane počátkem války s bohatými židovskými uprchlíky. Příběh o celoživotním přátelství dvou mužů vypráví především o různých podobách lásky.

Dandymu, flanérovi a estétovi Janu Hugovi hvězdy nepřály, když ho osud mylně vyvrhnul v české vesnici, která si zakládá na pracovitosti a tradicích spíše konzumních a materiálních. Duševně tedy musí růst svépomocí a místním i rodině navzdory. Jednoho dne zaslechne kouzeln?ý zpěv a rázem je mu jasné, že jeho život už nebude stejný. Mimo pěstění ducha má jeho život nyní nový cíl: darovat své srdce nádherné Zpěvance.

Od poválečného období až do sametové revoluce Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989. V jeho unikátní studii se organicky prolíná realita řadových obyvatel i špiček komunistického režimu a stranou nezůstává ani slovenský úhel pohledu.

Biblické texty promlouvají k dnešnímu člověku. Starozákoník Jiří Beneš probírá spolu s Petrem Vaďurou známé i méně známé texty ze Starého i Nového zákona. Kniha je přepisem rozhovorů odvysílaných v pořadu Ranní slovo na stanici Vltava v letech 2003 až 2016 a navazuje na předchozí knihu obou autorů s názvem Nevystižitelný Bůh? (Vyšehrad 2010).

Starozákoník Jiří Beneš probírá spolu s Petrem Vaďurou známé i méně známé texty ze Starého i Nového zákona. Kniha je přepisem rozhovorů odvysílaných v pořadu Ranní slovo na stanici Vltava v letech 2003 až 2016 a navazuje na předchozí knihu obou autorů s názvem Nevystižitelný Bůh? (Vyšehrad 2010).

Kniha byla v roce 2016 nominována na Baillie Gifford Prize, nejprestižnější britskou cenu za literaturu faktu Podnětné a mrazivé dílo, jež nám ukazuje, jak byli vědci v rodícím se Sovětském svazu obětováni sovětskému snu o vybudování ideálního státu.“ – Kirkus Reviews V první polovině dvacátého století sovětský státní aparát v čele s Josifem V. Stalinem nadšeně podporoval a financoval práci vědců, ale zároveň je vystavoval obrovskému ideologickému tlaku. Aktivní zájem režimu i osobní ctižádostivost jednotlivých aktérů páchaly často strašlivé škody a jediný krok špatným směrem mohl člověka připravit nejenom o vyhlídky na zářnou kariéru, ale i o práci, či dokonce o život. Sovětští vědci ve svém úsilí přesto neustali a mnozí z nich nakonec svými poznatky výrazně přispěli k rozvoji moderní vědy. Jiným, zejména Trofimu Lysenkovi, však věda posloužila jako prostředek k realizaci vlastních mocenských ambicí. Oceňovaný britský autor Simon Ings představuje ve své knize Stalin a vědci, fascinující, mnohdy až absurdní pohled na život a práci sovětských vědců v době, kdy Sovětskému svazu vládla stalinská ideologie a věda se ocitla v jejím područí.

Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s profesorem Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Filolog, filosof a básník Friedrich Nietzsche (1844—1900) patří k největším filosofickým géniům nejen svého 19. století, ale bezpochyby všech dob. On sám své veledílo Tak pravil Zarathustra z roku 1882 považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověka budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes – a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem, a snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. Díky kongeniálnímu a dnes již klasickému překladu Otokara Fischera (+ 1938) máme možnost okusit sílu tohoto textu i v českém jazyce. Kniha je doprovázena ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, inspirovanými Nietzscheho Zarathustrou. Nové vydání je tak zároveň poctou tomuto nedávno zesnuvšímu umělci, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Kniha vychází již tradičně ve skvělém překladu Otokara Fischera.

Rozhovor s Dariou Klimentovou, českou baletkou s ohromující kariérou. 18 let působila jako primabalerína - první sólistka - v Anglickém národním baletu. Pro své kariérní úspěchy a ocenění ji lze považovat za naši nejvýznamnější baletku ve světovém měřítku. Dnes vyučuje na Královské baletní škole v Londýně a fotografuje, zejména prostředí světové baletní scény.