Vyšehrad strana 28 z 143

Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program.. Ve Vyšehradu vychází již v 8. vydání, opět s ilustracemi Heleny Konstantinové.

„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese?

Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom, že tyto problémy byly neřešitelné.

Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie, V Metličkách, stejně jako v předchozí Smuténce, upouští Skácel od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.

Moravský básník Jan Skácel se svým dílem zapsal do srdcí čtenářů. Básnická sbírka Hodina mezi psem a vlkem pochází z 60. let, stejně jako Smuténka či Metličky. Po vydání těchto děl byl básník zahnán do politického ústraní. Za své dílo byl oceněn až po roce 1989.

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů. Archeologové odkryli mimo jiné pozůstatky dvou judských svatyní z doby železné, které existovaly souběžně s jeruzalémským Chrámem. Bohaté nálezy obětních oltářů či kultických předmětů nicméně dokládají existenci více svatyní v tomto regionu; sošky a amulety pak umožňují nahlédnout do domácího kultu. Kniha Davida R. Moulise přibližuje náboženství Izraele právě z pohledu archeologie a snaží se zodpovědět celou řadu otázek: Kde lze spatřovat původ architektury svatyní a motivu rohů na oltářích? Jaký byl význam figurek žen, jezdců na koni a hudebníků? Různá kultická místa postupně zanikla – kdy se tak stalo a proč? Na tyto otázky hledá autor odpověď v textu knihy i prostřednictvím obrazových dokladů.

Africká současnost a budoucnost závisí na celé řadě faktorů. Od roku 1960, kdy hned sedmnáct zemí získalo nezávislost, urazil africký kontinent značný kus cesty, která byla mnohdy komplikována jak vnějšími faktory, tak slabými a nerozvinutými institucemi i mnoha dalšími problémy. Na druhé straně nelze nevidět dramaticky se měnící poměry v řadě zemí kontinentu. Budoucnost Afriky však spočívá v překonání dědictví minulosti, ať již té koloniální, nebo té z dob studené války. V úsilí o budování inkluzivní společnosti, která nebude postavena na vládě úzké elity a která bude schopna diverzifikovat svoji ekonomiku a bránit se tak nečekaným otřesům globální ekonomiky. Mnohé africké země mají potenciál hrát v 21. století významnou roli na mezinárodní scéně. Vzestup Afriky, její stabilita a ekonomická diverzifikace by měly být prioritou Evropy, která byla v posledních letech znepokojena vlnami migrantů či sleduje s obavami vzestup islámského fundamentalismu především v západní Africe. Zároveň by však Afrika neměla hrát roli pouhého dodavatele surovin. K jejímu růstu a stabilitě i prosperitě bude nutná industrializace, rozvoj digitálních technologií i environmentální stabilita a zemědělská soběstačnost. Všechny tyto aspekty a mnohé jiné budou nastíněny v následujících kapitolách.

Fidelma, vázaná posvátnou přísahou mlčení, se v doprovodu svých dvou společníků vydává po stopách údajné pachatelky a brzy naráží na složitou síť intrik. Nejenže kdosi usiluje o Fidelmin život, ale v ohrožení se ocitá i celý její královský rod, zlolajně nařčený z plánů na svržení Nejvyššího krále.

Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou společnost i oba myslitele v tragikomickém světle.

Markovým světem se po náhlé smrti otce rozprostře nicota. Podivný vzkaz jako ze záhrobí ovšem mladého malíře vytrhne z letargie: vypadá to, že pouze jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl, zná pravé důvody rodinného neštěstí. Najít ji přesto nebude snadné. Sama se ukrývá v hlubokých lesích, kde ji uvěznila vlastní minulost. Ta, kterou jejich otec vidí docela jinak než všichni ostatní.

Píše se rok 671 po Kristu a Fidelma je pověřena tajným úkolem, který je odhodlána tentokrát splnit sama. Navzdory jejím protestům se k ní připojuje i její muž Eadulf a bojovník Enda. Záhadné poslání zavede jejich kroky nejprve do Finnbarrova opatství, kde Fidelma hodlá promluvit s tamním opatem – ale nežli se s ním stačí setkat, starce kdosi zavraždí a pod rouškou tmy z kláštera zmizí hlavní podezřelá. Fidelma, vázaná posvátnou přísahou mlčení, se v doprovodu svých dvou společníků vydává po stopách údajné pachatelky a brzy naráží na složitou síť intrik. Fidelma se tedy musí pokusit neznámému nepříteli čelit sama a Eadulf s Endou jí mohou jen sekundovat. Dílky záhady do sebe konečně začínají pomalu zapadat, ale času rychle ubývá…

Markovým světem se po náhlé smrti otce rozprostře nicota. Podivný vzkaz jako ze záhrobí ovšem mladého malíře vytrhne z letargie: vypadá to, že pouze jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl, zná pravé důvody rodinného neštěstí. Najít ji přesto nebude snadné. Sama se ukrývá v hlubokých lesích, kde ji uvěznila vlastní minulost. Ta, kterou jejich otec vidí docela jinak než všichni ostatní.

Adama ze Zbraslavi čeká další složitý případ: odhalit původce zločinů, jež mají za cíl připravit Elišku Rejčku o život. Oslnivá a vlivná královna-vdova je trnem v oku celé řadě lidí. Je však motivem opravdu jen žárlivost a závist? Adam ze Zbraslavi se domnívá, že případ je mnohem složitější a že spáchané zločiny mají kořeny v dávné minulosti. A když se jednou z obětí stane Rejččina dvorní dáma, není už na co čekat. Pachatele je třeba odhalit co nejdříve! S napětím budeme sledovat, zda se Adamovi podaří zasáhnout včas a zachránit tak nejen královnu vdovu Rejčku, ale také její dceru Anežku.

To takhle přijdete domů v nesprávnou chvíli a spadnete do příběhu, který má kořeny v židovské Praze za druhé světové války. Ze dne na den se ocitáte v roli soukromého detektiva… David naskočí na kolotoč plný nejasností, kterým musí za každou cenu přijít na kloub. Anna potřebuje najít pevnou půdu pod nohama, ale je to těžší, než si myslela, protože lidé kolem mají ve skutečnosti několik tváří. Hana Zlínská rozehrává pravou noirovku ve starožitnictví přímo na Starém Městě, kde dějiny nedají lidem spát. Nad i pod povrchem starobylé pražské dlažby se vynořují otázky čekající na své odpovědi. Nikdo nemá jistotu, že ho minulost nedohoní. A když máte konečně pocit, že je vše objasněno, roztočí se celý kolotoč znovu.

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů. Archeologové odkryli mimo jiné pozůstatky dvou judských svatyní z doby železné, které existovaly souběžně s jeruzalémským Chrámem. Bohaté nálezy obětních oltářů či kultických předmětů nicméně dokládají existenci více svatyní v tomto regionu; sošky a amulety pak umožňují nahlédnout do domácího kultu. Kniha Davida R. Moulise přibližuje náboženství Izraele právě z pohledu archeologie a snaží se zodpovědět celou řadu otázek: Kde lze spatřovat původ architektury svatyní a motivu rohů na oltářích? Jaký byl význam figurek žen, jezdců na koni a hudebníků? Různá kultická místa postupně zanikla – kdy se tak stalo a proč? Na tyto otázky hledá autor odpověď v textu knihy i prostřednictvím obrazových dokladů.