Vyšehrad strana 42 z 143

Kuchařka určená pacientům s žaludečními obtížemi (žaludeční neurózou, žaludečními vředy nebo žaludeční dyspepsií) obsahuje moderní recepty upravené tak, aby mechanicky i chemicky chránily zažívací trakt. Recepty připravila dietní sestra Bc. Vladimíra Havlová a úvod sepsal MUDr. Petr Wohl, oba pracovníci IKEMu. Součástí každého receptu je tabulka s kalorickými a biologickými hodnotami použitých potravin.

Psal se rok 1942, když americká vláda nasadila do boje proti nacistickému Německu dva tisíce vojáků židovského původu. Speciálně trénovaní vojáci, známí jako Ritchie Boys, využívali znalost němčiny k efektivním výslechům a špionážní činnosti. Zkušený a oceňovaný novinář Bruce Henderson přináší na základě rozhovorů s těmito válečnými veterány poutavý, a především v mnoha ohledech nový pohled na události druhé světové války.

Knižní rozhovor se zastáncem česko-německého smíření Anton Otte působil mnoho let jako školní kaplan a posléze jako kaplan vězeňský. V Čechách je ale tento rodák ze slezské Vidnavy znám spíš jako člověk, který roky usiluje o smíření mezi Čechy a Němci. Říká se, že omluv již bylo slyšet hodně. Stačí to ale ke smíření? ptá se Otte, který sám pochází ze sudetoněmecké rodiny.

Výročí pěti set let od počátku reformace je příležitostí nabídnout velkorysý pohled na příběh novověkého a moderního křesťanství, nakolik byl určen právě epochálními náboženskými událostmi 16. století. Díky předmluvě biskupa Václava Malého a obsáhlému doslovu prof. Karla Skalického se k fenoménu reformace vyslovují tři generace českých katolických intelektuálů

Nová kniha z pera docenta Evangelické teologické fakulty UK se zabývá dějinami starověkého Izraele na základě archeologických dokladů, biblických textů a dalších písemných pramenů. Sleduje severní království Izraele a jižní království Judské od jejich vzniku po zánik. Knihu doplňují četné mapky a grafy, tematické rejstříky a barevná příloha.

Kdo je vinen z vraždy plukovníka Protheroea? Muž, kterého nikdo neměl rád, naposledy vydechl na faře ve vesničce St. Mary Mead. Násilná smrt vyvolá řadu otázek a podezření ulpí na sedmi místních. Kdo z nich měl skutečně motiv k vraždě? Důležitou postavou ve vyšetřování je slečna Marplová, která se později svou znalostí lidských povah proslaví. Při hledání viníka vraždy na faře se představuje poprvé v knižní podobě.

Justin Mučedník je jedním z nejznámějších křesťanských apologetů neboli obránců křesťanské víry. Jeho spisy, ve kterých polemizuje se svými současníky z řad pohanů i Židů, je významným svědectvím o tom, jak vypadala Bible ve 2. století.

Další svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.

Prof. Lenka Karfíková se ve své nové knize obrací k té stránce Origenova díla, která bývá vedle jeho eschatologie, tedy konečného obnovení všech věcí zbavených porušitelné tělesnosti, pokládána za nejspornější: k jeho představám o původu duše a jejím příchodu do pozemského těla.

Knižní rozhovor s populárním katolickým knězem, který miluje rockovou hudbu Život kněze Ladislava Heryána je plný paradoxů. Připravoval se na dráhu misionáře, ale působí v nejateističtější zemi Evropy. Je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Je introvert, ale vystupuje na rockových festivalech s kytarou a biblí v ruce. Věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kdo jsme. A o tom všem je rozhovor, který s ním vedl publicista Josef Beránek U Božího mlýna.

Další z Rozhovorů nad biblí, které vede Petr Vaďura Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadu Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.  

Vzpomínky, texty a rozhovory Kniha vyšla u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Vyprávění inspirovaná podivuhodnými příběhy, jejichž kořeny často tkví v prastaré lidové mytologii, buddhismu a pozoruhodných životopisech.   Překlad, úvod a poznámky Jarmila Häringová. Vypravěčské umění představovalo ve staré Číně celé zvláštní, košaté odvětví literatury, jehož začátky sahají do dávné minulosti. Čínští lidoví vypravěči vytvořili osobitý novelistický útvar z vyprávění i veršů, který dosáhl značné literární úrovně a jehož čtenářská přitažlivost daleko přesáhla okruh původních posluchačů. Jejich rozkvět se obvykle klade do doby mezi epochou Sungů, zhruba jedenáctým stoletím, a koncem epochy Mingů, začátkem sedmnáctého století. Literární věda je odvozuje od mravoučných příběhů, vyprávěných buddhistickými mnichy na tržištích a jiných veřejných prostorách, ale jejich spřízněnost s čínskou domácí tradicí, např. se staršími tchangskými povídkami, je hlubší. Lecčím také připomínají evropskou renesanční povídku, hlavně starší. České vydání výboru z čínských povídek pořízeného Jarmilou Häringovou vyniká krásou jazyka a díky poznámkám a úvodnímu slovu umožňuje nahlédnout hlouběji do ducha staré čínské kultury.  

Povzbuzení do nového lepšího života Laskavé myšlenky se mohou stát denním mottem, nebo se o ně můžete podělit s někým, o kom víte, že mu chybí chuť, radost a motivace ať už do práce či do života.

Kniha sleduje vzestup a pád ministra vnitra Rudolfa Baráka (1915-1995), pozoruhodné postavy komunistické éry v našich dějinách. Ambiciózní pohlavár, jehož zatčení za přítomnosti samotného Antonína Novotného a následující proces a odsouzení byly již ve své době provázeny legendami, a v letech následujících byl orwellovským způsobem „vymazáván" z dějin, byl a stále je v obecném povědomí považován za jakéhosi předchůdce pokusů o modernizaci a liberalizaci komunistického režimu. Práce Prokopa Tomka, založená na studiu množství archivních materiálů, zbavuje ministra Baráka této nezasloužené pověsti a ukazuje jej ve skutečném, a nelichotivém, světle - jako bezskrupulózního aparátčíka, nemilosrdného vykonavatele a organizátora bezpráví, který neváhal organizovat teroristické činy - únosy a atentáty, využívat ve službě komunistického represivního aparátu bývalých nacistických zločinců, i člověka ovládaného osobními ambicemi a touhou po obohacení. Ukazuje ale i jinou tvář nejednoznačné Barákovy osobnosti - jeho kulturní mecenášství, například podporu malířů Otakara Kubína a Jana Zrzavého.