Vyšehrad strana 49 z 143

Dárková publikace s citáty a vtipy o psech s roztomilými barevnými obrázky různých psích mazlíčků. Pes je nejlepším přítelem a pomocníkem člověka od počátku jejich soužití. Je věrný, páníčka chodí vítat a pokud chce, rád si s ním i hraje. Roztomilá knížka s hezkými obrázky psů, citáty o psech i s vtipy všem milovníkům psů zlepší náladu a pomůže jim řešit každodenní trable.

Organizovaný zločin v pozadí džihádistického terorismu Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento nový a mimořádně nebezpečný druh organizovaného zločinu se zrodil z neúspěchů západní zahraniční politiky, "války proti teroru", po 11. září 2011 a ze ztroskotání tzv. arabského jara. Obchodníci s lidmi těží z destabilizace celých států a oblastí, od severní Afriky po Levantu. Jsou propojeni s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako jsou různé odnože al--Qá‘idy nebo Islámský stát (Dá‘iš) v Sýrii a Iráku. Loretta Napoleoni, expertka na problematiku financování terorismu, sleduje počátky džihádistického byznysu ve formě pašování kokainu ze západní Afriky, únosů cizinců v oblasti subsaharské Afriky a poté organizovaného obchodu s uprchlíky v posledních několika letech. Kniha je založena na zkušenostech těch, kdo se podíleli na vyjednávání o výkupném za unesené Evropany, protiteroristických expertů i bývalých rukojmí teroristů. Přináší nový pohled na jedno z nejnaléhavějších témat dneška.

Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich se nepodobají ničemu z toho, co jsme znali. Některé jsou černější než uhlí, jiné se koupou v roztavené lávě, další jsou vystaveny poryvům neutuchajících větrných bouří, ještě jiné mají více než jedno slunce, kdežto druhé jsou navždy pohrouženy do nesmírného oceánu. Vzdor tomu je tu ale i jistá podobnost. Některé z těchto mimozemských světů se nápadně podobají planetám naší sluneční soustavy. Astronomové dnes znají planety, jež vyhlížejí jako Jupiter, Neptun, Mars či Merkur a obíhají slunce podobné tomu našemu. Kniha Hledání druhé Země známého fyzika S. Clarka přibližuje čtenářům tuto dynamickou vědní oblast, aby jej provedla napříč kosmem plným mrazivých plání, pozvolna rotujících glóbů a ohnivých vulkánů až k těm planetám, jež snad mohou – a možná i mohly – vytvořit podmínky pro vznik života. Nalezení dvojčete naší Země se dnes jeví doslova na dosah.

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký význam cestování, navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. V této knize jsou obsaženy optimistické i melancholické verše, které silně ovlivnily jeho současníky i následovníky – Františka Halase, Jaroslava Seiferta či Františka Hrubína. Horova poezie je stále živá a některé jeho básně byly i zhudebněny (Vladimír Merta: Struny ve větru).

Neklidný Belfast se stává kulisou surových zločinů, které se pokouší vyřešit detektiv seržant Sean Duffy, mladý vzdělaný muž, který má své přednosti i slabosti První díl plánované trilogie zasadil oceňovaný irský autor do Severního Irska roku 1981

Evropané a jejich „dobývání“ světa Cesta proti času do dob, kdy Evropané ještě netušili, jaké národy, jaká nebezpečí a jaká bohatství skrývají zámořské kraje a jiné vzdálené končiny země. Na podkladě mnoha cestovních deníků a dalších písemných záznamů z pěti staletí se před námi rozvíjí příběh poznávání světa, za nímž stojí zvědavost, touha po dobrodružství a řevnivost objevitelů, kteří navzájem soupeřili o země a jejich poklady. Příběh, který čtenáře vede od středověkých cest do Asie a k západním břehům Afriky přes výpravy Vaska da Gamy, Kryštofa Kolumba a Hernána Cortése k plavbám Magalhaesovým a Cookovým a nakonec jihoamerickým výpravám Alexandera von Humboldt v 19. století. Čtivě napsaná kniha se soustředí nejen na historická líčení významných objevitelských cest, ale přibližuje také mentalitu objevitelů a skrze ni též myšlení jejich doby.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele. Nová publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského učitele. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případě však ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.

Jaké jsou kořeny vzniku Islámského státu, jeho strategie a nečekaného úspěchu? Může se vzestup podobných skupin opakovat? Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí . Věnuje se postavě hlavní postavy Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšímu důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci. Tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Sám Nietzsche svého „Zarathustru“ považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověku budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem – snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně.

Kniha sleduje Štěpánkovo rodinné zázemí a studium, jeho aktivity po vypuknutí první světové války a činnost v Maffii. Svým zapojením do odboje si vysloužil uznání předních představitelů mladého státu a v prvních dvou poválečných letech se podílel na budování ministerstva zahraničních věcí, podpoře československo-jihoslovanských vztahů a vědeckého života. Bedřich Štěpánek byl rozporuplnou a konfliktní osobností, jak dosvědčuje konec jeho velvyslaneckého působení ve Washingtonu. Po neshodách s pražským ústředím i legačními úředníky musel své působení předčasně ukončit a po zbytek života se stáhl do dobrovolného exilu v kalifornském San Francisku, kde v době druhé světové války jeho stopa mizí. Monografie Jana Hálka znamená znovuobjevení téměř zapomenuté postavy našich moderních dějin a zároveň přináší nahlédnutí do zákulisí prvorepublikové diplomacie a politiky.

Kniha historika Ondřeje Schmidta představuje osobnost Jana z Moravy (zavražděn 1394), nemanželského syna moravského markraběte Jana Jindřicha, vyšehradského probošta (1368–1380), litomyšlského biskupa (1380–1387) a nakonec aquilejského patriarchy (1387–1394), který byl doposud mylně ztotožňován se svým nevlastním bratrem Janem Soběslavem († cca 1380). První kritická biografie tohoto „nově objeveného“ Lucemburka komplexně mapuje jeho život a církevní kariéru v širším kontextu jeho nemanželského původu, lucemburského rodu a českých a italských dějin. Těžištěm knihy je Janovo působení v aquilejském patriarchátu v letech 1387/88–1394, zpracované z větší části na základě nevydaných pramenů z furlanských a benátských archivů a knihoven. Značná pozornost je věnována rovněž Janovu „druhému životu“, kde je analyzován jeho obraz v historické paměti v dlouhém trvání od středověku do 20. století. Kniha Ondřeje Schmidta je objevným příspěvkem k poznání českých dějin doby lucemburské a jejich propojení s širším evropským kontextem.

Třetí výběr z knihy Devatero pohádek Karla Čapka, která – mimo jiné díky kouzelným ilustracím Josefa Čapka – patří mezi stálice literatury pro děti, obsahuje Velkou policejní pohádku, Pohádku pošťáckou a Velkou pohádku doktorskou. Čte Arnošt Goldflam

Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadům Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.

Monografie Josef Hlouch: pastýř a homiletik je kritickou edicí dokumentů. Monografie se v prvé části ve formě odborné studie zabývá problematikou života českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, poté přibližuje průřez jeho teologickým dílem a to včetně rukopisů. Následuje shrnutí dosavadní publikační práce o biskupu Josefu Hlouchovi a poté se studie věnuje otázce pastýřských listů a homilií jako archivnímu pramenu. Druhá část monografie čtenáři přibližuje komentovaný výbor z pastýřských listů, oslovení a sdělení biskupa Josefa Hloucha z let 1947 – 1972. Třetí část zpřístupňuje formou komentovaného přepisu velkou řadu homilií pronesených biskupem Josefem Hlouchem v letech 1969 – 1972. Kritická edice pastýřských listů a homilií poslouží nejenom jako pramen poznání osobnosti biskupa Josefa Hloucha, nýbrž i jako sonda do proměn působení a postavení katolické církve v období komunistické totality.

Očistí se bývalý policista obviněný z vražd? Na okraji nejmenovaného města v Severní Karolině stojí věznice, v níž si odpykává trest za vraždu bývalý vynikající policista Adrian Wall. Po třinácti letech je podmínečně propuštěn v příšerném tělesném stavu, který svědčí o tom, že byl během let strávených ve věznici krutě týrán. Za městem stojí opuštený zchátralý kostel, na jehož oltáři se před oněmi třinácti lety našla mrtvá mladá žena. Důkazy ukazovaly na Adriana: jeho DNA za nehty jeho oběti, jeho otisky na pohozené plechovce od piva. Jen dva lidé věří v Adrianovu nevinu: mladá policistka Liz a stařičký Adrianův obhájce Jones. S Adrianem si odpykával doživotní trest lupič Eli. Peníze z jeho velké loupeže se nikdy nenašly a ředitel věznice je přesvědčen o tom, že Wall zná místo úkrytu. Po Adrianově propuštění je ve stejném kostele za městem nalezena mrtvola ženy zavražděné stejným způsobem jako ona žena před třinácti lety. Podezření samozřejmě padne na Adriana, jenže tentokrát proti němu nejsou důkazy. Najde se oltářní vrah? Jak se bude vyvíjet hoba za pokladem mrtvého lupiče? Všechny nitky se nakonec scházejí na jednom místě, kde dojde v dramatickém závěru k překvapivému rozuzlení.

Významný román světového autora vychází v dalším vydání. Životní příběh starozákonního proroka Jeremiáše byl a zůstává stále i naléhavým varováním před všemi podobami osobního a společenského násilí. Tak jej chápal i slavný pražský rodák Franz Werfel (1890–1945) ve svém románu o těžké úloze této velké biblické postavy, Román vznikal pod vlivem tíživých událostí v Německu roku 1936, a to umocňovalo působnost dávného Jeremiášova poslání. Přestože již v roce 1933 byly v Německu spáleny všechny Werfelovy spisy, neváhal se svým novým dílem postavit sílící totalitní nacistické praxi a vůbec všem, pro něž byla vždy prvořadou jejich vlastní moc. Ve Werfelově pohledu se tak postava babylonského krále Nabukadnezara stávala snadno srovnatelnou s osobou Adolfa Hitlera, utrpení proroka Jeremiáše s utrpením Židů či zničením Jeruzaléma a jeho Chrámu roku 586 př. Kr., apokalyptickým obrazem budoucnosti Evropy ohrožené nacismem. I dnes si vynikající Werfelovo dílo zachovává svou aktuálnost. Vždyť totalitní myšlení nijak nevymizelo ze světového dění, jen jeho metody mění svou tvář.