Vyšehrad strana 48 z 143

Nic takového jako dokonalý zločin neexistuje. Všichni lžou. Věř svým instinktům. Dober se pravdy. To všechno inspektor Sean Duffy dobře ví. Po dlouhé rekonvalescenci se vrací do práce a je připraven čelit novým výzvám, které na něho čekají. A hned první je mrtvola bez hlavy a končetin, pohozená ve starém kufru na skládku v opuštěné továrně. Duffy se urputně vydává po sebenepatrnějších stopách, které by ho mohly dovést k vrahovi. Indicie vedou do vysokých pater nadnárodního kapitálu, ke krásné mladé vdově v zapadlém koutě nehostinného severoirského venkova i ke špatně odvedené policejní práci v minulosti. Jenže jsme v Severním Irsku osmdesátých let dvacátého století a veškeré dění, a to kriminální především, se odehrává na pozadí nesmiřitelného sektářského násilí, v prostředí, kde víc než pravda platí příslušnost ke správné straně. A zastání navíc detektiv nenachází ani u všemocné FBI. Ve hře jsou totiž ještě jiné, vyšší zájmy. A motivy staré jako lidstvo samo.

Knižní rozhovor s renomovaným fyzioterapeutem prof. Kolářem „Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?

Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku. Žofie se v jejím podání představuje jako výrazná osobnost, zřejmě obdařená fyzickým půvabem, ale také přemýšlivá a citlivá. Autorka bourá zažité stereotypy o nešťastném manželství labilního českého krále Václava a jeho druhé ženy a dokazuje naopak, že jejich vztah byl, alespoň po jistou dobu, velmi pevný i šťastný. V turbulencích doby neodvratně směřující k propuknutí husitské revoluce se česká královna Žofie musela vyrovnávat s dramatickými událostmi, jako bylo například uvěznění jejího královského manžela, ale i s duchovními podněty reformního husitského směru. Podpora, kterou královna Žofie věrně poskytovala ranému husitství včetně jeho hlavního představitele, našla odraz i v Husových listech z Kostnice. Po smrti krále Václava IV. v roce 1419 byly další osudy královny-vdovy Žofie neradostné: odebrala se se švagrem, císařem Zikmundem, do exilu v Bratislavě, kde v nuzných podmínkách, nedůstojných středověkých královen-vdov, strávila zbytek života. Znovunalezená katolická zbožnost, ale i osobní hořkost a smutek se odrážely v černé barvě jejího oblečení, které nosila až do konce svých dní.

Zažíváte někdy záhadné nebo nevysvětlitelné věci? Nebo ještě lépe: přijde k vám občas na návštěvu duch? Nečekaně a kdy jemu se zlíbí? Je pokojný a povídavý, nebo provádí zlomyslné kousky? Pokud ano, pak jsou povídky Jeroma Klapky Jeroma Nedostižný tenista pro vás to pravé. Duchařská vyprávění, která se tak dobře hodí do starých domů s vrzajícím schodištěm, plných stinných zákoutí, kde se duchům znamenitě daří. Historky vyprávěné při sklence punče nebo jen tak, povídky překypující fantazií a důvtipem, okořeněné záhadnými zážitky a humorem těší a baví čtenáře už spoustu let a budou je bavit, dokud si zachovají mladého ducha.

Evropa pozdní renesance očima moravského kavalíra Zdeněk Brtnický z Valdštejna (1582–1623), moravský šlechtic předbělohorské doby, je autorem pozoruhodného deníku, ve kterém zachytil mnoho zajímavého o každodenním životě vyšších vrstev v českých zemích v daném období, ale především své zkušenosti a zážitky z kavalírských cest po řadě evropských zemí. Ondřej Podavka využívá tento unikátní pramen k vykreslení života Zdeňka Brtnického. Věnuje se humanistickému vzdělání, jehož se mu dostalo, jeho četbě a intelektuálním a uměleckým zájmům, hudbě a divadlu. Pozornosti se dostává síti kontaktů, jež si moravský šlechtic na svých cestách vybudoval, a jeho luteránskému náboženskému zázemí. Zvláštní místo zaujímá vztah ke Karlu staršímu ze Žerotína, nejvlivnější postavě mezi moravskými nekatolickými šlechtici. Zdeněk Brtnický je představen také jako manžel a správce svých panství vyřizující záležitosti poddaných. Epilog knihy sleduje jeho zapojení do stavovského povstání na Moravě, kdy byl v roce 1619 zvolen jedním ze zemských direktorů a stal se komorníkem krále Fridricha Falckého. Po Bílé hoře za to zaplatil zatčením, propadnutím veškerého majetku a uvězněním na brněnském Špilberku, kde záhy nato zemřel.

Redaktor a moderátor Martin Veselovský, oceněný Cenou Ferdinanda Peroutky, se ptá Tomáše Holuba, v současné době plzeňského biskupa O jejich neformálním rozhovoru Martin Veselovský říká: ,,Už z podstaty svého povolání musím být zvědavý člověk. A na Tomáše Holuba jsem byl zvědavý vlastně celých zhruba patnáct let, během nichž se vídáme. Já ve stabilní roli ptajícího se novináře, on v neuvěřitelně se proměňujících pozicích od hlavního kaplana české armády, přes Generálního sekretáře České biskupské konference až po plzeňského biskupa. Od chlapa, který dokázal obstát jako kněz mezi vojáky na balkánských misích, přes náhle tvrdého a nekompromisního vyjednavače o návratu církevního majetku až po biskupa, který žije v extrémně zajímavé éře papeže Františka. V této knize máme oba příležitost vystoupit z daných škatulek. Konfrontovat se i na jiné než čistě tematické úrovni aktuální publicistiky. Mluvit o zkušenostech a pocitech bez nutnosti směřování k tomu nejlepšímu titulku. Jsem zvědavý, jak se nám to povede.“

Srážka asteroidu se Zemí ukončila druhohory a život mnoha živočichů Příčiny vyhynutí dinosaurů byly po dobu téměř dvou století jednou z největších záhad v přírodních vědách. Teprve v posledních čtyřech desetiletích byl získán dostatek důkazů pro neuvěřitelnou událost, která před 66 miliony let proměnila svět k nepoznání. Úžasný příběh výzkumu katastrofy na konci křídy ještě nikdy nebyl v českém vydání takto podrobně převyprávěn. Kniha popisuje nejen historii objevu vražedného asteroidu a zuřících indických sopek, ale hromadná vymírání obecně. Nechybí ani nejnovější poznatky o vymírání tehdejších živočichů, přehled astronomických programů pro bezpečnostní sledování oblohy a plány na možné odvrácení podobné kosmické katastrofy, která by jednou v budoucnu mohla ohrozit i samotné lidstvo.

Anton Otte působil mnoho let jako školní kaplan a posléze jako kaplan vězeňský. V Čechách je ale tento rodák ze slezské Vidnavy znám spíš jako člověk, který roky usiluje o smíření mezi Čechy a Němci. Říká se, že omluv již bylo slyšet hodně. Stačí to ale ke smíření? ptá se Otte, který sám pochází ze sudetoněmecké rodiny. Smíření není jednorázová záležitost. I zahojené rány někdy bolí, říká Anton Otte, a přece na smíření a na zaměření na společnou vizi závisí budoucí nenásilné soužití Evropanů. Mají Evropané takovou vizi? A co je Otteho velkým snem? Za své celoživotní úsilí Anton Otte obdržel řadu ocenění, mj. v roce 1996 byl v Česku vyznamenán Řádem TGM a o pět let později obdržel v Německu Kříž za zásluhy I. třídy. Nejvíce si ale cení čestného občanství Vidnavy.

Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry. Výročí 500 let od zahájení reformace představuje příležitost reflektovat mnohostranné dopady změn vyvolaných reformací s dostatečným odstupem. Mezi ty nejdůležitější otázky patří: Jak souvisí konfesní proměny 16. století s nástupem Západu k mocenské, technologické a nakonec kulturní dominanci novověku a moderny? Lze prokázat spojení mezi vznikem konfliktní plurality 16. století, nenávistně rozděleného křesťanstva s procesem sekularizace západní společnosti? Autor knihy, církevní a sociální historik, na základě svého studia vyjadřuje přesvědčení, že právě ve vývoji 16. století lze hledat kořeny současné krize nejen tradičních křesťanských církví ale rovněž celé západní civilizace.

Moliere, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu. Francouzskému divadlu jeho doby je věnován druhý svazek ediční řady Největší dramatici, bohatě ilustrovaná kniha, která nám přiblíží Francii Molierovy doby i jeho životní osudy. V hlavní části představuje Renáta Fučíková v převyprávění pro mladé čtenáře pět nejznámějších Molierových komedií (Škola pro ženy, Tartuffe, Misantrop, Lakomec, Zdravý nemocný) a přidává navíc dvě dramata od slavných Moliérových současníků, jimiž byli Jean Racine (Faidra) a Pierre Corneille (Cid). Převyprávěné divadelní hry proložila autorka nejdůležitějšími monology či dialogy známých postav. Každá z Molierových komedií je navíc orámována naučnými texty, díky nimž se čtenáři dozvědí mnoho podrobností například o vládě „krále Slunce“ Ludvíka XIV., o vztazích hugenotů a katolíků, o osudech Francie v průběhu třicetileté války, o merkantilismu či o absolutismu. S pomocí výpravných ilustrací pak Renáta Fučíková vypráví o zrodu barokního slohu, rozkvětu umění na dvoře Ludvíka XIV., o stavbě paláce ve Versailles, o tanečním, operním a divadelním umění, o návratu k přírodě, o galantních hrátkách šlechty, o chodu královského dvora, o rozkvětu vědy a řemesel, o životě nejchudších vrstev, o válečnictví, o honitbě, o politických intrikách, o koloniální expanzi a o mnoha dalších aspektech života ve Francii 17. století.

Dárková publikace s citáty a vtipy o psech s roztomilými barevnými obrázky různých psích mazlíčků. Pes je nejlepším přítelem a pomocníkem člověka od počátku jejich soužití. Je věrný, páníčka chodí vítat a pokud chce, rád si s ním i hraje. Roztomilá knížka s hezkými obrázky psů, citáty o psech i s vtipy všem milovníkům psů zlepší náladu a pomůže jim řešit každodenní trable.

Organizovaný zločin v pozadí džihádistického terorismu Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento nový a mimořádně nebezpečný druh organizovaného zločinu se zrodil z neúspěchů západní zahraniční politiky, "války proti teroru", po 11. září 2011 a ze ztroskotání tzv. arabského jara. Obchodníci s lidmi těží z destabilizace celých států a oblastí, od severní Afriky po Levantu. Jsou propojeni s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako jsou různé odnože al--Qá‘idy nebo Islámský stát (Dá‘iš) v Sýrii a Iráku. Loretta Napoleoni, expertka na problematiku financování terorismu, sleduje počátky džihádistického byznysu ve formě pašování kokainu ze západní Afriky, únosů cizinců v oblasti subsaharské Afriky a poté organizovaného obchodu s uprchlíky v posledních několika letech. Kniha je založena na zkušenostech těch, kdo se podíleli na vyjednávání o výkupném za unesené Evropany, protiteroristických expertů i bývalých rukojmí teroristů. Přináší nový pohled na jedno z nejnaléhavějších témat dneška.

Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich se nepodobají ničemu z toho, co jsme znali. Některé jsou černější než uhlí, jiné se koupou v roztavené lávě, další jsou vystaveny poryvům neutuchajících větrných bouří, ještě jiné mají více než jedno slunce, kdežto druhé jsou navždy pohrouženy do nesmírného oceánu. Vzdor tomu je tu ale i jistá podobnost. Některé z těchto mimozemských světů se nápadně podobají planetám naší sluneční soustavy. Astronomové dnes znají planety, jež vyhlížejí jako Jupiter, Neptun, Mars či Merkur a obíhají slunce podobné tomu našemu. Kniha Hledání druhé Země známého fyzika S. Clarka přibližuje čtenářům tuto dynamickou vědní oblast, aby jej provedla napříč kosmem plným mrazivých plání, pozvolna rotujících glóbů a ohnivých vulkánů až k těm planetám, jež snad mohou – a možná i mohly – vytvořit podmínky pro vznik života. Nalezení dvojčete naší Země se dnes jeví doslova na dosah.

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký význam cestování, navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. V této knize jsou obsaženy optimistické i melancholické verše, které silně ovlivnily jeho současníky i následovníky – Františka Halase, Jaroslava Seiferta či Františka Hrubína. Horova poezie je stále živá a některé jeho básně byly i zhudebněny (Vladimír Merta: Struny ve větru).

Neklidný Belfast se stává kulisou surových zločinů, které se pokouší vyřešit detektiv seržant Sean Duffy, mladý vzdělaný muž, který má své přednosti i slabosti První díl plánované trilogie zasadil oceňovaný irský autor do Severního Irska roku 1981

Evropané a jejich „dobývání“ světa Cesta proti času do dob, kdy Evropané ještě netušili, jaké národy, jaká nebezpečí a jaká bohatství skrývají zámořské kraje a jiné vzdálené končiny země. Na podkladě mnoha cestovních deníků a dalších písemných záznamů z pěti staletí se před námi rozvíjí příběh poznávání světa, za nímž stojí zvědavost, touha po dobrodružství a řevnivost objevitelů, kteří navzájem soupeřili o země a jejich poklady. Příběh, který čtenáře vede od středověkých cest do Asie a k západním břehům Afriky přes výpravy Vaska da Gamy, Kryštofa Kolumba a Hernána Cortése k plavbám Magalhaesovým a Cookovým a nakonec jihoamerickým výpravám Alexandera von Humboldt v 19. století. Čtivě napsaná kniha se soustředí nejen na historická líčení významných objevitelských cest, ale přibližuje také mentalitu objevitelů a skrze ni též myšlení jejich doby.