Vyšehrad strana 47 z 143

Cesta k objevení hloubky a krásy ústřední křesťanské slavnosti Omezování a potlačování svobodného života za minulého režimu zasáhlo nemalou měrou i život křesťanských církví. Proto se i památka Večeře Páně musela často slavit tajně a ve stísněných podmínkách. Paradoxně tím víc ale vynikala hloubka tohoto nejvzácnějšího Ježíšova odkazu. Přiblížení tajemství poslední Večeře Páně měla přispět i liturgická reforma Druhého vatikánského koncilu. Jejím smyslem bylo navázat na odkaz prvotní církve a na přirozený a oprávněný vývoj v její tisícileté tradici. To dnes znamená naučit se žít v duchu obnovené liturgie, krok za krokem ji uvádět v život a chápat ji jako stále živé znamení spásy v jednotlivých křesťanských společenstvích. Autor v této knížce shromáždil své bohaté pastorační zkušenosti.

Třetí, závěrečná část trilogie, odehrávající se v době Julia Caesara, přináší rozuzlení dramatických osudů Romula, Tarquinia a Fabioly, hrdinů Zapomenuté legie a Stříbrného orla. Děj začíná v Alexandrii, kde Romula a Tarquinia naverbují do jedné z legií. Tarquinius za podivných okolností zmizí a Romulus zůstává sám. S legiemi pod vedením Caesara odplouvá do Pontu, kde se utkají s mnohonásobnou přesilou místního vládce Farnaka. Situace je zoufalá a Romulus se loučí se životem. Ani tentokrát ho však Mithra neopustí. Když už si dělá naděje, že se v pořádku vrátí do Říma, shledá se s Fabiolou a pomstí se Gemellovi, který ublížil celé jeho rodině, vše se zkomplikuje. Do Říma se sice vrátí, ale nikoli jako svobodný člověk, ale jako vězeň, který má být předhozen divokým šelmám během slavností, pořádaných na počest Caesarova vítězství. V ohrožení je i Romulova sestra Fabiola, která se zaplétá s Brutovým úhlavním nepřítelem Markem Antoniem. Tarquiniovi se podaří uniknout z Alexandrie na ostrov Rhodos, kde chce pátrat po kořenech Etrusků. V tom mu zabrání římští legionáři, kteří se mu postaví do cesty. Svede osud všechny protagonisty znovu dohromady? A podaří se jim pomstít se těm, kteří jim krutě ublížili?

Významný český křesťanský filosof, známý svými pracemi z dějin české filosofie, se ve své drobné knize zabývá jedním ze základních problémů sociální filosofie současnosti – problematikou lidských práv a svobod, tedy problémem zvlášť závažným pro naši společnost, žijící stále ve stínu řady desetiletí prožitých pod vládou totalitních režimů. ISBN PDF 978-80-7429-111-1 ISBN EPUB 978-80-7429-112-8

Jak vystoupit z bludného kruhu vyčerpání? Syndrom vyhoření je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří jsou pod silným tlakem stresorů a mohli by se kandidáty vyhoření poměrně snadno stát.   Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Kdo vyhořel, musel předtím hořet. Musel být zapálený pro svou – většinou lidumilnou – činnost. Ale zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: „Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to – v každém věku!“ Spíše než na rady typu „to dělej – to nedělej“ se přitom dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které – kupodivu – na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit. Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností „obodovat se“ v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven. MUDr. Radkin Honzák (*?1939) absolvoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze. Po čtyřech letech v Psychiatrické léčebně v Kosmonosích nastoupil jako psychiatrický konziliář v tehdejším Ústavu pro výzkum výživy lidu v Krči, posléze integrovaného do IKEM, kde stále pracuje v ambulanci a v transplantačním programu. V souvislosti s ním byl devět let členem etické komise CAHBI ve Štrasburku. Věnoval se pacientům s gastroenterologickými, kardiovaskulárními a nefrologickými problémy, což ho přivedlo k psychosomatice.  Po roce 1989 vedl deset let Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK, další dekádu působil na Psychiatrické katedře IPVZ a později v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Ve Vyšehradu vyšel v několika vydáních jeho knižní rozhovor s Renatou Červenkovou Všichni žijem’ v blázinci s podtitulem Současnost očima psychiatra a ohromný úspěch zaznamenala jeho poslední knihy Psychosomatická prvouka. K aktuálním otázkám se Radkin Honzák trefně vyjadřuje též na blogu na www.aktualne.cz. Své celoživotní poznatky shrnuje do věty: „Člověk vydrží víc než zvíře, jen mu dát příležitost.“

Kdo by neznal „jeho“ mamku z Aktu, prince Jasoně či hraběte Zeppellina? Jako by mu nestačil smích, který s kolegy z Divadla Járy Cimrmana vyvolává u několika generací diváků. Jeho role hraběte von Zeppelin, princů Jasoně a Drsoně či praktikanta Hlaváčka, nemluvě o četných ženských postavách, jsou bez nadsázky kultovní. Miloň Čepelka (* 1936) přitom není jen hercem výrazných komických rolí. Je též spoluzakladatelem Divadla Járy Cimrmana a zároveň vůbec jediným člověkem, jenž hrál i v „konkurenčním“ Salonu Cimrman, který provozoval objevitel pojizerského génia Jiří Šebánek.Čepelka ovšem není jen tím, kdo rozdává smích, jeho záběr je mnohem širší. Je autorem několika sbírek povídek a románů s veskrze hororovou tematikou, a také několika epických básní o smrti. Uvádí dechovku a píše pro ni texty, zatímco v šedesátých letech psal texty pro hvězdy pop music, třeba pro Martu Kubišovou.Kniha rozhovorů známého publicisty Aleše Palána s Miloněm Čepelkou není jen pohledem do zákulisí oblíbeného českého divadla, je pohledem za kulisy samotného Miloně Čepelky. Někdy je to docela horor, jindy velká legrace.

Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010). Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uher až do Sedmihradska, Chorvatska, Dalmácie, Haliče, Bukoviny a Bosny.

Další z řady historických románů české spisovatelky Hany Whitton, jejímiž hrdiny jsou Karel IV., jeho matka Eliška Přemyslovna a jeho žena Anna Svídnická. Karel IV. dovedl země Koruny české k nebývalému rozkvětu, ale v soukromí jako by se mu štěstí vyhýbalo. Nebylo mu přáno, aby ho královským životem provázela milovaná Blanka. I když pak uzavíral politické sňatky, své manželky měl upřímně rád. Netušil, že jediná Isabella z Valois ho celý život hluboce milovala a tajně doufala, že si ji ovdovělý král vezme. Oblíbený román české autorky žijící na anglickém venkově do podoby audioknihy načetli Saša Rašilov, Andrea Elsnerová a další.

Indické město čelí po vykácení pralesa útokům tygra.

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory, převedené do psané podoby, vycházejí v knižní podobě v edici Rozhovory nad Biblí.

Pobřeží Nového Zélandu, dům na písečné pláži, nevyzpytatelné moře, hra světla a stínu. Do tohoto prostředí zasadila švédská spisovatelka Linda Olsson svůj meditativní román Dobro v tobě. Marianne je po čtyřicítce a sem, do těchto liduprázdných míst, se přišla vyrovnat se svou pohnutou minulostí. Pracuje jako lékařka, místní ji respektují, ale ve skutečnosti mezi ně nepatří. Tak jako samotář George, žijící na nedaleké farmě. Její pečlivě vybudovanou bublinu zničehonic prolomí chlapec Ika, který se jednoho dne objeví na pláži. Vytváří se mezi nimi pouto přátelství, jímž prostupují Marianniny vzpomínky na dětství. Křehký, avšak místy syrový příběh plný strhujících obrazů vypráví o zranitelnosti dětské duše, potřebě přátelství i zodpovědnosti za své činy. Je vyprávěním o tom, že dobro, které hledáme, přijímáme a dáváme, není jen prázdné slovo.

Život kněze Ladislava Heryána je plný paradoxů. Připravoval se na dráhu misionáře, ale působí v nejateističtější zemi Evropy. Je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Je introvert, ale vystupuje na rockových festivalech s kytarou a biblí v ruce. Věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kdo jsme. A o tom všem je rozhovor, který s ním vedl publicista Josef Beránek U Božího mlýna.

Může být něco roztomilejšího než chlupaté klubíčko, které na vás kouká dojemným pohledem a žadoní o vaši lásku? Asi sotva, o tom vás přesvědčí tato knížka...

Může být něco roztomilejšího než chlupaté klubíčko, které na vás kouká uhrančivým psím pohledem a pere se o vaši lásku? Asi sotva, o tom vás přesvědčí tato knížka...

Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.

Casey Duncanová vyšetřuje vraždy, sama však bojuje s temnou minulostí. Aby před manželem ukryla svou přítelkyni, uprchnou do Rocktonu. Jenže město uprostřed kanadské divočiny je útočištěm i pro další ztracené existence. Místní šerif není z dalších uprchlic nadšený, ale potřebuje od Casey pomoc s vyšetřováním sériových vražd. Casey poznává místní obyvatele a zjišťuje, že ne všichni sem utekli před nebezpečím. Naopak. Sami představují větší hrozbu...

Tři příběhy Nesvatí svatí současného španělského spisovatele Eduarda Mendozy napsal autor v různých obdobích svého tvůrčího rozmachu. V prvním příběhu rozkrývá autor lidskou malodušnost a přetvářku. Ve druhém pokrytectví, v němž žijí jednotlivci i společnost. Ve třetím vypráví příběh člověka z vězení, jehož od pádu na úplné dno zachránila literatura, které se začal věnovat. Ovšem bez ohledu na úspěch zůstává stále stejně nenapravitelný jako předtím.Čtenáře na díle Eduarda Mendozy přitahuje nejen rozmanitost námětů, ale také jeho smysl pro humor a excentričnost jeho vypravěčství. Svědčí o tom i skutečnost, že patří mezi autory často překládané do jiných jazyků. V roce 2015 obdržel autor mezinárodní literární Cenu Franze Kafky za své dosavadní dílo, kterou udílí Společnost Franze Kafky v Praze za mimořádné literární počiny, jež oslovují čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu. V roce 2016 obdržel Eduardo Mendoza nejvyšší ocenění udělované španělsky píšícím autorům Premio Cervantes.