Vyšehrad strana 47 z 143

Další z řady historických románů české spisovatelky Hany Whitton, jejímiž hrdiny jsou Karel IV., jeho matka Eliška Přemyslovna a jeho žena Anna Svídnická. Karel IV. dovedl země Koruny české k nebývalému rozkvětu, ale v soukromí jako by se mu štěstí vyhýbalo. Nebylo mu přáno, aby ho královským životem provázela milovaná Blanka. I když pak uzavíral politické sňatky, své manželky měl upřímně rád. Netušil, že jediná Isabella z Valois ho celý život hluboce milovala a tajně doufala, že si ji ovdovělý král vezme. Oblíbený román české autorky žijící na anglickém venkově do podoby audioknihy načetli Saša Rašilov, Andrea Elsnerová a další.

Indické město čelí po vykácení pralesa útokům tygra.

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory, převedené do psané podoby, vycházejí v knižní podobě v edici Rozhovory nad Biblí.

Pobřeží Nového Zélandu, dům na písečné pláži, nevyzpytatelné moře, hra světla a stínu. Do tohoto prostředí zasadila švédská spisovatelka Linda Olsson svůj meditativní román Dobro v tobě. Marianne je po čtyřicítce a sem, do těchto liduprázdných míst, se přišla vyrovnat se svou pohnutou minulostí. Pracuje jako lékařka, místní ji respektují, ale ve skutečnosti mezi ně nepatří. Tak jako samotář George, žijící na nedaleké farmě. Její pečlivě vybudovanou bublinu zničehonic prolomí chlapec Ika, který se jednoho dne objeví na pláži. Vytváří se mezi nimi pouto přátelství, jímž prostupují Marianniny vzpomínky na dětství. Křehký, avšak místy syrový příběh plný strhujících obrazů vypráví o zranitelnosti dětské duše, potřebě přátelství i zodpovědnosti za své činy. Je vyprávěním o tom, že dobro, které hledáme, přijímáme a dáváme, není jen prázdné slovo.

Může být něco roztomilejšího než chlupaté klubíčko, které na vás kouká dojemným pohledem a žadoní o vaši lásku? Asi sotva, o tom vás přesvědčí tato knížka...

Může být něco roztomilejšího než chlupaté klubíčko, které na vás kouká uhrančivým psím pohledem a pere se o vaši lásku? Asi sotva, o tom vás přesvědčí tato knížka...

Život kněze Ladislava Heryána je plný paradoxů. Připravoval se na dráhu misionáře, ale působí v nejateističtější zemi Evropy. Je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Je introvert, ale vystupuje na rockových festivalech s kytarou a biblí v ruce. Věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kdo jsme. A o tom všem je rozhovor, který s ním vedl publicista Josef Beránek U Božího mlýna.

Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.

Casey Duncanová vyšetřuje vraždy, sama však bojuje s temnou minulostí. Aby před manželem ukryla svou přítelkyni, uprchnou do Rocktonu. Jenže město uprostřed kanadské divočiny je útočištěm i pro další ztracené existence. Místní šerif není z dalších uprchlic nadšený, ale potřebuje od Casey pomoc s vyšetřováním sériových vražd. Casey poznává místní obyvatele a zjišťuje, že ne všichni sem utekli před nebezpečím. Naopak. Sami představují větší hrozbu...

Tři příběhy Nesvatí svatí současného španělského spisovatele Eduarda Mendozy napsal autor v různých obdobích svého tvůrčího rozmachu. V prvním příběhu rozkrývá autor lidskou malodušnost a přetvářku. Ve druhém pokrytectví, v němž žijí jednotlivci i společnost. Ve třetím vypráví příběh člověka z vězení, jehož od pádu na úplné dno zachránila literatura, které se začal věnovat. Ovšem bez ohledu na úspěch zůstává stále stejně nenapravitelný jako předtím.Čtenáře na díle Eduarda Mendozy přitahuje nejen rozmanitost námětů, ale také jeho smysl pro humor a excentričnost jeho vypravěčství. Svědčí o tom i skutečnost, že patří mezi autory často překládané do jiných jazyků. V roce 2015 obdržel autor mezinárodní literární Cenu Franze Kafky za své dosavadní dílo, kterou udílí Společnost Franze Kafky v Praze za mimořádné literární počiny, jež oslovují čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu. V roce 2016 obdržel Eduardo Mendoza nejvyšší ocenění udělované španělsky píšícím autorům Premio Cervantes.

Srovnání dvou radikákálních myslitelů současnosti, ruského postfašisty Alexandra Dugina a amerického postanarchisty Hakima Beye. Politolog Ondřej Slačálek, básník Adam Borzič a literární vědkyně Olga Pavlova zasazují myšlení těchto zdánlivě protikladných autorů do historického, politického, spirituálního a literárního kontextu. Ke slovu se dostanou i známí spisovatelé jako Rus Vladimir Sorokin a Američan Chuck Palahniuk.

Studánko, Rubínko… Tak zní úvodní verš „Písně o Studánce Rubínce“ Miloslava Bureše, kterou pod názvem „Otvírání studánek“ neopakovatelným způsobem zhudebnil Bohuslav Martinů. Právě motiv studánky a voděnky čisté, nezkalené, se vine novou knížkou, kterou pro děti a jejich rodiče sestavila pedagožka Jiřina Rákosníková s vydatnou pomocí malíře Jana Kudláčka a hudebníka Jiřího Pavlici. Písničky, říkadla, koledy a další perly lidové slovesnosti včetně tradičních her nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. A s půvabnými ilustracemi, notovými záznamy a hudebním CD s nahrávkami skupiny Hradišťan je knížka skvělou pomůckou (nejen) k domácím hrám a hraní. Součástí knihy je CD skupiny Hradišťan.

Slovník filosofických pojmů přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která je dnes nejdůležitější – sahá k pramenům lidského života a veškeré existence. Může dobře posloužit studentům filosofie, učitelům, novinářům, sociologům, politologům, ekonomům, právníkům, politikům a všem, kteří nechtějí být uvězněni v jednorozměrnosti svého dosavadního myšlení a touží probouzet se k hlubšímu pohledu na život.

Předkládaná sbírka říkadel, popěvků, dětských her a rozpočitadel vychází z dlouholetých zkušeností Jiřiny Rákosníkové, jež získala jako matka, babička a především jako pedagožka. Strávila s dětmi celý život a její snahou bylo vždy podělit se o získané zkušenosti a poznatky. Dlouho tomuto úkolu odolávala; k rozhodnutí ji přivedla možnost stálé spolupráce nejen s dětmi, ale především s rodiči, na společných setkáních zvaných „Hrajeme si u maminky“. Nádherná dětská knížka, ilustrovaná akademickým malířem Janem Kudláčkem, je doplněna metodickými pokyny a notovými zápisy a její součástí je hudební CD, které zhudebnil Jiří Pavlica a nahrál Hradišťan.

Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf. Ve svém díle „sestupuje do krypty“, do hlubin církevních archivů a vynáší na světlo doklady o životě církve, v nejednom případě skryté i očím historiků. Objevuje i formy, které by mohly sloužit jako alternativní modely pro současnou církev. Zejména druhý vatikánský koncil je autorovi důkazem, že i římská církev umí osvěžit paměť a tvořivě navázat na tradice neprávem opomíjené. Na základě archivního materiálu připomíná Wolf dobu, kdy papežové bývali součástí funkčních grémií, biskupové byli voleni, kdy slovo laiků mělo svou váhu a ženám byly svěřovány významné funkce. Na deseti příkladech z různých období dějin křesťanství od středověku po současnost ukazuje, že katolictví bylo vždy schopné se vyvíjet. Připomíná i skutečnost, že katolická církev, její existenciální proud s mnoha vedlejšími rameny, byla římským centralismem svedena do jednoho řečiště teprve v 19. století. Závěrečnou kapitolu věnuje autor papeži Františkovi.

Silný příběh napsaný podle skutečných osudů žen, které přežily Ravensbrück Mladá Polka Kasia, americká herečka Caroline a německá lékařka Herta – osudy těchto tří žen mají společný jmenovatel – Ravensbrück. V ženském koncentračním táboře byla Kasia jednou z těch, které se staly pokusnými králíky nacistických doktorů. Díky těm, jež pobyt v Ravensbrücku přežily, se zvěsti o obludných operacích dostanou do světa. Příběhy těchto žen, trpících doživotními zdravotními následky, inspirují filantropku Caroline. Po několika letech se jí podaří dostat přeživší z komunistického Polska do Spojených států amerických, kde se jim dostane patřičné zdravotnické péče. V connecticutské zahradě plné šeříků však ženy naleznou mnohem více. Autorka se nechala inspirovat osudy pamětnic a vytvořila nesmírně silný příběh o odvaze, utrpení a laskavosti, ale i o zločinech a hrůzách druhé světové války.