Vyšehrad strana 54 z 143

Román Ethana Canina Ani králové, ani hvězdy je příběhem o přátelství mezi dvěma zcela odlišnými muži. Caninův román vyniká nejen pestrou galerií portrétů různorodých postav, ale především detailně popisuje proces zrání člověka se všemi jeho přednostmi a chybami, které formují jeho budoucnost. Když Orno Tarcher, mladík z prosté venkovské rodiny, přijede studovat do New Yorku, prvním člověkem, s nímž se seznámí, je charismatický Newyorčan Marshall Emerson. Je těžké představit si nesourodější dvojici: těžkopádný, poctivý, pracovitý Orno, který, jak sám říká, má „na čele napsáno Missouri“, a oslnivý bohém Marshall s fenomenální pamětí, díky níž si navždy zapamatuje vše, co si přečte, a rodiči, kteří jsou oba univerzitními profesory. Přesto mezi nimi vznikne zvláštní pouto; Orno je takřka proti své vůli vtahován do Marshallova světa bujných pitek, planého filosofování a sexu, jenž ho odvádí od studia, i do spletitých vztahů panujících v Marshallově rodině. Zatímco Marshall, který by mohl vystudovat cokoli, opustí univerzitu, aby se posléze stal hollywoodským scenáristou a producentem, Orno nemá dost dobré výsledky na to, aby mohl jít na medicínu, a proto se spokojí s budoucností zubaře. Zuby „nejsou pojmenované ani po králích, ani po planetách. Jsou označené pouze čísly,“ omlouvá se v dopise Marshallovi. Když se zamiluje do Marshallovy sestry Simone, napětí panující v rodině Emersonových spěje k tragédii.

Sbírka Agogh, která je považována za jeden z vrcholů tvorby autora Oldřicha Mikuláška.Básnická sbírka vyšla nejprve v cizině v r. 1980, v Čechách až v roce 1989.Básník Oldřich Mikulášek je autorem čtenáři stále vyhledávaným, neboť jeho přemýšlivá poezie oslovuje další a další generace. ůsobil v literární skupině Host do domu, po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem. Znovu publikovat směl až po roce 1980.

Sbírka Agogh, která je považována za jeden z vrcholů tvorby autora Oldřicha Mikuláška.Básnická sbírka vyšla nejprve v cizině v r. 1980, v Čechách až v roce 1989.Básník Oldřich Mikulášek je autorem čtenáři stále vyhledávaným, neboť jeho přemýšlivá poezie oslovuje další a další generace. ůsobil v literární skupině Host do domu, po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem. Znovu publikovat směl až po roce 1980.

Druhý díl výboru ze starověkých martyrologií. Svazek obsahuje překlady celkem 13 latinských a řeckých textů vzniklých ve 4. a 5. století. Jejich hlavními hrdiny jsou opět ženy a muži, kteří pro své náboženské přesvědčení neváhali podstoupit mučení a smrt. Do druhého dílu byly vybrány texty sepsané až po vítězství křesťanství v římské říši na počátku 4. století, které dobře dokumentují další vývoj hagiografické literatury a zohledňují žánrové a ideové rozrůznění pozdější mučednické literatury na prahu jejího přechodu k raně středověké hagiografii. Kromě textů vědomě stylizovaných do podoby dřívějších mučednických akt (Umučení Eupla) kniha obsahuje žánrově různorodá vyprávění, sahající od novelistických líčení (Umučení Konóna) po ukázku rozsáhlých skladeb, jež se staly nesmírně populárními na konci antiky (Akta Šebestiánova). Významnou část svazku zabírají rovněž překlady textů věnovaných mučedníkům z řad donatistů – severoafrických křesťanů, kteří byli ve 4. století jako schismatici pronásledováni katolickou většinou. Všechny texty, přeložené pracovníky Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při Univerzitě Palackého v Olomouci, doplňují dílčí úvody i obsáhlý poznámkový aparát; celou knihu pak uvádí předmluva italského odborníka na hagiografii F. S. Barcellony z univerzity v Římě (sepsaná speciálně pro tuto knihu) a úvodní literárně historická studie J. Šubrta. Svazek je doplněn barevnou obrazovou přílohou, která ikonograficky doplňuje přeložené texty, bibliografií a rejstříky.

Zpěvník Vánoční zpívání a muzicírování udělá radost všem, kteří si rádi zahrají i zazpívají, ale i těm, kteří si chtějí zazpívat alespoň v době vánoční, a tak částečně obnovit tuto pěknou tradici. Muzikant, skladatel, varhaník Jiří Churáček sestavil zpěvník třiceti českých i zahraničních známých i méně známých vánočních písní. Všechny písně jsou uvedeny v jednoduchých aranžích pro domácí muzicírování i veřejné provozování. Patnáct z nich je převzato z kancionálu Mešní zpěvy a jsou vybaveny jednoduchým doprovodem pro jednohlasý zpěv; zbývajících patnáct písní je upraveno do malých partitur pro dvojhlas, vícehlas příp. i s několika melodickými nástroji. Pro snazší interpretaci jsou všechny písně opatřeny akordickými značkami.

Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušeno sti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti . Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvět lení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborní ků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván Mr. Pokrok, by se letos dožil 185 let. Kniha vychází ve spolupráci s Náprstkovým muzeem

Knížka pravdy je ve své stručnosti pronikavou obhajobou Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z r. 1329, třebaže jméno slavného dominikána zůstává nevyřčeno. V knize, která byla nazvána nejobtížnějším textem německé mystiky, se pod rouš kou vizí, obrazných líčení a fiktivních dialogů rozpřádá filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštění člověka či jeho sjednocení s Bohem v základu duše. Susovy jde především o odlišení těchto koncepcí od údajných heretických nauk svobodných duchů; jeho pojednání se tak zároveň stává jedním z nejvýznamnějších dokumentů k dějinám tohoto duchovního směru. První český překlad je bohatě doplněn poznámkami, doprovází jej rovněž rozsáhlejší s tudie věnovaná Susovu životu, dílu a jeho hlavním tématům, jakož i rozboru Knížky pravdy.

Rané dílo Chalíla Džibrána, autora nesmrtelného Proroka, patří bezesporu k jedním z nejkrásnějších textů, jaké kdy napsal. Čistá láska se v něm pojí s průhledy k Bohu a oslava hlubokého a upřímného citu je podtržena nelítostnou společenskou kritikou. Text v režii Jindřišky Novákové čte a hudbou doplňuje Saša Rašilov.

Básnické prózy Prorok významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace.

Básnické prózy Prorok významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace.

Období romantismu patří mezi ta, která nejvýrazněji zformovala politický, sociální a kulturní profil dnešní Evropy. Ač trváním nedlouhá, zapsala se tato epocha revolucí, velkých utopických projektů i jejich troskotání, vzestupu nacionalismu a formování dnešních národních států – Německa a Itálie –, i významných počinů vědeckých a uměleckých, hluboko do evropských dějin. Kolektiv předních odborníků pod vedením významného francouzského historika a znalce Velké revoluce Françoise Fureta sestavil poutavou sbírku osmi portrétů výrazných lidských typů éry romantismu. Setkáváme se s měšťanem, dělníkem, učitelem, lékařem, duchovním, intelektuálem a revolucionářem. Zvláštní kapitola je věnována postavení ženy. Jak je v řadě Člověk a jeho svět již zvykem, můžeme při této cestě proti proudu času nahlédnout hluboko do myšlení, mentality a každodenního života lidí daného období.

„Akce K“ neboli hromadné zatčení příslušníků mužských řeholních řádů na území Československa, k němuž došlo v noci z 13. na 14. dubna 1950, patří k nejhorším zločinům komunistické éry u nás. Více než dva tisíce řeholníků muselo opustit své kláštery. Rozpt

Kniha Tomáše Vilímka, pracovníka Ústavu soudobých dějin AV ČR, se zaměřuje na dosud málo zpracované a přitom významné téma disentu normalizační éry, a to ve srovnání situace ve dvou sousedních státech „sovětského bloku“ – ČSSR a NDR. Autor nejprve seznamu

Vojtěch Ron (1930-2007), herec a divadelní historik, patřil k pozoruhodným postavám české kulturní scény 2. poloviny 20. století. Jako herec ztvárnil téměř půl tisíce divadelních rolí a jeho herectví bylo právem vysoce oceňováno. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně zapsal také jako znalec lidového divadla v českých zemích. Hlavním oborem jeho zájmu byly sousedské a pašijové hry, připravil k vydání řadu pečlivých edic a napsal množství studií, oceňovaných pro svou erudici a zápal pro téma. Výbor ze studií Vojtěcha Rona se zaměřuje na centrální pole jeho zájmu, lidové pašijové hry v Českých zemích. Některé ze studií zasazují tento fenomén lidové kultury do širšího historického i geografického kontextu, jiné se věnují již konkrétně pašijovému a sousedskému divadelnictví, především v Podkrkonoší, a to divadlu jazykově českému i německému. Nejrozsáhlejší a nejpřínosnější jsou studie věnované pašijovým hrám – vrchlabským a železnobrodským. V historické perspektivě sleduje V. Ron lidové pašijové divadlo od času největšího rozkvětu v 18. století až hluboko do století 19. Knihu doprovází biografická kapitola a kompletní bibliografie díla V. Rona

Vojtěch Ron (1930-2007), herec a divadelní historik, patřil k pozoruhodným postavám české kulturní scény 2. poloviny 20. století. Jako herec ztvárnil téměř půl tisíce divadelních rolí a jeho herectví bylo právem vysoce oceňováno. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně zapsal také jako znalec lidového divadla v českých zemích. Hlavním oborem jeho zájmu byly sousedské a pašijové hry, připravil k vydání řadu pečlivých edic a napsal množství studií, oceňovaných pro svou erudici a zápal pro téma. Výbor ze studií Vojtěcha Rona se zaměřuje na centrální pole jeho zájmu, lidové pašijové hry v Českých zemích. Některé ze studií zasazují tento fenomén lidové kultury do širšího historického i geografického kontextu, jiné se věnují již konkrétně pašijovému a sousedskému divadelnictví, především v Podkrkonoší, a to divadlu jazykově českému i německému. Nejrozsáhlejší a nejpřínosnější jsou studie věnované pašijovým hrám – vrchlabským a železnobrodským. V historické perspektivě sleduje V. Ron lidové pašijové divadlo od času největšího rozkvětu v 18. století až hluboko do století 19. Knihu doprovází biografická kapitola a kompletní bibliografie díla V. Rona

Současná britská autorka Ruth Rendellová, které se podařilo posunout krimi žánr na úroveň společenského románu, postoupila v dílech, jež píše pod pseudonymem Barbara Vineová, k vážné literatuře. V napínavých, inteligentních a především skvěle napsaných příbězích se zajímá především o to, proč došlo k vypjaté situaci, jež vyvrcholila zločinem, a teprve pak zkoumá, jak se to stalo. Astin deník osciluje mezi dvěma časovými rovinami – přivádí nás nejprve do roku 1905, kdy se z Dánska do východního Londýna přistěhuje pětadvacetiletá Asta se svým manželem Rasmusem a dvěma malými syny. Zatímco Rasmus je zcela vytížen obchodními záležitostmi, Asta se snaží překonat samotu psaním deníku. O sedmdesát let později, kdy její deníky vycházejí knižně, se ukáže, že jde o víc než o pouhé záznamy každodenních událostí: zdá se, že deníky skrývají klíč k nevyřešené vraždě a záhadě ztraceného dítěte. Na Astině vnučce Ann, k níž se zbylé nevydané deníky dostanou jako součást dědictví po babičce, je, aby přišla na kloub tajemství událostí starých téměř sto let.