Vyšehrad strana 54 z 143

Zpěvník Vánoční zpívání a muzicírování udělá radost všem, kteří si rádi zahrají i zazpívají, ale i těm, kteří si chtějí zazpívat alespoň v době vánoční, a tak částečně obnovit tuto pěknou tradici. Muzikant, skladatel, varhaník Jiří Churáček sestavil zpěvník třiceti českých i zahraničních známých i méně známých vánočních písní. Všechny písně jsou uvedeny v jednoduchých aranžích pro domácí muzicírování i veřejné provozování. Patnáct z nich je převzato z kancionálu Mešní zpěvy a jsou vybaveny jednoduchým doprovodem pro jednohlasý zpěv; zbývajících patnáct písní je upraveno do malých partitur pro dvojhlas, vícehlas příp. i s několika melodickými nástroji. Pro snazší interpretaci jsou všechny písně opatřeny akordickými značkami.

Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušeno sti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti . Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvět lení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborní ků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván Mr. Pokrok, by se letos dožil 185 let. Kniha vychází ve spolupráci s Náprstkovým muzeem

Knížka pravdy je ve své stručnosti pronikavou obhajobou Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z r. 1329, třebaže jméno slavného dominikána zůstává nevyřčeno. V knize, která byla nazvána nejobtížnějším textem německé mystiky, se pod rouš kou vizí, obrazných líčení a fiktivních dialogů rozpřádá filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštění člověka či jeho sjednocení s Bohem v základu duše. Susovy jde především o odlišení těchto koncepcí od údajných heretických nauk svobodných duchů; jeho pojednání se tak zároveň stává jedním z nejvýznamnějších dokumentů k dějinám tohoto duchovního směru. První český překlad je bohatě doplněn poznámkami, doprovází jej rovněž rozsáhlejší s tudie věnovaná Susovu životu, dílu a jeho hlavním tématům, jakož i rozboru Knížky pravdy.

Rané dílo Chalíla Džibrána, autora nesmrtelného Proroka, patří bezesporu k jedním z nejkrásnějších textů, jaké kdy napsal. Čistá láska se v něm pojí s průhledy k Bohu a oslava hlubokého a upřímného citu je podtržena nelítostnou společenskou kritikou. Text v režii Jindřišky Novákové čte a hudbou doplňuje Saša Rašilov.

Básnické prózy Prorok významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace.

Básnické prózy Prorok významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace.

Kniha Tomáše Vilímka, pracovníka Ústavu soudobých dějin AV ČR, se zaměřuje na dosud málo zpracované a přitom významné téma disentu normalizační éry, a to ve srovnání situace ve dvou sousedních státech „sovětského bloku“ – ČSSR a NDR. Autor nejprve seznamu

Období romantismu patří mezi ta, která nejvýrazněji zformovala politický, sociální a kulturní profil dnešní Evropy. Ač trváním nedlouhá, zapsala se tato epocha revolucí, velkých utopických projektů i jejich troskotání, vzestupu nacionalismu a formování dnešních národních států – Německa a Itálie –, i významných počinů vědeckých a uměleckých, hluboko do evropských dějin. Kolektiv předních odborníků pod vedením významného francouzského historika a znalce Velké revoluce Françoise Fureta sestavil poutavou sbírku osmi portrétů výrazných lidských typů éry romantismu. Setkáváme se s měšťanem, dělníkem, učitelem, lékařem, duchovním, intelektuálem a revolucionářem. Zvláštní kapitola je věnována postavení ženy. Jak je v řadě Člověk a jeho svět již zvykem, můžeme při této cestě proti proudu času nahlédnout hluboko do myšlení, mentality a každodenního života lidí daného období.

„Akce K“ neboli hromadné zatčení příslušníků mužských řeholních řádů na území Československa, k němuž došlo v noci z 13. na 14. dubna 1950, patří k nejhorším zločinům komunistické éry u nás. Více než dva tisíce řeholníků muselo opustit své kláštery. Rozpt

Vojtěch Ron (1930-2007), herec a divadelní historik, patřil k pozoruhodným postavám české kulturní scény 2. poloviny 20. století. Jako herec ztvárnil téměř půl tisíce divadelních rolí a jeho herectví bylo právem vysoce oceňováno. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně zapsal také jako znalec lidového divadla v českých zemích. Hlavním oborem jeho zájmu byly sousedské a pašijové hry, připravil k vydání řadu pečlivých edic a napsal množství studií, oceňovaných pro svou erudici a zápal pro téma. Výbor ze studií Vojtěcha Rona se zaměřuje na centrální pole jeho zájmu, lidové pašijové hry v Českých zemích. Některé ze studií zasazují tento fenomén lidové kultury do širšího historického i geografického kontextu, jiné se věnují již konkrétně pašijovému a sousedskému divadelnictví, především v Podkrkonoší, a to divadlu jazykově českému i německému. Nejrozsáhlejší a nejpřínosnější jsou studie věnované pašijovým hrám – vrchlabským a železnobrodským. V historické perspektivě sleduje V. Ron lidové pašijové divadlo od času největšího rozkvětu v 18. století až hluboko do století 19. Knihu doprovází biografická kapitola a kompletní bibliografie díla V. Rona

Vojtěch Ron (1930-2007), herec a divadelní historik, patřil k pozoruhodným postavám české kulturní scény 2. poloviny 20. století. Jako herec ztvárnil téměř půl tisíce divadelních rolí a jeho herectví bylo právem vysoce oceňováno. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně zapsal také jako znalec lidového divadla v českých zemích. Hlavním oborem jeho zájmu byly sousedské a pašijové hry, připravil k vydání řadu pečlivých edic a napsal množství studií, oceňovaných pro svou erudici a zápal pro téma. Výbor ze studií Vojtěcha Rona se zaměřuje na centrální pole jeho zájmu, lidové pašijové hry v Českých zemích. Některé ze studií zasazují tento fenomén lidové kultury do širšího historického i geografického kontextu, jiné se věnují již konkrétně pašijovému a sousedskému divadelnictví, především v Podkrkonoší, a to divadlu jazykově českému i německému. Nejrozsáhlejší a nejpřínosnější jsou studie věnované pašijovým hrám – vrchlabským a železnobrodským. V historické perspektivě sleduje V. Ron lidové pašijové divadlo od času největšího rozkvětu v 18. století až hluboko do století 19. Knihu doprovází biografická kapitola a kompletní bibliografie díla V. Rona

Současná britská autorka Ruth Rendellová, které se podařilo posunout krimi žánr na úroveň společenského románu, postoupila v dílech, jež píše pod pseudonymem Barbara Vineová, k vážné literatuře. V napínavých, inteligentních a především skvěle napsaných příbězích se zajímá především o to, proč došlo k vypjaté situaci, jež vyvrcholila zločinem, a teprve pak zkoumá, jak se to stalo. Astin deník osciluje mezi dvěma časovými rovinami – přivádí nás nejprve do roku 1905, kdy se z Dánska do východního Londýna přistěhuje pětadvacetiletá Asta se svým manželem Rasmusem a dvěma malými syny. Zatímco Rasmus je zcela vytížen obchodními záležitostmi, Asta se snaží překonat samotu psaním deníku. O sedmdesát let později, kdy její deníky vycházejí knižně, se ukáže, že jde o víc než o pouhé záznamy každodenních událostí: zdá se, že deníky skrývají klíč k nevyřešené vraždě a záhadě ztraceného dítěte. Na Astině vnučce Ann, k níž se zbylé nevydané deníky dostanou jako součást dědictví po babičce, je, aby přišla na kloub tajemství událostí starých téměř sto let.

Už po osmé se v detektivním příběhu Pán duší setkávají čtenáři se sestrou Fidelmou, advokátkou soudního dvora v Irsku 7. století a jejím druhem, bratrem Eadulfem. Autor Peter Tremayne, který se původně věnoval keltským studiím, využívá získaného vzdělání v detektivních příbězích, založených na reáliích keltské historie a kultury. Tentokrát se Fidelma poprvé vydává na území donedávna nepřátelského lidu Uí Fidgente, jehož náčelníci se nedávno rozhodli pro mírové soužití s královstvím Fidelmina bratra Colgúa, Mumanem. Ne všichni Uí Fidgente jsou mírem nadšeni a dávají to Fidelmě najevo, tím spíše, že ji, cizinku, náčelník Conrí do země přivedl, aby vyšetřila vraždu Ctihodného Cineáda, učence v opatství Ard Fhaerta. Toto opatství je conhospitae aneb smíšený dům, kde žijí bratři a sestry společně, někteří dokonce v manželském svazku, neboť se zde dosud neprosadil požadavek Říma na dodržování přísného celibátu. Fidelma musí čelit četným úkladům, než vypátrá, že za vraždou Ctihodného Cineáda stojí spiklenci proti míru v čele s Pánem duší, kteří chtěji válčit, zabíjet a bohatnout.

Jistý kritik -- neboť takoví lidé, říkám to s lítostí, existují – utrousil ohavnou poznámku o mém posledním románu, že obsahuje všechny staré wodehousovské postavy pod jinými jmény. Teď už ho pravděpodobně sežrali medvědi, jako děti, které se vysmívaly proroku Eliášovi. Ale jestli je stále ještě naživu, nebude moci vznést podobné obvinění proti Letní bouřce. Svou nadměrnou inteligencí převezl jsem tentokrát tohoto pána tím, že jsem uvedl všechny staré wodehousovské postavy pod stejnými jmény. Dovedu si představit, jak teď bude připadat sám sobě dokonale pošetilý.“ Těmito slovy uvádí autor svůj další román s krásným názvem Letní bouřka. Setkáme se zde s mnoha známými a oblíbenými postavami z dalších románů, dokonce i s Císařovnou z Blandingasu. Ale to čtenářům, kteří si oblíbili jemný wodehousovský humor vůbec nevadí, naopak je to pro ně zárukou kvality

zkoumání a řešení psychických problémů založené na křesťanském učení Autor, docent filosofie na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, v této obsáhlé práci analyzuje různé badatele v oblasti psychologie a psychiatrie především z hlediska jejich zkoumání a řešení závažných psychických problémů, plynoucích u nemocných z jejich nedostatečného řešení základních osobních problémů, např. smyslu života. Z tohoto hlediska si zvláště všímá přístupu psychoanalytiků – S. Freuda a C. G. Junga. Ukazuje zároveň na významný podíl této problematiky ve vnitřním životě člověka. Vodítko při cestě k výslednému řešení mu často poskytuje židovský myslitel V. F. Frankl, jehož dílo, u nás z řady překladů známé, obzvlášť hluboko rozebírá. Práce se ovšem nevyčerpává pouze analýzou názorů cizích, ale ukazuje i autorův zásadní přístup, založený na aplikaci křesťanského učení. Kniha zároveň poskytuje poučení o řadě badatelů a myslitelů, u nás dosud málo známých či neznámých, především z německé jazykové oblasti.

Hlavní postava, mladík Sam Marlowe, je sice chlapík se srdcem na pravém místě, zároveň je však neuvěřitelný smolař a stejně tak neuvěřitelné jsou situace, do nichž se dostává. Při cestě na lodi do Evropy se zamiluje do dívky Billie a nakonec přes všechny nástrahy osudu, v nichž jiskří Wodehousův slovní a situační humor, vše dobře dopadne i pro Sama. Ilustrace na obálce je opět dílem Adolfa Borna, s jehož jménem jsou všechny Wodehouseovy knížky vydané ve Vyšehradu nerozlučně spjaty.