Vyšehrad strana 52 z 143

Starověký Řím vždy patřil a bude patřit k těm kapitolám dějin světa, které k sobě poutají největší pozornost – dědictví této tisíc let trvající říše je dodnes živé a nepřehlédnutelné, ať již se jedná o sféru práva, strukturu evropských měst, či oblast vzdělanosti a umění. Je proto naprosto pochopitelné, že svazek ediční řady nakladatelství Laterza, věnovaný římskému období, přitáhl celou plejádu autorských osobností z celé řady zemí. Editor Andrea Giardina, profesor římských dějin na římské univerzitě Sapienza, uspořádal příspěvky svých italských, francouzských, anglických, polských i kanadských kolegů a doplnil je úvodním slovem. Ve dvanácti kapitolách pak před čtenáře vystupuje svět římských politiků a státníků, kněží a náboženských hodnostářů, právníků, vojáků, otroků a propuštěnců, rolníků, řemeslníků a obchodníků, římských chudých i banditů a lupičů. V závěrečné kapitole přibližuje proslulý znalec antických dějin Paul Veyne římský pojem humanitas – vztah Římanů a „těch druhých“, barbarů – lidí za hranicemi římské moci a civilizace. Jak je tomu u ediční řady Člověk a jeho svět zvykem, přináší tento svazek mnohostranný a poutavý obraz římských dějin, společnosti a kultury.

S Biblí je spjato mnoho otázek: Jak a kdy vznikla? Proč obsahuje tolik rozporů? Kdo rozhodlo tom, co v Bibli bude a nebude? Které biblické příběhy stojí za to znát? Musí křesťané věřit všemu, co stojí psáno v Bibli? Byla Marie Magdalská Ježíšovou milenkou? Na tyto a další otázky se předkládaná kniha snaží na základě nejnovějších poznatků dát stručné a srozumitelné odpovědi. Svou povahou zaujme nejen ty, kdo se o Bibli chtějí teprve něco dozvědět, ale i ty, kdo jsou již s myšlenkovým světem Bible do určité míry obeznámeni. Text přehledně rozčleněný na 101 otázek a odpovědí doprovázejí černobílé ilustrace.

Fenomén modernismu, jehož ohnisko lze vymezit přibližně léty 1904–1914, patří mezi traumatické momenty moderních dějin katolické církve. V současné katolické historiografii je chápán jako nejzávažnější z řady konfrontací mezi církví a moderním světem. Církevní představitelé po bolestné zkušenosti francouzské revoluce zaujali nedůvěřivý a nepřátelský postoj k hodnotám moderní doby, a to včetně bytostně evangelijních hodnot, jako je myšlenka lidských práv či náboženské svobody. Až papež Lev XIII. v 90. letech 19. století pochopil nutnost změny. Především v politické a sociální oblasti přispěly jeho snahy k rozhovoru církve s moderním světem. Snažil se vytvořit prostor, především pro kněze a řeholníky, aby si osvojili nástroje soudobých vědeckých metod a postavili je do služeb hlásání evangelia. Jejich činnost byla však s nástupem nového papeže Pia X. provázena nedůvěrou vlivných mužů kurie. Výsledkem bylo faktické umrtvení svobodného myšlení v církvi na dalších 40 až 50 let. Přesto na různých místech, především v klášterních učilištích dominikánských a jezuitských, vyrůstaly nadějné teologické osobnosti jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac aj., kteří svým dílem nevědomky připravovali pozdější významnou událost Druhého vatikánského koncilu, svolaného Janem XXIII.

Libanonského básníka a malíře Chalíla Džibrána zná Západ především jako autora Proroka, oné „malé černé knížky“, o které básník řekl: „Když jsem psal Proroka, Prorok psal mne.“ Na Prorokovi pracoval Džibrán 25 let a pokusil se zde na základě své vlastní životní zkušenosti sklenout orientální moudrost a evropský pohled na život s vědomím nekonečnosti času. Ve výboru nazvaném Prorokova moudrost přinášíme sedm ukázek z této knihy, které nám ukážou sedm cest ke štěstí: cestu lásky, cestu dávání, cestu přátelství, cestu svobody, cestu radosti a smutku, cestu času a cestu krásy…

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.

Velmi oblíbený humoristický román, podle kterého byl natočen i půvabný film. Příběh o Saturninovi, jeho pánovi, dědečkovi, tetě Kateřině, doktoru Vlachovi a dalších nezapomenutelných postavách autor napsal před více než padesáti lety. Toto nadčasové a stále aktuální dílo získává už několik generací čtenářů. Román namluvil herec Jiří Samek. Nahrávka se stala nejoblíbenější mezi zvukovými adaptacemi na našem trhu.

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Hammarbyjská policie stojí bezradně před brutální popravou filipínské ženy a jejích dvou dětí u ní v bytě. Po pachateli nenajde žádné stopy a vyvstávají další a další otázky. Proč žije švédský otec dětí izolovaně, téměř bez kontaktu s okolním světem? A jak si žena z malých částek, které vydělává úklidem načerno, mohla koupit byt v hodnotě několika milionů? Kriminální komisař Conny Sjöberg, šéf Hammarbyjské policie, tvrdě pracuje na vyšetřování, ač jeho tým není zcela při síle. Jens Sandén trpí následky infarktu, Petra Westmanová stále ještě marně pátrá po identitě muže, který ji znásilnil, Džamál Hamád se snaží dobrat příčiny jejího náhlého nepřátelství a kolega Einar Eriksson zmizel beze stopy. Jak příběh souvisí s trýzněným mužem, který je uvězněn v domku v opuštěné zahrádkářské kolonii? V jeho vzpomínkách je klíč k celému příběhu, který má původ v dávné události, kdy mladý pár jednoho květnového dne zastaví s autem u kiosku, aby koupil sladkosti dvěma chlapcům, kteří si hrají na zadním sedadle. Tragické zakončení dne do budoucna ovlivní a proplete osudy všech protagonistů.

Chcete víc poznat své přátele a pobavit se na účet svých nepřátel? Chcete se o nich dozvědět něco, co vám astrologičtí lichotníci nikdy neřeknou? Chcete se podívat na rubovou stránku všech dvanácti znamení? Pak jste na správné adrese. Daniela Fischerová využila čtyřiceti let své zkušenosti s astrologií a ještě delší zkušenosti spisovatelské a ukáže vám odvrácenou stranu hvězd. Skvěle se hodí jako dárek! Obdarovaní se buď zasmějí – pak jsou to ti praví lidé pro vás! – nebo se urazí a máte od nich pokoj až do konce života.

V knize nalezneme i český překlad tibetské verze Kámasútry.Soubor studií věnovaný různým aspektům tibetské kultury přibližuje řadu zajímavých témat: Jak se dávají a jaký význam mají jména v T ibetu? Jak Tibeťané tradičně měří čas? Jaký symbolický význam mají pro Tibeťany jednotlivá čísla? Jak rozumět tibetskému pojetí převtělování? Kde se berou dalajlamové a pančhenlamové? Kromě toho obsahuje svazek také český překlad tibetské verze slavné Kámasútry čili „Poučení o rozkoši“, překlad Základu dobrých vlastností od autora Conghapy, zakladatele jedné ze škol tibetského buddhismu zvané Gelug, uvedení do tibetského buddhistického kánonu a další texty. Kniha profesora Kolmaše vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu o tibetský buddhismus a kulturu.

Esejistická knížka z pera vynikajícího českého historika Zdeňka Kalisty je zároveň jeho knihou poslední – jejího vydání se autor již nedočkal. „Poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí,“ jak zní podtitul této knihy, nevznikaly snadno. Ve svých pětasedmdesáti letech Kalista začal náhle ztrácet zrak, což mu znemožnilo pracovat dále na svých rozpracovaných věcech. A tak naslepo, závislý na pomoci svých přátel a spolupracovníků, vyťukával na psacím stroji své úvahy o barokní epoše. Historické prameny mu byly nedostupné, a tak jediným zdrojem, z něhož mohl čerpat při promýšlení svého celoživotního tématu, byla jeho obdivuhodná paměť. Baroko a jeho duchovní rozměr zaměstnávalo Kalistu už od třicátých let 20. století, ale teprve v Tváři baroka nabývají jeho úvahy působivě emotivního, osobního rázu. Kalista rozvažuje o tom, proč jeho badatelský zájem spočinul právě v této oblasti, a uvědomuje si, že základ jeho vnitřního spříznění s barokem leží v principech, které utvářely jak charakter doby, tak jeho samého – tedy nikoliv v činitelích vnějších, nýbrž v osudových danostech hlubinného rázu. A onou osudovou daností je Kalistovi snaha poznat Boha skrze tento svět… a zastihnout v přirozeném nepřirozené. Knihu lze doporučit jak historikům a kunsthistorikům, tak zájemcům o historii a umění vůbec.

Od dob osvícenství je křesťanská B ible předmětem kritického zkoumání. Zatímco představitelé církví tuto kritiku zprvu spíše odmítali, snaží se ji biblisté na univerzitách zúročit kladně. V ýsledkem této snahy byl od konce 18. století nový žánr, nazvaný teologie Starého nebo teologie Nového zákona. P ráce, které nesly tento název, byly odpovědí na otázku, jaký je tedy ve světle kritického zkoumání smysl a význam B ible. V otázkách pravdy a smyslu hrály právě od dob osvícenství rozhodující roli dějiny. K e konci 20. století však i ony zažily sesazení z trůnu neomylnosti. O stří kritiky se přesunulo ze zkoumaných předmětů k procesu zkoumání jako takovému, k jeho přiznaným i zamlčeným agendám. Tato kniha se soustřeďuje na to, jak dějinám rozumějí a jak s nimi pracují nejdůležitější starozákonní teologie 19. a 20. století. P rávě úloha, jakou přikládají dějinám, je důležitým klíčem k pochopení jejich celkové koncepce.

Význační herci jsou zpravidla lidé s výjimečnými životními osudy. Pro Michaela Douglase jistě nebylo jednoduché vystoupit ze stínu svého slavného otce Kirka. Podařilo se mu to po jistém úsilí dokonale, i když jejich filmové životy, na nichž se podepsala vzájemná rivalita, nelze tak docela oddělit. Kniha Marka Eliota samozřejmě vypráví o osobním a profesním životě Michaela Douglase, avšak nemůže přitom zcela opomenout kariéru jeho otce Kirka, neboť v ní tkví kořeny Michaelových začátků i jeho osobitého herectví. Zároveň má čtenář možnost nahlédnout do filmových ateliérů a poznat i jisté stránky amerického života té které doby.

Detektivní příběh se odehrává v době, kdy mladý Oldřich z C hlumu poprvé přichází na P ražský hrad. Zde vstoupí do jeho služeb panoš Ota ze Zástřizlí, jehož Oldřich dostane z ošemetné situace, a za své zásluhy je Přemyslem Otakarem II . jmenován královským prokurátorem.

Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ je symbolem dobra, poslem nejušlechtilejších lidských citů, ztělesněním lásky a přátelství, hledačem a objevitelem krásy. Křehký příběh, který mají rádi děti, a milují jej až do dospělosti, protože střet dětského světa se světem dospělých se zde stává školou umění žít.