Vyšehrad strana 52 z 143

Velmi oblíbený humoristický román, podle kterého byl natočen i půvabný film. Příběh o Saturninovi, jeho pánovi, dědečkovi, tetě Kateřině, doktoru Vlachovi a dalších nezapomenutelných postavách autor napsal před více než padesáti lety. Toto nadčasové a stále aktuální dílo získává už několik generací čtenářů. Román namluvil herec Jiří Samek. Nahrávka se stala nejoblíbenější mezi zvukovými adaptacemi na našem trhu.

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Chcete víc poznat své přátele a pobavit se na účet svých nepřátel? Chcete se o nich dozvědět něco, co vám astrologičtí lichotníci nikdy neřeknou? Chcete se podívat na rubovou stránku všech dvanácti znamení? Pak jste na správné adrese. Daniela Fischerová využila čtyřiceti let své zkušenosti s astrologií a ještě delší zkušenosti spisovatelské a ukáže vám odvrácenou stranu hvězd. Skvěle se hodí jako dárek! Obdarovaní se buď zasmějí – pak jsou to ti praví lidé pro vás! – nebo se urazí a máte od nich pokoj až do konce života.

V knize nalezneme i český překlad tibetské verze Kámasútry.Soubor studií věnovaný různým aspektům tibetské kultury přibližuje řadu zajímavých témat: Jak se dávají a jaký význam mají jména v T ibetu? Jak Tibeťané tradičně měří čas? Jaký symbolický význam mají pro Tibeťany jednotlivá čísla? Jak rozumět tibetskému pojetí převtělování? Kde se berou dalajlamové a pančhenlamové? Kromě toho obsahuje svazek také český překlad tibetské verze slavné Kámasútry čili „Poučení o rozkoši“, překlad Základu dobrých vlastností od autora Conghapy, zakladatele jedné ze škol tibetského buddhismu zvané Gelug, uvedení do tibetského buddhistického kánonu a další texty. Kniha profesora Kolmaše vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu o tibetský buddhismus a kulturu.

Hammarbyjská policie stojí bezradně před brutální popravou filipínské ženy a jejích dvou dětí u ní v bytě. Po pachateli nenajde žádné stopy a vyvstávají další a další otázky. Proč žije švédský otec dětí izolovaně, téměř bez kontaktu s okolním světem? A jak si žena z malých částek, které vydělává úklidem načerno, mohla koupit byt v hodnotě několika milionů? Kriminální komisař Conny Sjöberg, šéf Hammarbyjské policie, tvrdě pracuje na vyšetřování, ač jeho tým není zcela při síle. Jens Sandén trpí následky infarktu, Petra Westmanová stále ještě marně pátrá po identitě muže, který ji znásilnil, Džamál Hamád se snaží dobrat příčiny jejího náhlého nepřátelství a kolega Einar Eriksson zmizel beze stopy. Jak příběh souvisí s trýzněným mužem, který je uvězněn v domku v opuštěné zahrádkářské kolonii? V jeho vzpomínkách je klíč k celému příběhu, který má původ v dávné události, kdy mladý pár jednoho květnového dne zastaví s autem u kiosku, aby koupil sladkosti dvěma chlapcům, kteří si hrají na zadním sedadle. Tragické zakončení dne do budoucna ovlivní a proplete osudy všech protagonistů.

Esejistická knížka z pera vynikajícího českého historika Zdeňka Kalisty je zároveň jeho knihou poslední – jejího vydání se autor již nedočkal. „Poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí,“ jak zní podtitul této knihy, nevznikaly snadno. Ve svých pětasedmdesáti letech Kalista začal náhle ztrácet zrak, což mu znemožnilo pracovat dále na svých rozpracovaných věcech. A tak naslepo, závislý na pomoci svých přátel a spolupracovníků, vyťukával na psacím stroji své úvahy o barokní epoše. Historické prameny mu byly nedostupné, a tak jediným zdrojem, z něhož mohl čerpat při promýšlení svého celoživotního tématu, byla jeho obdivuhodná paměť. Baroko a jeho duchovní rozměr zaměstnávalo Kalistu už od třicátých let 20. století, ale teprve v Tváři baroka nabývají jeho úvahy působivě emotivního, osobního rázu. Kalista rozvažuje o tom, proč jeho badatelský zájem spočinul právě v této oblasti, a uvědomuje si, že základ jeho vnitřního spříznění s barokem leží v principech, které utvářely jak charakter doby, tak jeho samého – tedy nikoliv v činitelích vnějších, nýbrž v osudových danostech hlubinného rázu. A onou osudovou daností je Kalistovi snaha poznat Boha skrze tento svět… a zastihnout v přirozeném nepřirozené. Knihu lze doporučit jak historikům a kunsthistorikům, tak zájemcům o historii a umění vůbec.

Od dob osvícenství je křesťanská B ible předmětem kritického zkoumání. Zatímco představitelé církví tuto kritiku zprvu spíše odmítali, snaží se ji biblisté na univerzitách zúročit kladně. V ýsledkem této snahy byl od konce 18. století nový žánr, nazvaný teologie Starého nebo teologie Nového zákona. P ráce, které nesly tento název, byly odpovědí na otázku, jaký je tedy ve světle kritického zkoumání smysl a význam B ible. V otázkách pravdy a smyslu hrály právě od dob osvícenství rozhodující roli dějiny. K e konci 20. století však i ony zažily sesazení z trůnu neomylnosti. O stří kritiky se přesunulo ze zkoumaných předmětů k procesu zkoumání jako takovému, k jeho přiznaným i zamlčeným agendám. Tato kniha se soustřeďuje na to, jak dějinám rozumějí a jak s nimi pracují nejdůležitější starozákonní teologie 19. a 20. století. P rávě úloha, jakou přikládají dějinám, je důležitým klíčem k pochopení jejich celkové koncepce.

Význační herci jsou zpravidla lidé s výjimečnými životními osudy. Pro Michaela Douglase jistě nebylo jednoduché vystoupit ze stínu svého slavného otce Kirka. Podařilo se mu to po jistém úsilí dokonale, i když jejich filmové životy, na nichž se podepsala vzájemná rivalita, nelze tak docela oddělit. Kniha Marka Eliota samozřejmě vypráví o osobním a profesním životě Michaela Douglase, avšak nemůže přitom zcela opomenout kariéru jeho otce Kirka, neboť v ní tkví kořeny Michaelových začátků i jeho osobitého herectví. Zároveň má čtenář možnost nahlédnout do filmových ateliérů a poznat i jisté stránky amerického života té které doby.

Detektivní příběh se odehrává v době, kdy mladý Oldřich z C hlumu poprvé přichází na P ražský hrad. Zde vstoupí do jeho služeb panoš Ota ze Zástřizlí, jehož Oldřich dostane z ošemetné situace, a za své zásluhy je Přemyslem Otakarem II . jmenován královským prokurátorem.

Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ je symbolem dobra, poslem nejušlechtilejších lidských citů, ztělesněním lásky a přátelství, hledačem a objevitelem krásy. Křehký příběh, který mají rádi děti, a milují jej až do dospělosti, protože střet dětského světa se světem dospělých se zde stává školou umění žít.

Předkládaná monografie představuje poprvé českému čtenáři dílo nonkonformního protestantského kazatele raného novověku Valentina Weigela (1533–1588), jehož spisy po svém vydání zkraje 17. století nalezly stejně tak nadšené přijetí jako rozhořčenou kritiku. Myšlenkově tyto texty čerpají z pozdně středověké „německé mystiky“, z raných děl Lutherových, z P aracelsovy přírodní filosofie a novoplatónských zdrojů (Boëthius, Hugo od Sv. Viktora). Údajné „weigeliánství“ se pro takřka celé 17. století stalo v očích kritiků symbolem hereze, jež odmítá církevní obřady a svátosti a dopouští se teologických excesů i v mnoha dalších otázkách. Jeho odpůrci i příznivci přitom spatřovali úzkou provázanost Weigelových myšlenek s dobovým paracelsiánstvím i pozdějšími rosenkruciánskými texty. Svazek je doplněn studií M. Žemly podrobně analyzující Weigelovo dílo a příslušným aparátem.

Záznam rozhlasových dialogů Petra V aďury s doc. avlem H oškem, T h. D ., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům P ísma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. N epatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblické zvěsti.

Básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace.

V krátkém časovém sledu dojde ve středním Švédsku k několika bestiálním vraždám, které zpočátku zdánlivě nemají nic společného. Když komisař Conny Sjöberg z policejní stanice ve stockholmské čtvrti Hammarby začne tušit, že mají spojitost, případ dostane děsuplný spád. Někde se pohybuje člověk, jehož pohnutky jsou velmi osobní a ojedinělé a který se před ničím nezastaví. Stáváme se svědky strašlivých vražd, sledujeme práci policie pod vedením komisaře Conny Sjöberga a vyšetřovatelky Petry Westbergové. Švédská spisovatelka Carin Gerhardsen nás nechá nahlížet do deníku vraha a barvitě a detailně líčí prostředí velkoměsta i předměstí i charaktery a sociální východiska postav, které jsou psychologickou kresbou nezapomenutelné.

V krátkém časovém sledu dojde ve středním Švédsku k několika bestiálním vraždám, které zpočátku zdánlivě nemají nic společného. Když komisař Conny Sjöberg z policejní stanice ve stockholmské čtvrti Hammarby začne tušit, že mají spojitost, případ dostane děsuplný spád. Někde se pohybuje člověk, jehož pohnutky jsou velmi osobní a ojedinělé a který se před ničím nezastaví. Stáváme se svědky strašlivých vražd, sledujeme práci policie pod vedením komisaře Conny Sjöberga a vyšetřovatelky Petry Westbergové. Švédská spisovatelka Carin Gerhardsen nás nechá nahlížet do deníku vraha a barvitě a detailně líčí prostředí velkoměsta i předměstí i charaktery a sociální východiska postav, které jsou psychologickou kresbou nezapomenutelné.

Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům S tarého zákona. Jeho písemné podobě však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení, tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem uzavřené na hoře S ínaji. O podobě a významu tohoto textu v biblických i kulturních dějinách lidstva pojednává v této knížce u nás známý, světově uznávaný teolog. Jednotlivé kapitoly v ní představují Desatero především jako předpoklad lidského života ve svobodě. U každého přikázání se autor nejprve zabývá konkrétní povahou naší víry v Boha a v druhé části naznačuje, jak by mohla inspirace tímto přikázáním přispět k pravdivému lidskému smýšlení a jednání.