Vyšehrad strana 51 z 143

Arcibiskup Jan Fridrich (Bedřich) z Valdštejna (1642–1694) patří k významným postavám českých dějin 17. století. Ve jeho druhé polovině představoval právě on nejvyšší autoritu českého duchovenstva – organizoval rekatolizaci, mj. prostřednictvím spolupráce s církevními řády, rekonstrukce farní sítě, literárního mecenátu a dalšími metodami. Tato stránka působení Jana Fridricha z Valdštejna je velmi důležitá a v knize se jí dostává náležité pozornosti – pražský arcibiskup stál v centru kulturního dění a shromáždil okolo sebe umělce, literáty i hudebníky. Jeho život a působení poskytuje komplexní vhled do kulturního a politického vývoje českého státu a církve v období, které zdaleka nebylo jen dobou „temna“. Monografie Jiřího Havlíka se zabývá i druhým životem Jana Fridricha z Valdštejna, neboť zajímavě ilustruje jak úsilí o nalezení českého světce v raném novověku, tak snahu hledat „vlastence“ v řadách české pobělohorské společnosti, tolik typickou pro 19. století.

Čtenářsky velmi oblíbený román z viktoriánské éry. Romantický příběh velké osudové lásky Jany Eyrové a pana Rochestera je známý také z mnohých filmových zpracování. Jde o dílo, které je něčím víc, než růžovou knihovnou. Zjevuje totiž pravdu o světě lidských bojů, proher a vítězství. Gabriela Vránová ve své interpretaci klade hlavní důraz na nadšení hlavní hrdinky utkat se čestně se svým osudem i její neutuchající víru a naději.

Ve znamení meče je první díl historické trilogie z doby těsně po normanském vítězství na britských ostrovech. Hlavní hrdina Tancred bojuje na straně Normanů, kteří nemají ani tři roky po rozhodující bitvě u Hastings (1066) své panství v Anglii jisté a musí čelit povstáním neustále doutnajícím mezi původními anglosaskými obyvateli. Tancred je středověký rytíř, který se nejlépe cítí ve válečné vřavě, ve světě fyzické síly a jednoznačných povelů. Ve službách normanského šlechtice pomáhá udržovat mír na samé hranici normanského vlivu v severní Anglii. V situaci, kdy Normané ztrácí město Durham a schyluje se k rozhodující bitvě o York, je Tancred pověřen poněkud záhadným úkolem doručit zprávu do kláštera na jihu Anglie. Ze zdánlivě náhodné odbočky mezi bitvami se stává hlavní zápletka, když Tancred zjistí, že zpráva je určena vdově po posledním anglosaském králi Haroldovi... Román, který je poněkud netypicky vyprávěn z pohledu vítězných Normanů, nabízí vše, co čtenáři od románu ze středověké Anglie očekávají: napětí mezi francouzskou raně středověkou kulturou s jejími ideály lenní oddanosti a vojenské cti a tajemným světem anglosasko-keltské civilizace, dále líčení bitev, pletichy a intriky mocných a samozřejmě milostnou zápletku.

František Hrubín (1910–1971) je bezesporu nejvýznamnějším básníkem pro děti 20. století. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí a poté co jeho otec narukoval do první světové války, přestěhovala se jeho matka s dětmi k otci do rodných Lešan. Tam chodil Hrubín do obecné školy, prožil šťastné dětství a okolní krajina se stala jeho celoživotní inspirací. Vánoční balada Lešanské jesličky o věčné povinnosti ochrany nového života, vystaveného ohrožení, je připomínkou Hrubínovy jímavé lyriky a krásy jazyka, jež tvoří neodmyslitelnou součást pokladnice české literatury. Z jeho dalšího díla připomeňme alespoň Romance pro křídlovku, Nesmírný krásný život, Srpnová neděle.

Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama… S majitelkou luxusního nevěstince na Starém Městě pražském se královský písař Jiří Adam z Dobronína v mládí znal. Nyní se se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou pouští do pátrání po vrahovi zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora, který byl zavražděn přímo v jejím domě. Postupně se dostávají na světlo nehezké skutky, které spojují pražskou spodinu a skupinu královských úředníků. Záhy půjde všem zúčastněným o život, protože proti nim stojí bezohledný zločinec.

Baladický příběh mladých pytláků Rudy a Vaška, kteří v panice zabijí hajného a vydávají se na nekončící útěk před spravedlností a svědomím. Dramatickou atmosféru proslulého Čapkova textu jedinečným způsobem dotváří obrazy přírody, zejména lesa, v němž se oba mladíci schovávají a jenž je současně bezprostředně vylíčenou přírodní scenérií i projekčním plátnem nadějí i úzkostí obou uprchlíků. Na motivy tohoto románu natočil v roce 1984 František Vláčil neméně známý stejnojmenný film.

Ve své knize přináší Ivan Hrůša poutavý popis náboženského myšlení a praxe jedné ze dvou nejstarších historicky doložených kultur lidstva. Po stručném přehledu dějin mezopotámské civilizace následuje sedm tematických kapitol, v nichž se autor zabývá nejprve pojetím božstva a božských bytostí v náboženském světě staré Mezopotámie a postavami nejdůležitějších mezopotámských bohů, dále chrámem, jeho významem a obřadní praxí. Další kapitoly jsou věnovány představení celé škály liturgických i rituálních modliteb, magických rituálů a hlavnímu mezopotámskému prostředku komunikace s bohy – věštebným praktikám. Výklad je proložen více než 130 kratšími i rozsáhlejšími ukázkami z mezopotámských náboženských textů, které slouží jako příklady, ilustrace i doklady popisované látky. Kniha je doplněna tematickou bibliografií, jež uvádí důležité publikace k jednotlivým celkům, a rejstříky božstev, chrámů a témat. Autor je karmelitán, vystudoval obor asyriologie na heidelberské univerzitě v Německu a působí jako lektor asyriologie na Papežském biblickém institutu v Římě. V první polovině letošního roku vychází v německém nakladatelství Ugarit-Verlag i anglická verze knihy. Obě verze, anglická i česká, vycházejí s podporou Grantové agentury ČR.

Doktor Mondspiegel pracuje jako dramaturg reality show v jedné komerční televizi, stále více je však pronásledován nejen pochybnostmi o smyslu své práce, ale vůbec otázkou, kým vlastně je. Otec tragicky zahynul ještě před jeho narozením a matka se po manželově smrti zbláznila. Prostřednictvím záhadného muže, jenž jako „našeptávač“ sleduje osudy hrdinů románu, se doktor Mondspiegel setkává s Lilian, ekvádorskou ženou, která žije v táboře pro uprchlíky, a dostane se mu do rukou deník její matky. Lilianina matka, Češka, která odešla s manželem do jižní Ameriky, řeší osudové drama, kdy je na způsob „Sophiiny volby“ nucena se rozhodnout mezi dvěma holčičkami, které se narodily téže noci a z nichž jedna je fyzicky postižená. Prostřednictvím tohoto příběhu začíná Mondspiegel objevovat i skrytá znamení ve svém životě a nakonec i přímou souvislost s Lilianiným příběhem. Otázka, kým vlastně je, tak získává novou naléhavost a vyúsťuje v dramatické rozuzlení. Není však jisté, zda jde o happy end. Fischerová dokáže skloubit napínavé lineární vyprávění s ostrými časovými střihy a významovými posuny. Román můžeme číst jako napínavý příběh, ale pozornější čtenář odhaluje v románu i výrazně prokomponovaný celek, v němž nejen děj, ale i jazyk a sám způsob vyprávění příběhu se podílejí na formování (i deformování) lidské identity.

Tato kniha vděčí za svůj vznik přednáškové činnosti dvou předních současných teologů v Pekingu. Byli sem opakovaně zváni čínským studijním děkanem katolického semináře. Také zde se církev snaží v obtížné a pro ni spíše cizí kulturní situaci působit jako kvas a sůl země a budit naději, že Boží království přijde a že jeho počátky už nastávají. Oba evropští teologové přitom vycházeli z rozhodnutí Druhého vatikánského koncilu, že křesťanská zvěst má být hlásána v každé společnosti, ovšem s plným respektem k jejím kulturním a duchovním tradicím. Tato průkopnická publikace vyšla nejprve v čínštině, ale postupně pak rusky, chorvatsky, německy, slovensky, maďarsky, polsky a posléze vyjde nyní i česky.

Americký spisovatel Patrick Lee se narodil před osmatřiceti lety v Michiganu. Začínal jako scenárista a úsporný, svižný způsob psaní přenesl i do svých románů, s nimiž se už stačil prodrat mezi úspěšné autory napínavého čtení. Českým příznivcům akčních thrillerů se představuje už podruhé, a to svým pátým románem Signál, jehož ústřední postavou je opět Sam Dryden, stejně jako v předchozím česky vydaném thrilleru Na útěku. Uprostřed noci zavolá bývalému příslušníkovi speciálních sil Samu Drydenovi jeho někdejší kolega a naléhavě žádá o pomoc při tajné a bezodkladné misi. Dryden souhlasí a oba spěchají ke srubu v divočině na úpatí Sierra Nevada. Dostanou se do srubu a zachrání čtyři dívky, dřív než jim únosce stačí ublížit, a uprchnou s nimi do hor. A právě tehdy začíná Sam Dryden tušit, že s celou misí to bude jinak, než se na první pohled zdálo.

Další z dlouho očekávaných dílů původně plánované trilogie „Cesty evropského myšlení“ olomouckého znalce středověké a renesanční filosofie P avla F losse skýtá svěží pohled na jednu důležitou etapu dějin filosofického myšlení. O důkladnosti zpracování a významu, jejž autor tomuto období přikládá, svědčí už rozsah textu; ten byl z praktických, ale i teoretických důvodů rozdělen do dvou samostatných rozměrných svazků, jež vyjdou postupně. V prvním, nyní vydávaném svazku se autor zabývá kořeny renesančního myšlení, podává celkovou analýzu jeho povahy a průběhu a věnuje se myslitelům jejího raného humanistického období, jako jsou D ante a P etrarca. Za zvláštní zmínku stojí obsáhlá, až monograficky pojatá závěrečná část věnovaná M ikuláši K usánskému, významnému německému mysliteli 15. století, která představuje nově promyšlené shrnutí mnohaletýchautorových bádání.

Sbírka vtipných citátů a bonmotů určená všem, kteří nestíhají, všem, kteří mají hlavu jako meloun a pocit, že se asi zblázní. Především je tato knížka ale pro všechny, kdo se neberou tak úplně vážně a umí se zasmát.

Úvodní pohádka Šťastný princ vypráví o podivuhodném přátelství sochy Šťastného prince, shlížející z piedestalu na město, a malé vlaštovičky, která spočine u jejích nohou cestou do teplých krajin a už se od ní neodloučí. Je to jímavý příběh o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, jehož symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů.

Moravského básníka Oldřicha Mikuláška, od jehož smrti uplyne letos třicet let, připomínáme jednou ze dvou sbírek „minisonetů“, jež jsou ukázkou básníkovy formální virtuozity. Nepatří sice mezi jeho vrcholné práce, jako třeba Agogh, ale jsou drobnými klenoty jeho lyrické tvorby

,,Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo od vás žádá svědectví o naději, kterou máte.“ To psal apoštol Petr křesťanům v Malé Asii. Tou nadějí mínil víru. Je přirozené, v životních i dějinných etapách se podoba víry mění. A tak se právem i dnes lze ptát: Co je křesťanská víra? Je vůbec ještě možné věřit? Co je důležité pro současného člověka, který hledá cestu k víře? Co mu víra může dát? Tato knížka se obrací především na dospělého čtenáře, který je ochoten s autorem kriticky uvažovat. Chce poskytnout základní teologické informace a neuhýbá před otázkami. O. H. Pesch, světově uznávaný současný teolog, má pro své povolání všechny předpoklady: hluboké vzdělání, lidskou zralost a nadšení pro věc. Jak sám říká, pohled do dějin víry osvobozuje a dává člověku odvahu samostatně myslet.