Vyšehrad strana 58 z 143

Na první pohled má Marisa všechno: krásný byt v centru Madridu, souseda na nezávazný sex i slibnou kariéru v reklamní agentuře. Ve skutečnosti ale svou práci a kolegy upřímně nenávidí. Dny tráví zavřená v kanceláři, sjíždí YouTube, zobe prášky na uklidnění a přemýšlí, jak od toho všeho utéct. Když je nucena vyrazit na víkendový teambuilding v lesích, její pečlivě udržovaná fasáda postavená na lžích a přivlastňování cizí práce se začne rozpadat. A spolu s ní také iluze, že tohle všechno se dá ještě vydržet.

Podkarpatská Rus, území na západě dnešní Ukrajiny, je kraj s krásnou přírodou a bohatou historií. Historik Jan Rychlík přibližuje pohnuté dějiny tohoto regionu ve staletích, kdy tvoři, součást Uherského království, v době 1. československé republiky i za Sovětského svazu a v dnešní samostatné Ukrajině.

Říjen 1987. Cora se vydává na matriku, aby zaregistrovala narození svého syna. Její manžel Gordon je navenek oblíbený a vážený lékař, doma ale vládne pevnou rukou. Muž trvá na tom, aby se dítě jmenovalo po něm, Coře by se líbilo jméno Julian, devítiletá Maia navrhuje říkat bráškovi Bear. A když se matrikářka zeptá, jaké jméno chce synovi dát, Cora zaváhá… Od této chvíle se po dobu pětatřiceti let odvíjejí tři alternativní příběhy, tři verze života rodiny, kterou jediná volba změní navždy.

Hašek z Valdštejna byl asi nejznámějším představitelem rodu Valdštejnů před císařským generalissimem Albrechtem. V historiografii má tento šlechti špatnou pověst: je považován za zrádce husitské věci, či dokonce za vraha. Kniha Davida Papajíka ukazuje, že tato pověst je nezasloužená. Hašek z Valdštejna byl schopný válečník, který se dokázal postavit mocnému Žižkovi, a po svém přechodu na stranu císaře Zikmunda a jeho nástupce Albrechta Rakouského se uplatnil i jako diplomat a moravský zemský hejtman.

Mikuláš z Bíliny a normanský lazarián Robert z Tarentu sotva dopadli viníky série krutých vražd a už se musejí zabývat dalším důležitým případem, který ohrožuje vládu krále Přemysla Otakara I. Na slavnostní hostině totiž někdo ukradl hřeb z Kristova kříže, vzácný dar od mladičkého císaře Fridricha II. Pátrání po zloději, který po sobě zanechává mrtvoly, zavane vyšetřovatele na místa po celé Praze a okolí, do staré Plzně, kláštera v Chotěšově i do daleké Basileje. Dovede je stopa krve až k pravdě?

Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl výraznou osobností druhé poloviny 16. století, posledním mužským potomkem panského rodu z Boskovic a jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě. Stavitel renesanční perly Moravy, zámku v Bučovicích, proslul zejména svým rozmarným životem, zálibou v ženách, koních a alkoholu, případně četnými soudními spory. Jeho životopisci z 19. a počátku 20. století u Jana Šembery nalezli mnoho společných rysů s posledním pánem z Rožmberka a vytvořili mýtus posledního Boskovice, jejich vlastního, moravského Petra Voka. Kniha Kateřiny Dufkové zachycuje životní osudy Jana Šembery v širším kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby, jenž zdaleka nebyl jen renesančním bonvivánem. Autorka představuje Šemberovu osobnost, jeho vztah k náboženství, majetku a umění, i převzetí jeho rodového odkazu Lichtenštejny. Pozornost je věnována i Šemberovu „druhému životu“ v pohádkách, pověstech, v historické beletrii i v televizní publicistice, protože právě takto vstoupil tento aristokrat do obecnějšího historického povědomí.