Vyšehrad strana 57 z 143

Ukázky z eigramatických textů, které nevovolávají čtenářův smích, spíš pousmání - pobavené či zamyšlené.

Výbor přibližuje bohatství francouzské lidové poezie

Tibet, nazývaný někdy „zemí knih“, je příslovečný svým bohatým a neobyčejně různorodým literárním dědictvím. Pokud jde o poezii Tibeťané rozlišují jednak poezii umělou, jednak poezii lidovou, která je označována tibetským slovem lužä (glu-gžas). Náš výbor obsahuje 149 básní a zaměřuje se především na kategorii krátkých písní. Přináší jak ukázky písní lu (zejména všechna zde zařazená poezie 6. dalajlámy, ale i některé jiné básně), tak i ukázky písní žä, z nichž jsou ve výboru nejhojněji zastoupeny horské písně lažä.

Další příspěvek k probíhající diskusi o Mistru Janu Husovi. Kniha tematicky navazuje na knihu Jiřího Kejře : Husův proces (2000). Autor poukazuje na to, jak ve vlastenecky vzníceném ovzduší české společnosti 19. století tíživě působila skutečnost muč ednické smrti M. Jana Husa. Hlavní myšlenka díla je v závěru knihy. Mistra Jana Husa si nemůže plně přisvojovat žádná církev, náleží celému národu jako jeho velká dějinná osobnost.

Ač žily křesťanské církve po staletí ve vzájemném odcizení a nezřídka procházely obdobími sporů a nepřátelství, vzrůstaly zvláště ve 20. století snahy o vzájemné poznávání a spolupráci. Mimořádným přínosem na této cestě je dílo předního znalce světové

Vzácné dílo české milostné lyriky. Tato Zahradníčkova sbírka je už dílem zralého básníka. Vypovídá nejen o citovém okouzlení, ale proniká až k hloubkám smyslu lásky k ženě. Básně vznikaly v letech 1940 – 1944 na západomoravské Vysočině, která je v nich přítomná svou opojnou krásou. Stejně tak je však v pozadí přítomný válečný svět hrůz a vraždění, „svět plný peříček z rozdraných hnízd“. A v tom prožívají nesnadný osobní osud milenci uprostřed „nástrah a klevet“. To vše dodává veršům mimořádnou dramatičnost a napětí lásky, něhy a hrůz i žalu. Sbírka stojí v centru Zahradníčkova díla. Vrcholí a štěstím lásky se uzavírá jeho první tvůrčí období. Básník nemohl ještě tušit, že píše poslední písně, poslední radostné zpěvy milosti, třebaže prýštící z lásky „zapřené, trpké, mlčenlivé, bezbranné“: napříště už ho čekala mrazivá cesta končící v žalářních kobkách. Jeho písně o lásce všemu navzdory osloví nepochybně i čtenáře dnešních dnů. Doslov napsal Mojmír Trávníček.

Autor v této práci provází čtenáře izraelskými dějinami od jejich počátků až do našeho století a všímá si všech významných témat židovského náboženství, jakými jsou jediný Bůh, mocnosti zla, stvoření a člověk, mesianismus, eschatologie, náboženská filosofie, kabala, chasidismus aj. Kniha je určena studujícím všech humanitních oborů a zájemcům o základní inspirační zdroje evropské a severoamerické kultury.

Román, kterým se Margaret Cravenová připomíná českému čtenáři, zaznamenal úspěch největší a vyšel v četných reedicích: A to právě díky mimořádné čistotě stylistické i myšlenkové, autorské zaujatosti a vřelosti, a nakonec i exotičnosti prostředí, do něhož svůj román zasadila. Cravenová vypráví o osudech kněze Marka, který přichází na svoji první farnost v Kanadě do zapadlé indiánské vesnice kmene Kwakiutl. Román Slyšel jsem sovu zavolat své jméno je vpravdě příběhem o hledání lidského štěstí a smyslu života. Přitom je i pohledem na dvě civilizace, z nichž jedna pozvolna pohlcuje druhou, nezadržitelně a logicky, neboť takový je řád a vývoj lidské společnosti. Na jednotlivých osudech, ať už domorodých nebo bílých usedlíků, je patrno, jaké převratné změny přináší pronikání civilizace ze světa, jehož jsou součástí. Jak složitě se musejí staří vyrovnávat s odchodem svých potomků, a také jak těžké je pro mladé vykročit z prostředí, kam přestávají patřit, do světa, který je ještě nepřijal. Zároveň však touží odejít, či se aspoň o to pokusit, neboť to znamená vzdělání, uplatnění vloh, decentní život na úrovni, který se jim stává nezbytností. Nejsilnější stránkou románu je chápavost, s jakou se autorka dívá na lidský úděl, ať už je tímto údělem cokoliv. A je to právě ono tiché porozumění a jakási zvláštní nostalgie, co z této knihy udělalo tak hluboké a citlivé dílo.

Tibet, nazývaný někdy „zemí knih“, je příslovečný svým bohatým a neobyčejně různorodým literárním dědictvím. Pokud jde o poezii Tibeťané rozlišují jednak poezii umělou, jednak poezii lidovou, která je označována tibetským slovem lužä (glu-gžas). Náš výbor obsahuje 149 básní a zaměřuje se především na kategorii krátkých písní. Přináší jak ukázky písní lu (zejména všechna zde zařazená poezie 6. dalajlámy, ale i některé jiné básně), tak i ukázky písní žä, z nichž jsou ve výboru nejhojněji zastoupeny horské písně lažä.

Koho by nepotěšily výroky slavných osobností z celého světa, které se věnují našim čtyřnohým mazlíkům. V dnešní chaotické a komplikované době si každý z nás rád chvíli odpočine při četbě milé knížky, kde vedle již zmíněných citátů najdeme mnoho barevných fotografií pejsků.

Výbor přibližuje bohatství francouzské lidové poezie

Slavné dílo Franze Werfla je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hi

Těstovinová kuchařka.