Vyšehrad strana 12 z 143

Ačkoli to nemusí být jasné na první pohled, bolest má v našem životě užitečnou a smysluplnou roli – upozorňuje na to, že se v těle něco děje. Problém nastává, když se mění v chronickou nemoc. Renomovaný fyzioterapeut Pavel Kolář rozebírá fenomén bolesti z nečekaných úhlů a sdílí i své zkušenosti z pozice člověka, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Vydejte se cestou vedoucí přes hlubiny vědomí, podvědomí i prožívání a odhalte, jak bolest využít jako příležitost k sebepoznání a růstu.

Rok 1179. Normanští dobyvatelé Jindřicha II. se prohnali Anglií, Walesem – a nyní také Irskem. Mladý irský šlechtic Ferdia je uvězněn ve Walesu, aby jeho otce přešly myšlenky na povstání. Pak ale během bitky Ferdia zachrání život muži, který se jednou stane legendou: Richardu Plantagenetovi zvanému Lví srdce. Ferdia už jako jeho panoš přepluje Lamanšský průliv, aby čelil odbojným šlechticům v Akvitánii. Jenže zrada číhá všude a největší hrozbou pro Richarda nemusí být cizí armáda, ale jeho vlastní rodina…

Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii Československa, mnohdy odlišné od perspektivy české.

Rok 1179. Normanští dobyvatelé Jindřicha II. se prohnali Anglií, Walesem – a nyní také Irskem. Mladý irský šlechtic Ferdia je uvězněn ve Walesu, aby jeho otce přešly myšlenky na povstání. Pak ale během bitky Ferdia zachrání život muži, který se jednou stane legendou: Richardu Plantagenetovi zvanému Lví srdce. Ferdia už jako jeho panoš přepluje Lamanšský průliv, aby čelil odbojným šlechticům v Akvitánii. Jenže zrada číhá všude a největší hrozbou pro Richarda nemusí být cizí armáda, ale jeho vlastní rodina…

Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii Československa, mnohdy odlišné od perspektivy české.

První svazek edice Největší dramatici je věnován dílu Williama Shakespeara. Autorka a ilustrátorka Renáta Fučíková převyprávěla pro mladé čtenáře dvanáct jeho dramat (Kupec benátský, Jak se vám líbí, Mnoho povyku pro nic, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Zkrocení zlé ženy, Hamlet, Král Lear, Macbeth, Othello a Bouře) a přibližuje i jejich inspirační zdroje a okolnosti vzniku.

Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé? Čemu v totalitní Číně čelí novináři, kteří zpracovávají události, jež se komunistická vláda snaží skrýt? Pronikavý vhled do čínské reality ji ukazuje v syrových barvách osobních zážitků jako ambiciózní mocnost, jež si nárokuje životy svých občanů.

Vysokoškolský pedagog a novinář Břetislav Tureček se Blízkému východu věnuje už přes třicet let. V rozhovoru, který s ním vedl Přemysl Houda, se dozvíte vše, co potřebujete k pochopení situace v jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Kde leží kořeny konfliktu mezi Židy a Araby? Jaký vztah má ší'itský islám k Izraeli a Západu obecně? Máme se obávat jaderného potenciálu Íránu? A jak je na tom svět českých novin a médií obecně? Nejen o tom je kniha, která uvádí dění na Blízkém východě do potřebného kontextu.

Kurt Gebauer je významný český sochař, malíř, pedagog a celoživotní bojovník za kvalitní veřejný prostor. Jeho sochy a figurální objekty zpravidla zachycují pohyb a emoci, reagují na závažná společenská témata a nálady ve společnosti. Rád pro svá díla využívá nezvyklé materiály..Jeho zájem o lidi a život se promítá i do aktivit spojených se zvelebováním životního prostředí. Knižní rozhovor Mariny Feltlové s Kurtem Gebauerem vychází z jeho rozhlasového vyprávění pro rozhlasový pořad Osudy.

Kurt Gebauer je významný český sochař, malíř, pedagog a celoživotní bojovník za kvalitní veřejný prostor. Jeho sochy a figurální objekty zpravidla zachycují pohyb a emoci, reagují na závažná společenská témata a aktuální nálady ve společnosti. Rád pro svá díla využívá nezvykle materiály, jako je textil, laminát či neopracovaný kámen. Jeho zájem o lidi a život se promítá i do aktivit spojených se zvelebováním životního prostředí. Knižní rozhovor Mariny Feltlové s Kurtem Gebauerem vychází z jeho rozhlasového vyprávění pro pořad Osudy, vysílaný Českým rozhlasem Vltava.

Vysokoškolský pedagog a novinář Břetislav Tureček se Blízkému východu věnuje už přes třicet let. V rozhovoru, který s ním vedl Přemysl Houda, se dozvíte vše, co potřebujete k pochopení situace v jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Kde leží kořeny konfliktu mezi Židy a Araby? Jaký vztah má ší'itský islám k Izraeli a Západu obecně? Máme se obávat jaderného potenciálu Íránu? A jak je na tom svět českých novin a médií obecně? Nejen o tom je kniha, která uvádí dění na Blízkém východě do potřebného kontextu.

Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti. Jakýsi mladík jménem Petr má pro něj dopis, který mu na smrtelné posteli svěřil otec, Leitnerův dávný známý. Událost stárnoucího antikváře uvrhne do víru vzpomínek – na mládí, na rodnou zemi a hlavně na krásnou Kateřinu, Petrovu maminku...

Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti. Jakýsi mladík jménem Petr má pro něj dopis, který mu na smrtelné posteli svěřil otec, Leitnerův dávný známý. Událost stárnoucího antikváře uvrhne do víru vzpomínek – na mládí, na rodnou zemi a hlavně na krásnou Kateřinu, Petrovu maminku...

"Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucímkatedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionistai jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem jezprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickýmitexty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdyna prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatříke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“.Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy,ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat senikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalostižidovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav,do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevníhoprostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů.Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímudomýšlení biblické zvěsti."

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, „zakopaným“ knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do „zásvětí“ – v „mezistavu“, který následuje po fyzické smrti. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození. Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu život ve starém Tibetu.

Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.