Vyšehrad strana 13 z 143

Vysokoškolský pedagog a novinář Břetislav Tureček se Blízkému východu věnuje už přes třicet let. V rozhovoru, který s ním vedl Přemysl Houda, se dozvíte vše, co potřebujete k pochopení situace v jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Kde leží kořeny konfliktu mezi Židy a Araby? Jaký vztah má ší'itský islám k Izraeli a Západu obecně? Máme se obávat jaderného potenciálu Íránu? A jak je na tom svět českých novin a médií obecně? Nejen o tom je kniha, která uvádí dění na Blízkém východě do potřebného kontextu.

Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti. Jakýsi mladík jménem Petr má pro něj dopis, který mu na smrtelné posteli svěřil otec, Leitnerův dávný známý. Událost stárnoucího antikváře uvrhne do víru vzpomínek – na mládí, na rodnou zemi a hlavně na krásnou Kateřinu, Petrovu maminku...

Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti. Jakýsi mladík jménem Petr má pro něj dopis, který mu na smrtelné posteli svěřil otec, Leitnerův dávný známý. Událost stárnoucího antikváře uvrhne do víru vzpomínek – na mládí, na rodnou zemi a hlavně na krásnou Kateřinu, Petrovu maminku...

"Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovors prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tentofenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, kterévedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, ježbyla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čekánás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovorvšak nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případnémkolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.Rozhovor s prof. Bártou vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice NationalGeographic."

"Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucímkatedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionistai jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem jezprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickýmitexty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdyna prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatříke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“.Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy,ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat senikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalostižidovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav,do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevníhoprostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů.Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímudomýšlení biblické zvěsti."

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, „zakopaným“ knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do „zásvětí“ – v „mezistavu“, který následuje po fyzické smrti. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození. Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu život ve starém Tibetu.

Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

" Bestsellerový švýcarský autor Rolf Dobelli vytvořil ve své nové knize praktickou příručku pro všechny, kdo chtějí být ve svém jednání a rozhodování úspěšní -- ať už v osobním životě, tak ve své profesi.I když nelze dát jednoznačný návod na to, jak myslet a jednat správně, je možné identifikovat a odstranit to, co je zaručeně chybné a vede k jiným než zamýšleným výsledkům. Rolf Dobelli odhaluje a pojmenovává 52 takovýchto klamů, jimž většina z nás podléhá, a podává návod, jak se jich vyvarovat. To, jak připomíná, dokáže úplně každý: stačí jen rozpoznat, kde se ve svém myšlení, rozhodování a jednání opakovaně dopouštíme chyb, jimž bychom přitom mohli předcházet­. Autor k těmto poznatkům dospívá v krátkých, vtipně formulovaných, pointovaných zamyšleních nad různými otázkami: Proč je někdy méně informací lepší než více? Proč funguje propaganda? Jak poznat podvodníka? Proč často právě to nejlepší nevidíme? A proč toho chceme stihnout tak moc?"

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Esejistická knížka z pera vynikajícího českého historika Zdeňka Kalisty je zároveň jeho knihou poslední – jejího vydání se autor již nedočkal. „Poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí,“ jak zní podtitul této knihy, nevznikaly snadno. Ve svých pětasedmdesáti letech Kalista začal náhle ztrácet zrak, což mu znemožnilo pracovat dále na svých rozpracovaných věcech. A tak naslepo, závislý na pomoci svých přátel a spolupracovníků, vyťukával na psacím stroji své úvahy o barokní epoše. Historické prameny mu byly nedostupné, a tak jediným zdrojem, z něhož mohl čerpat při promýšlení svého celoživotního tématu, byla jeho obdivuhodná paměť. Baroko a jeho duchovní rozměr zaměstnávalo Kalistu už od třicátých let 20. století, ale teprve v Tváři baroka nabývají jeho úvahy působivě emotivního, osobního rázu. Kalista rozvažuje o tom, proč jeho badatelský zájem spočinul právě v této oblasti, a uvědomuje si, že základ jeho vnitřního spříznění s barokem leží v principech, které utvářely jak charakter doby, tak jeho samého – tedy nikoliv v činitelích vnějších, nýbrž v osudových danostech hlubinného rázu. A onou osudovou daností je Kalistovi snaha poznat Boha skrze tento svět… a zastihnout v přirozeném nepřirozené. Knihu lze doporučit jak historikům a kunsthistorikům, tak zájemcům o historii a umění vůbec.

Základní dílo křesťanského myšlení Zásadní teologický spis Aurelia Augustina, klíčového myslitele pozdní antiky a západního křesťanství, se zevrubným úvodem přední znalkyně jeho díla Lenky Karfíkové.

Zásadní teologický spis Aurelia Augustina, klíčového myslitele pozdní antiky a západního křesťanství, se zevrubným úvodem přední znalkyně jeho díla Lenky Karfíkové.

Jak název napovídá, tato kniha navazuje na publikaci Morgenstern v Čechách z roku 1996, která představila Morgensternovy básně v různých českých překladech. Cílem editorky Jany Pokojové je ukázat rozmanitost překladů, které vznikly a vznikají od té doby. Do svého výběru zařadila devatenáct Morgensternových básní, které uvádí v překladech svých, Radka Malého, Jana Januly, Martina Haška a dalších. Každá báseň je pro porovnání v knize uvedena také v německém originále.

Lukášovo evangelium, nejdelší ze čtyř kanonických evangelií, skýtá obrovské množství podnětných myšlenek. Prozkoumejte je spolu se známým knězem Ladislavem Heryánem a farářem Petrem Vaďurou. Jejich rozhovor je zároveň zpovědí o životě, práci s lidmi z nejrůznějších prostředí i o zlomových osobních krizích. Stejně jako v Lukášově evangeliu také zde najdete mnoho příběhů lidí z okraje společnosti – a poznáte, co může radostná zvěst znamenat i v těch nejtěžších časech.

Monumentální publikace, která představuje historii světa v nových souvislostech Dějiny se mnohdy ubíraly jinými cestami, než jsme si doposud mysleli. Přelomové dílo britského autora sleduje historii perspektivou „hedvábných cest“ – tras, které spojovaly země i kontinenty a vytvářely globální svět dávno před moderní dobou. Jaké zboží a myšlenky po nich mezi Východem a Západem proudily? Čtivé podání dějin přináší nečekané odpovědi a vysvětluje ekonomické i politické souvislosti, které měly vliv na podobu dnešního světa.

Čítanka básnického překladu s ilustracemi Jana Híska Jak název napovídá, tato kniha navazuje na publikaci Morgenstern v Čechách z roku 1996, která představila Morgensternovy básně v různých českých překladech. Cílem editorky Jany Pokojové je ukázat rozmanitost překladů, které vznikly a vznikají od té doby. Do svého výběru zařadila devatenáct Morgensternových básní, které uvádí v překladech svých, Radka Malého, Jana Januly, Martina Haška a dalších. Každá báseň je pro porovnání v knize uvedena také v německém originále.