Vyšehrad strana 70 z 143

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Nesmrtelný román ze starověkého Egypta.

Tato kniha, ač plná fotografií, je uprostřed mnoha publikací o metropoli ojedinělá. Představuje rozhovory s vynikajícími odborníky, kteří z hlediska svých profesí město hodnotí a upozorňují i na nebezpečí, která mu hrozí. V době, kdy Výbor světového dědictví UNESCO ohlásil možné vyškrtnutí Prahy ze svého seznamu, chce vzbudit zájem o udržení historického odkazu Prahy a upozornit na její krásu. Praha přece patří mezi perly světového dědictví!

Je horké léto roku 666 v irském království Muman a Cashel. Sídlo murmanských králů překypuje ruchem. Sjeli se sem lidé z širého okolí, aby se stali svědky smíření cashelského krále Colgúa a Donnenacha, vládce klanu lidu Uí Fidgente. Než se Colgú se svým hostem stačí uchýlit do hradu, zaútočí na ně neznámý lučištník a oba je zraní. Tím se roztočí kolo podezírání, domněnek a intrik, které ohrožují celé království a otřásají trůnem krále Colgúa. Přijít celé záhadě na kloub dostává za úkol Colgúova sestra Fidelma. Advokátka soudního dvora musí do devíti dnů předložit důkazy, které povedou k usvědčení pravého viníka, jenž stojí za důmyslnou sítí pletich. Sestra Fidelma s bratrem Eadulfem, který ji při pátrání provází, se vydávají nejdříve do opatství Imleach. Tam na ně čeká další případ, který si žádá jejich pozornost. Z opatství zmizel mnich Mochta, který se staral o relikvie svatého Ailbeho, zakladatele kláštera, který kdysi přinesl do Irska křesťanskou víru, a není k nalezení ani relikviář. Oba případy spolu na první pohled nesouvisejí, ale jak Fidelma s Eadulfem postupně nacházejí nová vodítka, ukazují se pozoruhodné souvislosti. Britský spisovatel Peter Tremayne je vpravdě mistrem keltské detektivky. Hluboká znalost irské historie dodává jeho románům jedinečnost a nápadité zápletky i vytříbený styl mu zaručují zájem a přízeň čtenářů ve všech zemích, kde příběhy se sestrou Fidelmou vycházejí.

Psal se rok 1942, když americká vláda nasadila do boje proti nacistickému Německu dva tisíce vojáků židovského původu. Speciálně trénovaní vojáci, známí jako Ritchie Boys, využívali znalost němčiny k efektivním výslechům a špionážní činnosti. Zkušený a oceňovaný novinář Bruce Henderson přináší na základě rozhovorů s těmito válečnými veterány poutavý, a především v mnoha ohledech nový pohled na události druhé světové války.

Nenapravitelný aristokrat Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen opustit své apartmá moskevského hotelu Metropol a žít v podkrovním kamrlíku pro personál, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou, v souladu s filozofií svého kmotra velkovévody – pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – nezahořkne a postaví se osudu čelem.

Psal se rok 1942, když americká vláda nasadila do boje proti nacistickému Německu dva tisíce vojáků židovského původu. Speciálně trénovaní vojáci, známí jako Ritchie Boys, využívali znalost němčiny k efektivním výslechům a špionážní činnosti. Zkušený a oceňovaný novinář Bruce Henderson přináší na základě rozhovorů s těmito válečnými veterány poutavý, a především v mnoha ohledech nový pohled na události druhé světové války.

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsakua Endóa. Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků. Podle románu byl natočen úspěšný film režiséra Martina Scorseseho. Z japonštiny přeložila Libuše Boháčková.

Brožurka přináší stručné odpovědi, které nás většinou napadají při odchodu z práce, když nás bolí záda. Mám dobrou židli? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Nebylo by dobré si zacvičit? Volné pokračování úspěšné knihy: Záda, která cvičí, nebolí.

Brožurka přináší stručné odpovědi, které nás většinou napadají při odchodu z práce, když nás bolí záda. Mám dobrou židli? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Nebylo by dobré si zacvičit? Volné pokračování úspěšné knihy: Záda, která cvičí, nebolí.

Fidelma dostává za úkol usvědčit pachatele, jenž zaútočil na cashelského krále Colgúa a vládce klanu lidu Uí Fidgente, Donnenacha. Z téhož opatství zmizel i mnich, který se staral o relikvie svatého Ailbeho, zakladatele kláštera, jenž kdysi přinesl do Irska křesťanskou víru. Oba případy spolu na první pohled nesouvisejí, ale Fidelma s Eadulfem postupně rozkrývají jejich důmyslné propojení.

Kniha amerického archeologa a historika je pátráním po tom, co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří, jakými byly Egypt, Chetitská říše nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva. Hledá odpovědi na otázku, jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury. Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. S paralelami k dnešní situaci nejen ve Středomoří se spolu s autorem můžeme ptát, zda tyto změny lze z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů.

Vzhledem k sedavému životnímu stylu se dnes bolest zad stala skutečným problémem, neřkuli civilizační chorobou. Nezbývá než pomoci si osvědčeným prostředkem – speciálním cvičením. K tomu nám pomůže brožurka cviků podle osvědčené metody paní Mojžíšové, kterou sestavila zkušená fyzioterapeutka dr. Simona Sedláková. Kromě fotografií a popisků k jednotlivým cvikům zde naleznete zásady cvičení a kapitolu věnovanou ergonomii, tedy tomu, jak se ke svému tělu i při práci chovat co nejšetrněji. Osobní vzpomínkou na paní Mojžíšovou doplnil text MUDr. Jan Hnízdil z Centra komplexní péče v Dobřichovicích.

2. svazek ediční řady, přinášející české překlady knih řeckého Starého zákona Kniha Izajáš patří bezesporu k nejvlivnějším biblickým spisům. Její řecký překlad vychází z předlohy podobné dochovanému hebrejskému textu, přesto se v něm najdou verše, které se obsahově liší. Tato odlišnost má různé příčiny. Mimo jiné souvisí s vnímáním Izajášova spisu jako proroctví, které se v době vzniku překladu nově naplňuje a odráží historické události 2. stol. př. n. l. – zejména události týkající se komunity soustředěné kolem Oniase, člena velekněžské rodiny, nuceného prchnout z Jeruzaléma do Egypta. Septuagintní verze knihy Izajáš je proto významným svědectvím o způsobu interpretace židovské posvátné literatury v období helénismu a vypovídá o kulturních dějinách židovského národa dané epochy. Hlubší porozumění tomuto textu a jeho vztahu k hebrejské předloze má význam také pro čtenáře Nového zákona i novozákoníky a patrology. Kniha Izajáš totiž patří k nejčastěji citovaným textům v novozákonních spisech a její septuagintní verze ovlivnila teologii nejstarších řecky píšících církevních otců, a skrze Vetus Latina pak i nejstarších latinských otců. Český komentovaný překlad septuagintní verze knihy Izajáš z pera Gabriely Ivany Vlkové a Jany Plátové nás provede textem, který znali a s nímž v prvních staletích křesťanství pracovali ti, kteří se snažili v posvátných spisech vyvoleného národa odhalit zaslíbení, díky němuž by mohli lépe pochopit a docenit význam Ježíše z Nazareta. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.

Patnáct knih ze života lékaře Sinuheta Nesmrtelný román ze starověkého Egypta.   Snad žádný jiný beletrista nedokázal vzbudit o starověký Egypt a jeho historii takový zájem jako finský spisovatel Mika Waltari svým úspěšným románem Egypťan Sinuhet. V patnácti knihách ze života lékaře Sinuheta se čtenář ocitá ve 14. století př. Kr., v době, kdy Hornímu i Dolnímu Egyptu vládl proslulý faraon Tutanchamon. Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat, jak nestárnoucí obraz této doby i podobenství lidského života v samotném Sinuhetovi i osudech obyčejných lidí autor vytvořil. Mistrné vypravěčství, lehké pero a humor i moudrost, které tento román prostupují, zaručují tomuto dílu nesmrtelnou přitažlivost.

V kontextu dnešní literatury pozoruhodné a odvážné díloKniha Happy end získala Cenu Boženy Němcové za rok 2007. Doktor Mondspiegel pracuje jako dramaturg reality show v jedné komerční televizi, stále více je však pronásledován nejen pochybnostmi o smyslu své práce, ale vůbec otázkou, kým vlastně je. Otec tragicky zahynul ještě před jeho narozením a matka se po manželově smrti zbláznila. Prostřednictvím záhadného muže, jenž jako „našeptávač“ sleduje osudy hrdinů románu, se doktor Mondspiegel setkává s Lilian, ekvádorskou ženou, která žije v táboře pro uprchlíky, a dostane se mu do rukou deník její matky. Lilianina matka, Češka, která odešla s manželem do jižní Ameriky, řeší osudové drama, kdy je na způsob „Sophiiny volby“ nucena se rozhodnout mezi dvěma holčičkami, které se narodily téže noci a z nichž jedna je fyzicky postižená. Prostřednictvím tohoto příběhu začíná Mondspiegel objevovat i skrytá znamení ve svém životě a nakonec i přímou souvislost s Lilianiným příběhem. Otázka, kým vlastně je, tak získává novou naléhavost a vyúsťuje v dramatickérozuzlení. Není však jisté, zda jde o happy end. Fischerová dokáže skloubit napínavé lineární vyprávění s ostrými časovými střihy a významovými posuny. Román můžeme číst jako napínavý příběh, ale pozornější čtenář odhaluje v románu i výrazně prokomponovaný celek, v němž nejen děj, ale i jazyk a sám způsob vyprávění příběhu se podílejí na formování (i deformování) lidské identity.