Vyšehrad strana 70 z 143

Nenapravitelný aristokrat Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen opustit své apartmá moskevského hotelu Metropol a žít v podkrovním kamrlíku pro personál, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou, v souladu s filozofií svého kmotra velkovévody – pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – nezahořkne a postaví se osudu čelem.

Psal se rok 1942, když americká vláda nasadila do boje proti nacistickému Německu dva tisíce vojáků židovského původu. Speciálně trénovaní vojáci, známí jako Ritchie Boys, využívali znalost němčiny k efektivním výslechům a špionážní činnosti. Zkušený a oceňovaný novinář Bruce Henderson přináší na základě rozhovorů s těmito válečnými veterány poutavý, a především v mnoha ohledech nový pohled na události druhé světové války.

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsakua Endóa. Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků. Podle románu byl natočen úspěšný film režiséra Martina Scorseseho. Z japonštiny přeložila Libuše Boháčková.

Brožurka přináší stručné odpovědi, které nás většinou napadají při odchodu z práce, když nás bolí záda. Mám dobrou židli? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Nebylo by dobré si zacvičit? Volné pokračování úspěšné knihy: Záda, která cvičí, nebolí.

Brožurka přináší stručné odpovědi, které nás většinou napadají při odchodu z práce, když nás bolí záda. Mám dobrou židli? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Nebylo by dobré si zacvičit? Volné pokračování úspěšné knihy: Záda, která cvičí, nebolí.

Kniha amerického archeologa a historika je pátráním po tom, co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří, jakými byly Egypt, Chetitská říše nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva. Hledá odpovědi na otázku, jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury. Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. S paralelami k dnešní situaci nejen ve Středomoří se spolu s autorem můžeme ptát, zda tyto změny lze z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů.

Fidelma dostává za úkol usvědčit pachatele, jenž zaútočil na cashelského krále Colgúa a vládce klanu lidu Uí Fidgente, Donnenacha. Z téhož opatství zmizel i mnich, který se staral o relikvie svatého Ailbeho, zakladatele kláštera, jenž kdysi přinesl do Irska křesťanskou víru. Oba případy spolu na první pohled nesouvisejí, ale Fidelma s Eadulfem postupně rozkrývají jejich důmyslné propojení.

Nová kniha z pera docenta Evangelické teologické fakulty UK se zabývá dějinami starověkého Izraele na základě archeologických dokladů, biblických textů a dalších písemných pramenů. Sleduje severní království Izraele a jižní království Judské od jejich vzniku po zánik. Knihu doplňují četné mapky a grafy, tematické rejstříky a barevná příloha.

Vzhledem k sedavému životnímu stylu se dnes bolest zad stala skutečným problémem, neřkuli civilizační chorobou. Nezbývá než pomoci si osvědčeným prostředkem – speciálním cvičením. K tomu nám pomůže brožurka cviků podle osvědčené metody paní Mojžíšové, kterou sestavila zkušená fyzioterapeutka dr. Simona Sedláková. Kromě fotografií a popisků k jednotlivým cvikům zde naleznete zásady cvičení a kapitolu věnovanou ergonomii, tedy tomu, jak se ke svému tělu i při práci chovat co nejšetrněji. Osobní vzpomínkou na paní Mojžíšovou doplnil text MUDr. Jan Hnízdil z Centra komplexní péče v Dobřichovicích.

2. svazek ediční řady, přinášející české překlady knih řeckého Starého zákona Kniha Izajáš patří bezesporu k nejvlivnějším biblickým spisům. Její řecký překlad vychází z předlohy podobné dochovanému hebrejskému textu, přesto se v něm najdou verše, které se obsahově liší. Tato odlišnost má různé příčiny. Mimo jiné souvisí s vnímáním Izajášova spisu jako proroctví, které se v době vzniku překladu nově naplňuje a odráží historické události 2. stol. př. n. l. – zejména události týkající se komunity soustředěné kolem Oniase, člena velekněžské rodiny, nuceného prchnout z Jeruzaléma do Egypta. Septuagintní verze knihy Izajáš je proto významným svědectvím o způsobu interpretace židovské posvátné literatury v období helénismu a vypovídá o kulturních dějinách židovského národa dané epochy. Hlubší porozumění tomuto textu a jeho vztahu k hebrejské předloze má význam také pro čtenáře Nového zákona i novozákoníky a patrology. Kniha Izajáš totiž patří k nejčastěji citovaným textům v novozákonních spisech a její septuagintní verze ovlivnila teologii nejstarších řecky píšících církevních otců, a skrze Vetus Latina pak i nejstarších latinských otců. Český komentovaný překlad septuagintní verze knihy Izajáš z pera Gabriely Ivany Vlkové a Jany Plátové nás provede textem, který znali a s nímž v prvních staletích křesťanství pracovali ti, kteří se snažili v posvátných spisech vyvoleného národa odhalit zaslíbení, díky němuž by mohli lépe pochopit a docenit význam Ježíše z Nazareta. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.

Cítím se osaměle. Říkala jsem si, že i ty se tak možná cítíš. Tak si říkám, jestli bys ke mně nepřišel. Na noc. Na kus řeči,“ osloví jednoho večera sedmdesátiletá Addie svého souseda Louise. Oba již před lety ovdověli a jejich životy na malém městě plynou ve stereotypech, které chabě vyplňují prázdnotu. Rozhodnou se nebrat ohledy na to, co si pomyslí ostatní, a začnou se scházet. V nočních rozhovorech poodhalují jeden druhému svou minulost, bolesti, touhy a ztracené lásky. Stávají se z nich dobří přátelé, později i milenci, náhle si připadají jako lidé, kteří mají konečně štěstí. Addiin syn je však kategoricky proti jejich vztahu a dá matce ultimátum, které nelze brát na lehkou váhu. Americký spisovatel Kent Haruf psal svou křehkou novelu vážně nemocný s vědomím, že se jejího vydání již nedočká, a vložil do ní vlastní touhu po životě a lásce a smířlivou radost z krátkých momentů štěstí. Dílo zaujalo čtenáře i filmaře a stejnojmenná filmová adaptace (2017, rež. Ritesh Batra) přinesla krásné role osmdesátníkům Robertu Redfordovi a Jane Fondové.

Knižní rozhovor o smyslu, rozmanitosti a skutečných požitcích života   Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie. Život tohoto moudrého muže mnohonásobně překračuje dimenze jednoho oboru, a tak autorka rozdělila rozhovor celkem do osmi pasáží, jež představují jednotlivé životní lásky profesora Kouteckého. Je to medicína, fauna, hudba, čeština, Praha, starožitnosti, víra, a v neposlední řadě jeho milovaná žena Jitka, která mu loni zemřela. Josef Koutecký, ačkoliv je mu dnes již pětaosmdesát let, zůstává fascinujícím vypravěčem, kterého není třeba podrobovat palbě otázek, ale kterému se vyplatí empaticky a trpělivě naslouchat.

Opomíjená tradice jako inspirace pro současnou církev Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf. Ve svém díle „sestupuje do krypty“, do hlubin církevních archivů a vynáší na světlo doklady o životě církve, v nejednom případě skryté i očím historiků.

Další humorný román oblíbeného P. G. Wodehouse v překladu Ivana Vávry o záměně dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů P. G. Wodehouse prožil většinu svého života mimo Anglii, kterou zvěčnil ve svém rozsáhlém díle neodolatelným způsobem, jako zemi obývanou pošetilými mladíky a senilními lordy, výstředními tetami a nemajetnými synovci, komorníky, podvodníky a zahradníky, nemluvě o rozvaděných snoubencích, kterým posléze přece jenom vyzvánějí svatební zvony. Před válkou žil Wodehouse pohodlně ve Francii, kde zůstal i po německém vpádu, takže byl jako nepřítel internován v Horním Slezsku. Po válce se odstěhoval do Spojených států, kde už to dobře znal ze svého občasného působení v Hollywoodu a na newyorském divadle. Americká zkušenost se často odráží v jeho díle, ale pokud víme -- snad je to tím, že měl špatné mínění o francouzských byrokratech -- o mořských lázních v Bretani a Pikardii, které mu po léta byly domovem, napsal jen jednu humoresku s českým názvem Zmizet po francouzsku. V humorném příběhu se setkáme se záměnou dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů, s panovačnou a zákeřnou tetou a s policajtem, který dostal zasloužený výprask, a ovšem i s excentrickým nemajetným starým šlechticem, který ovšem není lord, nýbrž pravý francouzský markýz a kromě toho i bývalý manžel zákeřné tety. Šťastní snoubenci nakonec zmizí po „francouzsku“, čímž vznikne happyend, stejně nevyhnutelný jako ve všech Wodehousových románech.

Rozhovor s českým knězem, nositelem pamětní medaile Václava Bendy za význačný rozvoj za obnovu demokracie Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři.

Vzácná a přístupná připomínka temného období nedávných dějin. Viktorka je dcerou „zrádce lidu“. Všichni dávají rodině bez otce najevo, že jsou špína. Přece se však najde někdo, kdo se dcery s matkou ujme. Ani jedna však není na život na faře zvyklá. Zatímco městská dáma Helena se ale do práce vrhne, Viktorka se utíká ke svým veršům. Vztahu chladné matky a citlivé dcery básně dále ubližují. Lyrický román o udavačství, ale i hrdinství, o hořkosti, ale i lásce a melancholii si klade otázky po možnostedch svobodného života.