Vyšehrad strana 71 z 143

Knižní rozhovor o smyslu, rozmanitosti a skutečných požitcích života   Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie. Život tohoto moudrého muže mnohonásobně překračuje dimenze jednoho oboru, a tak autorka rozdělila rozhovor celkem do osmi pasáží, jež představují jednotlivé životní lásky profesora Kouteckého. Je to medicína, fauna, hudba, čeština, Praha, starožitnosti, víra, a v neposlední řadě jeho milovaná žena Jitka, která mu loni zemřela. Josef Koutecký, ačkoliv je mu dnes již pětaosmdesát let, zůstává fascinujícím vypravěčem, kterého není třeba podrobovat palbě otázek, ale kterému se vyplatí empaticky a trpělivě naslouchat.

Další humorný román oblíbeného P. G. Wodehouse v překladu Ivana Vávry o záměně dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů P. G. Wodehouse prožil většinu svého života mimo Anglii, kterou zvěčnil ve svém rozsáhlém díle neodolatelným způsobem, jako zemi obývanou pošetilými mladíky a senilními lordy, výstředními tetami a nemajetnými synovci, komorníky, podvodníky a zahradníky, nemluvě o rozvaděných snoubencích, kterým posléze přece jenom vyzvánějí svatební zvony. Před válkou žil Wodehouse pohodlně ve Francii, kde zůstal i po německém vpádu, takže byl jako nepřítel internován v Horním Slezsku. Po válce se odstěhoval do Spojených států, kde už to dobře znal ze svého občasného působení v Hollywoodu a na newyorském divadle. Americká zkušenost se často odráží v jeho díle, ale pokud víme -- snad je to tím, že měl špatné mínění o francouzských byrokratech -- o mořských lázních v Bretani a Pikardii, které mu po léta byly domovem, napsal jen jednu humoresku s českým názvem Zmizet po francouzsku. V humorném příběhu se setkáme se záměnou dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů, s panovačnou a zákeřnou tetou a s policajtem, který dostal zasloužený výprask, a ovšem i s excentrickým nemajetným starým šlechticem, který ovšem není lord, nýbrž pravý francouzský markýz a kromě toho i bývalý manžel zákeřné tety. Šťastní snoubenci nakonec zmizí po „francouzsku“, čímž vznikne happyend, stejně nevyhnutelný jako ve všech Wodehousových románech.

Kniha vysvětluje hlavní body ruských ­kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. ­Výklad, dokumentovaný na ­vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na ­řeckém Krymu po současnost: od svatého ­Vladimíra k Vladimiru ­Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské ­říše a ruské spirituality, ale jako ­komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor ­východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní ­pozornost je věnována Ukrajině, ­dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vy­značují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Čer­ného Vývoj a zločiny panslavismu.

Rozhovor s českým knězem, nositelem pamětní medaile Václava Bendy za význačný rozvoj za obnovu demokracie Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři.

Rozhovor s oblíbeným knězem, salesiánem, milovníkem rockové hudby a undergroundu. Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk.Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem před několika lety natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory převedl Petr Vaďura do psané podoby. Vycházejí v knižní podobě v rámci edice Rozhovory nad biblí.

Další ,,byzantský příběh s tajemstvím“ s hlavním hrdinou vysokým hodnostářem císařského dvora Leonem přibližuje málo známou dobu a kulturu.Severořecká Soluň roku 833. Právě sem protospatharios Leon doprovází na císařský rozkaz nově jmenovaného vojenského správce oblasti. Skutečným cílem jeho návštěvy je však zmapovat aktivity soluňského arcibiskupa, který ve sporu o uctívání ikon stojí na opačné straně nežli císař. Proti své vůli se Leon stává svědkem hádky mezi dočasným místodržícím a jeho manželkou. Následujícího rána je místodržící nalezen zavražděný a Leon se ujímá vyšetřování. Během něj se setkává se svou dávnou láskou mniškou a básnířkou Kassií, ve které ale také poznává nebezpečnou protivnici. Objevení další mrtvoly přiměje Leona postavit se čelem stínům minulosti, a také přehodnotit svůj pohled na spravedlnost. Další pokračování své trilogie, Smaltová Medúza, zasadil Panagiotis Agapitos, jeden z nejvýznamnějších řeckých historiků byzantské literatury, na egejský ostrov Skyros.

Napínavý příběh inspirovaný slavnou bitvou v Teutoburském lese z roku 9, kde Římané utrpěli od germánských kmenů drtivou porážku Pokračujeme ve vydávání historických románů od oblíbeného autora trilogie z Říma, Bena Kanea Z anglického originálu přeložila Jaroslava Hromadová Současný irský autor Ben Kane se specializuje na historickou literaturu a jeho vášní je především historie starověku. V prvním dílu trilogie nazvaném Orlové ve válce vypráví o největší a nejdrtivější římské porážce v historii, o bitvě v Teutoburském lese. Došlo k ní v roce 9 n. l. a střetla se v ní římská vojska vedená guvernérem Publiem Quinctiliem Varem s germánskými kmeny v čele s Arminiem z kmene Cherusků. Románem čtenáře provázejí dvě hlavní postavy – Arminius, který strávil dětství jako rukojmí v Římě, kde přijal římské způsoby a dostalo se mu vzdělání, ale na svůj původ nezapomněl. A pak Tullus, centurion římské legie, která v bitvě zahynula. Tullus sice podezírá Arminia ze zrady, ale nemá možnost přesvědčit o tom guvernéra Vara. Ten si je jist neochvějnou Arminovou loajalitou a přátelstvím. Autor předkládá strhující pohled na starověkou bitvu, jejíž stopy lze najít ještě dnes. Tři římské legie, které se pod velením guvernéra v provincii Germánie Publia Vara a centuriona Lucia Tulla vracely do zimního tábora na východ od Rýna, přepadli germánští bojovníci v čele s Arminiem. Ten byl sice spojencem Říma, ale už od dětství snil o tom, že kruté nájezdníky ze své země vyžene. Legionáře uzavřeli mezi kopci a močály a tím jim znemožnili účinnou obranu. Potom se rozpoutal děsivý masakr a teprve za tři dny se ukázalo, jak bylo Arminiovo vítězství obrovské. Římané ztratili tři legie v počtu přes čtrnáct tisíc mužů a tři drahocenné standarty s orly. Uprchnout se podařilo jen několika stovkám legionářů včetně Tulla. Jejich utrpení tím však neskončilo. Do pevnosti na východ od Rýna je pronásledovaly tisíce krvežíznivých příslušníků germánských kmenů. Teď už je mohli zachránit jenom bohové.

Podoby náboženství v americké společnosti mohou fascinovat svou mnohostí až nepřehledností. Autor, dlouhodobě se zabývající vztahem kultury a náboženství, nabízí přehledný klíč: probírá hlavní americké církve a duchovní proudy, jak se postupně objevovaly v amerických dějinách a jak se promítaly do společenského života i do umělecké tvorby, zvláště do literatury a filmu. Jednotlivé „obrazy“ tak poskytují charakteristiku puritánů, kvakerů, evangelikálů či mormonů, mapují vývoj katolicismu, judaismu či buddhismu na americké půdě, zkoumají formy religiozity amerických černochů či podoby novopohanství, ale všímají si rovněž náboženského rozměru zednářství, transcendentalismu či tvorby beatnické generace. Publikace je doplněna bohatým fotografickým materiálem, který autor získal během ročního pobytu v USA.

První svazek detektivní série zasadil oceňovaný irský autor do Severního Irska roku 1981. Neklidný Belfast se stává kulisou surových vražd, které má vyřešit detektiv seržant Sean Duffy, univerzitně vzdělaný psycholog a katolík se slabostí pro ženy a pití. Pátrání v atmosféře bombových útoků IRA a vlády Železné lady zavede Duffyho na stopu homofobního sériového vraha, který má zálibu v opeře. Chandlerovský sarkasmus hlavního hrdiny, napětí a atraktivní příběh uhranuly čtenáře z Evropy, USA i Austrálie.

Strhující příběh jednoho z nejuznávanějších japonských prozaiků podle skutečných událostí Výměnou za právo obchodovat s Latinskou Amerikou se skupina samurajů vydává spolu s františkánským knězem na cestu do křesťanského světa. Cestují do Mexika, Španělska i do Říma, kde tři z nich přijmou křest jako prostředek ke splnění své mise. Jenže jejich výprava v Evropě zkrachuje. Situace v Japonsku se změnila. Šógunát o vazby se Západem nemá zájem a křesťané jsou pronásledováni. Rozehrává se tak střet dvou odlišných kultur na pozadí japonských dějin.

Nedostižný anglický humorista P. G. Wodehouse, od  jehož smrti uplyne letos čtyřicet let, se stále těší čtenářské přízni, jakou by mu jeho současníci jistě záviděli, zvláště pak jeho kritici a  odpůrci, jimž se uměl tak elegantně pomstít ve  svých knihách. Pro ty, kteří se setkávají s  tímto autorem poprvé, alespoň dva jeho charakteristické výroky: „Při pohledu na  Horní Slezsko se člověk neubrání pomyšlení, jak asi vypadá to Dolní.“ „Přeji si pokoj v  přízemí. Nevím, co bych si povídal s  obsluhou výtahu.“ Wodehouse vytvořil ideální, neexistující svět plný slunce a  dobré nálady a  zabydlel ho originálními postavami, které se sobě sice podobají, ale každá má vždy i  něco navíc. Stejně tak je tomu i  v  románu Henry  a jeho  hosté. Zde si každý přeje něčeho se zbavit, případně to hodit na  krk nějakému nešťastníkovi. Příkladně zámecký pán Henry Paradene by rád vnutil své strašlivé venkovské sídlo americkému bratranci Wendellovi, sběrateli těžítek. Wendell, obdařený, nebo spíše obtížený, tetou Kelly, jež ho neustále uvádí do  trapných situací, by byl nejraději, kdyby jeho a  tetičku rozděloval nedozírný oceán. A  pak tu máme Henryho neteř Jane, jež by nutně potřebovala setřást snoubence, z  něhož se vyklubal nafrněný suchar, zatímco Bill by se ochotně, poté, co poznal Jane, zbavil staromládenectví. A  její bratr… ale o  tom už je celý příběh, který po  mnohých zvratech dospěje k  očekávanému šťastnému konci.

Další humoristický román rytíře anglické literatury Wodehouseovi čtenáři už znají Valley Fields, idylické londýnské předměstí. Jeho dočasnými obyvateli se stal americký párek kapsářů, manželé Molloyovi. Dolly Molloyová si přivlastnila šperky paní Prosserové a schovala je na skříň v ložnici. Po odstěhování do pronájmu ale zůstaly šperky na skříni a tak vznikla neřešitelná zápletka. Konec je ovšem šťastný a poučení prosté: Dámy, držte se svého kopyta, zručná kapsářka se nemá pouštět do náročných loupeží.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Řešení etických dilemat všedního dnez německého originálu přeložil Petr Babka Renomovaný německý evangelický teolog vychází ve svém shrnutí etiky od situací a problémů každodenního života. Postupně se věnuje dvaceti základním etickým tématům, od otázek spojených s početím a ochranou lidského života přes oblasti, jako jsou partnerské vztahy, manželství a rodina, média a jejich význam, politika a občanská angažovanost, globalizace a migrace, rozvoj vědy a techniky a dilemata, která přináší pro etické rozhodování, životní prostředí a současná ekologická krize, ekonomika a úloha člověka v ní, až po stáří a smrt a otázky s nimi spojené. Huberova kniha nejen klade podstatné otázky, ale nabízí i jakýsi etický kompas k nalezení správného směru a vlastních, na životních zkušenostech založených odpovědí. Etika Wolfganga Hubera spojuje vysokou odbornou úroveň s jasností a přístupností stylu, a může proto oslovit široký okruh čtenářů od odborníků v teologii až po ty, kdo hledají srozumitelně formulované poučení a inspiraci při řešení etických dilemat všedního dne.

Cítím se osaměle. Říkala jsem si, že i ty se tak možná cítíš. Tak si říkám, jestli bys ke mně nepřišel. Na noc. Na kus řeči,“ osloví jednoho večera sedmdesátiletá Addie svého souseda Louise. Oba již před lety ovdověli a jejich životy na malém městě plynou ve stereotypech, které chabě vyplňují prázdnotu. Rozhodnou se nebrat ohledy na to, co si pomyslí ostatní, a začnou se scházet. V nočních rozhovorech poodhalují jeden druhému svou minulost, bolesti, touhy a ztracené lásky. Stávají se z nich dobří přátelé, později i milenci, náhle si připadají jako lidé, kteří mají konečně štěstí. Addiin syn je však kategoricky proti jejich vztahu a dá matce ultimátum, které nelze brát na lehkou váhu. Americký spisovatel Kent Haruf psal svou křehkou novelu vážně nemocný s vědomím, že se jejího vydání již nedočká, a vložil do ní vlastní touhu po životě a lásce a smířlivou radost z krátkých momentů štěstí. Dílo zaujalo čtenáře i filmaře a stejnojmenná filmová adaptace (2017, rež. Ritesh Batra) přinesla krásné role osmdesátníkům Robertu Redfordovi a Jane Fondové.

Literární sonda do životů z periferie společnosti Dominik opatrně sbírá sníh do sáčku, aby v mrazáku uchoval jeho přítomnost. Jenže ta je stejně prchavá jako život špinavého kluka, kterého Dominik vídá jako zjevení každou noc u postele, majitelky starého deníku i všech, kteří kdysi obývali budějovický lágr. Tři časové linie, tři generace a tři různé osudy se prolínají v jeden strhující příběh, v němž se vrací lidé z dávných dob, protože minulost zůstala nedořešená.