Vyšehrad strana 73 z 143

Zralá křesťanská spiritualita, Písmo a osvobození, mužská spiritualita, politika a spiritualita, příroda a ochrana Země, mezináboženský dialog Knihu Nesmrtelný diamant napsal americký františkán, propagátor mužské spirituality a organizátor iniciačních rituálů Richard Rohr „pro sekulární hledající a přemýšlivé lidi, věřící, stejně jako nevěřící, a pro tu velkou skupinu, která přišla o iluze a uzdravuje se z náboženství samotného. Překvapivě právě oni jsou často připraveni vidět a ctít Tajemství lépe než mnozí náboženští lidé. „… Mnoha věcem musí být dovoleno zemřít – ne proto, že jsou špatné, ale protože nás možná nemohou posunout tam, kam je třeba jít. Spiritualita je mnohdy spíš věcí odnaučování než učení. A když jsou odstraněny usazeniny a odpad, to, co vzbuzuje úctu, je právě zde a čeká! Mnoho věřících si podle všeho myslí, že Bůh z nějakého naprosto nevysvětlitelného důvodu miluje lidskou minulost (obvykle nedávnou minulost skupiny, do níž patří) místo přítomnosti nebo budoucnosti stvoření. … Chovám naději, že tato kniha vám především pomůže ujasnit, a zejména z vaší vlastní zkušenosti potvrdit několik věcí, které jsou pravdivé pro lidi jakéhokoliv náboženství i bez jakéhokoliv náboženství. Budu používat Boží jazyk, protože je to stále řeč 95 procent světa a 99 procent historie, ale myslím, že budete souhlasit, že to, co říkám o milosti, smrti a vzkříšení, je pravdou pro každého a nepotřebuje vůbec žádný vysloveně náboženský jazyk.“

Historický román slavného finského spisovatele Miky Waltariho pojednává o navýsost dramatickém okamžiku lidských dějin – o ukřižování Ježíše Krista. Vypravěčem románu je Říman Marcus Manilius Mezentianus, který se před nešťastnou láskou uchyluje do vřavy Jeruzaléma a stává se zde svědkem Ježíšovy smrti. Je zasažen hloubkou jeho poselství a s detektivní posedlostí pátrá po smyslu jeho slov a činů.

Anglický spisovatel Algernon Blackwood (1869–1951) je pevně spjat s duchařskými a mysteriózními příběhy. Ve Vrbách se dvojice osamělých cestovatelů v kánoi vydává na výpravu po proudu Dunaje. Doplují do končin, kterým vládnou mocnosti lidskému světu cizí. Novela Vrby (1907) tvoří nedílnou součást kánonu literatury s nadpřirozenými prvky. H. P. Lovecraft uvádí, že v tomto žánru nic lepšího nevzniklo. České vydání klasiky po více než stu letech splácí dluh kořenům všech současných hororů i tzv. weird fiction.

Anglický spisovatel Algernon Blackwood (1869–1951) je pevně spjat s duchařskými a mysteriózními příběhy. Ve Vrbách se dvojice osamělých cestovatelů v kánoi vydává na výpravu po proudu Dunaje. Doplují do končin, kterým vládnou mocnosti lidskému světu cizí. Novela Vrby (1907) tvoří nedílnou součást kánonu literatury s nadpřirozenými prvky. H. P. Lovecraft uvádí, že v tomto žánru nic lepšího nevzniklo. České vydání klasiky po více než stu letech splácí dluh kořenům všech současných hororů i tzv. weird fiction.

Syndrom vyhoření je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří jsou pod silným tlakem stresorů a mohli by se kandidáty vyhoření poměrně snadno stát.

V románu Samuraj (1980) navázal Šúsaku Endó na svou doposud nejúspěšnější knihu Mlčení (1966, česky Vyšehrad 1987 a 2017). I v Samurajovi se významný japonský prozaik 2. poloviny 20. století vrací do období střetávání Japonska a japonské kultury s evropskými mocnostmi a křesťanstvím. Tentokrát ale z obrácené perspektivy – hrdiny knihy jsou Japonci, nikoli evropští misionáři. Strhující příběh vychází ze skutečných historických událostí. Výměnou za právo obchodovat se Západem se čtyři samurajové mají vydat na misijní křížovou cestu napříč Japonskem. Jejich poslání předchází dlouhá cesta do Evropy a španělské Ameriky, audience u papeže v Římě a přijetí křtu, který vnímají jako prostředek k získání náklonnosti Evropanů. Při návratu do Japonska však zjišťují, že situace se mezitím změnila. Šógunát už o vazby se Západem nemá zájem, křesťané jsou pronásledováni. Původní poslání a přípravy, které družina samurajů dosud absolvovala, tak ztrácejí smysl. Pragmaticky přijatý křest, cizí věrouka a nejasná víra, kterou dosud vnitřně pohrdali, jsou to jediné, co jim zůstává. Důležité a hluboké otázky po smyslu a podstatě víry, po vztahu člověka k jeho kořenům a identitě, jsou dnes neméně aktuální než v době vzniku knihy. Mistrné vypravěčství, propracovaná psychologie postav i barvitá líčení z cesty japonských vyslanců do cizích světů, to vše přispívá k atraktivnosti knihy jednoho z klasiků moderní japonské literatury.

Jak přežít současnost, radí známý psychiatr Radkin Honzák

Vzácná a přístupná připomínka temného období nedávných dějin Zkušená autorka Zuzana Nováková (roz. Renčová) se v příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v něm otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě. Umně využívá mnohost perspektiv, a to i za přispění spoluautorství svého manžela Jaroslava Nováka. Právě jeho kapitoly, inspirované farářem Ladislavem Simajchlem, který se „černých ovcí“ společnosti ujal, oslavují hrdinství v době, kdy scházelo. Hlavní hrdinkou je malá Viktorie, již stesk po otci – básníkovi a „vlastizrádci“ – inspiruje k vlastní básnické tvorbě. Psát na slovácké dědině, kde je spousta práce, však není jednoduché. Básně sice pro Viktorii představují útočiště, ale zároveň staví další hradby mezi ni a chladnou matku Helenu, která navzdory svému vychování a vzdělání dře od rána do večera a pro poetickou duši nemá pochopení.

Jak vypadal náboženský život starověkého Řecka. Vynikající kniha německého badatele, působícího řadu let na univerzitě v Curychu, prof. Waltera Burkerta, představuje dnes v rámci zkoumání řeckého náboženství klasické dílo. Jejím významným přínosem je, že nepohlíží na předmět svého zájmu z hlediska historického či mytologického, nýbrž především s ohledem na náboženskou praxi – kult a rituály, které jsou pro archaické a klasické období doloženy. Zabývá se tedy skutečným náboženským životem starověkého člověka. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o době minojské a mykénské, dále se pak autor orientuje spíše po tématech než po časové ose (II. Rituál a svatyně, III. Bohové, IV. Mrtví, héroové a chtonická božstva, V. Polis a polytheismus, VI. Mystéria a askeze, VII. Filosofické náboženství). Burkertův výklad, kromě toho, že je provázen bohatými doklady a odkazy na primární i sekundární literaturu, je také velmi čtivý, což jej činí vyhledávanou příručkou studentů i badatelů v oblasti řeckého náboženství i náboženství obecně, o čemž svědčí i několik vydání v angličtině a dalších jazycích (naposledy vydání italské). Součástí knihy je důkladný aparát. Pro české vydání byla kniha doplněna o aktuální poznatky a odkazy na nově vydanou literaturu.

Celoživotní Kyasova práce ukazuje souhrn a perspektivy biblického literárního výzkumu.

Celoživotní Kyasova práce ukazuje souhrn a perspektivy biblického literárního výzkumu.

Wodehouseovi čtenáři už znají Valley Fields, idylické londýnské předměstí, kam se uchylují méně majetní členové Klubu trubců a lidé bažící po životě stranou velkoměstského kvasu. Jeho dočasnými obyvateli se stali i počestný Freddie Widgeon, jeho sousedka Sally a americký párek zločinců menšího formátu, manželé Molloyovi. Obratná Dolly Molloyová si přivlastnila šperky bohaté paní Prosserové a uložila si je zatím na skříň v ložnici, ale když se pak neblahou náhodou ocitla na nějakou dobu ve vězení, její nic netušící manžel Soapy se zatím vzdal pronájmu a odstěhoval se do hotelu. Šperky zůstaly na skříni a domek si najala neohrožená spisovatelka sentimentální beletrie, jež mylně doufala najít ve Valley Fields atmosféru pro syrový sociální román. Tak vznikla téměř neřešitelná zápletka, do níž se zapletl nevinný Freddie a jeho policejní bratranec George, i Sally, která je předmětem milostného zájmu Freddieho a sekretářkou sentimentálně sociální spisovatelky. Konec je ovšem šťastný a poučení prosté: Dámy, držte se svého kopyta, zručná kapsářka se nemá pouštět do náročných loupeží šperků a sentimentální autorka nedopadne dobře, pokusí-li se o syrový sociální román.

Dějiny českých zemí z evropského pohledu. Aktualizováno o poslední události. Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii Československa, mnohdy odlišné od perspektivy české.

Život je nejpozoruhodnější jev v celém nám známém vesmíru. Vzdor nesmírnému pokroku přírodních věd je pro nás život sám stále velkou neznámou. Nevíme, kde se ve skutečnosti vzal, neumíme jej uměle vyrobit z mrtvého materiálu. Jedinou cestou k vytvoření života je stále život. Co je to za tajemné ingredience, jež tvoří život? Kniha Život na hraně se dotýká právě těchto hlubokých otázek. Autoři, kteří spojují bezprostřední zkušenost na poli vědy s mimořádnou dovedností uvádět věci do smysluplných souvislostí, nabízejí možnost, že onou chybějící složkou je kvantová mechanika. Na základě mnoha experimentů, uskutečněných v pracovištích na nejrůznějších místech světa, předkládá každá z kapitol knihy jeden konkrétní pohled na velikou záhadu života: Jak to, že ptáci vědí, kam mají letět? Jak doopravdy vnímáme vůni růže? Jak to, že se naše geny kopírují s takovou přesností? Na těchto příkladech kniha přístupným způsobem ukazuje, že tím, co může snad dát odpověď na tyto otázky, je kvantová mechanika.

Román něžný i surový jako rozhovory tří chlapců opřených o zídku lágru Budějovický novinář Jan Štifter zaujal již dvěma novelami: Kathy a Café Groll, v nichž se na pozadí místních událostí dotýká obecně lidských témat. V románu Sběratel sněhu do jisté míry navazuje na svou prvotinu Kathy, v níž pátral po osudech své „ztracené“ babičky Kateřiny. Sběratel sněhu líčí v několika prolínajících se časových rovinách a na základě archivních dokumentů i českobudějovické architektury události odsunu a poválečných let, které se nám jako drobné střípky skládají do plastického obrazu toho, jak to možná bylo, možná nebylo, ale určitě nemělo a nejspíš nemuselo být. Do děje nás Jan Štifter svým stylem psaní vtahuje od prvních stránek – živým, místy až surovým líčením osudů dvou (nebo vlastně tří) chlapců, v němž jako by si předsevzal, že znovu postaví dávno zbořené budovy. Štifterovy příběhy zaujmou čtenáře stěžejních autorů současné české literatury, jakými jsou Daniela Hodrová či Jiří Hájíček.

Románový debut Američanky Hillary Jordanové je zasazen do osobitého prostředí mississippské delty, plné bavlníkových plantáží a všudypřítomné rasové segregace. Příběh nás přivádí do roku 1946 na odlehlou farmu bělošské rodiny McAllanových, jíž vládne pevnou rukou otec Henry. Tou dobou se z války zpátky ke své rodině vrací Henryho mladší bratr Jamie, volnomyšlenkář a umělec, jehož krutá válečná zkušenost pilota bombardéru připravila o veškeré iluze a sny. Spolu s ním přichází domů Ronsel Jackson, nejstarší syn černých sběračů bavlny na farmě McAllanových, jenž se z konfliktu vrací jako řády ověnčený válečný hrdina. Z obou mladíků se i přes společenské rozdíly stávají dobří přátelé, čímž se nevědomky postaví čelem k nenávisti a hluboce zakořeněným předsudkům mnohdy až fanaticky rasistického okolí. Nejenže se oba musejí vypořádat se svými niternými zážitky a s tradičním smýšlením svých rodin, ale hlavně na americkém Jihu přežít. Román Hillary Jordanové je osobitým, čtivým příspěvkem do žánru jižanské literatury, jenž se díky své nezaměnitelné, dusné atmosféře a mnohdy krutému, leč barvitému prostředí může směle zařadit po bok takových velikánů americké jižanské literatury, jakými jsou William Faulkner či Erskine Caldwell. Kniha se stala předlohou filmu Dee Reesové (v hlavních rolích Jason Clarke, Carey Mulligan, Garrett Hedlund a Jason Mitchell), kterému se dostalo vřelého přijetí na festivalu Sundance.