Vyšehrad strana 80 z 143

Dva nejslavnější romány proslulého anglického spisovatele a humoristy v jednom balení Barvité příběhy tří londýnských gentlemanů, kteří hledají odpočinutí těla i ducha na vlnách řeky Temže, si můžete poslechnout v podání Oldřicha Víznera, na toulkách je svým nezaměnitelným hlasem bude provázet Oldřich Kaiser.

Hlavní hrdina předchozího Cummingova románu Cizí země, agent britské tajné služby Thomas Kell, je poslední měsíce bez práce. Volný čas tak tráví přemítáním nad minulostí a pravidelnými návštěvami blízkého baru. Zdá se, že jeho nedobrovolná „dovolená“ nebude mít konce, když se z úst bývalé nadřízené Amelie Leveneové dozví, že o smrti svého kolegy a vynikajícího špiona Paula Wallingera, s nímž se nad Tureckem za nevyjasněných okolností zřítilo letadlo. Kell odjíždí do Turecka, aby záhadnou smrt svého kolegy vyšetřil, a dostává se tak opět do labyrintu špionských intrik a kamufláží plného bezprostředního ohrožení života. Záhy zjišťuje, že za zpackanými operacemi SIS v regionu je něco jiného, než pouhá shoda náhod – všechny neúspěchy totiž musejí být dílem člověka zevnitř. A právě na Kellovi je, aby zjistil, kdo je pro západní informační služby tím tolik nebezpečným krtkem.

P. G. Wodehouse prožil většinu svého života mimo Anglii, kterou zvěčnil ve svém rozsáhlém díle neodolatelným způsobem, jako zemi obývanou pošetilými mladíky a senilními lordy, výstředními tetami a nemajetnými synovci, komorníky, podvodníky a zahradníky, nemluvě o rozvaděných snoubencích, kterým posléze přece jenom vyzvánějí svatební zvony. Před válkou žil Wodehouse pohodlně ve Francii, kde zůstal i po německém vpádu, takže byl jako nepřítel internován v Horním Slezsku. Po válce se odstěhoval do Spojených států, kde už to dobře znal ze svého občasného působení v Hollywoodu a na newyorském divadle. Americká zkušenost se často odráží v jeho díle, ale pokud víme -- snad je to tím, že měl špatné mínění o francouzských byrokratech -- o mořských lázních v Bretani a Pikardii, které mu po léta byly domovem, napsal jen jednu humoresku s českým názvem Zmizet po francouzsku. V humorném příběhu se setkáme se záměnou dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů, s panovačnou a zákeřnou tetou a s policajtem, který dostal zasloužený výprask, a ovšem i s excentrickým nemajetným starým šlechticem, který ovšem není lord, nýbrž pravý francouzský markýz a kromě toho i bývalý manžel zákeřné tety. Šťastní snoubenci nakonec zmizí po „francouzsku“, čímž vznikne happyend, stejně nevyhnutelný jako ve všech Wodehousových románech.

Filosofie jako duchovní cvičení. V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.

Verše pražského rodáka Rainera Marii Rilkeho (1875–1926) patří k nejpozoruhodnějším zjevům evropské poezie přelomu 19. a 20. století. Mnohovrstevné básně zrcadlí metafyzické kontemplace i zjitřelou sensibilitu a imaginaci. Zmocňují se skutečnosti svým nenapodobitelným stylem, jenž doráží na hranice vyjádřitelného. V souboru Lodice času shrnul vynikající český překladatel Jindřich Pokorný básně z raného, zralého i pozdního básníkova období, předkládaje tak průřez celým jeho tvůrčím vývojem, od Obětin lárům přes Knihy hodinek a Duinské elegie až po Sonety Orfeovi a poslední fragmenty.

Ucelená představa o hudbě i o mimohudebním myšlení jednoho z Beatles Kniha Paula Du Noyera Rozhovory s Paulem McCartneym (Conversations with McCartney) nabízí portrét jedné z nejvýraznějších osobností pop-rockové hudby druhé poloviny dvacátého století i začátku století jednadvacátého. Vychází přitom z rozhovorů, jež autor, významný anglický hudební novinář a rovněž rodák z Liverpoolu, vedl s Paulem McCartneyem většinou při neformálních příležitostech od roku 1979 do současnosti. Kniha nabízí ucelenou představu o hudbě a myšlení této ikony současné hudby od dětství až do dnešních dnů. Na rozdíl od většiny biografií detailně rozpitvávajících atraktivní a mnohokrát předestilované necelé desetiletí existence Beatles a zbytek kariéry odbývajících jen ve stručných obrysech. Kniha je rozdělena do dvou částí, z nichž první podává víceméně chronologický přehled životní dráhy Paula McCartneyho, zatímco druhá dává v krátkých tematických kapitolách nahlédnout do McCartneyova přemýšlení o svém životě i o dnešním světě. Velkou předností díla je, že ponechává povětšinou promlouvat protagonistu knihy vlastními slovy. Paul Du Noyer se přes třicet let jako novinář zabýval světem hudby. Ve svých rozhovorech zpovídal Madonnu i Pavarottiho, Davida Bowieho, Micka Jaggera a další osobnosti populární světové hudby. Narodil se v Liverpoolu, absolvoval London School of Economics. Je mj. autorem hudebních dějin Liverpoolu a Londýna. Autor - Paul Du Noyer - se přes třicet let jako novinář zabýval světem hudby. Ve svých rozhovorech zpovídal Madonnu i Pavarottiho, Davida Bowieho, Micka Jaggera a další osobnosti populární světové hudby

Kniha věnovaná dílu Williama Shakespeara – letos si připomínáme 400. výročí jeho narození – představí v chronologickém pořadí dvanáct jeho dramat (Kupec benátský, Jak se vám líbí, Mnoho povyku pro nic, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Zkrocení zlé ženy, Hamlet, Král Lear, Mackbeth, Othello a Bouře) a přiblíží i jejich inspirační zdroje i okolnosti jejich vzniku. Každá ze Shakespearových divadelních her je doplněna vstupy věnovanými vnějším projevům doby – např. renesanční módě, architektuře, italské literatuře, cestám Angličanů na jih, vztahu starého kontinentu ke koloniím – a historickým souvislostem. Životem a dílem geniálního dramatika provázejí kromě textů bohaté ilustrace Renáty Fučíkové. Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury ČR

První díl řady detektivních příběhů ze středověké Prahy z období Karla IV. z pera mladého spisovatele Františka Kalendy. Rok 1350. Mladému králi Karlovi se konečně podařilo ukončit letité boje a sjednotit rozpolcenou Říši. České království si vydechlo a také pražská města se probudila z noční můry morové nákazy. Obchází je však nový strašák – vrah, který za sebou nechává těla zohavená znamením židovské hvězdy. A tak zatímco pražští židé opět trpí falešným nařčením, arcibiskup Arnošt z Pardubic povolává zpět do služby svého nejschopnějšího vyšetřovatele, aby vraha dopadl, dokud je ještě čas. Znamení hvězdy je historický detektivní román z období Karla IV. z pera mladého spisovatele Františka Kalendy, autora historické detektivky Ordál (Vyšehrad, 2012) nebo dobrodružné knížky pro děti Pes, kocour a sirotek (Meander-Vyšehrad, 2016)

Nová orientace v reálné službě všem potřebným v duchu evangelia. Autor, v letech 1984--2008 profesor pastorální teologie na vídeňské univerzitě, charakterizuje nejprve v této knize papeže jako člověka. Poté se zabývá jeho angažovaností na straně chudých tohoto světa, jeho úsilím o nastolení nových poměrů v církvi a o přehodnocení postoje církve k otázkám rodiny. Těchto tematických oblastí se týkají i doplňující články odborníků – ekonoma a politika Wolfganga Schüssela, sociálního etika Friedhelma Hengsbacha SJ a především biblicky hluboce a důsledně smýšlejícího představitele pravoslavné církve Bartholoaia I. Nedílnou součástí knížky jsou četné karikatury ze světového tisku, v nichž se odráží reakce veřejnosti na tohoto originálního a stále znovu překvapujícího papeže.

Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále. Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou a Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Další příběh normanského rytíře Tancreda. Příběh začíná na nepokojné hranici Anglie a Walesu, kde Tancred, známý hrdinskými válečnými činy, dostane půdu od svého nového pána Roberta Maleta na oplátku za své služby v bitvě o Eoferwic. Teď je tedy i on vlastním pánem, má malou družinu rytířů a sídlo, které může nazývat domovem. Jenže situace v celém království, a obzvlášť na hranici, je víc než neklidná a Tancred by mohl o své těžce vydobyté výsady brzy přijít. Normanské království se ocitá na všech stranách v obklíčení – staří i noví nepřátelé se spojí a chystají se zaútočit. Křehká vláda krále Guillauma v Anglii se tím dostává až na pokraj pádu. Tancred je vybrán, aby vedl výpravu do vnitrozemí Walesu. Ujímá se tak nejtěžšího úkolu, který ho buď proslaví, nebo přivede do záhuby. V celém svém životě ještě nikdy nečelil beznadějnější situaci… Napínavý román se čte jedním dechem. Autor využívá svých historických zkušeností a nechá hlavní postavy jednat tak, jak by se skutečně mohly chovat v 11. století.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.

Často přemítáte a hovoříte o noci jako o době odpočinku, avšak ve skutečnosti je noc dobou hledání a nalézání. Den vám dává sílu vědění a učí vaše ruce umění přijímat; je to však noc, co vás uvádí do klenotnice života… Diář na rok 2017 Hledání přináší na každý týden podnětné a motivující myšlenky jednoho z nejoblíbenějších a nejslavnějších arabských spisovatelů, malíře, filosofa a mystika Chalíla Džibrána. Autor v nich svým originálním stylem komentuje lidské radosti i bolesti, skrytou jednotu protikladů života a přináší inspiraci a povzbuzení všem, kdo hledají cestu k sobě a k Životu. Brožované vydání doprovází více než 100 barevných ilustrací malířky a knižní ilustrátorky Jiřiny Lockerové. Diář obsahuje plánovací kalendář, lunární kalendář, přehled státních svátků a jmenin, prostor pro poznámky aj. Přitažlivý dárek pro každého, kdo ocení moudrého průvodce nadcházejícím rokem.

Volné pokračování mitfordské ságy – uklidňující optimistická četba. Ani v Mitfordu se nezastavil čas. Čas se podepisuje i na našich hrdinech – někteří stárnou, jiní dospívají. Dooley, ten ušmudlaný malý kluk, vyrostl, dospěl a vystudoval vytouženou veterinární fakultu. Nyní se chystá převzít veterinární praxi od Hala Owena a začít hospodařit na farmě Meadowgate. K takovému závažnému kroku do života je dobré mít pomocníka, lépe řečeno pomocnici – a tak se na Meadowgate chystá svatba. Dooleyho dávná láska Lace, nyní úspěšná malířka, se zodpovědně připravuje na budoucí roli farmářovy ženy. I když snoubencům nouze nehrozí, rozhodli se z úsporných důvodů pro svatbu co nejjednodušší. Svatební hostina bude ve stodole, každý host přinese něco dobrého a všichni se o to podělí. Ale něco jiného jsou plány a něco jiného jejich uskutečnění, zvlášť když se objeví nečekaní hosté…

Napínavý příběh inspirovaný slavnou bitvou v Teutoburském lese z roku 9, kde Římané utrpěli od germánských kmenů drtivou porážku Tři římské legie, které se pod velením guvernéra v provincii Germánie Publia Vara a centuriona Lucia Tulla vracely do zimního tábora na východ od Rýna, přepadli germánští bojovníci v čele s Arminiem. Ten byl sice spojencem Říma, ale už od dětství snil o tom, že kruté nájezdníky ze své země vyžene. Legionáře uzavřeli mezi kopci a močály a tím jim znemožnili účinnou obranu. Potom se rozpoutal děsivý masakr a teprve za tři se ukázalo, jak bylo Arminiovo vítězství obrovské. Římané ztratili tři legie v počtu přes čtrnáct tisíc mužů a tři drahocenné standarty s orly. Uprchnout se podařilo jen několika stovkám legionářů včetně Tulla. Jejich utrpení tím však neskončilo. Do pevnosti na východ od Rýna je pronásledovaly tisíce krvežíznivých příslušníků germánských kmenů. Teď už je mohli zachránit jenom bohové.

Ve svém raném díle se Martin Buber pokusil shromáždit zprávy o setkání člověka s Bohem, jež nalezl v duchovních textech celého světa. Jeho přáním přitom bylo vybrat texty co nejbezprostřednější, co nejméně literárně stylizované. Jeho výběr je velmi pestrý: týká se nejen literatury evropského starověku, středověku a novověku, ale přirozeně i literatury hebrejské, arabské, jakož i čínské, indické atd. Četba knihy je sama o sobě velkým zážitkem, zvláště by neměla ujít pozornosti těch, kdo se o dílo velkého židovského myslitele zajímají hlouběji. Extatická vyznání vyšla totiž ještě před tím, než Buber vypracoval svou filosofii dialogu, a ve své předmluvě se tak její autor – mj. velký obdivovatel starého čínského filosofického myšlení – hlásí k monistickému pojetí mystiky, jež klade rovnítko mezi Bohem a probuzeným člověkem.