Vyšehrad strana 78 z 143

Další vydání slavného Werflovarománu "Píseň o Bernadettě", je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: ,,V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve než se pustím do nějaké jiné práce...“ Slavného pražského rodáka připomínáme jeho dalšími romány, např. Jeremiáš, Čtyřicet dnů.

Vypravěčské umění představovalo ve staré Číně celé zvláštní, košaté odvětví literatury, jehož začátky sahají do dávné minulosti. Čínští lidoví vypravěči vytvořili osobitý novelistický útvar z vyprávění i veršů, který dosáhl značné literární úrovně a jehož čtenářská přitažlivost daleko přesáhla okruh původních posluchačů. Jejich rozkvět se obvykle klade do doby mezi epochou Sungů, zhruba jedenáctým stoletím, a koncem epochy Mingů, začátkem sedmnáctého století. Literární věda je odvozuje od mravoučných příběhů, vyprávěných buddhistickými mnichy na tržištích a jiných veřejných prostorách, ale jejich spřízněnost s čínskou domácí tradicí, např. se staršími tchangskými povídkami, je hlubší. Lecčím také připomínají evropskou renesanční povídku, hlavně starší. České vydání výboruz čínských povídek pořízeného Jarmilou Häringovou vyniká krásou jazyka a díky poznámkám a úvodnímu slovu umožňuje nahlédnout hlouběji do ducha staré čínské kultury.

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatym asketismem.

Americký psychiatr Daniel J. Siegel se dlouhá léta věnuje zkoumání lidského mozku a o svých výzkumech píše populární knihy. Ve své nové knize s názvem Mysl, která je poutavou koláží teoretických úvah a výstižných příkladů o fungování lidské mysli, se chopil tématu, kterým se dosud zabývali převážně filozofové. Je jím vědomí jako esence naší podstaty, nejvnitřnější smysl pro to, že jsme naživu, tady a teď. Vědomí či „mysl“ v Siegelově pojetí však není pouze produktem mozku nebo těla jedince, je rovněž výsledkem sociálních energií, naší každodenní interakce se světem. Mysl je tedy závislá na toku energií a informací, rozšiřuje se však i přes hranice našeho těla do sféry mezilidských vztahů. V kritických situacích jí hrozí chaos nebo rigidita. Cestou z tohoto rizika je integrace, k níž autor přináší i konkrétní návod. Daniel J. Siegel působí v Centru pro kulturu, mozek a vývoj (Center for Culture, Brain and Development) kalifornské univerzity v Los Angeles a současně vede zdejší Výzkumné centrum pro vyspělé vědomí (Mindful Awareness Research Center). Ve středu jeho zájmu je koncept „mindfulness“, který významově odpovídá plnému uvědomění komplexního prožitku bytí teď a tady. V češtině vyšlo již několik knih tohoto autora, věnovaných výchově dětí a osobnímu rozvoji.

Rok 1746. Do New Yorku, tehdy malého obchodního přístavu se sedmi tisíci obyvateli ve vzdálené Americe, přijíždí mladý Angličan se směnkou na závratnou částku 1000 liber ve zlatě, k vyplacení jistou firmou do 60 dnů. Jaké je jeho poslání a jak hodlá peníze použít? Ve městě se ale nic neutají a zpráva o závratně bohatém cizinci se rozšíří rychlostí blesku. Smith je v lepším případě považován za podvodníka – je směnka vůbec pravá? – v horším případě za tajného posla či prodlouženou ruku anglického krále. Je bedlivě sledován místními vysokým politiky, zejména lstivým a všeho schopným nejvyšším soudcem De Lanceyem, který kolonii ovládá. Strhující román britského spisovatele Francise Spufforda barvitě popisuje tehdejší New York, jak ho dnešní čtenář nezná, bravurně vykresluje jeho ráz, atmosféru, obyvatele – směsici anglických a holandských přistěhovalců ve třetím koleně, s jejich tradicemi, rozdílnými povahami, a také dravostí.

Pozoruhodné náboženství Keltů, jejich kultura i svět představuje stále fascinující téma – nejen pro obdivovatele druidů či milovníky dobrodružství Asterixe a Obelixe… Nová kniha odborníků z německého nakladatelství WBG přináší pestrý obraz tohoto národa, spjatého historicky též s českým územím. Autoři se věnují mimo osudům keltských skupin v průběhu staletí, jejich jazyku, folklóru či právu. V neposlední řadě se zabývá také aktuální situací keltského živlu a jeho dodnes patrným historickým vlivem

Co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří jakými byly Egypt, Chetitská říše, nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva“? Jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury? Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. Můžeme je ale z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů? Na tyto otázky, zajímavé mimo jiné i díky svým paralelám se současností, se pokouší poctivě a zároveň čtenářům přístupně odpovědět přední americký archeolog a historik Eric H. Cline.

Gustáv Husák, poslední z komunistických prezidentů Československa, zůstává v paměti nejvíce jako představitel „gerontokracie“, ztělesnění normalizačního režimu 70. a 80. let.Kniha historika Michala Macháčka ukazuje však i jiné, méně známé stránky Husákovy osobnosti. Vystupuje tu jako významný slovenský intelektuál meziválečné éry, účastník slovenského národního povstání i jako obžalovaný v procesu s „buržoazními nacionalisty“. Michal Macháček sleduje Husákův vzestup a pád, jeho vynucenou sebekritiku a proces, i jeho úsilí o rehabilitaci a pozvolný návrat k moci, završený po srpnu 1968. Stranou nezůstává ani osobní rovina Husákova života, obě jeho manželství, stejně jako osobní vztahy mezi příslušníky komunistické nomenklatury. Postava Gustáva Husáka vystupuje v knize jako neodolatelně přitahovaná mocí, z jejíhož zajetí se Husák, ať jižjako vězeň či jako nejvyšší představitel satelitního režimu, nikdy nedokázal a zřejmě ani nechtěl vymanit.

V květnu 832 míří k chalífovi do Bagdádu císařské poselstvo, které má vyjednat mír na východních hranicích byzantské říše. V kapadocké Kaisareji, která je poslední zastávkou delegace před hranicemi, to vře. Arabové chystají povstání, mniši jsou vesměs heretickými uctívači ikon, obchodníci s bílým masem kradou dívky, aby je mohli prodat na trzích s otroky v Sýrii. Zdá se, že správce nemá město pod kontrolou, a tak, když dojde k děsivé vraždě třináctileté dcery místního soudce, požádá o pomoc císařského vyslance Leona. Leon do té doby žil klidným životem vysoce postaveného státního úředníka a samotářského starého mládence. Jeho koníčkem je četba antických milostných románů a hra na loutnu. Mezi kaisarejskými kasárnami, nálevnami a nevěstinci se ocitne nejen tváří v tvář zločinům, s nimiž se dosud nesetkal, ale také ztracenému příteli z minulosti. Ebenová loutna je prvním svazkem volné trilogie historických detektivek z pera Panagiotise Agapitose, byzantologa a spisovatele, jehož dílo si nejen v Řecku získává rostoucí oblibu. Autorovi se podařilo vytvořit napínavý detektivní příběh, a zároveň poutavě přiblížit dobu a kulturu byzantské říše, která jsou dnes známé spíše užšímu okruhu odborníků. Hlavní postava byzantského hodnostáře Leona vystupuje i v dalších dvou dílech trilogie nazvaných Smaltová Medúza a Měděné oko. Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury ČR

Jak dlouhou cestu musel urazit automobil, než se mohl pochlubit všemi úžasnými technologiemi, kterými je v současné době nabitý? Ilustrovaná kniha O autech z nové edice „Zvědavosti“ vám otevře bránu do minulosti a zavede vás o více než dvě stě let zpátky až za pradědečkem automobilů, na start této klikaté a kamenité cesty. Po ní se pak můžete vydat úskalími a úspěchy prvních konstruktérů, přes dlouhou cestu vytrvalých průkopníků hledajících nové a lepší odbočky až k nejmodernějším, pomocí počítačů vyvíjeným vozům, jimiž se vozíme dnes. Namísto nudných čísel a nezáživných výkladů se před vámi otevírá příběh technologických a historických zajímavostí, který jistě potěší malé i velké kluky.

Výročí sedmi set let od nastoupení Lucemburků na český trůn se nedávno stalo příležitostí k mnoha připomínkám této druhé vládnoucí dynastie našich dějin. Dalším příspěvkem je nový životopis prvního Lucemburka na českém trůně. Král Jan Lucemburský se v českých dějinách netěší zvláštní přízni. Stále se traduje přesvědčení, že se k Českému království choval jako cizinec, že nebyl dobrým manželem ani milujícím otcem. Lenka Bobková, profesorka českých dějin na Karlově univerzitě v Praze, se pokouší o vyvážené hodnocení osoby a vlády Jana Lucemburského, světlých i stinných stránek tohoto významného českého panovníka. Jan přinesl do českého prostředí i politického myšlení několik nových momentů. Současné panování nad Českým královstvím a lucemburským hrabstvím pro něj znamenalo důležitý potenciál, který mu dovolil rozvinout jak politickou aktivitu v říši směřující k získání římského trůnu pro Lucemburky, tak zároveň udržovat intenzivní vazby k francouzské královské rodině a pařížskému dvoru. Janova západní kulturní orientace postupně pronikala i do české společnosti a významně ji ovlivnila. Podstatné zvětšení území Českého království (o Chebsko, Horní Lužici a Slezsko) představovalo Janův trvalý odkaz do budoucnosti, s nímž se naše dějepisectví dosud zcela nevyrovnalo. Stranou nezůstane ani Janův osobní život, jeho dvůr a kulturní zájmy.

Kniha význačného telavivského archeologa Israele Finkelsteina (1949) známého v českém prostředí díky dílům Objevování Bible (2007) a David a Šalomoun (2010) nabízí nový pohled na starověký Izrael, které bylo sousedem známějšího Judského království na jihu existujícího až do pádu Jeruzaléma v roce 586 př. Kr. Izrael je v biblických textech líčen až jako druhý a méně významný a záměrně i 'pozapomenutý' stát. Autor na základě archeologického výzkumu, analýzy materiální kultury a biblických i dalších starověkých textů rekonstruuje dějiny Izraele podle jednotlivých svébytných údobí od pozdní doby bronzové až po pád hlavního města Samaří (1350--720 př. Kr.). Co se před očima čtenáře postupně objevuje, jsou pozdně kenaánský státní útvar Šekem, první izraelský státní celek Gibeón spojovaný s příběhy krále Saula následovaný královstvími Tirsa, Izraelem za vlivné dynastie Omríovců a dále vladaři, z nichž poslední nedokázal čelit vojenské převaze Novoasyrské říše v roce 720, kdy království padlo. Kniha byla oceněna v roce 2014 prestižní Prix Delalande-Guérineau.

Básnické dílo Františka Halase tvoří nenahraditelnou součást českého písemnictví. Ve světové proslulosti jeho básním brání především to, že jsou psány jazykem tak mnohotvárným, že jsou téměř nepřeložitelné. Rozmanitost jeho tvorby připomínáme svazkem, kde jsou zastoupena díla: Naše paní Božena Němcová Tvář Já se tam vrátím Sbírka Tvář rok po vydání obdržela státní cenu. Je věnovaná Josefu Horovi, některé básně věnoval například Janu Zahradníčkovi. Krásné verše opěvují lásku, ale také z nich zaznívá strach ze smrti

Slova mají obrovskou sílu. Vyjadřujeme jimi své pocity a emoce, své touhy a naděje, slova utvářejí náš život. Správně zvolená slova dokážou pohladit a zlepšit všechny oblasti našeho života. Díky nim se můžeme uzdravit, zbavit se starostí, zvýšit své sebevědomí, zažít více lásky, odpustit sobě i ostatním a snadněji projít životními změnami.

Očistí se bývalý policista obviněný z vražd? Na okraji nejmenovaného města v Severní Karolině stojí věznice, v níž si odpykává trest za vraždu bývalý vynikající policista Adrian Wall. Po třinácti letech je podmínečně propuštěn v příšerném tělesném stavu, který svědčí o tom, že byl během let strávených ve věznici krutě týrán. Za městem stojí opuštený zchátralý kostel, na jehož oltáři se před oněmi třinácti lety našla mrtvá mladá žena. Důkazy ukazovaly na Adriana: jeho DNA za nehty jeho oběti, jeho otisky na pohozené plechovce od piva. Jen dva lidé věří v Adrianovu nevinu: mladá policistka Liz a stařičký Adrianův obhájce Jones. S Adrianem si odpykával doživotní trest lupič Eli. Peníze z jeho velké loupeže se nikdy nenašly a ředitel věznice je přesvědčen o tom, že Wall zná místo úkrytu. Po Adrianově propuštění je ve stejném kostele za městem nalezena mrtvola ženy zavražděné stejným způsobem jako ona žena před třinácti lety. Podezření samozřejmě padne na Adriana, jenže tentokrát proti němu nejsou důkazy. Najde se oltářní vrah? Jak se bude vyvíjet hoba za pokladem mrtvého lupiče? Všechny nitky se nakonec scházejí na jednom místě, kde dojde v dramatickém závěru k překvapivému rozuzlení.

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech. Autorský kolektiv druhého svazku: Miroslav Bárta, David Batěk, Václav Cílek, Dana Drábová, Roman Fiala, Otakar Foltýn, Petr Gazdík, Karel Havlíček, Pavel Holländer, Pavel Kohout, Stanislav Komárek, Martin Kovář, Jakub Landovský, Milan Marko, Vladimír Mařík, Aleš Michl, Václav Moravec, Jiří Padevět, Petr Pokorný, Martin Riegl, Karel Řehka a Matyáš Zrno