Vyšehrad strana 79 z 143

Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři.

Zdařile napsaná a přehledně strukturovaná publikace představuje jednu z řady složek nacistického represivního aparátu, a to tajné státní policie, známé pod zkratkovým slovem gestapo. Autor, aniž by čtenáře ochudil o výklad vzniku a formování nacistické tajné policie a její struktury, se vyhýbá statistickým metodám sociologizujícího dějepisectví a nezapírá své zaujetí „malými dějinami“. Čtenář tak dostává možnost seznámit se s řadou strhujících „mikropříběhů“ mužů i žen, kteří nalezli odvahu k odporu vůči nacistickému režimu a jeho ideologii, anebo jen prostě nezapadali do představ o „novém německém člověku“, ale i jejich přátel, členů rodiny či sousedů. Otevírá se mu tak široké panorama každodenního fungování jednoho z hlavních nástrojů represe a současně je konfrontován s příběhy hrdinství a vzdoru, ale i mnoha lidských tragédií, tak jak je autor získal pečlivým studiem mnoha osobních svazků. Frank McDonough (1957) je profesorem mezinárodních dějin na univerzitě v Liverpoolu.

Tato publikace je určena nejen pro osoby se zvýšenou hladinou cholesterolu, ale i se zvýšenou hladinou krevních tuků (hyperlipoproteinémií), s nevhodným aterogenním složením krevních tuků (dyslipidémií), a pro ty, kteří mají sklon k srdečně-cévním komplikacím. V neposlední řadě je také vhodná pro osoby, které potřebují redukční dietu, protože snížený příjem tuků vede k redukci hmotnosti. Dozvíte se, co se v oblasti nutričních doporučení, z hlediska tuků, pro prevenci aterosklerózy a srdečně cévních onemocnění v posledních letech změnilo a proč se na nízkocholesterolovou dietu dnes díváme poněkud jinak. V předmluvě od prof. Jirkovské najdete ucelený pohled na tuky ve stravě a vysvětlení, jak tuky ovlivňují naše zdraví. Jídla vařená podle těchto receptů spolu s ostatními doporučeními mohou předcházet nebo zmírnit aterosklerózu a její následky – srdečně – cévní nemocnění. Tyto recepty jsou přepracované Recepty se sníženým obsahem cholesterolu.

Známý ekonom, někdejší jihoamerický politik, politolog, bývalý editor časopisu Foreign Affairs Moisés Naím opět předkládá mimořádně aktuální knihu, jejíž četba je stejně strhující jako užitečná a mnohdy překvapivá. Vysvětluje, proč získat moc je dnes snazší, ale vykonávat ji obtížnější. Prezidenti, výkonní ředitelé ve finančních službách a ropných společnostech, mezinárodní náboženští vůdcové i politici nadále třímají v rukou značnou moc, ale ne už takovou jako jejich předchůdci. Ti, kdo dnes stojí v popředí, čelí většímu počtu problémů, konkurentů a omezení ve formě občanského aktivismu, globálních trhů a všudypřítomných médií. Rozpad moci uvolnil v globálním měřítku prostor pro nové záměry, podniky, hlasy i možnosti, ale obsahuje v sobě také velký potenciál nestability. Naím soudí, že dnes jsme zranitelnější vůči špatným teoriím a špatným vůdcům, a rozhodně doporučuje diskutovat nikoli o tom, kdo nebo co je „jednička“, ale co se děje uvnitř dotyčných národů, politických hnutí, obchodních společností a náboženství.

Sto padesáté výročí narození Františka Udržala, jež připadne na 3. ledna 2016, se stane vhodnou příležitostí k ohlédnutí za životními osudy a dílem význačného českého politika a sedláka. Tento státník první republiky, dlouholetý ministr národní obrany a v letech 1929–1932 předseda vlády ČSR, se po květnu 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv se podstatně zasloužil o „budování státu“. Udržal zemřel v kritickém roce Mnichova. Nacistická a komunistická historiografie v něm spatřovala nejen prominenta zostouzené první republiky, ale i čelní osobnost agrární strany, která byla hlavní státotvornou stranou meziválečného Československa. Kolektivní monografie osmičky historiků věcně, kriticky a bez předsudků představuje a hodnotí život a dílo Františka Udržala v proměnách doby. Jednotlivé kapitoly se věnují Udržalově hospodářské a zemědělské práci, jeho působení v křesle poslance zemského sněmu a říšské rady, jako ministra obrany a premiéra, a také ve vztahu k agrární straně.

Jedním z výchozích bodů knihy, mapující období let 1880–1953, je deník válečného zajatce Josefa Bačovského, který jako rakouský domobranec prošel několika těžkými bitvami 1. světové války a poté padl do ruského zajetí. V něm prožil mimořádnou anabázi, během níž proputoval křížem krážem tehdejší Rusko od Sibiře přes Petrohrad k Bílému moři za severní polární kruh a odtamtud na jih ke Kaspickému moři, na Kavkaz, do Baku... Zajetím však zasahování takzvaných velkých dějin do jeho života teprve začalo. Jeho česko-německá rodina se musela vyrovnávat s novými poměry po vzniku Československa, s hospodářskou krizí 30. let. Vesnice, v níž žil, se stala dějištěm nacistického puče na podzim roku 1938, za 2. světové války si v ní zřídil koncentrační tábor Oskar Schindler, v roce 1945 se tam utábořila Rudá armáda. Část rodiny se po válce dostala do divokého odsunu. Po únoru 1948 turbulence pokračovaly. Kniha, kterou připravila k vydání zkušená publicistka Libuše Koubská, nabízí čtenářům obraz dramatických a rozhodně nikoliv černobílých dějin běžných lidí, jejich názorů, snažení, nadějí, zklamání, tragédií i pozitivních odkazů.

Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje vývoj a strukturu zemědělství, průběh a politické souvislosti pozemkové reformy, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.

Kniha britského novináře, který dlouhodobě žije a pracuje v Moskvě, je založena na osobních rozhovorech s nyní již zemřelým Borisem Němcovem a jinými disidenty, s právníky, pravoslavnými duchovními i obyčejnými Rusy. Zkoumá propad ruské opozice od jejího vrcholu před rokem 2012 až k současné ztrátě síly a roztříštěnosti. Věnuje se také cílenému zneužívání války na Ukrajině pro propagační účely, kdy jsou všichni Putinovi odpůrci nazýváni „vlasti­zrádci“. Autor uvádí čtenáře do zákulisí ruské politiky, aby ukázal portrét současného Ruska a bitvu o jeho duši.

V jedné z prvních meditací knihy čteme: „Musíme zklamat, padnout, vrhnout se do samotného jádra tajemství naší existence, jinak nemáme šanci najít svou pravou cestu.“ Tato slova shrnují základní myšlenku všech 365 meditací v tomto průvodci mužské spirituality na každý den: totiž že skutečnou celost a svatost lze najít jen díky určitému utrpení či odevzdání. Snad každý se ve svém životě musí vypořádávat s něčím temným, s nějakým zraněním. Rohr tuto bolest uznává a ve své knize se jí přímo dotýká – bez okolků, avšak hojivě. I když se nám dnes vtlouká do hlavy, že pád, zklamání a utrpení jsou špatné, v autorově pohledu je bolest, ať už na sebe bere jakoukoli podobu, nevyhnutelná: je jedinou branou, skrze niž lze dojít k pravému, reálnému poznání sebe sama. A toto poznání je současně východiskem pravého setkání s Bohem. Stát se lepším, úplnějším člověkem znamená potkat se se svou vlastní temnotou a dovolit, aby uvolnila své místo celkové proměně člověka.

Martin Buber nebyl jen výrazným náboženským myslitelem, znalcem židovské kultury a vrcholným představitelem tzv. filosofie dialogu, ale zamýšlel se hluboce také nad povahou vzdělávání a výchovy, jež považoval za významné stavební kameny každé kultury. Předkládaný svazek obsahuje tři promluvy na toto téma: „Řeč o vychování“, „Vzdělání a pohled na svět“ a „O výchově charakteru“, které Buber vztahuje ke třem stadiím své pedagogické práce. První řeč byla přednesena roku 1925 v Heidelbergu, druhá ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1935, třetí v Tel-Avivu v roce 1939. Autor v nich líčí své názory na charakter dítěte a jeho postoj ke vzdělávání, jakož i vhodné metody dobrého vzdělávání. V kontextu vztahu vychovatele a žáka zde ke slovu přichází Buberův dialogický princip. Již vzhledem k době, kdy byly druhé dvě řeči proneseny, je zřejmé, že zde jejich autor nereflektuje jen své teoretické úvahy, ale do značné míry shrnuje též výsledky své praktické činnosti – jak také v předmluvě své knihy připomíná. Trojice krátkých úvah stojí i dnes za přečtení nejen pro osobnost svého autora, ale i z hlediska čistě věcného.

Každá generace stojí v úžasu před Mozartovou osobností, každá hledá cestu k jeho jedinečné hudbě. Je skvělé mít za průvodce na této cestě znalce a nadšeného milovníka díla W. A. Mozarta, německo-amerického muzikologa a univerzitního profesora Alfreda Einsteina (1880–1952). V první části (Člověk) dnes již klasické a znovu vydávané monografie podává autor poutavý obraz geniálního tvůrce i jeho doby, dokreslený mnoha citacemi z Mozartovy korespondence, jinak v češtině dostupné jen částečně. Druhá část knihy (Dílo) poskytuje výklad převážné většiny Mozartových skladeb a zařazuje je do kontextu celého jeho díla. Dnes, kdy jsou Mozartovy skladby také díky internetu snadno přístupné v množství vynikajících nahrávek, může čtenář názory odborníka bezprostředně konfrontovat s vlastním vnímáním popisované hudby, což zvyšuje užitečnost této monografie způsobem v době jejího vzniku vskutku netušeným.

Dva nejslavnější romány proslulého anglického spisovatele a humoristy v jednom balení Barvité příběhy tří londýnských gentlemanů, kteří hledají odpočinutí těla i ducha na vlnách řeky Temže, si můžete poslechnout v podání Oldřicha Víznera, na toulkách je svým nezaměnitelným hlasem bude provázet Oldřich Kaiser.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.

Často přemítáte a hovoříte o noci jako o době odpočinku, avšak ve skutečnosti je noc dobou hledání a nalézání. Den vám dává sílu vědění a učí vaše ruce umění přijímat; je to však noc, co vás uvádí do klenotnice života… Diář na rok 2017 Hledání přináší na každý týden podnětné a motivující myšlenky jednoho z nejoblíbenějších a nejslavnějších arabských spisovatelů, malíře, filosofa a mystika Chalíla Džibrána. Autor v nich svým originálním stylem komentuje lidské radosti i bolesti, skrytou jednotu protikladů života a přináší inspiraci a povzbuzení všem, kdo hledají cestu k sobě a k Životu. Brožované vydání doprovází více než 100 barevných ilustrací malířky a knižní ilustrátorky Jiřiny Lockerové. Diář obsahuje plánovací kalendář, lunární kalendář, přehled státních svátků a jmenin, prostor pro poznámky aj. Přitažlivý dárek pro každého, kdo ocení moudrého průvodce nadcházejícím rokem.

Volné pokračování mitfordské ságy – uklidňující optimistická četba. Ani v Mitfordu se nezastavil čas. Čas se podepisuje i na našich hrdinech – někteří stárnou, jiní dospívají. Dooley, ten ušmudlaný malý kluk, vyrostl, dospěl a vystudoval vytouženou veterinární fakultu. Nyní se chystá převzít veterinární praxi od Hala Owena a začít hospodařit na farmě Meadowgate. K takovému závažnému kroku do života je dobré mít pomocníka, lépe řečeno pomocnici – a tak se na Meadowgate chystá svatba. Dooleyho dávná láska Lace, nyní úspěšná malířka, se zodpovědně připravuje na budoucí roli farmářovy ženy. I když snoubencům nouze nehrozí, rozhodli se z úsporných důvodů pro svatbu co nejjednodušší. Svatební hostina bude ve stodole, každý host přinese něco dobrého a všichni se o to podělí. Ale něco jiného jsou plány a něco jiného jejich uskutečnění, zvlášť když se objeví nečekaní hosté…

Napínavý příběh inspirovaný slavnou bitvou v Teutoburském lese z roku 9, kde Římané utrpěli od germánských kmenů drtivou porážku Tři římské legie, které se pod velením guvernéra v provincii Germánie Publia Vara a centuriona Lucia Tulla vracely do zimního tábora na východ od Rýna, přepadli germánští bojovníci v čele s Arminiem. Ten byl sice spojencem Říma, ale už od dětství snil o tom, že kruté nájezdníky ze své země vyžene. Legionáře uzavřeli mezi kopci a močály a tím jim znemožnili účinnou obranu. Potom se rozpoutal děsivý masakr a teprve za tři se ukázalo, jak bylo Arminiovo vítězství obrovské. Římané ztratili tři legie v počtu přes čtrnáct tisíc mužů a tři drahocenné standarty s orly. Uprchnout se podařilo jen několika stovkám legionářů včetně Tulla. Jejich utrpení tím však neskončilo. Do pevnosti na východ od Rýna je pronásledovaly tisíce krvežíznivých příslušníků germánských kmenů. Teď už je mohli zachránit jenom bohové.