Vyšehrad strana 86 z 143

Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. K do vyhořel, musel předtím hořet. M usel být zapálený pro svou většinou lidumilnou činnost. A le zapálíme-li svíčku na ob ou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu. Tuto knihu napsal známý psychiatr dr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to v každém věku! S píše než na rady typu to dělej to nedělej se dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které kupodivu na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá vě tší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit. Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností obodovat se v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven.

Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jste správně sáhli po povídkách anglického spisovatele, jehož všichni znají jako autora Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) a navazujícího románu Tři muži na toulkách. Jerome Klapka Jerome byl autorem 49 knižních titulů a divadelních her, mezi nimiž jeho laskavé, jemných humorem prostoupené povídky mají své nepominutelné místo. A tak je jen dobře, že tyto drobné prózy vystupují ze stínu dvou Jeromových nejznámějších bestsellerů, a připomínají nápaditého autora, který měl četné následovníky, ale žádného předchůdce.

vé poslední dílo Odpověď na Joba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Job se tehdy již slavný analytický psycholog snaží vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledá odpověď na problém lidského utrpení, zkoumá vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe. Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst). Z německého originálu přeložil Karel Plocek

Nietzsche se v této i předchozí knize věnované řecké kultuře svým způsobem vyznává ze svého obdivu k předsókratovským myslitelům, kteří podle něj představují vrchol řeckého myšlení. Ozvuk „tajemných“ výroků presokratiků, zejména „temného“ Hérakleita z Efesu, i celkové jejich naladění jsou nepřehlédnutelné i v samotné Nietzscheho tvorbě, kterou bez těchto vazeb nelze správně pochopit.

Nedostižný anglický humorista P. G. Wodehouse, od jehož smrti uplyne letos čtyřicet let, se stále těší čtenářské přízni, jakou by mu jeho současníci jistě záviděli, zvláště pak jeho kritici a odpůrci, jimž se uměl tak elegantně pomstít ve svých knihách. Pro ty, kteří se setkávají s tímto autorem poprvé, alespoň dva jeho charakteristické výroky: „Při pohledu na Horní Slezsko se člověk neubrání pomyšlení, jak asi vypadá to Dolní.“ „Přeji si pokoj v přízemí. Nevím, co bych si povídal s obsluhou výtahu.“ Wodehouse vytvořil ideální, neexistující svět plný slunce a dobré nálady a zabydlel ho originálními postavami, které se sobě sice podobají, ale každá má vždy i něco navíc. Stejně tak je tomu i v románu Henry a jeho hosté. Zde si každý přeje něčeho se zbavit, případně to hodit na krk nějakému nešťastníkovi. Příkladně zámecký pán Henry Paradene by rád vnutil své strašlivé venkovské sídlo americkému bratranci Wendellovi, sběrateli těžítek. Wendell, obdařený, nebo spíše obtížený, tetou Kelly, jež ho neustále uvádí do trapných situací, by byl nejraději, kdyby jeho a tetičku rozděloval nedozírný oceán. A pak tu máme Henryho neteř Jane, jež by nutně potřebovala setřást snoubence, z něhož se vyklubal nafrněný suchar, zatímco Bill by se ochotně, poté, co poznal Jane, zbavil staromládenectví. A její bratr… ale o tom už je celý příběh, který po mnohých zvratech dospěje k očekávanému šťastnému konci.

Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus a vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví a vůbec každou absolutistickou moc. Vsazení boha Peruna do šatlavy a jeho utopení vyvolá potřebu hledat nové říšské vyznání, je vypsán konkurz na nové náboženství a mezi ostatními vírami a sektami zaznívá i pověstný jezovitský marš… Stejně klasickými jako Havlíčkovy verše jsou dnes i ilustrace Františka Gellnera (1881 – asi 1914), osobnosti svým šlehavým a satirickým naturelem Havlíčkovy blízké. Ačkoli básník, prozaik, karikaturista a ilustrátor ilustroval Havlíčkovu poému již více než před sto lety, jeho obrazový doprovod nezestárl o nic víc než verše, se kterými tvoří nerozlučný celek.

„,Byl jednou jeden blázen, kterého přezdívali Golem, tak byl pošetilý. Ráno při vstávání mu vždycky přišlo zatěžko ponacházet všechno svoje šatstvo, takže se večer, mysle neustále na to, často bál usnout. Jednoho večera si konečně dodal odvahy, vzal do ruky tužku a papír a při svlékání si zaznamenával, kam každý svršek odložil. Ráno, dobře naladěn, vytáhl lístek a četl: ,Čepice’ - tady, a nasadil si ji, ,kalhoty’ - ty jsou zde, a vlezl do nich, a tak dále, až měl už všechno na sobě. ,Ale já, kde jsem já?’ ptal se pak celý smutný, ,kde jsem jenom zůstal já?’ Marně hledal a hledal, nemohl se najít. – A tak je to i s námi,´ řekl rabi.“ – Oblíbená knížka z pera jednoho z největších znalců židovství a chasidismu obsahuje v šesti kapitolách řadu komentovaných příběhů, vyjevujících různé stránky hlubokého učení chasidů (doslova „zbožných“), jejichž domovem byla kdysi Halič.

Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou. Chce nabídnout soustavnější pohled na ony historické zkušenosti - na kulturní a duchovní základy, z nichž současná politika vyrůstá a její odraz v dějinách rusko-českých vztahů.

První české knižní vydání téměř neznámé Exupéryhp povídky líčící souboj člověka s cyklonem. Ilustrace Jan Hísek.

Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou. Chce nabídnout soustavnější pohled na ony historické zkušenosti - na kulturní a duchovní základy, z nichž současná politika vyrůstá a její odraz v dějinách rusko-českých vztahů.

Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou. Chce nabídnout soustavnější pohled na ony historické zkušenosti - na kulturní a duchovní základy, z nichž současná politika vyrůstá a její odraz v dějinách rusko-českých vztahů.

G. F. Händel zůstává bezesporu jedním z největších géniů hudebních dějin. Přesto bylo mnoho fascinujících aspektů jeho tvorby zastřeno celými generacemi nekritického obdivu nebo mylných interpretací. Předkládané dílo čtenáře přivádí zpět k původnímu Händelovi díky propojení dobových dokumentů všeho druhu (citací z korespondence, a to jak Händelovy, tak jeho příznivců, dobových kritik, oslavných básní) s životopisnými postřehy i uvážlivým hodnocením Händelovy skladatelské práce. Výsledkem je ucelený, ale i zábavný portrét Händela jako člověka a vyčerpávající popis jeho kariéry na pozadí historických událostí první poloviny 18. století, zejména v Anglii. Zvláště významná je poslední kapitola, která sleduje vývoj händelovské legendy od skladatelovy smrti do současnosti. Přínosem je i autorův nový doslov, napsaný speciálně pro české vydání, který uvádí nejnovější výsledky bádání a přináší přehled současných inscenací Händelových oper. Knihu doplňuje obsáhlá chronologická tabulka, sestavená händelovským badatelem Anthonym Hicksem, která zaznamenává nejdůležitější události ve skladatelově životě a hudební kariéře. Rozsáhlá obrazová příloha přináší téměř 100 ilustrací, z toho 10 barevných. Český překlad jistě uvítají všichni zájemci o život a dílo jedné z nejvýznamnějších postav hudební historie.

Nový pohled na světové dějiny v 6 svazcích. První díl mapuje dějiny světa od počátků do roku 1200 př. Kr.; druhý díl se věnuje starověkým světům a novým říším 1200 př. Kr. až 600 po Kr.; třetí svazek popisuje výklady světa a světová náboženství (600 – 1500); čtvrtý svazek se zabývá Objevy a nové struktury 1200 až 1800; pátý svazek nese podtitul Vznik moderny. 1700-1914; šestý svazek se věnuje se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Šestidílná řada Dějin světa, vydaná v letech 2009–2010 prestižním německým nakladatelstvím WBG, přináší nový pohled na celek světových dějin od jejich nám známých počátků až po současnou éru globalizovaného světa. Početný kolektiv autorů zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.

Nový pohled na světové dějiny v 6 svazcích. První díl mapuje dějiny světa od počátků do roku 1200 př. Kr.; druhý díl se věnuje starověkým světům a novým říším 1200 př. Kr. až 600 po Kr.; třetí svazek popisuje výklady světa a světová náboženství (600 – 1500); čtvrtý svazek se zabývá Objevy a nové struktury 1200 až 1800; pátý svazek nese podtitul Vznik moderny. 1700-1914; šestý svazek se věnuje se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Šestidílná řada Dějin světa, vydaná v letech 2009–2010 prestižním německým nakladatelstvím WBG, přináší nový pohled na celek světových dějin od jejich nám známých počátků až po současnou éru globalizovaného světa. Početný kolektiv autorů zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.

V dobrodružném historickém románu plném překvapivých zvratů zachycuje autor neklid, brutalitu i nádheru Říma v 1. století př. Kr., kdy mu vládne triumvirát Julius Caesar, Pompeius a Crassus. Čtyřmi hlavními postavami jsou však vedle dvojčat jménem Romulus a Fabiola, kteří se narodili jako otroci – Romula prodají do gladiátorské školy, Fabiolu do nevěstince – etruský válečník Tarquinius, který dokáže předvídat budoucnost, a gladiátor Brennus, jehož rodina se stala obětí císařské rozpínavosti. Crassus prahne po vojenské slávě a vytáhne proti Parthům. Právě na osudech Tarquinia, Romula a Brenna, kteří se přihlásili do Crassovy armády, sledujeme dodnes uhrančivou dobu starého Říma. Autor čtenáře seznamuje s přesnými historickými podrobnostmi, aniž by tím oslaboval spád děje.

Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak schopnost jejich vzájemného vyvažování ovlivňuje zdraví členů rodiny? Co očekává muž od ženy a žena od muže? V čem se liší ženská a mužská sexualita? Jaký vliv má tento rozdíl na vývoj sexuální identity dítěte? Mohou se interakční vzorce nevědomě předávat z generace na generaci a způsobovat slábnutí celých rodů? Co pravděpodobně přispívá k poklesu populace v Čechách a v celé Evropě? O těchto a dalších otázkách spolu vedou už dvacet let dialog dva rodinní psychoterapeuti – klinická psycholožka Ludmila Trapková a sexuolog Vladislav Chvála – ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. V knižním „trojrozhovoru“ se bohemistka, redaktorka časopisu Psychosom Pavla Loucká snaží svými otázkami zprostředkovat dialog dvou psychoterapeutů širšímu okruhu zájemců. MUDr. Vladislav Chvála a PhDr. Ludmila Trapková pracují přes dvacet let jako rodinní terapeuti především s rodinami s psychosomaticky nemocným členem. Jejich spolupráce vyústila ve formulování metafory rodiny jako sociální dělohy a pohled na dospívání jako separaci z původní rodiny, zakončenou „sociálním porodem“. Jsou spoluautory knih, které se věnují psychosomatice rodiny (Rodinná terapie psychosomatických poruch, Praha 2004) a (Rodinná terapie a teorie jin-jangu, Praha 2008). Vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.