Vyšehrad strana 84 z 143

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. také na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem před několika lety natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory převedl Petr Vaďura do psané podoby. Vycházejí v knižní podobě v rámci edice Rozhovory nad biblí.

Přepracované vydání knihy Moc, peníze a právo je součástí plánovaného souborného vydání zásadních děl Jana Sokola, v nichž z různých aspektů zkoumá člověka a jeho život uvnitř společnosti, a řadí se tak po bok nedávno vydané publikace Etika, život, instituce (Vyšehrad 2014). Autor z historického i systematického hlediska zkoumá funkci peněz ve společnosti i vývoj společnosti samotné a snaží se o hlubší porozumění fungování její moderní, současné podoby. Jeho zkoumání berou v potaz právní i ekonomické teorie a poznatky, podrobují je však kritickému filosofickému přezkoumání. I složité a komplexní otázky se v autorově podání stávají srozumitelnými; jsou vyloženy jasně a do hloubky tak, aby jejich znalost nebyla jen speciálním vědeckým poznatkem, ale aby se jejich pochopení začlenilo do celku našeho rozumění světu i sobě samým

Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad.) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.

Čtvrtý díl je věnován přehlednému vývoji domácké, řemeslné a manufakturní výroby od nejstarších dob až po nástup průmyslové revoluce. Jednotlivé kapitoly, rozdělené podle surovin a zpracovávaných materiálů, popisují nejen základní řemeslnické technologie, ale i organizaci výroby v cechu i mimo něj. Všímají si postavení mistrů a tovaryšů, rozebírají dobové právní systémy a obecné hospodářské souvislosti řemeslnické výroby. Výklad je doplněn barvitými citacemi z dobových pramenů. Knihu úspěšné autorské dvojice doplňuje několik set fotografií.

Anotácia (CZE) Profesor Jan Rychlík patří k nejznámějším českým historikům současnosti. Je autorem řady odborných prací (čtyři z jeho knih dosud vyšly ve Vyšehradu), ale patří také k těm odborníkům, kteří často a zasvěceně přibližují zákruty dějin širšímu publiku, ať již ve formě článků v tisku, nebo v řadě televizních pořadů, jakým je například oblíbená Historie.cs. Právě tam se Jan Rychlík opakovaně setkává s Vladimírem Kučerou, jedním z nejzkušenějších českých publicistů dneška. Z jejich vzájemných přátelských rozmluv vznikla předkládaná kniha rozhovorů, která je skutečným dialogem o otázkách, problémech a dilematech (nejen) českých dějin. Proud živého dialogu spojuje osobní vyprávění o životě a podstatných momentech formujících historikovo myšlení, pohledy na klíčové události a období českých dějin a výklady, kterým byly a jsou podrobovány, i celou řadu mýtů, které si Češi a Moravané (jako každý národ) vždy vytvářeli o sobě samých. Hluboké znalosti Jana Rychlíka nejen o dějinách českých a slovenských, ale i středoevropských, balkánských či ukrajinských, dávají knize rozhled i vztah k mnoha aktuálním dějům v Evropě.

Než odjel Saint-Exupéry na jaře roku 1943 s americkým vojenským konvojem do severní Afriky, napsal Dopis rukojmímu, v němž vyjadřuje víru v duchovní hodnoty lidstva, které dokážou překonat rasové přehrady a odcizení. Dopis byl určen jeho příteli, váženému literárnímu a výtvarnému kritikovi Leonu Werthovi, s nímž pojil Saint-Exupéryho vřelý přátelský vztah, jakkoli byli oba muži povahově i názorově odlišní. Nakonec byl Leon Werth tím, kdo se dočkal konce války a přežil Saint-Exupéryho o více než deset let.

Péče o ránu je úzce spojena s evolučním vývojem člověka zasahujícím hluboko do historie. Hojení ran jako specializace naopak patří k nejmladším medicínským oborům. O to častěji jsou v posledním desetiletí do klinické praxe zaváděny nové postupy na základě poznatků »evidence based practice« ve spojení s metodou vlhkého hojení ran. Spektrum terapeutických krytí obsahuje více než tisíc originálních názvů. Pro většinu zdravotníků je proto obtížné se orientovat v indikacích jednotlivých krytí a udržet si kontinuální přehled o materiálech nových. Publikace Manuál hojení ran v intenzivní péči předkládá základní informace týkající se hojení ran při ošetřování pacienta na všech stupních zdravotnického systému se zaměřením na problematiku intenzivní péče. Autorka v publikaci propojila mnohaleté zkušenosti z práce na resuscitačním oddělení s více než pětadvacetiletou praxí v ošetřování ran.

Stepní kočovnické národy, obávaní válečníci a zároveň zprostředkovatelé kulturních podnětů, utvářely po řadu staletí historii rozlehlých oblastí Asie a Evropy a zanechaly hlubokou stopu ve světových dějinách. Kniha Milana Škody přináší ucelený pohled na dlouhou řadu těchto kočovnických etnik, jejich dějiny, způsob válčení, společenské uspořádání i kulturu. Postupně představuje jak známá kočovnická etnika, především Huny a Mongoly, tak i ta méně známá, počínaje severoíránskými kmeny (Skythové, Sarmati, Massagetové, Kušánci, Parthové) přes předky Hunů, Huny Siungnu, zakladatele jedné z největších říší v dějinách Turkuty, Žuan-žuany (Avary), Chazary, Pečeněhy, Zlatou Hordu a národy severní Číny až k proslulé Tamerlánově říši. Stranou nezůstávají ani ty kočovnické národy, které daly jméno evropským zemím – Maďaři a Bulhaři, ale třeba také Tibeťané. Svým širokým záběrem je kniha M. Škody, navazující do jisté míry na práce j

Světlou severskou letní nocí běží mladá nahá žena. Ráno ji policie najde ve stockholmské čtvrti Söder před dveřmi klavírního mechanika Johna Gideona. Žena nekomunikuje s okolím a nikdo neví, kdo je, co se jí stalo, ani proč se ocitla právě před těmito dveřmi. A John Gideon neotvírá. Sousedé vypovídají, že jeho bytem prošlo nesčetně mladých dívek a komisař Conny Sjöberg se svým týmem neví, co si o celé věci myslet. Když je John Gideon nalezen ve svém bytě mrtvý, vyvstávají nové otázky. Byl to pedofil nebo snad dodavatel dívek takzvanému kruhu násilníků? Další případ Hammarbyjské policie se z vyšetřování znásilnění rozrůstá o vyšetřování vraždy a události se řetězí. Ve stockholmském souostroví rybář vyloví tělíčko nemluvněte a stopy policii zavedou k devět let starému zmizení adoptovaného dítěte a k děvčátku na houpačce, jejíž snímek je nalezen v Gideonově mobilu. Veškeré teorie se bortí, nic není, jak se zprvu zdálo. Silný a mnohovrstevný příběh o temných zákoutích lidské duše, vražedné síle předsudků a soucitu s bližními, který přichází z naprosto nečekaných míst.

Světlou severskou letní nocí běží mladá nahá žena. Ráno ji policie najde ve stockholmské čtvrti Söder před dveřmi klavírního mechanika Johna Gideona. Žena nekomunikuje s okolím a nikdo neví, kdo je, co se jí stalo, ani proč se ocitla právě před těmito dveřmi. A John Gideon neotvírá. Sousedé vypovídají, že jeho bytem prošlo nesčetně mladých dívek a komisař Conny Sjöberg se svým týmem neví, co si o celé věci myslet. Když je John Gideon nalezen ve svém bytě mrtvý, vyvstávají nové otázky. Byl to pedofil nebo snad dodavatel dívek takzvanému kruhu násilníků? Další případ Hammarbyjské policie se z vyšetřování znásilnění rozrůstá o vyšetřování vraždy a události se řetězí. Ve stockholmském souostroví rybář vyloví tělíčko nemluvněte a stopy policii zavedou k devět let starému zmizení adoptovaného dítěte a k děvčátku na houpačce, jejíž snímek je nalezen v Gideonově mobilu. Veškeré teorie se bortí, nic není, jak se zprvu zdálo. Silný a mnohovrstevný příběh o temných zákoutích lidské duše, vražedné síle předsudků a soucitu s bližními, který přichází z naprosto nečekaných míst.

Hebrejská bible, Starý zákon, je Písmem židů a první půlí Písma křesťanů. Představuje sbírku spisů, které vznikaly v průběhu více než tisíciletých dějin izraelského lidu. Proto je mezi spisy Starého zákona na jedné straně a životem star(ověk)ého Izraele a jeho dějinami na straně druhé hluboký vztah. Porozumění jednomu je odkázáno na porozumění druhému. Z toho vychází pojetí této publikace, která přehledně a systematicky shrnuje současné poznatky starozákonního bádání. Její první část přináší přehled starších izraelských dějin, který zároveň zvažuje starozákonní tradice; druhá část konfrontuje starozákonní literaturu, zvláště její druhy a žánry, s konkrétní tváří života ve starém Izraeli; nejobsáhlejší třetí část je věnována jednotlivým spisům Starého zákona. Kniha poslouží předně tomu, kdo se věnuje studiu biblistiky, uvítají ji však všichni, kdo chtějí Starému zákonu lépe porozumět, například z hlediska religionistického či kulturně historického. Rolf Rendtorff (1925–2014) patří k předním současným znalcům Starého zákona. Byl členem několika světových organizací (např. World Union of Jewish Studies či Society of Biblical Literature) a spoluvydavatelem časopisu Kirche und Israel. Soustavně se podílel na křesťansko-židovském dialogu.

Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků. Byly to oběti úděsné genocidy, jíž se na Arménech dopustila turecká armáda takřka na konci první světové války, údajné pro zajištění týlu. Dodnes čtenáře uchvacuje mravní síla příběhu, líčícího hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit za nepředstavitelných strastí mnohonásobné přesile nepřátel. Jejich vůdce Gabriel Bagratjan, jenž dlouhá léta žil ve Francii šťastně ženat s Francouzkou, kde vyrůstal i jeho syn, aniž si uvědomoval svůj původ, se zpočátku při návštěvě svého rodiště domnívá, že se svému národu odcizil a že se ho netýká, co ho čeká, ale v nejtěžší hodině, kdy jeho lidu hrozí záhuba, najde k němu cestu a vyburcuje v něm vůli k odporu, i když jako tragický hrdina obětuje vše, co je mu drahé. Z rozsáhlého díla Franze Werfla je román Čtyřicet dnů nejznámější a nejslavnější. Již první vydání bylo přijato jednoznačně jako varovné a umělecky přesvědčivé humanistické poselství a jako takový vešel i do dějin literatury 20. století.

Píše se rok 670 a král Colgú pořádá na svém hradě hostinu pro význačné panstvo. Náhle do síně přichází řeholník, který prý králi přináší důležitý vzkaz. Vzápětí se ale posel na Colgúa vrhá a s výkřikem „Pamatuj na Liamuin!“ ho probodne. Je sice zneškodněn, ale král bojuje o život. Kdo je to Liamuin? A kdo stojí za pokusem o vraždu? Vyšetřováním je pověřena králova sestra Fidelma, vzdělaná právnička, a její muž, bratr Eadulf. Musejí se vydat na území svých úhlavních nepřátel, příslušníků kmene Uí Fidgente, odkrýt temná tajemství kláštera Mungairit a vypravit se do hrozivé horské tvrze bezbožného tyrana. Po celou dobu výpravy je provází nebezpečí a násilí, až nakonec odhalují zdrcující pravdu.

David Rath, Petr Kott a Kateřina Pancová. Všichni tři vystudovaní a ambiciózní lékaři. Měli léčit a uzdravovat. Maskováni bílými plášti však do středočeského kraje zavlekli jednoho z nejzákeřnějších parazitů současnosti – klientelismus. Celé večery přepočítávali úplatky. Miliony brali, ač měli jasné signály, že po nich policie jde. Přesto jim jejich chamtivost nedala vydechnout. Autor knihy Operace Rath více než tři roky sledoval pozadí největšího korupčního případu novodobé české historie. Shromáždil dokumenty z vyšetřování, zpovídal státní zástupce, detektivy i svědky. Sestavil tak téměř dokumentární rekonstrukci kauzy, která nahlíží notoricky známý příběh z dosud neznámých úhlů. I když se kniha opírá o soudní a policejní protokoly, nejde o mechanický přepis odposlechů. Zprostředkovává unikátní pohled do prostředí elitních policejních kriminalistů, kteří víc času a energie spálí bojem se šéfy a zastaralou technikou, než se skutečnými pachateli. Spis Důvěra, do nějž Rathovu kauzu uzamkli, utajovali kvůli obavám z prozrazení dokonce i před svými veliteli. Kniha popisuje i zvraty, jichž se příběh dočkal. Vyšetřující policisté se v konečné fázi případu stali sami lovnou zvěří a muž, který policisty zalarmoval a spolupracoval s nimi, si vysloužil postavení persona non grata. Text hledá i odpovědi na dosud otevřené otázky: Jak se podařilo policistům nasadit odposlechy přímo do kuchyně korupčního spolku? Kdo policejní operaci předčasně vyzradil? Kdo na lavici obžalovaných chyběl? V neposlední řadě kniha analyzuje propletenec osobních vztahů mezi ústřední trojicí Rath – Pancová – Kott. Zkouší dešifrovat jejich motivaci, odkrývá jejich plány s ukořistěnými penězi i malé lidské slabosti. Ze všeho nejvíc ovšem text dokládá, že manipulace při zakázce na opravu buštěhradského zámku nebyla ojedinělou, osamocenou akcí. Symbióza klientelistické sítě a hejtmanského aparátu dospěla ve Středočeském kraji do stádia systémové, organizované korupce, z níž se podařilo nasvítit jen úzkou výseč.

Kniha profesorky Angeliky Berlejung Náboženské dějiny starověkého Izraele představuje vynikající úvod do dějin náboženství v oblasti, kde vznikla hebrejská Bible, v křesťanském kontextu označovaná jako Starý zákon. Skládá se ze dvou hlavních částí: první se zaměřuje na přehled pramenů a základní metodologii disciplín, které se zaobírají studiem dějin starověkého Izraele a jeho posvátných knih, druhá se věnuje historii a zejména dějinám náboženství na území starověkého Izraele. Autorka, jež působí jako profesorka Starého zákona se zaměřením na dějiny a náboženství Izraele a okolních zemí na Teologické fakultě univerzity v Lipsku, se tu pokouší o syntézu dosaženého vědění o tématu a ve svém textu přináší širokou škálu informací, které jsou nezbytné pro hlubší porozumění Starému zákonu. Přehledně členěný výklad doplňují tabulky, mapy a nákresy, a také výkladový rejstřík základních pojmů a přehled doporučené literatury. Kniha by měla zaplnit citelnou mezeru a povzbudit studenty v zájmu o velice zajímavé téma, jímž je biblick archeologie a kulturní a náboženský život v Palestině v době, kdy se zde formuje biblická tradice. Kniha vychází s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Pravda, ten poznávací zájezd do země Timových předků se moc nevydařil. Kde jinde se tedy zotavit a nabrat síly než ve známém prostředí domova – v bezpečném Mitfordu, kde už na Tima a Cynthii čeká nejen pes Barnabáš a kočka Violeta, ale i všichni staří přátelé a známí. Není však všechno tak poklidné a růžové, jak by se mohlo zdát. Hned po návratu Tima čeká nemilá zpráva: jeho dlouholetý přítel a rodinný lékař Hoppy Harper se rozhodl odejít za prací do Jižního Súdánu. Timův adoptivní syn Dooley řeší závažné dilema, zda dát přednost vztahu s krásnou a nadanou Lace Turnerovou, nebo svému snu stát se uznávaným veterinářem. Ani sympatická majitelka knihkupectví Hope Murphyová nemá na růžích ustláno, určité napětí panuje i mezi Dooleyho sourozenci a jejich matkou. Přesto se čtenáři jistě rádi vrátí do onoho vlídného městečka, po němž se jim už nepochybně stýskalo. Nyní se mohou těšit, že prožijí s našimi hrdiny i s často komickými vedlejšími postavičkami nejednu šťastnou chvíli.