Vyšehrad strana 81 z 111

„Vytáhněte paty z Metropolu a budete na místě zastřelen,“ zní doživotní rozsudek bolševického tribunálu nad hrabětem Alexandrem Iljičem Rostovem za autorství „nebezpečné“ básně. Tak začíná strhující příběh klenoucí se od vzniku Sovětského svazu přes Velkou vlasteneckou válku až po nástup Chruščova k moci.

Knižní rozhovor s renomovaným fyzioterapeutem prof. Kolářem.„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?

Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturníchdějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010).Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšíhorakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uheraž do Sedmihradska, Chorvatska, Dalmácie, Haliče, Bukoviny a Bosny. Jeho kniha je galeriíobrazů a zemí, náboženských proudů a myšlenkových konceptů, autorů a děl, jejímž cílemje nové vysvětlení a osmyslení Střední Evropy, tohoto „duchovního prostoru proměnlivýchhranic“. Vzdor oné „jakoby nekonečné mnohosti a pestrosti“ nakonec v této oblasti nalézázřetelné rysy společných duchovních dějin. Jejich počátek splývá s počátkem vlády Habsburkůnad středoevropským prostorem a s jejich snahou bránit jej před tureckým a poslézei protestantským nebezpečím. Skutečná Střední Evropa se však podle Martina Putny neutvářív době barokního mocenského tlaku na náboženskou jednotu a rezistence proti němu, alev „umírněném rakouském osvícenství“, které „pokládá náboženskou toleranci nikoliv za vynucenouslabost, nýbrž za výsostnou křesťanskou ctnost“ a snaží se postupnými proměnamiodpovídat na potřeby doby. „Rakouská civilizační mise“ pak není nic jiného než sice pomaléa váhavé, ale přitom soustavné přenášení modernizačního procesu ze Západu na Východ.Právě v tom spatřuje autor jádro toho, oč v duchovních dějinách Střední Evropy šlo a jde.