Vyšehrad strana 74 z 143

Románový debut Američanky Hillary Jordanové je zasazen do osobitého prostředí mississippské delty, plné bavlníkových plantáží a všudypřítomné rasové segregace. Příběh nás přivádí do roku 1946 na odlehlou farmu bělošské rodiny McAllanových, jíž vládne pevnou rukou otec Henry. Tou dobou se z války zpátky ke své rodině vrací Henryho mladší bratr Jamie, volnomyšlenkář a umělec, jehož krutá válečná zkušenost pilota bombardéru připravila o veškeré iluze a sny. Spolu s ním přichází domů Ronsel Jackson, nejstarší syn černých sběračů bavlny na farmě McAllanových, jenž se z konfliktu vrací jako řády ověnčený válečný hrdina. Z obou mladíků se i přes společenské rozdíly stávají dobří přátelé, čímž se nevědomky postaví čelem k nenávisti a hluboce zakořeněným předsudkům mnohdy až fanaticky rasistického okolí. Nejenže se oba musejí vypořádat se svými niternými zážitky a s tradičním smýšlením svých rodin, ale hlavně na americkém Jihu přežít. Román Hillary Jordanové je osobitým, čtivým příspěvkem do žánru jižanské literatury, jenž se díky své nezaměnitelné, dusné atmosféře a mnohdy krutému, leč barvitému prostředí může směle zařadit po bok takových velikánů americké jižanské literatury, jakými jsou William Faulkner či Erskine Caldwell. Kniha se stala předlohou filmu Dee Reesové (v hlavních rolích Jason Clarke, Carey Mulligan, Garrett Hedlund a Jason Mitchell), kterému se dostalo vřelého přijetí na festivalu Sundance.

Český hudebník na drážďanském dvoře Hvězda Jana Dismase Zelenky začala zářit teprve ve 2. polovině 20. století, kdy se Zelenka ocitl v malém, ale významném koutku hudebního kánonu, stal se totiž středem pozornosti hobojistů a fagotistů. Proč však zůstával významný český skladatel barokní hudby, jejž znal a obdivoval i Johann Sebastian Bach, tak dlouho ve stínu jiných? Monografie přední australské muzikoložky a badatelky odpovídá na tyto i jiné otázky, mapuje Zelenkovy kořeny i formativní prostředí, jeho spojení s jezuitskou kolejí pražského Klementina a především působení u dvora saského kurfiřta a polského krále v Drážďanech, neopomíjí však ani Zelenkův pozdní styl. Zaplňuje tak temná místa v životě skladatele a osvětluje mnohé aspekty jeho znamenité hudby. Kniha se tak stává základem i referenčním textem veškerého dalšího zelenkovského bádání.

Silný příběh napsaný podle skutečných osudů žen, které přežily Ravensbrück Mladá Polka Kasia, americká herečka Caroline a německá lékařka Herta – osudy těchto tří žen mají společný jmenovatel – Ravensbrück. V ženském koncentračním táboře byla Kasia jednou z těch, které se staly pokusnými králíky nacistických doktorů. Díky těm, jež pobyt v Ravensbrücku přežily, se zvěsti o obludných operacích dostanou do světa. Příběhy těchto žen, trpících doživotními zdravotními následky, inspirují filantropku Caroline. Po několika letech se jí podaří dostat přeživší z komunistického Polska do Spojených států amerických, kde se jim dostane patřičné zdravotnické péče. V connecticutské zahradě plné šeříků však ženy naleznou mnohem více. Autorka se nechala inspirovat osudy pamětnic a vytvořila nesmírně silný příběh o odvaze, utrpení a laskavosti, ale i o zločinech a hrůzách druhé světové války.

Nejnapínavější epocha světových dějin očima uznávané skandinavistky Muži lačnící po kořisti, skvostné dračí lodě, sebevědomé ženy, meče se jmény vzbuzujícími hrůzu a dobrodružné plavby do vzdálených zemí. Co z toho je smyšlenka a co pravda? Vikinské období patří k nejnapínavějším epochám světových dějin. Fascinovalo již soudobé kronikáře a středověké autory ság, kteří vytvářeli mýtus o svobodném a divokém Seveřanovi. Vikingové byli mimořádně úspěšní nejen na loupežných a dobyvačných výpravách, při nichž pronikali ažna jihozápadní pobřeží Evropy, ale i jako protřelí kupci, zruční řemeslníci a smělí průkopníci. Jako první Evropané vstoupili na severoamerickou půdu, osídlili Island a Grónsko a zanechali runové nápisy zpravující o dobrodružných výpravách směřujících po Dněpru a Volze ke Kaspickému a Černému moři, a dokonce až do Bagdádu. Německá historička a skandinavistka Claudia Bancková je vynikající znalkyně historických, archeologických a literárních pramenů k vikinskému období. Ve své knize předkládá diferencovaný a strukturovaný pohled do způsobu života Vikingů, o němž dodnes panují mnohdy značně zkreslené představy.

Přehled a výklad dnes užívaných metod výkladu Písma s názornými ukázkami O Bibli řekl americký spisovatel William Faulkner, že je to „kniha lidského rodu“. Vystihl tak význam slovesného odkazu, který po tisíciletí promlouvá k lidem na celém světě. Přestože se v Bibli stále mluví o Bohu, děje se tak vždy v rozhovoru s člověkem. Ať tuto knihu otevřeme kdekoli, ocitáme se ve společnosti ubohých lidských tvorů i významných osobností. Bible je plná hřešících světců i svatých hříšníků. Mluví se v ní o ženách, které zachránily vyvolený národ před záhubou. Čteme v ní, jak se Jób stavěl proti osudu i svému Bohu. Kromě hrstky znalcůPísma je tu dav lidí tichých a chudých v duchu a nekonečný zástup vdov a sirotků. Vysvětlovat toto vše je úkolem vykladačů Písma. A ti při tom používají nejrozmanitější metody. Tato kniha nám je blíže představuje.

Blíží se květen roku 671 a v Cashelu, hlavním městě irského království Mumanu, se chystá velká pouť na oslavu svátku Bealtaine. Do města míří zástupy návštěvníků a řady vozů, mezi nimi i družina kejklířů, kteří se mají postarat o zábavu. Znenadání jeden z vozů vzplane a po uhašení požáru je uvnitř nalezeno rozkládající se tělo neznámého mladíka. Jako by to nestačilo, ukáže se, že dívka na kozlíku nezemřela při požáru, ale na následky otravy. Tyto neblahé události by mohly celou slavnost ohrozit, a proto cashelský král Colgú povolává na pomoc svou sestru Fidelmu. Tato zkušená a bystrá advokátka s pomocí věrného druha Eadulfa dostane za úkol případ co nejrychleji vyřešit. Dvojice se vydává po stopě cizího vozu a pátrání je zavede až do zlověstného nitra bažinatého kraje klanu Osraige, kde je Eadulf zákeřně přepaden a jen o vlásek unikne smrti. Zdá se, že všude kolem se to hemží nebezpečnými přívrženci tajemného Společenstva krkavce. Co má ale jejich spolek za cíl? Mrtvých přibývá, Eadulfovi s Fidelmou se však stále nedaří přijít záhadě na kloub. Oba se vzápětí ocitnou ve smrtelném nebezpečí a je zřejmé, že nepřítel neusiluje pouze o jejich životy, ale zlo míří až do srdce samotného Mumanského království. V sérii Fidelminých příběhů navazuje tato kniha na události v knize Ďáblova pečeť a čtenář v ní vedle napínavého příběhu opět nalezne poutavé a přesvědčivé líčení irského společenského systému, práva a náboženských sporů, které hýbaly tehdejším světem, to vše založené na autorově erudici význačného historika.

Střední Evropa jako most mezi Západem a Východem Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010). Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uher až do Sedmihradska, Chorvatska, Dalmácie, Haliče, Bukoviny a Bosny. Jeho kniha je galerií obrazů a zemí, náboženských proudů a myšlenkových konceptů, autorů a děl, jejímž cílem je nové vysvětlení a osmyslení Střední Evropy, tohoto „duchovního prostoru proměnlivých hranic“. Vzdor oné „jakoby nekonečné mnohosti a pestrosti“ nakonec v této oblasti nalézá zřetelné rysy společných duchovních dějin. Jejich počátek splývá s počátkem vlády Habsburkůnad středoevropským prostorem a s jejich snahou bránit jej před tureckým a posléze i protestantským nebezpečím. Skutečná Střední Evropa se však podle Martina Putny neutváří v době barokního mocenského tlaku na náboženskou jednotu a rezistence proti němu, ale v „umírněném rakouském osvícenství“, které „pokládá náboženskou toleranci nikoliv za vynucenou slabost, nýbrž za výsostnou křesťanskou ctnost“ a snaží se postupnými proměnami odpovídat na potřeby doby. „Rakouská civilizační mise“ pak není nic jiného než sice pomalé a váhavé, ale přitom soustavné přenášení modernizačního procesu ze Západu na Východ. Právě v tom spatřuje autor jádro toho, oč v duchovních dějinách Střední Evropy šlo a jde.

Vytáhněte paty z Metropolu a budete na místě zastřelen, zní doživotní rozsudek bolševického tribunálu nad hrabětem Alexandrem Iljičem Rostovem za autorství nebezpečné básně. Tak začíná strhující příběh klenoucí se od vzniku Sovětského svazu přes Velkou vlasteneckou válku až po nástup Chruščova k moci. Nenapravitelný aristokrat Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen opustit své apartmá moskevského hotelu Metropol a žít v podkrovním kamrlíku pro personál, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s filozofií svého kmotra velkovévody pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním nezahořkne a postaví se osudu čelem. Jeho prostřednictvím sledujeme nejen specifický život v luxusním hotelu, ležícím nedaleko Kremlu, ale také vliv historických zvratů na jeho obyvatele. Výsledkem je úžasné dobrodružství dalece přesahující zdi Metropolu. Postava hraběte Rostova, který s moudrostí, humorem a elegancí vzdoruje každodenní absurditě, uchvátila čtenáře po celém světě. Román byl přeložen do více než dvaceti jazyků a jeho prodeje již překročily milion výtisků.

Cítím se osaměle. Říkala jsem si, že i ty se tak možná cítíš. Tak si říkám, jestli bys ke mně nepřišel. Na noc. Na kus řeči, osloví jednoho večera sedmdesátiletá Addie svého souseda Louise. Oba již před lety ovdověli a jejich životy na malém městě plynou ve stereotypech, které chabě vyplňují prázdnotu. Rozhodnou se nebrat ohledy na to, co si pomyslí ostatní, a začnou se scházet. V nočních rozhovorech poodhalují jeden druhému svou minulost, bolesti, touhy a ztracené lásky. Stávají se z nich dobří přátelé, později i milenci, náhle si připadají jako lidé, kteří mají konečně štěstí. Addiin syn je však kategoricky proti jejich vztahu a dá matce ultimátum, které nelze brát na lehkou váhu. Americký spisovatel Kent Haruf psal svou křehkou novelu vážně nemocný s vědomím, že se jejího vydání již nedočká, a vložil do ní vlastní touhu po životě a lásce a smířlivou radost z krátkých momentů štěstí. Dílo zaujalo čtenáře i filmaře a stejnojmenná filmová adaptace (2017, rež. Ritesh Batra) přinesla krásné role osmdesátníkům Robertu Redfordovi a Jane Fondové.

Tato dietní opatření jsou určená nemocným po akutních průjmových stavech a při chronických průjmových onemocněních všeho druhu, pokud nevyžadují ještě jiná zvláštní dietní opatření, dále při syndromu dráždivého tlustého střeva v období průjmů, také u ulcerosní colitidy a Crohnovy nemoci. Dieta je vhodná i po resekci střev a z počátku zavedení vývodu z tenkého i tlustého střeva (nejčastěji jeden měsíc, neurčí-li lékař jinak). Svým obsahem živin se dieta řadí mezi plnohodnotné. Strava je pestrá, lehce stravitelná a nenadýmavá. Dietu lze postupně upravovat podle aktuálního zdravotního stavu pacienta a jeho stravovacích možností. Pacienti zde najdou jak vhodné potraviny a vhodnou kuchyňskou úpravu pokrmů, tak i rady, čemu se mají při nutnosti dodržování této diety vyhnout.

Nesmrtelný román ze starověkého Egypta. Snad žádný jiný beletrista nedokázal vzbudit o starověký Egypt a jeho historii takový zájem jako finský spisovatel Mika Waltari svým úspěšným románem Egypťan Sinuhet. V patnácti knihách ze života lékaře Sinuheta se čtenář ocitá ve 14. století př. Kr., v době, kdy Hornímu i Dolnímu Egyptu vládl proslulý faraon Tutanchamon. Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat, jak nestárnoucí obraz této doby i podobenství lidského života v samotném Sinuhetovi i osudech obyčejných lidí autor vytvořil. Mistrné vypravěčství, lehké pero a humor i moudrost, které tento román prostupují, zaručují tomuto dílu nesmrtelnou přitažlivost.

Čínská poezie má v českých překladech zvláštní postavení. Bývá stručná, a přesto dokáže probudit fantazii, přiblížit čtenáři niterné pocity, slova jako by vyzařovala odstíny barev a dokázala vyvolat neopakovatelnou náladu. A právě v tom je mistrem nejznámější básník staré Číny, básník osmého století Zlaté doby čínské poezie Li Po. Byl to pozoruhodný člověk, prakticky po celý život hodně cestoval, nějakou dobu pobýval na císařském dvoře na pozvání samotného císaře, posléze upadl v nemilost a skončil krátce ve vězení a později ve vyhnanství na jihozápadě tehdejšího císařství. Mnohé v životě tohoto básníka je opředeno tajemstvím, a když v roce 762 v jedenašedesáti letech zemřel, začalo o jeho smrti kolovat bezpočtu legend. Jeho dílo vyšlo poprvé tiskem v roce 1080, takže se zhruba tři sta let zachovalo pouze v opisech a paměti generací, a díky tomu se dodnes těšíme dílem tohoto neobyčejného básníka.

Z čeho vychází a jak se projevuje odpor k islámu v ČR Vztah k islámu a k muslimům je bezesporu jedním z nejaktuálnějších témat, která hýbou veřejností v České republice a v celém západním světě. Uprchlická krize, džihádistický terorismus a další fenomény dnešní doby dodaly tomuto vztahu velmi vyhrocené rysy. Skutečný islám a skuteční muslimové se často ztrácejí v moři zjednodušení, generalizací a obav. Přední čeští islamologové, politologové, religionisté a další odborníci pod vedením Bronislava Ostřanského se pokusili hledat odpovědi na otázku, jak se v České republice, zemi s mizivým procentem muslimů, zrodila tak silná islamofobie. K tématu přistupují z různých úhlů, od rozboru stereotypů o islámu a muslimech, vztahu islamofobie a antisemitismu, evropského a světového kontextu, místu islamofobie v paletě extremistických směrů v ČR, až po pohled na sociální sítě a jejich vliv na utváření islamofobních názorů. Jak připomínají autoři knihy, bez kritického přístupu k islámu a muslimům nikdy nelze věcně uchopit reálné problémy s nimi spojené, bezpečnostní hrozby či sociální rizika, jejichž porozumění však vyžaduje skutečné znalosti a rozhled, nikoliv jen kategorické soudy.

Děj obou částí Pagnolova románu – Pan Jean a Manon od studánek – se odehrává nedaleko spisovatelova rodiště, v horské vísce Bílé Domky. Těžký život v hornatém kraji alpského podhůří utváří lidi podobné jejich prostředí – charaktery tvrdé a nepoddajné, jakoby z kamene. Vždyť i silnice tu stoupají tak prudce, že vypadají zdálky úplně kolmé, a stezky pro muly se šplhají přímo do nebe. Příběh hrbatého berního úředníka, operní zpěvačky a jejich dcerky Manon, kteří se ujmou pochybného dědictví – osamělé usedlosti v horách – dojímá úpornou snahou nezkušených měšťáků zvelebit půdu svých předků a živit se na ní prací vlastních rukou. Marné úsilí pana Jeana, který nezápasí pouze s nepřízní přírody, ale především s lidskou hloupostí a zlobou, je osou, kolem níž se otáčí první díl románu. Autor ho ve skutečnosti vytvořil jaksi dodatečně, aby doplnil a lépe osvětlil do románové podoby přepsaný filmový scénář o pomstě, kterou Manon od studánek postihla viníky neštěstí svého otce. Film tedy v tomto případě předcházel román a jeho druhému dílu „odkázal“ děj plný zápletek a zvratů. Toto drama založené na zločinu a trestu má sílu antické tragédie, jejímiž protagonisty jsou vedle lidí i slepé síly Osudu. Leč nechybí v něm ani katarze, k níž dá podnět nečekané odhalení na konci knihy. Její závěr je ve znamení smíru a naděje.

Stále svěží poezie básníka,jehož osud bývá srovnáván s osudem Karla Hynka Máchy V nepřekonaném překladu Hany Žantovské znovu vychází výbor z básnického díla anglického romantického básníka Johna Keatse (1795–1821), opatřený poznámkami překladatelky a doslovem. Ne náhodou bývá jeho život a dílo i přijetí, jehož se mu dostalo od kritiků, srovnáván s osudy a dílem K. H. Máchy, byť se tito mimořádní básníci nikdy nemohli setkat. Výbor představuje nejznámější a nejpůsobivější Keatsovy básně, z nichž jmenujme alespoň Předvečer svaté Anežky, Óda na slavíka, Homérovi, Endymion (úvodní verše) jako připomínku básníkova obdivu k řecké mytologii i jedinečných poém, balad a sonetů, jež jeho dílo neodmyslitelně vřadily do světového písemnictví.

Severořecká Soluň roku 833. Právě sem protospatharios Leon doprovází na císařský rozkaz nově jmenovaného vojenského správce oblasti. Skutečným cílem jeho návštěvy je však zmapovat aktivity soluňského arcibiskupa, který ve sporu o uctívání ikon stojí na opačné straně nežli císař. Proti své vůli se Leon stává svědkem hádky mezi dočasným místodržícím a jeho manželkou. Následujícího rána je místodržící nalezen zavražděný a Leon se ujímá vyšetřování. Během něj se setkává se svou dávnou láskou mniškou a básnířkou Kassií, ve které ale také poznává nebezpečnou protivnici. Objevení další mrtvoly přiměje Leona postavit se čelem stínům minulosti, a také přehodnotit svůj pohled na spravedlnost. Další pokračování své trilogie, Smaltová Medúza, zasadil Panagiotis Agapitos, jeden z nejvýznamnějších řeckých historiků byzantské literatury, na egejský ostrov Skyros.