Vyšehrad strana 76 z 143

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký význam cestování, navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. V této knize jsou obsaženy optimistické i melancholické verše, které silně ovlivnily jeho současníky i následovníky – Františka Halase, Jaroslava Seiferta či Františka Hrubína. Horova poezie je stále živá a některé jeho básně byly i zhudebněny (Vladimír Merta: Struny ve větru).

Eseje slavného humoristy S nezaměnitelným pozorovacím talentem a humornou nadsázkou nás Jerome K. Jerome provází labyrintem svých úvah. Najdeme mezi nimi zamyšlení o prázdné kapse, o světobolu, o marnivosti a marnivých lidech, o úspěchu ve světě, o lenošení, o zamilovanosti, o počasí, o kočkách a psech, o ostýchavosti, o dětech, o jídle a pití, o zařízených pokojích, o šatech a chování či o paměti. Vlídné úvahy slavného anglického humoristy o běžných věcech kolem nás s podtitulem vycházejí ve Vyšehradu v novém překladu Milana Žáčka.

Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý. Rodák z Varšavy pocházející z chasidského prostředí studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky, na poslední chvíli z Německa unikl před holocaustem a našel nový domov ve Spojených státech. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Vedle rozsáhlých prací o biblických prorocích a jejich odkazu, vztahu Boha a člověka, židovské filosofii nebo významných postavách židovské středověké (Maimonides) i chasidské (Menachem Mendel z Kocku) tradice se Heschel věnoval i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu; byl jedním z těch, kdo pochodovali za lidská práva po boku Martina Luthera Kinga. V knize Člověk hledá Boha z roku 1954 se Heschel zamýšlí nad modlitbou a duchovním životem z hlediska židovské tradice i hluboké a univerzální humanistické filosofie, ke které během svého života a působení dospěl.

Jak vypadal náboženský život starověkého Řecka. Vynikající kniha německého badatele, působícího řadu let na univerzitě v Curychu, prof. Waltera Burkerta, představuje dnes v rámci zkoumání řeckého náboženství klasické dílo. Jejím významným přínosem je, že nepohlíží na předmět svého zájmu z hlediska historického či mytologického, nýbrž především s ohledem na náboženskou praxi – kult a rituály, které jsou pro archaické a klasické období doloženy. Zabývá se tedy skutečným náboženským životem starověkého člověka. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o době minojské a mykénské, dále se pak autor orientuje spíše po tématech než po časové ose (II. Rituál a svatyně, III. Bohové, IV. Mrtví, héroové a chtonická božstva, V. Polis a polytheismus, VI. Mystéria a askeze, VII. Filosofické náboženství). Burkertův výklad, kromě toho, že je provázen bohatými doklady a odkazy na primární i sekundární literaturu, je také velmi čtivý, což jej činí vyhledávanou příručkou studentů i badatelů v oblasti řeckého náboženství i náboženství obecně, o čemž svědčí i několik vydání v angličtině a dalších jazycích (naposledy vydání italské). Součástí knihy je důkladný aparát. Pro české vydání byla kniha doplněna o aktuální poznatky a odkazy na nově vydanou literaturu.

Fidelma s Eadulfem řeší rituální vraždu třiatřiceti zavražděných mladíků V této historické detektivce se vracíme do šestého příběhu série, kde se sestra Fidelma provázená věrným Eadulfem na pokyn svého královského bratra vydává na cestu do vzdáleného „Zapovězeného údolí” obývaného starým pohanským klanem, aby s tamním náčelníkem vyjednala podmínky vybudování křesťanského kostela a školy. Téměř u cíle své cesty nalézají ale oba poutníci strašlivý výjev – rituální kruh sestavený ze třiatřiceti nahých těl zavražděných mladíků. Fidelma ví, že coby advokátka irského práva má za povinnost hrůzné vraždy vyšetřit, ale po příchodu do samotného údolí pochopí, že její úkol nebude vůbec snadný. V tamním klanu má hlavní slovo pohanský náčelník Laisre a jeho druid a místní se netají nepřátelstvím ke králově křesťanské vyslankyni. Když posléze dojde k dalším vraždám, sama Fidelma je neprávem uvězněna a musí bojovat o vlastní svobodu. A postupně se ukáže, že v jejích rukách leží nejen odhalení pachatele rituálních vražd, ale také osud celého království jejího bratra.

Když Galileo poprvé přišel s myšlenkou, že Země není středem vesmíru, tak se mu vysmáli. O rádiu ještě před sto lety kdosi prohlásil: „Ta bezdrátová hudební krabice nemá žádnou obchodní hodnotu. Kdo by platil za zprávu, která není učena jasně dané osobě!“ Totéž říkali o televizi: „Americké rodiny nebudou sedět okolo překližkové krabice a hodiny v kuse na ni zírat.“ Telefon byl ústy ředitele Britské pošty odmítnut jako bezvýznamná hračka se slovy: „Díky, máme skvělé poslíčky.“ Jednatel společnost IBM si myslel, že na celém světě se prodá maximálně pět počítačů. Naštěstí pro něj (i pro nás) to jeho syn viděl jinak. A tryskový motor, který změnil život nám všem, málem stál Franka Whittla ten jeho, ale on to nevzdal. Členům Beatles bylo zase řečeno, že kytarovým kapelám už pomalu odzvonilo, a Elvisovi radili, ať jde radši řídit kamion... A o tom je celá tato kniha – o tom, jak si někdo někde řekl: „Tohle by se dalo udělat líp“, a pak strávil roky vymýšlením. Jak často musel slyšet slova: „To nebude fungovat!“ Někdy se už nelze dopátrat, jak to bylo, ale u spousty vynálezů víme přesně, kdo je objevil a jak. Ve čtivé, poutavě napsané knížce britského historika a spisovatele Alberta Jacka se dočtete příběhy nejrůznějších vynálezů a vynálezců, kteří navzdory pochybnostem svých souputníků uspěli a změnili svět.

Evropané a jejich „dobývání“ světa Cesta proti času do dob, kdy Evropané ještě netušili, jaké národy, jaká nebezpečí a jaká bohatství skrývají zámořské kraje a jiné vzdálené končiny země. Na podkladě mnoha cestovních deníků a dalších písemných záznamů z pěti staletí se před námi rozvíjí příběh poznávání světa, za nímž stojí zvědavost, touha po dobrodružství a řevnivost objevitelů, kteří navzájem soupeřili o země a jejich poklady. Příběh, který čtenáře vede od středověkých cest do Asie a k západním břehům Afriky přes výpravy Vaska da Gamy, Kryštofa Kolumba a Hernána Cortése k plavbám Magalhaesovým a Cookovým a nakonec jihoamerickým výpravám Alexandera von Humboldt v 19. století. Čtivě napsaná kniha se soustředí nejen na historická líčení významných objevitelských cest, ale přibližuje také mentalitu objevitelů a skrze ni též myšlení jejich doby.

Výber povídek od slavného otce americké literatury

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, „zakopaným“ knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do „zásvětí“ – v „mezistavu“, který následuje po fyzické smrti. P oučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození. Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu život ve starém Tibetu.

Fascinující témata současné molekulární, buněčné a evoluční biologie v podání jednoho z nejlepších světových odborníků Spojením dvou buněk vznikne nový život Kniha jednoduše, stručně a především čtivě seznamuje čtenáře-neodborníka s tím, co to vlastně znamená žít ve století biotechnologií a v čem spočívá ono „kouzlení“ vědců s DNA. Vypráví příběh největšího, a přitom dosti nenápadného objevu biologie, že buňka je vlastně konglomerátem mnoha různých „organismů“, které se v evoluci naučily spolupracovat. Čtenář se dozví, co je v biologii dneška důležité a proč, jak funguje symbióza, co si představit pod poněkud zprofanovaným pojmem molekulární biologie, jak obrovský význam mají v evoluci bakterie nebo jak si vlastně představit buňky, co jsou tyto entity zač a kde se v průběhu evoluce vzaly. Závěr knihy patří úvahám nad smyslem tohoto progresivního odvětví biologie. Nejde jen o hledání teoretické odpovědi na otázku, kdo jsme a kde jsme se tu vzali, ale také o zcela praktické využití biotechnologií v oblasti medicíny, průmyslu či kriminalistiky.

Fascinující témata současné molekulární, buněčné a evoluční biologie v podání jednoho z nejlepších světových odborníků Spojením dvou buněk vznikne nový život Kniha jednoduše, stručně a především čtivě seznamuje čtenáře-neodborníka s tím, co to vlastně znamená žít ve století biotechnologií a v čem spočívá ono „kouzlení“ vědců s DNA. Vypráví příběh největšího, a přitom dosti nenápadného objevu biologie, že buňka je vlastně konglomerátem mnoha různých „organismů“, které se v evoluci naučily spolupracovat. Čtenář se dozví, co je v biologii dneška důležité a proč, jak funguje symbióza, co si představit pod poněkud zprofanovaným pojmem molekulární biologie, jak obrovský význam mají v evoluci bakterie nebo jak si vlastně představit buňky, co jsou tyto entity zač a kde se v průběhu evoluce vzaly. Závěr knihy patří úvahám nad smyslem tohoto progresivního odvětví biologie. Nejde jen o hledání teoretické odpovědi na otázku, kdo jsme a kde jsme se tu vzali, ale také o zcela praktické využití biotechnologií v oblasti medicíny, průmyslu či kriminalistiky.

Máte nejlepší zaměstnání na světě, to je jasná věc. Ale jsou dny, že byste spaly, až byste brečely, místo toho však brečí vaše děti a dohání vás k šílenství. Chtělo by to aspoň den volna, ale na to ale můžete rovnou zapomenout. Tato knížka je plná vtipných a výstižných citátů, které vás rozptýlí a pomůžou vám přežít nejhorší chvíle. A navíc se u toho usmívat, jak to umí jen maminky.

Být táta je úžasné, ale nikdo nikdy netvrdil, že je to snadné. Když táta dorazí domů, je vždycky první „na ráně“. Nástrahami otcovství vás pomůže provést tahle knížka plná inspirativních a vtipných výroků, takže si ho budete moci vychutnat plnými doušky.

Román Nedostižný komorník patří mezi ty, jejichž děj zasadil autor do Ameriky, zde do Hollywoodu. Když při leteckém neštěstí zemřela mexická filmová hvězda proslulá bujarým životem Carmen Floresová, koupí její vznosný dům se vším zařízením hvězda němých filmů Adéla Corková. Copak dům, copak zařízení, ale deník Carmen Floresové, o ten běží. Vždyť obsahuje tolik krásných, šťavnatých drbů, že kdyby se ho někdo zmocnil, byl by rázem boháč. A někde v domě deník být musí. Ovšem mají na něj spadeno hned dva zájemci – Smedley, švagr Adély Corkové, a vzor všech ctností anglického komorníka Phipps. Co na tom, že nemá minulost bez poskvrnky, když o tom nikdo neví? Nebo by aspoň neměl. Události nabývají na spádu, a s celým zmatkem si nakonec poradí Adélina sestra Wilhelmína.

Tvorové, jež obývali naši planetu před mnoha desítkami milionů let, představují pro mnoho z nás živočichy záhadné, fascinující a mnohdy až děsivé. Často se s nimi setkáváme ve filmech jako Cesta do pravěku nebo Jurský park, ale notoricky známí jsou též z obrazů a ilustrací Zdeňka Buriana, které si oblíbily celé generace dětí i dospělých. Za to, že tato vyobrazení dinosaurů odpovídají ve velké míře realitě, vděčíme především výzkumům zkamenělin, které člověk od pradávna nachází takřka po celém světě. A ač se to mnohým může zdát překvapivé, Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Vladimír Socha v této knize předkládá čtenářům ucelený a čtivý pohled na historii objevů zkamenělých pozůstatků různých pravěkých tvorů, které se do dnešní doby našly na území Čech, Moravy a Slezska, doplněný krásnými ilustracemi Vladimíra Rimbaly. Kniha Dinosauři v Čechách tak vyvrací mylné zdání, že v našich končinách dinosauři, ptakoještěři a jiní prehistoričtí živočichové nežili. Opak je pravdou – díky významným paleontologickým objevům minulých let lze totiž s určitostí prohlásit, že i my, Češi, se můžeme pochlubit svými vlastními dinosaury!

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie. Jan Skácel (1922–1989) básník, redaktor brněnského deníku Rovnost, šéfredaktor časopisu Host do domu a překladatel se znovu připomíná, a to sbírkou Metličky z roku 1968. V této sbírce, stejně jako v předešlé Smuténka, upouští od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.