Petra Andělová

NEJHLEDANĚJŠÍ MUŽ. NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KOŘIST… Elitní zabiják Levon Cade se dvanáct let brodil mrtvolami při práci pro vládu Spojených států. Stal se probuzenou smrtí – stínem, jehož se děsili i nejchladnokrevnější diktátoři a teroristé. Potom se ale rozhodl pověsit krvavé řemeslo na hřebík, aby se mohl věnovat své dcerce Merry. Nic ovšem nedopadlo, jak si představoval. Nejprve se zapletl s floridskými zločinci během pátrání po pohřešované dívce a následně se v zasněženém Maine stal jediným člověkem, který mohl ochránit obyvatele izolovaného městečka před komandem vrahů slídících po ukradených miliardách. Jenže policie, FBI i tajná služba to vidí jinak a Levon se ocitá na seznamu nejhledanějších osob. Pronásledovatele hodlá setřást v pustině amerického Středozápadu. Jeho plán se však změní v drsný boj o přežití, když se mu do cesty postaví skupina obchodníků s bílým masem. Krvácet a umírat ale budou hlavně oni… Nekompromisní akční thriller s hrdinou, vedle kterého působí Jack Reacher jako učitel ze školky.

Osamělá sedmdesátnice Sybil van Antwerp má za sebou nelehký rodinný život i mimořádnou právnickou kariéru. Odjakživa používala dopisy k tomu, aby lépe porozuměla světu a svému místu v něm. Inteligentní, tvrdá, pedantská a emočně zraněná Sybil v pravidelně vedené korespondenci s rodinou, přáteli, oblíbenými spisovateli i úplnými cizinci nepřímo odhaluje střípky ze své profesní minulosti, složité rodinné problémy, strach z nemohoucnosti ve stáří a nutkavou potřebu vědět, kdo jsme a kam patříme. Teď však hrozí, že ji o lásku k psaní připraví horšící se vada zraku. Když ji navíc dávná korespondence donutí znovu otevřít jedno z nejbolestivějších období jejího života, uvědomí si, že dopis, který píše už roky, je třeba konečně odeslat. A především najít ve svém srdci sílu k odpuštění. Dopisy od Sybil jsou jedinečným portrétem zdánlivě nenápadné ženy a upřímnou oslavou života v jeho celistvosti.

Nick Duerden byl vždycky spíš kočičí typ, proto ho pořízení psa v jeho čtyřiceti letech poněkud zaskočí. Borderteriérka Missy má být nejen rodinným mazlíčkem, ale hlavně terapeutickou oporou – má pomoct Nickovi znovu se začlenit do společenského života po dlouhé nemoci. Nečekaně to funguje. Ve středním věku obvykle nemáte mnoho příležitostí k tomu, abyste navázali kontakt s nadějnými mladými herci nebo s ovdovělými osmdesátníky, s hovorným ruským disidentem, zhuleným milovníkem bojových umění či se samozvaným zvířecím mystikem. Ale právě každodenní procházka s Missy po parku tohle všechno umožňuje. A navíc zachrání nejedno manželství. Kniha Lidé, kteří mají rádi psy, mají rádi lidi, kteří mají rádi psy je o vztazích a přátelství, lásce a ztrátě, o rozmarech středního věku a hluboké útěše, kterou přináší pouto mezi člověkem a zvířetem i mezi lidmi navzájem. Je o hledání vlastního místa ve světě potom, co jsme se ztratili sami sobě, a o tom, že i když se na horizontu srocují temné mraky, čeká za nimi další dobrodružství. Jen je třeba jít mu odvážně vstříc.

KRVAVÁ ODPLATA MÁ NOVÉ JMÉNO… Levon Cade býval elitním agentem tajné služby – zabijákem, který za sebou nechával mrtvoly diktátorů i členů nejnebezpečnějších teroristických buněk. To už je ale minulost. Po smrti manželky si pořídil novou identitu, přestěhoval se do Tampy a krvavé řemeslo vyměnil za práci ostrahy na stavbě, aby mohl být blíž své devítileté dceři Merry. Jednoho dne však dělníky navštíví skupinka guatemalských vymahačů a Levon nedokáže zůstat stranou. Když se brzy nato dozví, že zmizela Jenna Wileyová, dcera stavbyvedoucího Joea Boba, okamžitě se pouští do pátrání. Tím ovšem spustí řetězovou reakci, která přivodí nejednomu floridskému zločinci noční můry. Do hry vstupují obchodníci s bílým masem… a když začne hrozit nebezpečí i Merry, stane se to pro Levona osobním. Je čas, aby se vrátil ke starému řemeslu. Funebráci budou muset najet na přesčasy, protože jeho řemeslem je smrt. Nekompromisní akční thriller s hrdinou, vedle kterého působí Jack Reacher jako učitel ze školky.

Ona ho nemůže vystát, on na ni nedokáže zapomenout. On je její nepřítel, ona jeho múza. Nikdo není překvapenější než sama Leigh, když se dostane na prestižní magisterský program, kde se během následujících dvou let hodlá zdokonalit v psaní poezie. Leigh bez zábran přiznává, že spíš než básně T. S. Eliota ji baví texty Taylor Swift. Navíc se nikdy nepřenesla přes kritická slova, kterými její básnickou tvorbu na střední škole zhodnotil Will, tehdejší platonická láska. Jako by nestačilo, že její spolužáci nosí v plátěných taškách všechny ty „správné“ autory a publikují v předních literárních časopisech, Leighina nejistota se ještě prohloubí, když se na seznamovacím dni objeví právě Will, dávná láska a nepřítel v jednom. Teď si nechává říkat William a je to přesně ten typ studenta, jaké Leigh nesnáší: v pletené vestě a s ohmataným koženým zápisníkem vypadá dokonale snobsky. Jenže v ročníku je jich příliš málo na to, aby se sobě mohli dlouhodobě vyhýbat. A když pak Will na jeden seminář přinese intimní báseň (která je možná, snad, rozhodně o Leigh), jsou oba nuceni si uvědomit, že v tom druhém je víc, než co je napsáno na papíře. A to, co je mezi řádky, může být mnohem zajímavější.

Historik Bernard Wasserstein se před desítkami let rozhodl odhalit neznámé dějiny malého města na dnešní Ukrajině nedaleko Lvova, odkud pochází jeho rodina. Krakowiec, obyčejné městečko v polsko-ukrajinském pohraničí, kterým se přehnaly politické bouře a vojska mocností, má pohnutou a dramatickou historii. Velmocenské zájmy, o kterých se učí v dějepise, však nezachycují osudy obyčejných lidí, což autor napravil. Napínavá pouť stoletími politických a náboženských konfliktů, kdy se Haličí prohnala vojska kozáků, Turků, Švédů, Rusů a Poláků, končí až v současnosti. Krakowiec zažil nadvládu Poláků, Rusů, Habsburků i Čechoslováků, nacistů a Sovětského svazu. Ze slávy v letech osvícenství zbyly jen trosky nádherných zahrad zámeckého paláce. A dnes se Krakowiec opět octl ve víru dějin, když z Ukrajiny utíkají lidé před válkou. Městečko na kraji dějin čtivou a záživnou formou zprostředkovává téměř encyklopedické množství informací a haličský Krakowiec díky této knize jako fénix vstává z popela historie.

Anne Glenconnerová se již v dětství spřá­telila s budoucí královnou Alžbětou II. a její sestrou, princeznou Margaret. To ovšem ještě neměla tušení, že jednou ponese Alžbětě vlečku při korunovaci a že se na více než třicet let stane Mar­garetinou oficiální společnicí — dvorní dámou. V knize poutavě a s humorem provádí čtenáře třpytivým světem tiár a korunek, který ale nikdy nepřipomínal rajskou zahradu. Nezlomná lady Anne podává autentické svědectví ze života aristokracie na poza­dí dynamických historických událostí 20. století. Válečné strádání, abdikace a úmrtí krále, přátelství s princeznou a služba u dvora zásadně ovlivnily její veřejný život, ten soukromý ji ale stál ještě více sil. Lady Anne byla manželkou velice vý­středního muže a matkou pěti dětí, mu­sela zvládnout život na pustém ostrově i nekonečné vyčerpávající večírky, sprá­vu skotského panství, neustálé stěhová­ní, ochromující osobní tragédie a ztrátu majetku. Životní osudy lady Anne, dcery hraběte z Leicesteru, jsou neobyčejným příběhem nevšední a velmi silné ženy.

Román Vždycky přijde noc je příběh o snaze získat v nelítostném světě alespoň kousek jistoty. Mít dům, mít se kam vracet, mít něco svého, mít proč žít. Na pozadí dvou hektických deštivých dnů a nocí se před očima čtenáře odehrává celý životní příběh třicetileté Lynette, která je vyčerpaná zoufalým sháněním peněz na hypotéku i soužitím s egoistickou matkou a postiženým bratrem. Lynettinu naději rozpouští déšť, její zoufalství houstne s tmou, volání o pomoc zůstává bez odezvy a v kalném světle dne se ukazuje, že počítat s nejhorším nestačí. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy a Lynette je zahnaná do kouta. Vládne tma noci, ale jestli opět vyjde slunce a probudí to lepší v nás, není vůbec jisté. Nezbývá než doufat v poblikávající jiskřičky naděje, jinak by život ztratil smysl. Willy Vlautin navázal na Raymonda Carvera a Johna Steinbecka a stvořil příběh o lidech s problémy, kteří se pokoušejí vyškrábat ze zaprášených a zdevastovaných koutů současné Ameriky.

Román inspirovaný osudy výjimečných modrých lidí v Kentucky. Odlehlou horskou část Kentucky sužuje velká hospodářská krize víc než bohatší části Spojených států. Lidé živoří, ale nevzdávají se. Cussy Mary Carterová se v rámci podpůrného programu vlády stává knihovnicí Pojízdných knihoven, které s čtivem přinášejí osvětu, únik před krutou realitou a mezilidský kontakt. Devatenáctiletá dívka se musí vypořádat s celou řadou protivenství kvůli odlišné barvě kůže – je totiž modrá. Její příběh vypráví o nezlomnosti lidské vůle a odvěké lidské touze měnit okolní svět k lepšímu. Kim Michele Richardsonová ukotvila svůj nejnovější román v nesmlouvavě vylíčeném a drsném období amerických dějin před druhou světovou válkou, v němž v Apalačském pohoří vládly zaostalost, předsudky a rasová nesnášenlivost.

Zanikající svět tradičního života horského etnika Akhů v drsné a odlehlé části jihozápadní Číny při hranicích s Barmou vytváří barvitou kulisu románového příběhu Lisy See. Jen stěží si lze představit, že ještě na sklonku minulého století tamní obyvatelé neznali elektřinu, auta ani telefon. Život na čajových horách byl a je pevně svázaný s výjimečným druhem čaje, který v bouřlivých letech po vzniku rudé Číny téměř upadl v zapomnění. Zelené zlato se ale v 21. století dočkalo opětovné pozornosti a zájem o pchu-er dramaticky změnil životy všech, kteří s ním přicházejí do styku. Pchu-er je také klíčem k osudu hlavní hrdinky Li-jen a její rodiny. Nezničitelné pouto mateřské lásky jako červená nit protkává celý příběh, v němž se střetávají naprosto odlišné světy izolovaných hor a globalizovaných velkoměst.

Nebezpečná plavba na palubě parníku z Evropy do Asie. Revoluce zavraždila starý svět a rudí se marně snaží zničit i jeho hodnoty: hrdost, čest a odvahu.