Alessandro Baricco strana 5 z 5

Každá nová kniha Alessandra Baricca je prekvapením pre čitateľov; platí to aj o tej najnovšej – tentoraz originálny taliansky prozaik vracia k Homérovej Iliade. V autorskej adaptácii tohto diela nepripravil o pôvab pôvodný príbeh a zároveň vytvoril živý a aktuálny text s presvedčivým posolstvom pre súčasníkov. Umením rozprávať príbeh a uchovať zmysel pre jeho rytmus sa Bariccovi podarilo vrátiť sa späť ku koreňom epiky.

Románová prvotina italského spisovatele, ve které vzdal hold smělým průkopníkům pokroku 19. století, lidem, kteří měli odvahu jít za svou touhou a za svým snem, nebáli se riskovat a dokázali unést prohru. Hrdinové Hradů hněvu sní o zemi zbrázděné železničními tratěmi, ve kterých spatřují pomníky přímočaré trajektorie osudu sní o skleněné architektuře, kde bude člověk konečně v bezpečí, sní o tom, že objeví neviditelné noty, pořídí katalog života, naleznou to, co ztratili, zvítězí nad vlastním strachem, nad sebou samými, nad osudem. A není důležité, jestli se jejich sny vyplní, Bariccovi hrdinové nemusí bezpodmínečně vyhrávat, pro ně je důležité nevzdát se, zkoušet to zas a znovu.

Irgendwann im 19. Jahrhundert, irgendwo in Europa, in dem Städtchen Quinnipak, das es eigentlich gar nicht gibt, spielt die Geschichte dieses Romans. Sie handelt von Jun, deren Lippen jeden, der sie ansieht, verrückt machen. Von ihrem Mann Mr. Rail, Direk

Tohle není román a není to ani povídka. Tohle je příběh. Na začátku je muž, který cestuje přes celý svět, a na konci jezero, které si jen tak je. Je to příběh muže, který se živil prodejem vajíček bource morušového a byl jedním z těch, kteří u svého života rádi asistují a pokládají za nepatřičnou jakoukoli ambici ho žít.

Strhujúca próza novej hviezdy talianskej literatúry ponúka čitateľom komorný príbeh geniálneho klaviristu, ktorý po celý život neopustil palubu zaoceánskej lode. Príbeh sa vďaka autentickej rozprávačskej sile dočkal aj filmového spracovania.

Kniha Barbari obsahuje 30 esejí, ktoré Alessandro Baricco publikoval na pokračovanie v novinách La Repubblica v roku 2006. Autor v nej iskrivo rozoberá vytrácajúce sa hodnoty ako klasická hudba, duša, námaha, nostalgia, autentickosť, dobrá výchova, ale aj tri masové fenomény, ktoré ľudstvo uznáva bez ohľadu na spoločenské a historické zmeny – víno, futbal a knihy. To všetko dáva do súvislosti so súčasnou skúsenosťou „Google“ generácie. Pozoruhodné je, že Bariccove eseje, ktoré hovoria o barbaroch, sú samy písané na spôsob blogu, teda v „barbarskom“ jazyku. Autorovi umožňuje nenásilným spôsobom, na vhodnej komunikačnej úrovni analyzovať zásadné problémy našej doby.

Románová prvotina italského spisovatele, ve které vzdal hold smělým průkopníkům pokroku 19. století, lidem, kteří měli odvahu jít za svou touhou a za svým snem, nebáli se riskovat a dokázali unést prohru. Hrdinové Hradů hněvu sní o zemi zbrázděné železničními tratěmi, ve kterých spatřují pomníky přímočaré trajektorie osudu sní o skleněné architektuře, kde bude člověk konečně v bezpečí, sní o tom, že objeví neviditelné noty, pořídí katalog života, naleznou to, co ztratili, zvítězí nad vlastním strachem, nad sebou samými, nad osudem. A není důležité, jestli se jejich sny vyplní, Bariccovi hrdinové nemusí bezpodmínečně vyhrávat, pro ně je důležité nevzdát se, zkoušet to zas a znovu.