Petra Diestlerová

Největší vášní jedenáctileté Flavie de Luce, dcery britského aristokrata, je chemie – a brzy bude mít příležitost uplatnit své poznatky (zvláště o jedech) při vyšetřování zločinu. Jednoho dne najdou de Luceovi přede dveřmi svého domu mrtvého ptáka s poštovní známkou v zobáku, což Flaviina otce filatelistu velmi rozruší. Nedlouho poté objeví dívenka na zahradě umírajícího muže. Z vraždy je obviněn Flaviin otec a Flavie začne vyšetřovat na vlastní pěst. Zdá se, že současný zločin nějak souvisí s dávnou děsivou smrtí jednoho z otcových učitelů… Malá, ale inteligentní a odvážná vypravěčka nás s nadhledem a často překvapivě pronikavou ironií zavede do prostředí anglického venkova 50. let minulého století. Koláč s kapkou jedu připomíná klasická díla anglické detektivní školy a ocení ho nepochybně každý milovník napínavých příběhů bez rozdílu věku.

Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...

O ADHD se mluví jako o výlučně mužské záležitosti. Hyperaktivní? Přece muži! Nezvládají svůj život? Přece muži! Zoë to ale vidí jinak. ADHD k ní patří, zjistili ho, až když už byla dospělá, a ona se s ním musí nějak vypořádat. Nic nezastírající výpověď o tom, jaké to je být hyperaktivní a mít potíže se soustředěním v sobě pojí humor i slzy. Ano, je to těžké, když vyhrajete nevypsanou soutěž o nejhorší sekretářku roku. A když nezvládnete schůzky s kamarády, které jste si domluvila, je to také hloupé. ADHD nám hází klacky pod nohy, ale Zoë našla strategie, jak se s ním vypořádat a nebýt jen ta hyperaktivní a nesoustředěná. Její příběh je určen všem ženám, které se potýkají s podobnými problémy. Knihu ocení dívky a ženy s ADHD, jejich rodiny a přátelé, psychologové a terapeuti. Zoë Kessler je úspěšná autorka, získala řadu ocenění a přednáší o tom, jaké to je mít ADHD.

Bioinformatik a lovec sériových vrahů Theo Cray dostane od FBI neoficiální nabídku vyšetřit podivnou dvojnásobnou vraždu. Došlo k ní na místě, kde zabiják, kterého Theo odhalil dříve, pohřbíval své oběti. Policie jako podezřelého zadržela forenzního technika, ten ale nikdy dříve neměl sklony k násilí, navíc je v šoku a na nic si nevzpomíná. A na skenu jeho mozku se objeví něco zvláštního. A abnormálního. Doktor Cray záhy zjistí, že se na místech činu pohybuje záhadný muž – muž, který je stejně geniální jako on sám…

Představte si říši, která se už několik staletí izoluje od okolního světa. Žádný cizinec nesmí vstoupit na její území, nikdo ji nesmí opustit. A přesto se otevře malé okno do této pevnosti: umělý, zdí obehnaný ostrov obývaný hrstkou evropských obchodníků. Ta země se jmenuje Japonsko, přístav Nagasaki a ostrov Dedžima, píše se rok 1799. Právě tam umístil David Mitchell svého hrdinu, mladého úředníka Jacoba de Zoeta, který doufá, že nalezne své štěstí. Namísto toho jej osud vžene do divokého dobrodružství: Zamiluje se do Japonky Orito, dcery samuraje a porodní báby. Jenže jednoho dne zemře Oritin otec a Orito zmizí. Objevují se zvěsti, že byla prodána do otroctví. Jakob vyráží hledat Oritoana nebezpečné pouti je sváděn z cesty lží, zradou a vraždami. 1000 pozdimů Jacoba de Zoeta je obdivuhodně vystavěné umělecké dílo: historický román s exotickým nádechem, úžasnými zápletkami, děsivými námořními bitvami a množstvím postav.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku. Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. „Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně,“ vysvětluje svůj výběr autor. „Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné. “ Světoznámý britský historik a publicista Paul Johnson (1928) vystudoval historii na Magdalen College v Oxfordu. Působil v pařížském periodiku Realités a posléze se stal redaktorem londýnského týdeníku New Statesman, v němž v letech 1964–1970 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Jeho dílo čítá přes čtyři desítky knižních prací či antologií. Pravidelně přispívá do předních světových listů, mimo jiné do New York Times, Wall Street Journalu, Daily Mailu, Daily Telegraphu, Spectatoru či Forbesu. Mezi Johnsonovy nejvýznamnější práce patří Dějiny 20. století (LEDA/Rozmluvy 2008) a Dějiny židovského národa (LEDA/Rozmluvy 2007). Autorův široký popularizační záběr vyznačující se odmítáním klišé dále postihuje proměny křesťanské civilizace i Britských ostrovů, osobnosti státníků, umělců i slovutných vojevůdců a v neposlední řadě zrození a neuralgické aspekty moderního světa. Připravujeme rovněž nový překlad jeho práce Intelektuálové, živou formou komentující morální debakly představitelů kulturních elit.