Havel Václav strana 2 z 4

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzru šující, rafinovaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí.

Hra o morálce a manipulaci „Pokud mé hry vědomě provokovaly nebo provokují, pak jedině měšťáky, kariéristy, oportunisty a byrokraty, o nichž se snaží — po svém — vypovídat. Za tento druh provokace se však věru nemám důvod stydět a myslím, že nikdo slušný mi to také nemůže vyčítat. “ Václav Havel o Žebrácké opeře Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu.

Pohádka z audioknihy Uzel pohádek. Nevšední soubor pohádek od současných českých autorů, které známe nejenom jako literáty, ale většinu z nich i z prostředí disentu. Jak autorský kolektiv napovídá, jedná se o pohádky rozličných stylů a velmi nekonformní povahy. Kniha byla původně napsaná pro děti německých emigrantů, ale své si v ní najdou i dospělí čtenáři – pohádky jsou plné humoru, ironie, kritiky a dobových narážek.

Audiokniha Uzel pohádek, nevšední soubor pohádek od současných českých autorů, které známe nejenom jako literáty, ale většinu z nich i z prostředí disentu. Jak autorský kolektiv napovídá, jedná se o pohádky rozličných stylů a velmi nekonformní povahy. Kniha byla původně napsaná pro děti německých emigrantů, ale své si v ní najdou i dospělí čtenáři – pohádky jsou plné humoru, ironie, kritiky a dobových narážek.

Své pohádky pro malé i velké čtou: Václav Havel, Arnošt Goldflam, Ivan Martin Jirous, Zdeněk Svěrák, Petr Šabach

Audiokniha Vernisáž / Anděl strážný, jejímž autorem je Václav Havel. Edice Centra Paraple, jejíž výtěžek pomáhá vozíčkářům. Dvě hry o dvou podivných návštěvách.

O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě. Krátce nato Dušek oslovil další tři blízké spolupracovníky Václava Havla – filozofa Martina Palouše, kanadského překladatele Paula Wilsona a diplomata a psychologa Michaela Žantovského – s prosbou o napsání esejů, které by Havlovy zápisky, nezřídka zkratkovité, pomohly rozkrýt a ozřejmit. Právě takto vznikl koncept knihy Václav Havel: Zápisky obviněného. “Diář z jednoho z nejdramatičtějších období v Havlově životě přispívá k lepšímu chápání cíleného útoku moci na nekonformního spisovatele, jeho tehdejšího duševního rozpoložení, jeho myšlenkového i společenského okruhu a mučivého dilematu, před nějž byl postaven,” řekl spoluautor knihy, Havlův životopisec a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.