Ernest Hemingway strana 5 z 8

Ernest Hemingway, 1899 als Sohn eines Arztes in Illinois (USA) geboren, ging 1921 als Journalist nach Europa und in den Nahen Osten. 1954 erhielt er für sein schriftstellerisches Werk den Nobelpreis für Literatur. Danach verbrachte er fünf Jahre in Paris. 1961 schied er nach schwerer Krankheit freiwillig aus dem Leben.

Mit dem vorliegenden Werk erreichte Hemmingway einen Gipfel seiner Erzählkunst. In dieser Geschichte von dem alten Fischer, dem nach Monaten glückloser Ausfahrt endlich ein riesiger Fisch an die Angel geht und der diesen Fang seines Lebens in einem erschöpfenden Kampf wieder an das Meer und seine Haie verliert, durchdringen sich große Wirklichkeit und Symbol.Ernest Hemingway, 1899 als Sohn eines Arztes in Illinois (USA) geboren, ging 1921 als Journalist nach Europa und in den Nahen Osten. 1954 erhielt er für sein schriftstellerisches Werk den Nobelpreis für Literatur. Danach verbrachte er fünf Jahre in Paris. 1961 schied er nach schwerer Krankheit freiwillig aus dem Leben.

Dieser wohl berühmteste Roman Ernest Hemingways, der auf seinen eigenen Erlebnissen im Ersten Weltkrieg basiert, erzählt die Geschichte einer hinter der Front aufblühenden Liebe zwischen einer Krankenschwester und einem Offizier. Die Verbindung von männlich empfundenem Fronterlebnis und zartester Verhaltenheit des Eros macht dieses Buch zu einem klassischen Meisterwerk.

Er lebte jung verheiratet in Paris, schrieb in Cafés, lieh sich Bücher bei Shakespeare & Company. Er war mit F. Scott Fitzgerald und Ezra Pound befreundet, sprach mit Gertrude Stein über Bücher, sah James Joyce beim Essen zu, trank Cognac mit Ford Maddox Ford. Das Geld war knapp, doch bescheidene Gewinne beim Pferderennen wurden in Champagner umgesetzt, hieß es doch zu leben wie Gott in Frankreich. Die atmosphärisch dichten Erinnerungen an seine Zeit in Paris sind eines der schönsten Bücher Hemingways.

Imaginez-la, belle, blonde, silhouette ferme et pourtant fragile au milieu des ruines fumantes de la guerre. Lui, dépenaillé, les cheveux en broussaille et le regard fiévreux. Il se nomme Frédéric Henry, jeune Américain engagé volontaire sur le front italien, durant le premier conflit mondial. Elle, c'est Catherine Barkley, une Anglaise mystique, infirmière bénévole sur le même front. Premier rendez-vous : "Nous nous regardâmes dans le noir. Je la trouvais belle et je lui pris la main." Quelques mots plus loin : "Je l'enlaçais." "Non", dit-elle. Et puis, une gifle et trois dialogues plus loin, Je l'embrassais violemment en l'étreignant très fort... Elle écarta les lèvres et renversa la tête sous ma main, puis elle se mit à pleurer sur mon épaule. - Oh, mon chéri, dit-elle, vous serez gentil avec moi, n'est-ce pas ? Et ta soeur, pensais-je. Je lui caressais les cheveux et lui tapotais l'épaule. Elle pleurait. Si l'on pouvait résumer le livre d'Hemingway, ce serait sur ces modestes dialogues qu'il faudrait méditer. Comment, en quelques lignes, son auteur met en place toute la trame de son roman qui raconte l'inéluctable basculement des êtres confrontés à leur destin, ironiquement, de la vie à l'amour et à la mort. Ernest Miller Hemingway (1899-1961) a écrit L'Adieu aux armes en 1929. Il est également l'auteur de Pour qui sonne le glas, Le Vieil Homme et la Mer, Le soleil se lève aussi... Il a reçu le prix Nobel de littérature en 1954. --Stellio Paris

In "Death in the Afternoon", Hemingway shares the sights, the sounds, the excitement, and above all, the knowledge which fuelled his passion for Spain and the bullfight. This remarkable book contains some of his finest writing, inspired by the intens e life, as well as the inevitable death, of those hot, violent afternoons.

Nebezpečné léto, poslední kniha Ernesta Hemingwaye, vychází v češtině poprvé v roce padesáteho výročí autorovy smrti. Líčí souboj na život a na smrt mezi dvěma největšími matadory své generace. Hemingway, jenž ve smrtelně nebezpečném zápase ve španě lských arénách viděl obraz svého zápasu literárního, v díle odkryl mnohé z vlastního dramatu umělce, jenž vyvrcholil necelý rok po dokončení knihy sebevraždou. Dílo na pomezí reportáže a románové tragedie je tak nejen sondou do romantického a exotick ého světa corridy, sondou předkládanou s hlubokým zájmem, jenž zarámoval Hemingwayovo celoživotní dílo, a trvalým záznamem dramatických okolností, za nichž vznikala v létě roku 1959 pomíjivá krása, ale i svědectvím o autorově posledním psychickém záp ase; dramatem o tragedii umělce, jenž nestihl odejít včas.

Stejnojmenná povídka dala jméno suoboru textů, z nichž mnohé jsou publikovány v češtině poprvé a jež spojuje téma: Španělsko, býčí zápasy a býci. A snad ještě více ústřední myšlenka Hemingwayovy tvorby: "Člověka lze zničit, ale ne porazit." Sbírka vůbec poprvé klade vedle sebe Hemingwayovy texty žurnalistické a beletristické. Překvapí tím, jak blízko k sobě mají. Hemingway novinář nepřestává být vtipným a dynamickým vypravěčem, jenž naplňuje reportáže poutavými mikropříběhy, Hemingway spisovatel si uchovává tolikrát marně napodobovaný "objektivní" styl bystrého, střízlivého a zdánlivě nezúčastněného reportéra. Čtenářská obec dostává poprvé možnost sledovat genezi a inspirační zdroje některých jeho děl o jedné z nejzáhadnějších tradic: o španělské koridě, pro mnohé kruté krvavé podívané, pro jiné úchvatné umělecké formě naplněné poetickou symbolikou; o rituálu, jenž byl Hemingwayovi - spisovateli i novináři - něčím víc, než jen atraktivní záminkou k tvorbě, metaforou boje o přežití, byť i tou bezpochyby byl. Sledovat jej očima jednoho z největších spisovatelů XX. století přináší nesrovnatelný zážitek. Knihu ilustruje na půl sta dobových, v Čechách rovněž poprvé publikovaných, fotografií zachycujících Hemingwayem popsané děje i konkrétní hrdiny.

Několikrát zfilmované dílo z roku 1952, jež Hemingwayovi dopomohlo k Nobelově i Pulitzerově ceně, je snad nejslavnější variací hemingwayovského příběhu o hrdnovi troskotajícím, ale neporaženém. Mistrovské dílo opět doplní v češtině dosud nepublikované texty Hemingwaye - žurnalisty, tentokrát o rybolovu. Čtenář tak bude znovu moci takřka nahlédnout spisovateli přes rameno a sledovat jej na jeho tvůrčí cestě od faktografie k beletrii.

Ernest Hemingway's literary apprenticeship was served in journalism, a career that he pursued for over four decades. From his early work as a correspondent for the Toronto Star in Europe during the 1920s, through his inimitable articles for Esquire and his first-hand reports of the Spanish Civil War, to the mellow, ironic chronicle of his last African adventures, few correspondents have produced a more impressive body of work. By-Line presents a fascinating and revealing selection of Hemingway's journalism, and charts the development of one of the greatest novelists of the twentieth century.

Inspired by Hemingway's adventures as a newspaper correspondent in Spain in the 1930s, The Fifth Column and Four Stories of the Spanish Civil War magnificently evokes life in a besieged city over a tumultuous decade. Featuring the author's only full-length play, the works recount decadent parties and doomed love affairs amid the rubble, and effortlessly capture the devastating effects of the war on the inhabitants of the city.

Au cours de l'été 1957, Hemingway commença à travailler sur les "Vignettes parisiennes", comme il appelait alors Paris est une fête. Il y travailla à Cuba et à Ketchum, et emporta même le manuscrit avec lui en Espagne pendant l'été 59, puis à Paris, à l'automne de cette même année. Le livre, qui resta inachevé, fut publié de manière posthume en 1964. Pendant les trois années, ou presque, qui s'écoulent entre la mort de l'auteur et la première publication, le manuscrit subit d'importants amendements de la main des éditeurs. Se trouve aujourd'hui restitué et présenté pour la première fois le texte manuscrit original tel qu'il était au moment de la mort de l'écrivain en 1961. Ainsi, "Le poisson-pilote et les riches", l'un des textes les plus personnels et intéressants, retrouve ici ces passages, supprimés par les premiers éditeurs, dans lesquels Hemingway assume la responsabilité d'une rupture amoureuse, exprime ses remords ou encore parle de "l'incroyable bonheur" qu'il connut avec Pauline, sa deuxième épouse. Quant à "Nada y pues nada", autre texte inédit et capital, écrit en trois jours en 1961, il est le reflet de l'état d'esprit de l'écrivain au moment de la rédaction, trois semaines seulement avant une tentative de suicide. Hemingway y déclare qu'il était né pour écrire, qu'il "avait écrit et qu'il écrirait encore".

Ernest Hemingway witnessed many of the seminal conflicts of the twentieth century, as a Red Cross ambulance driver during the First World War and during his twenty-five years as a war correspondent. This edition offers an unparalleled portrayal of the physical and psychological impact of war and its aftermath. It contains extracts from A Farewell to Arms and For Whom the Bell Tolls, some of Hemingway's very best short stories, his only full-length play, The Fifth Column as well as selections from his wartime journalism. Hemingway on War represents the author's penetrating chronicles of perseverance and defeat, courage and fear, and love and loss in the midst of modern warfare.

Na začiatku príbehu sa starý rybár Santiago vydáva na more po osemdesiatich siedmich dňoch bez úlovku. To ho neodradí a skúša to znovu. Tentoraz má šťastie a chytí na háčik veľkú rybu. Tá je však taká veľká, že sa nemieni vzdať bez boja, a začína sa jej súboj na život a na smrť s naším hrdinom. Ryba ťahá čln aj so starcom a on vie, že nemôže robiť nič iné, iba čakať a unaviť rybu. Starec je vyčerpaný z tohto súboja, vzdoruje prudkej sile ryby, vlastnému hladu, smädu a trápi ho aj poranená ruka, takže má všetky dôvody, aby rybu nenávidel. To sa však nestane. Ryba, takisto ako more, je pre rybára jeho bratom i sestrou, rybár sa cíti súčasťou tohto celku a nijako sa z neho nevydeľuje. Starec napokon o rybu v súboji so žralokmi príde, ale to ho nezdrví a nerezignuje na svoj ľudský osud. Naďalej bojuje, plahočí sa a vie, že na druhý deň sa zobudí a všetko sa začne odznovu. A v konečnom dôsledku ho nič nemôže zničiť, a tak to povie aj nahlas: „Veď človek nie je stvorený na prehru... Možno ho zničiť, ale nie poraziť.“ Prekrásnou baladou o starom rybárovi Santiagovi sa autor dostal nielen medzi nositeľov Nobelových cien, ale priradil sa aj k veľkým básnikom mora, ospevujúcim nezlomnosť človeka. Ernest Hemingway v jednom z interview vyhlásil, že hneď ako sa rybárovi v rybárskej dedinke Cojimara neďaleko Havany stal tento príbeh, rozhodol sa o ňom napísať...

Posmrtně vydané autorovo dílo, které vyšlo česky zatím pouze jednou. Román je do jisté míry autobiografický – portrét mladého spisovatele Davida Bournea, jeho manželky a jejich společné přítelkyně… Poněkud netradiční manželství ve třech.

Rajská záhrada ako mnohé iné Hemingwayove diela nesie silnú autobiografickú pečať. Hrdinom je mladý spisovateľ David Bourne a rajskou záhradu sú medové týždne, ktoré trávi so svojou mladučkou manželkou Catherine na juhofrancúzskom pobreží a v Španielsku. Milujú sa, relaxujú, popíjajú, David chytá ryby... Aký by to však bol raj bez diabla? V tomto prípade je ním Catherinino pokušenie a príchod zvodnej sokyne Marity. Toto dielo vyšlo v origináli roku 1986, teda až po spisovateľovej smrti, a v slovenskom preklade prvý raz roku 1991. Vydavateľstvo Ikar ho ponúka čitateľom v prepracovanej jazykovej úprave.