Ernest Hemingway strana 6 z 9

Ernest Hemingway obdržel Nobelovu cenu „za mistrovství v umění vyprávět, naposledy prokázané v díle Stařec a moře, a za to, jak ovlivnil literární styl své doby.“ Hemingwayova novela se brzy po svém prvním vydání roku 1952 stala jedním ze zásadních děl moderní americké prózy. Z příběhu rybáře, jenž se v nevelkém člunu pouští do zápasu s obrovským marlínem a potom do posledních sil bojuje s přesilou žraloků, kteří napadnou jeho úlovek, dokázal spisovatel na malém prostoru vytvořit existenciální drama o hrdinství, vůli a vnitřní síle.

Zelené pahorky africké sú záznamom z loveckej výpravy vo východnej Afrike, ktorú Ernest Hemingway podnikol od 8. decembra 1933 do 17. februára 1934. Popri manželke Pauline Marie Pfeifferovej ho sprevádzali Charles Thompson, priateľ z floridského Key Westu (v knihe Karl Kabor), a profesionálny lovec a sprievodca Philip Percival (v knihe Jackson Phillips). V rozprávaní sa objaví aj náhodný hosť, Rakúšan Kandisky, ktorý autorovi poskytne príležitosť nadviazať rozhovor o živote a literatúre. Do sprievodu, pochopiteľne, patril aj neodmysliteľný rad domorodcov. Cesta zaviedla autora z pláne Serengeti v Tanganike na úpätí Kilimandžára do Kene. Ak by sa niekto nazdával, že ide o viac-menej vzrušujúcu loveckú historku s levmi a tigrami, asi by sa rýchlo dočkal sklamania. Autor dospieval a vyzrieval – prekonal búrlivácke očarenia mladosti, vyrovnal sa s vojnovými zážitkami a teraz, uprostred krízy osobnej i hospodárskej, hľadal novú orientáciu pre vlastného ducha i literárnu tvorbu. Ako píše v úvodnom slove: Autor sa pokúsil napísať absolútne pravdivú knihu, aby zistil, či podoba krajiny ľudského konania v priebehu jedného mesiaca, ak sa podá pravdivo, môže súťažiť s dielom fantázie.

Rajská záhrada ako mnohé iné Hemingwayove diela nesie silnú autobiografickú pečať. Hrdinom je mladý spisovateľ David Bourne a rajskou záhradu sú medové týždne, ktoré trávi so svojou mladučkou manželkou Catherine na juhofrancúzskom pobreží a v Španielsku. Milujú sa, relaxujú, popíjajú, David chytá ryby... Aký by to však bol raj bez diabla? V tomto prípade je ním Catherinino pokušenie a príchod zvodnej sokyne Marity. Toto dielo vyšlo v origináli roku 1986, teda až po spisovateľovej smrti, a v slovenskom preklade prvý raz roku 1991. Vydavateľstvo Ikar ho ponúka čitateľom v prepracovanej jazykovej úprave.

Posmrtně vydané autorovo dílo, které vyšlo česky zatím pouze jednou. Román je do jisté míry autobiografický – portrét mladého spisovatele Davida Bournea, jeho manželky a jejich společné přítelkyně… Poněkud netradiční manželství ve třech.

Na začiatku príbehu sa starý rybár Santiago vydáva na more po osemdesiatich siedmich dňoch bez úlovku. To ho neodradí a skúša to znovu. Tentoraz má šťastie a chytí na háčik veľkú rybu. Tá je však taká veľká, že sa nemieni vzdať bez boja, a začína sa jej súboj na život a na smrť s naším hrdinom. Ryba ťahá čln aj so starcom a on vie, že nemôže robiť nič iné, iba čakať a unaviť rybu. Starec je vyčerpaný z tohto súboja, vzdoruje prudkej sile ryby, vlastnému hladu, smädu a trápi ho aj poranená ruka, takže má všetky dôvody, aby rybu nenávidel. To sa však nestane. Ryba, takisto ako more, je pre rybára jeho bratom i sestrou, rybár sa cíti súčasťou tohto celku a nijako sa z neho nevydeľuje. Starec napokon o rybu v súboji so žralokmi príde, ale to ho nezdrví a nerezignuje na svoj ľudský osud. Naďalej bojuje, plahočí sa a vie, že na druhý deň sa zobudí a všetko sa začne odznovu. A v konečnom dôsledku ho nič nemôže zničiť, a tak to povie aj nahlas: „Veď človek nie je stvorený na prehru... Možno ho zničiť, ale nie poraziť.“ Prekrásnou baladou o starom rybárovi Santiagovi sa autor dostal nielen medzi nositeľov Nobelových cien, ale priradil sa aj k veľkým básnikom mora, ospevujúcim nezlomnosť človeka. Ernest Hemingway v jednom z interview vyhlásil, že hneď ako sa rybárovi v rybárskej dedinke Cojimara neďaleko Havany stal tento príbeh, rozhodol sa o ňom napísať...

Der alte Mann und das Meer

Ernest Hemingway witnessed many of the seminal conflicts of the twentieth century, as a Red Cross ambulance driver during the First World War and during his twenty-five years as a war correspondent. This edition offers an unparalleled portrayal of the physical and psychological impact of war and its aftermath. It contains extracts from A Farewell to Arms and For Whom the Bell Tolls, some of Hemingway's very best short stories, his only full-length play, The Fifth Column as well as selections from his wartime journalism. Hemingway on War represents the author's penetrating chronicles of perseverance and defeat, courage and fear, and love and loss in the midst of modern warfare.

El viejo y el mar

Ernest Hemingway's literary apprenticeship was served in journalism, a career that he pursued for over four decades. From his early work as a correspondent for the Toronto Star in Europe during the 1920s, through his inimitable articles for Esquire and his first-hand reports of the Spanish Civil War, to the mellow, ironic chronicle of his last African adventures, few correspondents have produced a more impressive body of work. By-Line presents a fascinating and revealing selection of Hemingway's journalism, and charts the development of one of the greatest novelists of the twentieth century.

Inspired by Hemingway's adventures as a newspaper correspondent in Spain in the 1930s, The Fifth Column and Four Stories of the Spanish Civil War magnificently evokes life in a besieged city over a tumultuous decade. Featuring the author's only full-length play, the works recount decadent parties and doomed love affairs amid the rubble, and effortlessly capture the devastating effects of the war on the inhabitants of the city.

Au cours de l'été 1957, Hemingway commença à travailler sur les "Vignettes parisiennes", comme il appelait alors Paris est une fête. Il y travailla à Cuba et à Ketchum, et emporta même le manuscrit avec lui en Espagne pendant l'été 59, puis à Paris, à l'automne de cette même année. Le livre, qui resta inachevé, fut publié de manière posthume en 1964. Pendant les trois années, ou presque, qui s'écoulent entre la mort de l'auteur et la première publication, le manuscrit subit d'importants amendements de la main des éditeurs. Se trouve aujourd'hui restitué et présenté pour la première fois le texte manuscrit original tel qu'il était au moment de la mort de l'écrivain en 1961. Ainsi, "Le poisson-pilote et les riches", l'un des textes les plus personnels et intéressants, retrouve ici ces passages, supprimés par les premiers éditeurs, dans lesquels Hemingway assume la responsabilité d'une rupture amoureuse, exprime ses remords ou encore parle de "l'incroyable bonheur" qu'il connut avec Pauline, sa deuxième épouse. Quant à "Nada y pues nada", autre texte inédit et capital, écrit en trois jours en 1961, il est le reflet de l'état d'esprit de l'écrivain au moment de la rédaction, trois semaines seulement avant une tentative de suicide. Hemingway y déclare qu'il était né pour écrire, qu'il "avait écrit et qu'il écrirait encore".

Několikrát zfilmované dílo z roku 1952, jež Hemingwayovi dopomohlo k Nobelově i Pulitzerově ceně, je snad nejslavnější variací hemingwayovského příběhu o hrdnovi troskotajícím, ale neporaženém. Mistrovské dílo opět doplní v češtině dosud nepublikované texty Hemingwaye - žurnalisty, tentokrát o rybolovu. Čtenář tak bude znovu moci takřka nahlédnout spisovateli přes rameno a sledovat jej na jeho tvůrčí cestě od faktografie k beletrii.

Stejnojmenná povídka dala jméno suoboru textů, z nichž mnohé jsou publikovány v češtině poprvé a jež spojuje téma: Španělsko, býčí zápasy a býci. A snad ještě více ústřední myšlenka Hemingwayovy tvorby: "Člověka lze zničit, ale ne porazit." Sbírka vůbec poprvé klade vedle sebe Hemingwayovy texty žurnalistické a beletristické. Překvapí tím, jak blízko k sobě mají. Hemingway novinář nepřestává být vtipným a dynamickým vypravěčem, jenž naplňuje reportáže poutavými mikropříběhy, Hemingway spisovatel si uchovává tolikrát marně napodobovaný "objektivní" styl bystrého, střízlivého a zdánlivě nezúčastněného reportéra. Čtenářská obec dostává poprvé možnost sledovat genezi a inspirační zdroje některých jeho děl o jedné z nejzáhadnějších tradic: o španělské koridě, pro mnohé kruté krvavé podívané, pro jiné úchvatné umělecké formě naplněné poetickou symbolikou; o rituálu, jenž byl Hemingwayovi - spisovateli i novináři - něčím víc, než jen atraktivní záminkou k tvorbě, metaforou boje o přežití, byť i tou bezpochyby byl. Sledovat jej očima jednoho z největších spisovatelů XX. století přináší nesrovnatelný zážitek. Knihu ilustruje na půl sta dobových, v Čechách rovněž poprvé publikovaných, fotografií zachycujících Hemingwayem popsané děje i konkrétní hrdiny.

Nebezpečné léto, poslední kniha Ernesta Hemingwaye, vychází v češtině poprvé v roce padesáteho výročí autorovy smrti. Líčí souboj na život a na smrt mezi dvěma největšími matadory své generace. Hemingway, jenž ve smrtelně nebezpečném zápase ve španě lských arénách viděl obraz svého zápasu literárního, v díle odkryl mnohé z vlastního dramatu umělce, jenž vyvrcholil necelý rok po dokončení knihy sebevraždou. Dílo na pomezí reportáže a románové tragedie je tak nejen sondou do romantického a exotick ého světa corridy, sondou předkládanou s hlubokým zájmem, jenž zarámoval Hemingwayovo celoživotní dílo, a trvalým záznamem dramatických okolností, za nichž vznikala v létě roku 1959 pomíjivá krása, ale i svědectvím o autorově posledním psychickém záp ase; dramatem o tragedii umělce, jenž nestihl odejít včas.

Nebezpečné léto, poslední kniha Ernesta Hemingwaye, vychází v češtině poprvé v roce padesáteho výročí autorovy smrti. Líčí souboj na život a na smrt mezi dvěma největšími matadory své generace. Hemingway, jenž ve smrtelně nebezpečném zápase ve španě lských arénách viděl obraz svého zápasu literárního, v díle odkryl mnohé z vlastního dramatu umělce, jenž vyvrcholil necelý rok po dokončení knihy sebevraždou. Dílo na pomezí reportáže a románové tragedie je tak nejen sondou do romantického a exotick ého světa corridy, sondou předkládanou s hlubokým zájmem, jenž zarámoval Hemingwayovo celoživotní dílo, a trvalým záznamem dramatických okolností, za nichž vznikala v létě roku 1959 pomíjivá krása, ale i svědectvím o autorově posledním psychickém záp ase; dramatem o tragedii umělce, jenž nestihl odejít včas.

The best American novel to emerge from World War I,A Farewell to Armsis the unforgettable story of an American ambulance driver on the Italian front and his passion for a beautiful English nurse. Hemingway's frank portrayal of the love between Lieutenant Henry and Catherine Barkley, caught in the inexorable sweep of war, glows with an intensity unrivalled in modern literature, while his description of the German attack on Caporetto -- of lines of fired men marching in the rain, hungry, weary, and demoralized -- is one of the greatest moments in literary history. A story of love and pain, of loyalty and desertion,A Farewell to Arms,written when he was 30 years old, represents a new romanticism for Hemingway.