Hermann Hesse strana 4 z 8

Povídka Siddhárta nese podtitul "indická báseň" a vypráví příběh bráhmanského syna Siddhárthy odehrávající se ve starověké Indii v době Buddhových časů. Siddhártha spolu se svým společníkem Góvindou opouští svůj domov a vydává se na náročnou a stratiplnou cestu hledat své pravé já a osvícení. Při své snaze toho dosáhnout prochází řadou nenadálých změn a poznání. Může člověk dojít k lidské moudrosti pomocí nauky, nebo je nutno k ní dospět vlastním životem? Hermann Hesse (1877-1962) V Německu se narodil, ale v roce 1912 ho natrvalo opustil a usídlil se s rodinou v Bernu. V meziválečném období vychází autorovy stěžejní práce – Siddhártha (1919-1922) nebo Narcis a Goldmund. Roku 1946 získává Nobelovu cenu za literaturu.

Hrdinom Hesseho románu je tulák a zároveň spevák Knulp, človek vykoľajený, ktorý sa k ničomu nedopracoval a nevie sa zaradiť do poriadku ostatných občanov. Tento romantický "simplicissimus", ktorý sa na svojich potulkách usiluje vyhrávaním a spevom urobiť radosť iným, skrýva vo svojej čistej a naivnej duši ešte iného Knulpa, samotára, človeka bez domova, ktorému bolo súdené túlať sa a nikde nezakotviť. Voľnosť a romantickú neviazanosť musel však draho zaplatiť - zrieknutím sa rodinného šťastia. Knulp nie je spokojný so svojím údelom. Tuláctvo zavinila nešťastná láska. Bieda a nedostatok mu podlomili zdravie. Ochorel na tuberkulózu a na konci života, zoči-voči smrti, keď v snehovej fujavici úplne vyčerpaný blúdi lesom, trápi ho už len otázka, či jeho život nebol predsa len omylom, ako mu to vraveli ostatní občania a počestní remeselníci.

Podivuhodné posolstvo z inej hviezdy, Sen o flaute, Kúzelníkovo detstvo a iné známe texty pre deti i pre dospelých, esencia Hesseho rozprávačstva pretavená do čarovných príbehov o ľudskej múdrosti. Zostavil znalec a vydavateľ Hesseho diela Volker Michels.

Nyugat-Európában sokan úgy tartják, hogy Hermann Hesse a XX. század legnagyobb német írója. Sziddhárta című műve - melyet az első világháború után írt és Romain Rolland-nak ajánlott - ma is valódi bestseller az angolszász világban, de több millió pél dányban adták ki Japánban is, s ami a legérdekesebb: tizenkét különböző indiai nyelvjárásra fordították le. A keleti filozófiák örökösei tehát magukénak ismerték el az európai író "hindu regéjét", és szívükbe fogadták Sziddhártát, német fejlődésregén yek hőseinek hindu fivérét. Mert akárcsak amazok - például Wilhelm Meister vagy Hans Castorp -, az ifjú bráhmana is útra kel apja házából, hogy megismerje - nem a világot, hanem tulajdon életének értelmét. Az aszkétáktól éhezni, várni és gondolkodni tanul, s megismeri a nagy Buddhát, akit nem tanításáért csodál, hanem egyéniségének kisugárzásáért. A szerelem, a gazdagság, a játékszenvedély mind-mind állomásai az életútnak, mely csak az önzetlen szeretet és a fájdalmas lemondás megtapasztalása ut án ér el a végső bölcsességhez - ami egyúttal az igazi boldogság. Az örök folyó partján mosolyogva szemlélődő, vénséges vén Sziddhárta egy személyben testesíti meg mindazt az értéket, amivel a keleti bölcselet és a keresztény tanítás megajándékozta a z emberiséget.

"Az elmélyült meditációban megvan a lehetősége annak, hogy megszabaduljunk az időtől, hogy egyidejűleg lássunk minden valaha létezett, létező és eljövendő életet, és lám, abban minden jó, minden tökéletes, minden brahman. Azért az én szememben jó min denen, ami van, a halál is, az élet is, a bűn is, a szentség is, a bölcsesség is, a balgaság is, mindennek olyannak kell lennie, amilyen, minden csak beleegyezésemre, csak engedelmességemre vár, mindenhez csupán szeretetteljes egyetértésem hiányzik; így hát nekem csak jó lehet, csak javamra válhat, és semmi sem áthat." (H. Hesse)

Stupně. Pozdní básně. Raná próza. Petr Camenzind kniha od autora Hermann Hesse. Výbory veršů Stupně a Pozdní básně obsahují básně vytvořené v letech 1895 až 1962 a jsou uzavřené básní, jež dostala svou definitivní podobu den před autorovou smrtí.Oddí l Ranná próza shromažďuje první Hesseho ...

V hudebním románu Gertruda publikován 1910 jde o Hesseho stálé téma: problém umělce a umělectví vůbec. V centru příběhu stojí tělesně postižený hudební skladatel Kuhn, který ze zpětného pohledu vypráví svůj život. Pocit slabosti a bezmoci umělce je

Čtvrtý svazek Hesseho souborného díla přináší jeden román a řadu drobnějších próz. Silně autobiografický podtext má román Panské sídlo, vyšlý roku 1914. Ústřední postavou je malíř Veraguth, prožívající prudkou rodinnou i uměleckou krizi.Kniha vyprávě ní je souborem 23 krátkých próz s různou tematikou z Hesseho raného tvůrčího období.Knulp, jedno z nejpopulárnějších Hesseho drobných děl, zachycuje ve třech příbězích etapy životní cesty stejnojmenného sympatického tuláka a svérázného mudrce.

Poslední svazek Souborného díla Hermanna Hesseho přináší výbor různorodých textů spisovatelových úvah, recenzí, článků, dojmů, vzpomínek a dopisů. Lze z nich vyčíst mnohé o Hesseho životě a osobnosti, učinit si představu o jeho smýšlení, filozofii a politických názorech, o jeho literárním vkusu, vzorech i o zdrojích, z nichž se napájela témata či jednotlivé motivy jeho děl. Součástí svazku je monografie mapující život a tvorbu Hermanna Hesseho, jejímž autorem je náš přední germanista Jiří Stro mšík.

Vrcholné románové dielo klasika svetovej literatúry a nositeľa Nobelovej ceny predstavuje príťažlivý, no najmä stále aktuálny fenomén európskej literatúry 20. storočia. Vďaka autorovej syntéze západnej a východnej filozofie býva označovaný za fantasticko-kritický či utopický román, prenikajúci do osudu jednotlivca a odpovedajúci na túžbu človeka po vnútornej vyrovnanosti a kultivovanej ľudskosti.

Peter Camenzind je dieťa prírody, osamelý kráľ v kráľovstve - preto rezignuje na spoločenský úspech a po rozčarovaniach sa vracia tam, odkiaľ vyšiel, do rodného domčeka v horskej dedine Nimikone.

Goldmund egész életén át ezt a művészi ideált keresi. Ehhez azonban önmagára kell találnia; érzéki tapasztalatokon alapuló önismeret, a természet adományozta tehetség kibontakoztatása és kamatoztatása lehet csak legfőbb célja. Az önkeresés és önismer et útján sokáig segíti az ellentétes jellemű Narziss, az aszkéta paptanár, a szellem embere. A főhős fejlődése, útja önmagához és a művészi beteljesüléshez egy ellentétes, taszító-vonzó póluspár dinamikus erőterében zajlik.

In gleicher Ausstattung wie die bereits erschienenen Sonderausgaben Das Glasperlenspiel", "Unterm Rad" und "Siddhartha" liegt nun auch Hesses einflußreichster Roman "Der Steppenwolf" vor. Die Ausgabe enthält in einem Anhang erstmals den kompletten Zyklus der Krisis-Gedichte, einem lyrischen Tagebuch der Jahre 1925 bis 1926, aus dem dieses internationale Kultbuch vieler Generationen hervorgegangen ist. Darüber hinaus bringt sie die wichtigsten Texte zur Entstehung des Buches mit einem Nachwort von Volker Michels."

»Im Anfang war der Mythus. Wie der große Gott in den Seelen der Inder, Griechen und Germanen dichtete und nach Ausdruck rang, so dichtet er in jedes Kindes Seele täglich wieder.« Mit diesen Sätzen beginnt die erste Erzählung Hermann Hesses (1877

Wie alle Hauptwerke Hermann Hesses hat auch der Demian, den der damals 40jährige Autor mitten im Ersten Weltkrieg schrieb, eine ebenso ungewöhnliche wie spannende Entstehungs- und Wirkungsgeschichte. Daß dieses im Herbst 1917 vollendete Buch erst im Juni 1919, ein halbes Jahr nach Kriegsende, veröffentlicht wurde, lag an der Unbekanntheit des Verfassers. Denn Hesse hatte das Manuskript dem Verlag als das Erstlingswerk eines kranken jungen Dichters empfohlen, des zeitkritischen Poeten Emil Sinclair, der bisher nur in Zeitungen und Zeitschriften durch pazifistische Mahnrufe und Erzählungen aufgefallen war (die gleichfalls von Hesse stammten). Doch trotz des Inkognitos erlebte das Buch eine geradezu stürmische Aufnahme und wurde noch im Erscheinungsjahr mit dem Fontane-Preis für das beste Erstlingswerk eines Nachwuchsautors ausgezeichnet. Thomas Mann verglich die elektrisierende Wirkung des Buches mit der von Goethes Werther, da es »mit unheimlicher Genauigkeit den Nerv der Zeit traf und eine ganze Jugend, die wähnte aus ihrer Mitte sei ihr ein Künder ihres tiefsten Lebens entstanden, zu dankbarem Entzücken hinriß«. Bis zur Entdeckung des Pseudonyms im Mai 1920 erschienen drei Auflagen, denen dann unter Hesses eigenem Namen zu seinen Lebzeiten noch 93 weitere folgten. Bis heute hat der Demian eine deutsche Gesamtauflage von über zwei Millionen Exemplaren erreicht und wurde in mehr als fünfzig Sprachen übersetzt. Unsere Ausgabe enthält ein ausführliches und informatives Nachwort von Volker Michels.

Wie alle Hauptwerke Hermann Hesses hat auch der Demian, den der damals 40jährige Autor mitten im Ersten Weltkrieg schrieb, eine ebenso ungewöhnliche wie spannende Entstehungs- und Wirkungsgeschichte. Daß dieses im Herbst 1917 vollendete Buch erst im Juni 1919, ein halbes Jahr nach Kriegsende, veröffentlicht wurde, lag an der Unbekanntheit des Verfassers. Denn Hesse hatte das Manuskript dem Verlag als das Erstlingswerk eines kranken jungen Dichters empfohlen, des zeitkritischen Poeten Emil Sinclair, der bisher nur in Zeitungen und Zeitschriften durch pazifistische Mahnrufe und Erzählungen aufgefallen war (die gleichfalls von Hesse stammten). Doch trotz des Inkognitos erlebte das Buch eine geradezu stürmische Aufnahme und wurde noch im Erscheinungsjahr mit dem Fontane-Preis für das beste Erstlingswerk eines Nachwuchsautors ausgezeichnet. Thomas Mann verglich die elektrisierende Wirkung des Buches mit der von Goethes Werther, da es »mit unheimlicher Genauigkeit den Nerv der Zeit traf und