Václav Junek strana 2 z 5

Nejen Francie spoléhala na začátku druhé světové války na své betonové pevnosti a systémy opevnění. Další, kdo se touto cestou vydal, byli Belgičané se svojí velkolepou pevností známou jako Eben Emael. Mohutná pevnost byla volným pokračováním Maginotovy linie a dopadla úplně stejně, jako celá tato opevněná soustava. Stala se dějištěm první velké operace německých výsadkových sil (včetně prvního použití kluzáků), které doslova přes noc ovládli nejen samotnou pevnost, ale celé přilehlé okolí a urychlili tím postup německých nacistických vojsk dál do Belgie a Francie. Kniha Václava Junka se zaměřuje na opevnění Eben Emaelu, souvislosti s ostatními opevněními, na neadekvátnost podobných staveb pro obranu v moderním způsobu vedení války, samotnou operaci i na celkovou situaci Belgie na počátku druhé světové války. Kniha je doplněna řadou dobových fotografií a ilustrací i vlastními fotografiemi autora, který se na Eben Emael několikrát osobně vydal.

Kniha Václava Junka a Tomáše Hejny se snaží přinést čtenáři čtivou formou klíčové otázky ohledně První republiky i celkový historický pohled do doby, ovšem nikoli z tradičního pohledu, ale z kritického úhlu, přitom však tak, aby kniha nemohla nikoho urazit. Pouze na základě faktů a zpětného pohledu připomínají, že ne vše, co se o První republice všeobecně mezi lidmi šíří, je tak růžové, jak se na první pohled zdá. Autoři se tak zabývají například problémem celkového vzniku republiky, otázkou autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi, problémem sudetských Němců, rozporem mezi obrazem tehdejších poměrů v dobových filmech a reálným světem zmítaným krizí, problematikou navrátivších se legionářů, kteří byli dva roky po válce již nadbytečnou vojenskou silou, ne vždy čistým politickým bojem tehdejších politiků a dalšími aspekty doby.

Osobnost Dr. Edvarda Beneše bývá zpravidla označována přinejmenším za spornou. Tato kniha však z takového klišé zřetelně vybočuje kromě jiného náhradou tohoto odsudku za doklad faktu, že sporný nebyl Beneš sám o sobě, nýbrž jeho politické cíle, jichž navíc zdaleka ne všech dosáhl. Líčí totiž tohoto muže jako státníka přímo předurčeného k smutně souvislé řadě chyb, jichž se dopustil s obvykle osudovými důsledky především díky několika málo vlastním přesně pojmenovaným skutečně výrazným osobnostním rysům. Vypráví tedy o tom, jak se zpravidla vždy tyto jeho neblahé vlohy s tak fatálním efektem projevovaly v letech před i za světové války 1914-1918, v rámci celé řady Benešových pochybení v časech první republiky a zejména kolem roku 1938. Také ale v britském exilu, aby pak konečně vyvrcholily jeho podobně trudnou praxí v letech 1945-1947 a především ve Vítězném únoru. Vše řečené se přitom děje přístupnou beletristickou formou, ve srozumitelném chronologickém řazení tézí, faktů i líčení souvisejících historických událostí. Navíc doplněno pro čtenářovu potřebu až nevšedně širokým rejstříkem ilustrací, dobových dokumentů, srovnávacích tabulek i map, také však galerií podrobnějších portrétů většiny přímo zúčastněných významných osobností.

Ćeská veřejnost se rozloučila s významným hercem, filmovým i televizním režisérem Olegem Reifem. Je známo, že poslední měsíce svého života věnoval především psaní knihy vzpomínek a reflexí na více než šedesátileté působení v české kultuře. Je skoro neuvěřitelné, že úplně poslední korekturu knihy, která vyjde 19. listopadu, jsme dělali u něho doma tři dny před jeho skonem. Ve své knize Oleg Reif a jeho hvězdy se vrací nejen spirálou času po autorově životní pouti, ale především s láskou a humorem vzpomíná na spolupráci se všemi nejslavnějšími kolegy a hereckými bardy druhé poloviny minulého století. Kmotrem této knihy je Zdeněk Troška.

Všichni známe řadu celebrit z televizních obrazovek, divadelních prken, koncertních podií, z novin a časopisů nebo z jiných médií. Ke spolupráci s nimi se ale dostane jen hrstka vyvolených, kteří musí mít často veliké štěstí, aby k takovým osobnostem, a ještě lépe k práci s nimi dostali. Ale i když vedle sebe postavíte jakékoliv dva z těchto šťastlivců, kteří mají stejně blízko ke stejným osobnostem, jejich zážitky a vzpomínky budou pokaždé jiné. V tom je kouzlo jedinečnosti, a na něm staví i tato kniha od Václava Junka, bývalého režiséra, dramaturga a producenta ČST, jeden čas ředitele pražské Lucerny a v současné době známého spisovatele a publicisty. Za svůj bohatý život se seznámil a osobně spolupracoval s celou řadou významných osobností, ať už to byl Karel Gott, Miroslav Menšík, Ján Roháč, Jaroslav Dietl, Helena Růžičková, Karel Vlach, ale setkal se například i s Luisem Armstrongem při jeho pražském vystoupení, jak dokládá jím podepsaná fotografie s věnováním autorovi. Kniha však není nějakou rozsáhlou biografií kohokoliv ze zmíněných, ani nikoho z mnoha dalších osobností, které se v ní objevují. Jde o střípky Junkových vzpomínek a osobních prožitků, které jsou však pro čtenáře velmi cenné, a to jako další zajímavé kamínky do nekonečné mozaiky životů velkých osobností kultury. Čtenář se tak na mnohé známé osobnosti podívá z úplně jiného a jedinečného úhlu pohledu, a to je to, co dělá tuto knihu přitažlivou a zajímavou.

O mnichovské zradě, okleštění Československa v roce 1938 a jeho definitivním znásilnění fašistickým Německem v březnu 1939 byly napsány a vydány desítky knih. Ani jedna se však neorientuje na detailní analýzu cest samotného Adolfa Hitlera na území, které před záborem Sudet patřilo Československu. Historik Václav Junek rekonstruoval podle historických pramenů, minutu po minutě, hodinu po hodině průběh návštěv Hitlera v tehdejších Sudetech, v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Hitler zde všude strávil v letech 1938–1939 přesně 103 hodin. Jakými dopravními prostředky přijížděl, kým byl vítán, jaký byl jeho program, ale také třeba to, co a kde jedl, je výsledkem historického zkoumání, díky kterému vznikla tato unikátní publikace, která přibližuje Hitlerovy cesty slovem i obrazem. Všeobecně se ví, že trnem v oku Hitlera byl státní útvar Československé republiky. Jaký byl ale jeho skutečný vztah k Čechům a českému národu? Také o tom je tato kniha.

Jak už sám název a přebal knihy napovídají, je více než zřejmé, že rodinná historie světově proslulého a takřka nedotknutelného Václava Havla skrývá jedno velké tajemství. Žije mezi námi jeho biologický sourozenec, tedy třetí bratr Václava a Ivana, m už, který na rozdíl od těch dvou je znám jen velmi malému okruhu lidí a dlouhá léta byl na periférii zájmu? Proč nevystoupil ze stínu dříve? A proč se jeho slavný bratr Václav k němu nehlási? O tom je dokumentární rekonstrukce autorského týmu, který tuto knihu připravil k vydání.