Jiří Kovařík strana 3 z 6

Dvanáctý svazek Bitev a osudů válečníků zahrnuje období napoleonských válek, ne však z Napoleonova pohledu, ale skrze boje a životní cesty jeho hlavních protivníků. Jsou řazeny tak, že vlastně sledují války s císařem Francouzů od jeho prvních velkolepých vítězství až po konečnou porážku. Začínají prvními vítěznými triumfy Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu, v Indii, pokračují přes Kutuzovovu porážku u Slavkova, Blücherovu prohru u Auerstedtu a nerozhodný střet Napoleona s Rusem Bennigsenem u Preussisch Eylau. Budeme sledovat životní příběh rakouského arcivévody Karla a první Napoleonovu porážku u Aspern, Wellesleyho vítězství v Poloostrovní válce, Napoleonův vpád do Ruska z pohledu Barclaye de Tollyho i Kutuzova, vítězství protinapoleonské koalice pod velením knížete Schwarzenberga v letech 1813 i 1814 a knihu uzavírá bitva u Waterloo z Blücherova i Wellingtonova pohledu.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu. V knize ožívají epické boje, námořní bitva u Sluys, rytířský střet u Crécy/Kresčaku 1346, v němž padl český král Jan Lucemburský, či bitva u Poitiers 1356, kde padl do zajetí francouzský král. Francie utrpěla katastrofální porážky, po nich se ale začalo poprvé blýskat na lepší časy, když se do čela francouzských armád dostal bretonský válečník Bertrand du Guesclin… Dobu velkých bojů, politických zvratů, krvavých účtování, vražd, obrovské selské vzpoury i hrozné morové epidemie oživuje autor s pomocí těch, kteří tyto zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.

Roku 1893 založila skupina mužů, sdružených kolem nově vzniklého Musée de l'Armée v pařížské Invalidovně, vojensko-historický měsíčník Carnet de la Sabretache, Zápisník ze šavlové tašky. Vycházel do roku 1937 a mezi otce zakladatele i vůdčí osobnosti v ní patřil vynikající malíř bitevních výjevů Édouard Detaille. V revui, z níž každý ročník dosahoval k šesti stům stran, vycházelo nepřeberné množství článku a studií z francouzské vojenské historie a nemalý podíl tu mělo zveřejňování rukopisných pamětí i vzpomínek z revolučních a napoleonských válek. Ze zapomnění jsme se pokusili pro české čtenáře vzkřísit tři z nich a výběr nebyl náhodný. Pospolu totiž dávají dosti neobvyklý obraz, ilustrující celý průběh napoleonských válek od doby slávy i oslnivých vítězství až po jejich hořký konec. Poddůstojník 4. dragounského pluku Jean-Auguste Onyon, autor první vzpomínky, vypráví o válce a tažení, které zažil, rozmarně, takřka žertovně a s onou nenapodobitelnou francouzskou lehkostí. I když zažil mnohá strádání, psal o tažení, které ho roku 1805 zavedlo až na Moravu, s nadhledem tak velkým, až by se mohlo zdát, že válka je jen zábavným dobrodružstvím. Podporučík 23. dragounského pluku jako kdyby na něj v čase navázal, ve svých takřka deníkových vzpomínkách ale líčí války a vojenský život z jiného pohledu, možná i proto, že do armády nešel z vlastní vůle. Stylem nedosahuje Onyonovy úrovně, obsahem ale dal nahlédnout do každodennosti a "vznešenosti i bídy vojenského života" mnohem hlouběji. Boje jsou tu méně časté, hrdinství postrádá vychloubání a nejvíc se tu mluví o hladu, věčně prázdných žaludcích, pochodech v nepohodě a nocování v podmínkách, které si umíme sotva představit. Poručík 8. jízdního mysliveckého pluku William-Theobald Wolfe Tone je původem a národností raritou, neboť šlo o syna slavného irského povstalce, kterému dala Francie nový domov. Vypráví o soumraku Napoleonovy slávy, o tažení roku 1813 i mnoha bitvách včetně Drážďan a Lipska jako kdyby chtěl Auvrayovy vzpomínky na toto období doplnit a obohatit. Velikost a bída života vojenského zde dosahují vrcholu a hořkost porážek tu splývá s osobním utrpením… Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou dobových černobílých ilustrací.

Plastické vylíčení bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským. U Aspern/Esslingu padl mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a ani Wagram neskončil přesvědčivým francouzským vítězstvím. Polozapomenuté události války na Dunaji pak představovaly poslední vítězné tažení císaře Francouzů. Formou literatury faktu a stylem, jenž získal jejímu autorovi u čtenářů oblibu, s pomocí řady map, dobových vyobrazení i ordre de bataille, bitevního uspořádání obou vojsk, nechává kniha promlouvat především pamětníky, maršály, generály, důstojníky a vojáky rakouské i francouzské strany, kteří ono krvavé zápolení na bitevních pláních u levého dunajského břehu zažili.

Plastické vylíčení bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským. U Aspern/Esslingu padl mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a ani Wagram neskončil přesvědčivým francouzským vítězstvím. Polozapomenuté události války na Dunaji pak představovaly poslední vítězné tažení císaře Francouzů. Formou literatury faktu a stylem, jenž získal jejímu autorovi u čtenářů oblibu, s pomocí řady map, dobových vyobrazení i ordre de bataille, bitevního uspořádání obou vojsk, nechává kniha promlouvat především pamětníky, maršály, generály, důstojníky a vojáky rakouské i francouzské strany, kteří ono krvavé zápolení na bitevních pláních u levého dunajského břehu zažili.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

V říjnu 1813 se Napoleonova armáda střetla se čtyřmi armádami protinapoleonské koalice. Střetlo se zde na 600 000 mužů s 2 000 děl a zahynulo, bylo raněno, nebo beze stop zmizelo zhruba 90 000 vojáků. Proti sobě bojovali Francouzi, Rakušané, mezi nimiž bylo mnoho vojáků z českých zemí, Rusové, Prusové, Sasové, Württemberčané a další, proto dostal střet jméno Bitva národů.

Čtvrtý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Třicetiletou válku i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Vypráví o bratrovražedné anglické občanské válce, o boji Parlamentu a posléze Olivera Cromwella proti králi Karlu I. i o mocenském zápase ve Francii, kdy proti králi-děcku, malému Ludvíku XIV., povstaly šlechta a měšťanstvo v rebelii tzv. frondy. Je to doba válek, bitev a mocenských zápasů, které románově zachytil ve Třech mušketýrech po dvaceti letech A. Dumas. Války proti králi líčí klíčové bitvy Karla I. od Edgehillu po Naseby i osudy jeho hlavního vojevůdce Ruperta Falckého. Tento pražský rodák a syn českého „zimního krále“ válčil za Karla I., svého strýce, a za jeho syna nejen na souši, ale i na moři jako pirát, korzár a nakonec anglický admirál. Z doby frondy a mládí Ludvíka XIV. zde najdete bitvy pod hradbami Paříže i u Lensu či Dunes ve Flandrech a osudy dvou největších francouzských válečníků před Napoleonem, prince de Condé a maršála de Turenne.

Druhý a závěrečný svazek Napoleonovy monografie zahrnuje dobu, kdy se První konzul a generál Francouzské republiky stal císařem Francouzů a Francie monarchií, byť s republikánským nádechem. Kniha sleduje dobu, v níž se prolínal státník a politik s vojevůdcem, líčí válečné události, proslulá tažení, legendární i méně známé bitvy, Napoleonův vzestup i pád, současně ale zachycuje společenské poměry, čas završení porevolučních změn a přerod občana císaře v autokratického vladaře. Analyzuje přitom, proč se Evropa, kterou pod svým žezlem sjednocoval, nakonec obrátila proti němu, a sleduje Napoleonův osud až k hořkému konci v zajetí na Svaté Heleně. Text doplňuje 37 map a přes 200 vyobrazení.

Třetí svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy a obsahově do značné míry také na díl druhý, nazvaný Boje o trůny.

Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského vévody Karla Smělého a budeme sledovat boje Maurů i španělských rytířů o Granadu. Skrze bitvu u Fornova a životní osudy Pierra Bayarda se přeneseme do posledních rytířských střetů na italských bojištích, za nimiž udělala tečku bitva u Pávie. Reedice tohoto svazku je rozšířena o poslední bitvu „rudé růže“ Lancasterů u Tewkesbury (1471) a vítězství Františka I. Francouzského nad Švýcary u Marignanu (1515).

Čas Stoleté války, třetí svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, přivádí čtenáře do ohnisek velkého konfliktu mezi Anglií a Francií. Změněnou tvář rytířských bojů zachycují pro Francouze osudové bitvy u Poitiers a Azincourtu, proměny rytířského ideálu a zvyklostí přibližují osudy úspěšného válečníka Bertranda du Gueslina či Enguerranda VII. de Coucy, tragického hrdiny poslední křížové výpravy k Nikopoli. S Johankou z Arku budeme přítomni obraně Orléansu a na osudech Gillese de Rais, jejího spolubojovníka, uvidíme, kam až může vést rozervanost člověka, spojená s pýchou urozenosti. Odbočíme na bitevní pláň u Grunwaldu/Tannenbergu a vrátíme se do Francie, k rozhodující závěrečné bitvě Stoleté války u Formigny. Reedice tohoto svazku je rozšířena o příběh legendárního Souboje třiceti, velkou spanilou jízdu Johna Gaunta roku 1373 a bitvu u Verneuil, právem označovanou jako druhý Azincourt.

Vzpomínky vojáka císařské gardy na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812.

První svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na tetralogii Rytířské bitvy a osudy rokem 1526 a bitvou u Moháče, v níž zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský. Pokračuje napříč válkami křesťanů s muslimy i katolíků s protestanty, obranou Malty, bitvou u Lepanta, zkázou španělské Velké Armady či náboženskou válku ve Francii a líčí životní osudy řady velkých válečníků, osmanského admirála Chaireddina Barbarossy, tragický osud hraběte Egmonta nebo život vévody z Alby, největšího španělského vojevůdce.

Rytířská krev, druhý svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, pokračuje barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků konce raného a počátku vrcholného středověku. Skrze osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela projdeme nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, u Lehnice budeme svědky střetu křesťanských rytířů s Mongoly a ve dvou bitvách, u Coutrai a Bannockburnu, uvidíme, kterak rytířské vojsko začaly porážet houfy neurozené pěchoty. Dvě obsáhlé části jsou věnovány posledním bitvám dvou českých králů; budeme se v nich snažit dopátrat pravdy o smrti Přemysla II. Otakara u Dürnkrut a Jana Lucemburského u Kresčaku. Nové vydání je krom ilustrací rozšířeno o osudy Jeana de Joinvilla, účastníka 7. křížové výpravy, a o obranu Akkonu, poslední křižácké výspy ve Svaté zemi.

Meč a kříž, první svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, je barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků období raného středověku. Začíná posledním bojem Rolanda, vzoru všech rytířských ctností, pokračuje bitvou u Hastingsu, v níž Vilém Bastard dobyl Anglii, skrze osudy Bohemunda z Tarenta i Godefroye z Bouillonu popisuje bitvy u Antiochie, Dorylaea či dobytí Jeruzaléma. Rytířskými mravy a zvyklostmi nás budou provázet „nejlepší rytíř na světě“ Guillaume le Maréchal, král Richard Lví srdce a divoký trubadúr-válečník Betrand de Born. Svazek uzavírá bitva u Bouvines, svedená takřka podle turnajových pravidel.