Ivo Pejčoch strana 2 z 4

Českomoravská Kolben Daněk, jeden z pilířů československé strojní výroby se zapsala do historie i jako velmi významný producent obrněné techniky. První poklus je v rámci firmy datován již do let první světové války, po pokusech z dvacátých let nastalo nejslavnější období podniku, který dokázal vyvinout tanky vlastních vzorů, vyzbrojit jimi domácí armádu a dosáhnout mimořádných exportních úspěchů. Skvělé tanky Praga sloužily v některých zemích po desítky let, mnohem výraznější bylo však jejich působení v letech druhé světové války. Pro okupační moc byly produkovány tisícikusové série nejen tanků, ale i samohybných děl, využívajících jejich podvozků. Tato vozidla tvořila důležitou součást výzbroje wehrmachtu, SS i německých spojenců po celou dobu války. Po jejím ukončení pokračoval vývoj v osvobozené vlasti, ale direktivní zásahy nového režimu poměrně záhy práce v tomto směru zastavily.

Další díl knižní řady, zaměřené na historii obrněných vozidel od jejich počátku až po současnost, je věnován na snad nejvýznamnější kategorii, středním tankům a jejich následovníkům, nazývaným dnes MBT (Main Battle Tanks). Během století, které uběhlo od nasazení prvních strojů tohoto druhu, prošly střední tanky bouřlivým vývojem a již za druhé světové války představovaly jednu z nejdůležitějších zbraní, která vybojovala většinu pozemních tažení. I v následujících desetiletích představovaly střední tanky, které se postupně přerodily v současnou kategorii MTB, páteř armád téměř na celém světě. Střední tanky vybojovaly po roce 1945 nesčíslné množství pozemních bitev, od skutečně velkých válek, jakými byly válka v Koreji, řada arabsko-izraelských konfliktů nebo války Indie s Pákistánem, až po lokální války i občanské konflikty. Mnohokrát se nechali slyšet někteří analytici, že nastal soumrak obrněnců a budoucnost patří mobilitě a moderním technologiím, praxe však ukazuje, že údernou sílu pancéřových monster lze těžko něčím zastoupit. Nejméně v tomto století tak mají tanky budoucnost prakticky jistou a armády by se bez nich jen těžko obešly. Střední tanky prošly mnoha proměnami, od prvních neohrabaných krabic přes stroje, které v ohromných počtech vybojovaly druhou světovou válku až po současné MBT, chráněné technologicky pokročilými pancíři, vyzbrojené výkonnými kanóny velkých ráží a nejnovějšími modely elektronických systémů. Téma středních tanků je natolik rozsáhlé, že bylo nutné text rozdělit do dvou dílů, neboť jediná kniha by byla příliš objemná a čtenářsky nekomfortní. Druhý díl je rovněž připraven pro tisk a bude první následovat v dohledné době. Do textu jsou zařazeny státy, kde probíhal komplexní vývoj středních tanků i některé další, jejichž podniky dokázaly provést na zahraničních vzporech takové technické změny, že je proměnily ve v podstatě nový typ.

Kniha obsahuje informace o vývoji tanků od jejich prvopočátků v zákopech první světové války až do začátku 90. let, nově navíc kapitola o současných tancích. Autorem většiny textů je pracovník VHÚ a odborník na dějiny obrněné techniky Ivo Pejčoch. Svět tanků je pro přehlednost rozdělen do tří sekcí, které zahrnují Velkou, druhou světovou a studenou válku. Čtenář se v nich seznámí nejen s historií tankových vojsk, ale zejména jednotlivými typy, jež sloužily v jednotlivých armádách. Dále obsahuje i exkurzy k tankům italské, švédské nebo třeba izraelské provenience. Obsahuje také řadu dalších textů, například o taktice, osádkách nebo vývoji pancéřování a munice. To vše doplňuje bohatý vizuální materiál včetně přehledných grafik a unikátních kolorovaných fotografií.

Kniha obsahuje informace o vývoji tanků od jejich prvopočátků v zákopech první světové války až do začátku 90. let. Autorem většiny textů je pracovník VHÚ a odborník na dějiny obrněné techniky Ivo Pejčoch. Svět tanků je pro přehlednost rozdělen do tří sekcí, které zahrnují Velkou, druhou světovou a studenou válku. Čtenář se v nich seznámí nejen s historií tankových vojsk, ale zejména jednotlivými typy, jež sloužily v jednotlivých armádách. Dále obsahuje i exkurzy k tankům italské, švédské nebo třeba izraelské provenience. Obsahuje také řadu dalších textů, například o taktice, osádkách nebo vývoji pancéřování a munice. To vše doplňuje bohatý vizuální materiál včetně přehledných grafik a unikátních kolorovaných fotografií.

Kniha je věnována vývoji a bojovému nasazení letadel poháněných proudovými motory v období druhé světové války. Idea leteckého turbínového motoru byla v různých zemích propracovávána již meziválečném období, ovšem až v letech druhé světové války dosáhly tyto pohonné jednotky takového výkonu a spolehlivosti, že bylo možné pomýšlet na jejich praktické využití v letadlech, nasazených na frontách. S přípravou proudových motorů byl provázán vývoj draků a vědecký výzkum v oblasti aerodynamiky a chování letounů v rychlostech, blížících se zvukové bariéře. Nejrozsáhlejší výzkum probíhal v leteckých firmách a výzkumných institucích nacistického Německa, které proudové stroje nasadilo v rozsáhlém měřítku, k bojovým jednotkám se dostaly dokonce tři typy letounů. Na spojenecké straně se dostal do boje pouze britský Gloster Meteor, k bojovým jednotkám však koncem války přicházely další typy, jiné představovaly experimentální programy nebo se neprosadily do výzbroje svých zemí. Text zahrnuje rovněž konstrukce, využívajících příbuzných druhů pohonu, tedy letadel s motokompresorovými či pulzačními jednotkami, jsou sem zahrnuty i pokusy a využití tehdejších letadel s kombinovanými pohonnými systémy. Kniha volně navazuje na titul Raketová letadla druhé světové války, rovněž vydaný nakladatelstvím Svět křídel.

Nacistická okupace českých zemí, která následovala po bezprecedentním odtržení rozsáhlých pohraničních území v důsledku „Mnichova“, přinesla šest let hrůzovlády a ohromné oběti na životech domácího obyvatelstva. Válečným běsnění a do té doby nepředstavitelnými zločiny proti lidskosti byla postižena nejen Evropa, ale i země Dálného východu. Ještě před koncem války tedy řešily hlavní mocnosti i jednotlivé dotčené státy otázku potrestání pachatelů a vyrovnání se s válečnými zločiny a kolaborací. V Československu nastalo krátce po osvobození období takzvaného retribučního soudnictví (z latinského retributio-odplata). Speciálně k tomuto účelu zformované soudní stolice měly řešit potrestání jak německých válečných zločinců, zejména z oblasti politického vedení a potlačovacího aparátu, tak domácích přisluhovačů okupačního režimu, udavačů a agentů německých tajných služeb, členů kolaborantských politických hnutí a dalších osob, které se zpronevěřily principům demokratického státu. Mimořádné lidové soudy byly zřizovány v sídlech krajských soudů, tvořil je pětičlenný senát, sestavený z profesionálního soudce v roli předsedy a čtyř soudců z lidu. Řízení nesmělo trvat déle než tři dny a v případě, že byl vynesen trest smrti, měl být vykonán do dvou hodin. Retribuční soudnictví proběhlo ve dvou fázích, označovaných jako první a druhá retribuce, činnost těchto mimořádných senátů se uzavřela s koncem roku 1948. Výrazná část těchto procesů proběhla v hlavním městě, kde bylo vykonáno 146 rozsudků smrti. Právě těmto případům se věnuje kniha Kolaboranti a váleční zločinci na pražském popravišti.

V letech 1945 – 1947 a pak znovu od března do prosince 1948 probíhala v Československu tzv. první a druhá retribuce. Jednalo se o proces potrestání válečných zločinců a kolaborantů, kteří se provinili podle tzv. velkého retribučního dekretu (č. 16/1945 Sb.). Na principu potrestání těchto zločinců se shodly exilové reprezentace okupovaných evropských států již počátkem roku 1942. O rok později přijaly za své tuto myšlenku i spojenecké velmoci. Ještě během války byla čs. exilovými institucemi vypracována norma, tvořící právní rámec pozdější retribuce. Od léta 1945 tak v českých zemích působilo 27 mimořádných lidových soudů (na Slovensku byla situace poněkud odlišná), jimiž bylo v průběhu výše uvedené doby odsouzeno více než 30 tisíc válečných zločinců a kolaborantů. Z nich nad 738 vyslovily soudy trest smrti, který byl vzápětí vykonán. Mezi nimi se nacházelo také 67 žen. Bylo to vůbec poprvé v dějinách novodobého českého trestního práva, co byl nejvyšší trest na ženách nejen vynesen, ale i vykonán. V knize jsou vůbec poprvé všechny tyto případy na základě primárních historických pramenů zrekonstruovány a popsány. Je to také vůbec poprvé, co je pozornost věnována tomuto aspektu poválečného vyrovnání se s okupační minulostí.

Kniha Od Švejka k Terazkymu se věnuje výrazným postavám šesti českých knih s vojenskou tématikou, respektive jejich skutečným předlohám. Jak v Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války, tak v Tankovém praporu Josefa Škvoreckého či Černých baronech Miloslava Švandrlíka jsou vykresleny literární postavy, které se staly součástí našeho kulturního dědictví. Mnohé z jejich nejslavnějších citátů přešly do běžné hovorové mluvy, tyto osobnosti se dočkaly i vizuálního ztvárnění formou filmových děl. Publikace Od Švejka k Terazkymu se však věnuje jinému aspektu vojenských románů, a to reálným vzorům legendárních postav. Klade si otázku, zda skutečně existovali muži, kteří byli předlohou pro napsání Josefa Švejka, rotného Dany Smiřického, majora Halušky, přezdívaného Terazky nebo obávaného velitele tankistů, majora Borovičky, známého jako Malinkatý ďábel. Komunikací s autory i výzkumem v archivech a prostudováním rodinných pozůstalostí se podařilo alespoň u části z těchto osob, i řady dalších, poodkrýt oponu jejich anonymity a nahlédnout do skutečných životů literárních hrdinů. U většiny z popisovaných osob se podařilo najít i jejich fotografie a dát jim tak opravdovou tvář. Publikace tak nabízí pohled na slavná literární díla z dosud nepříliš akcentovaného úhlu.

Na úspěšnou řadu knih, věnujících se dějinám vývoje a nasazení obrněné techniky v období od konce první světové války do roku 1945, navazuje další díl, věnovaný Spojeným státům americkým. Po první světové válce tvořily páteř amerických obrněných jednotek především lehké tanky francouzské konstrukce FT a těžké Mk VIII Liberty, zkonstruované ve Velké Británii. Meziválečné období bylo charakterizováno demilitarizací a dopady světové hospodářské krize, šíře pojatý vývoj je datován až do období poloviny třicátých let. Po vstupu USA do války se však produkce obrněné techniky mnoha kategorií rozeběhla v ohromném měřítku a jenom tanků Sherman bylo postaveno bezmála padesát tisíc. V knize je postižen vývoj lehkých střední i těžkých tanků, ale také samohybných děl, stíhačů tanků, protiletadlových samohybných kompletů, obrněných automobilů, obrněných transportérů i obojživelných strojů. Vedle amerických ozbrojených sil používaly popisované stroje i spojenecké armády, jak západní koalice, tak Sovětského svazu. Rok 1945 neznamenal konec dějin druhoválečné techniky, z poválečných přebytků ji převzala celá řada zahraničních armád a postarší americké stroje pomohly vybudovat moderně pojaté obrněné síly v mnoha zemích. Americké tanky jsou tak spojeny i s arabsko-izraelskými konflikty, indicko-pákistánskými válkami a dokonce ještě občanskou válkou v bývalé Jugoslávii. K dějinám amerického kontinentu patří rovněž vývoj obrněných vozidel v zemích Střední a Jižní Ameriky, které jsou k tématu připojeny jako doplněk. Vývoj v této oblasti je prakticky neznámý, přesto k němu patří tak pozoruhodná vozidla, jakým byl argentinský střední tank Nahuel. Řadu Obrněná technika uzavře roku 2015 díl číslo 12, zaměřený na vývoj a nasazení ve Velké Británii, Kanadě, Austrálii, Indii, Novém Zélandu a Jihoafrické Uniii, tedy zemích takzvaného Commonwealthu.

Kniha, zapadající do řady publikací nakladatelství Svět křídel, zaměřených na problematiku třetího odboje a padesátých let obecně, se zabývá tématem, které bývá dodnes poněkud upozaděno. Tím je účast žen na aktivitách třetího odboje. Kniha samozřejmě není první prací na toto téma, navíc v minulosti vyšly články i publikace, zabývající se utrpením politických vězeňkyň v komunistických žalářích, vzala si však za cíl ukázat druhy odbojové činnosti, jichž se ženy účastnily. Mezi kurýry západních zpravodajských služeb, takzvanými „agenty-chodci“, bylo možné najít i zástupkyně něžného pohlaví, podstatně více jich však s ohromným rizikem poskytovalo kurýrům i dalším odbojářům zázemí a podporu, bez níž by nemohli na československém území operovat. Hrstka žen se dokonce stala členkami partyzánských nebo přepadových oddílů a po boku svých mužských kolegů se účastnily přímých ozbrojených akcí proti totalitnímu režimu. Mnohem více se jich ale podílelo na převádění uprchlíků do zahraničí, kdy využívaly perfektní znalost terénu v pohraniční oblasti a pochopitelně musely být vybaveny mimořádně pevnými nervy. Ženskou stopu najdeme i v oblasti takzvaných letákových akcí, tajného vylepování plakátů a letáků s protikomunistickými texty, za které aktérům rovněž hrozily mnohaleté tresty odnětí svobody.

Přestože Japonsko nepatřilo k "velkým hráčům" v oblasti obrněné techniky, historie jeho anků , samohybných děl a obrněných auomobilů patří k jedněm z nejzajímavějších. Je to totiž součást historie celého Dálného východu od konce první světové války do konce války, jež do dějin vstoupila pod názvem druhá světová válka.

První svazek encyklopedické řady, který vychází již ve čtvrtém vydání, si klade za cíl zmapovat vývoj obrněné techniky - tanků, samohybných děl, stíhačů tanků, obrněných transportérů a obrněných automobilů na celé světě. Edice přibližuje vývoj a bojové nasazení jednotlivých typů této techniky od roku 1919 do konce 2. sv. války v jednotl. státech světa. vyrábějící obrněná vozidla. První svazek je věnován německým tankům a obrněným automobilům. Více než 100 dokumentárních fotografií, 50 barevných bokorysů a téměř 100 pérovek.

Itálii a Španělsko nespojuje jen geografická blízkost. V letech občanské války se pro italské tankové jednotky stala země na Pyrenejském poloostrově zkušebním polygonem a byla to italská konstrukční škola, která stála u zrodu mnoha španělských konstrukcí. Český text.