Martin Reiner

Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919-1990) zabývá usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na umístění básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilním trhu. V roce 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Blatný zažil v Československu nejprve velkou literární slávu, po své emigraci do Anglie v březnu 1948 pak naprostý pád a snahu o vymazání svého jména z českých literárních dějin. Reinerův román je strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Dozvíme se zde mnoho z literárního života první republiky, stejně jako zajímavé detaily z přátelství mezi Blatným, Ortenem, Kainarem, Chalupeckým, Nezvalem a dalšími. Nahlédneme do protektorátních let a hrůz heydrichiády. Po Blatného emigraci dostaneme možnost seznámit se s intrikami, jimiž dlouhé roky žil český politický exil, stejně jako s činností komunistických agentů v zahraničí. A básníka neopustíme ani v blázincích, v nichž strávil většinu z čtyřiceti let svého života v Anglii. Kniha je nabitá dosud neznámými informacemi, zároveň je však silně emotivní. Životní úděl Ivana Blatného je jedním z velkých českých osudů 20. století. Reinerova kniha o něm vypovídá svrchovaným způsobem. Autor se stal laureátem knižní Ceny Josefa Škvoreckého. Kniha získala cenu Magnesia Litera Kniha roku 2014.

Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919-1990) zabývá usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na umístění básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilním trhu. V roce 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Blatný zažil v Československu nejprve velkou literární slávu, po své emigraci do Anglie v březnu 1948 pak naprostý pád a snahu o vymazání svého jména z českých literárních dějin. Reinerův román je strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Dozvíme se zde mnoho z literárního života první republiky, stejně jako zajímavé detaily z přátelství mezi Blatným, Ortenem, Kainarem, Chalupeckým, Nezvalem a dalšími. Nahlédneme do protektorátních let a hrůz heydrichiády. Po Blatného emigraci dostaneme možnost seznámit se s intrikami, jimiž dlouhé roky žil český politický exil, stejně jako s činností komunistických agentů v zahraničí. A básníka neopustíme ani v blázincích, v nichž strávil většinu z čtyřiceti let svého života v Anglii. Kniha je nabitá dosud neznámými informacemi, zároveň je však silně emotivní. Životní úděl Ivana Blatného je jedním z velkých českých osudů 20. století. Reinerova kniha o něm vypovídá svrchovaným způsobem.

Audiokniha Básník, kterou napsal Martin Reiner. Román o nevšedním životním příběhu básníka Ivana Blatného. Audiokniha je nabitá dosud neznámými informacemi, zároveň je však silně emotivní. Životní úděl Ivana Blatného je jedním z velkých českých osudů 20. století. Reinerova audiokniha o něm vypovídá svrchovaným způsobem.

Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera. Rozhovor reflektuje nejen Reinerovo nelehké dětství, na němž se vedle vynucené emigrace jeho otce podepsaly i další neblahé privátní okolnosti, ale též jeho zrání na vojenských školách, následné uvěznění a návrat do běžného života, v němž se nakonec stal jednou z výrazných postav brněnské Sametové revoluce. Nechybějí léta devadesátá, ohlédnutí za básnickými Bítovy či velkým evropským festivalem Poezie bez hranic, který Reiner organizoval. Reflexe více než třicetileté nakladatelské činnosti v nových, svobodných poměrech či bohaté vlastní literární tvorby přinášejí nejen „zábavné historky z natáčení“, respektive ze života s básníky, ale též otevřené až intimní pohledy do kuchyně tvůrce, který napsal jednu z nejúspěšnějších polistopadových knih, román Básník o Ivanu Blatném. To vše je doprovozeno zajímavými fotografiemi a dokumenty.

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce — Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyloučené“ brněnské lokalitě. Jen tamní kulisy vystřídal pražský Žižkov počátku dvacátého století. Mordy, zločiny z vášně, sebevraždy z nešťastné lásky či prostého zoufalství, ale i pitoreskní výstřelky a jiné kuriozity však v příbězích zůstaly. Přihrávkou k psaní o lidech ze slepých skvrn se autorům staly strohé výstřižky z dobové „černé kroniky“, které zaručovaly šťavnatou zápletku, ale nikoli šťastný konec. Navzdory potemnělé tónině lze ale zakoušet i rozkoš: ze sumy stylů i zažehnutých fantazií, jimiž vládne čtrnáctka špičkových českých prozaiků zvučných jmen, jako jsou Jaroslav Rudiš, Aleš Palán, Petra Hůlová, nebo Pavla Horáková. Svou sbírkou morytátů naskicovali dějiny výjimečné pražské čtvrti, které se dodneška s nadsázkou říká „svobodná republika Žižkov“.

Devět předních českých výtvarníků - devět velkoplošných realizací na zdech domů v brněnském Bronxu! František Skála, Eva Koťátková, Vendula Chalánková, Milivoj Husák, TIMO a další, včetně světově uznávaného Rusa Marata Danilyana! Městská galerie v brněnském Bronxu bude už brzy největší pouliční galerií ve střední Evropě. Město Brno a spolek Nový Bronx spojili své síly v projektu, který chce vrátit někdejší sociálně-vyloučenou lokalitu nedaleko brněnského centra zpátky do městského celku. Lokalita známá jako Bronx prochází dynamickou proměnou a Městská galerie chce dále zvýšit její potenciál stát se kreativní čtvrtí s pestrým uličním životem, přitažlivou pro návštěvníky, kteří před sterilním turismem preferují možnost poznávat tak trochu "jiné město". Příběh celého projektu, který odstartoval v roce 2019, včetně intimních profilů jednotlivých realizací, napsal iniciátor projektu, spisovatel Martin Reiner. Kniha je vybavena skvělými fotografiemi Petra Soldána a několika dalších fotografů. Kniha vychází s podporou statutárního města Brna.

16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky.

Kniha Tání chůze je čtvrtou básnickou sbírkou nakladatele, spisovatele a známého provokatéra, který se o rozruch v literární obci postaral už těsně před vydáním nejnovějšího opusu svým pamfletickým manifestem Neoklasicismus. Pouhých 24 básní, které vyvolaly mimořádně rozporuplné reakce čtenářů, je kritickou žní za téměř tříleté tvůrčí období. Autor sám pokládá tuto stylově obtížně zařaditelnou knihu za vrchol své dosavadní tvorby.

Milionářská okýnka vzbudila značný zájem jak mezi čtenáři regionální přílohy MF DNES, tak mezi návštěvníky www.idnes.cz. Proto vznikl nápad vydat zábavné fejetony v knižní podobě… Kniha vychází pod názvem Plachý milionář přichází 24. dubna u příležitosti veletrhu Svět knihy. Osmnácti původními obrázky ji vybavil známý výtvarník Miroslav Barták. Po grafické stránce se knihy ujalo pražské studio ReDesign, s nímž jsme už před léty v nakladatelství Petrov dosáhli na významné ocenění v soutěži O nejkrásnější knihu a které dlouhé roky připravovalo graficky velmi zajímavý časopis Živel. V současnosti je ReDesign podepsán pod novou podobou Respektu. Samotné texty, kterých se nakonec na 170 stránek vešlo padesát čtyři, jsou rozděleny do dvou částí. V té první najdete většinu milionářských okýnek, v té druhé pak kritičtější výbor ze starších fejetonů, psaných většinou také pro MF DNES.

Nad rámec pražského vydání jsem zařadil pět dosud nepublikovaných decim, které pocházejí ze stejné doby, pouze se nehodily do kompozice sbírky. Naopak Poslední rok (kniha datem vzniku starší) se tu objevuje v nové, značně redukované verzi, která je nejspíše reflektujícím přiznáním a poznáním, že to, z čeho jsem původně "vyrobil" vytouženou prózu, bylo ve skutečnosti souborem samostatných básnických textů, který měl asi vypadat právě takto.

Znovu zde vycházejí Decimy tak, jak vyšly v Torstu. Nad rámec pražského vydání jsem zařadil pět dosud nepublikovaných decim, které pocházejí ze stejné doby, pouze se nehodily do kompozice sbírky. Naopak Poslední rok (kniha datem vzniku starší) se tu objevuje v nové, značně redukované verzi, která je nejspíše reflektujícím přiznáním a poznáním, že to, z čeho jsem původně "vyrobil" vytouženou prózu, bylo ve skutečnosti souborem samostatných básnických textů, který měl asi vypadat právě takto.

Muž fajčí v prebúdzajúcej sa jarnej záhrade... je pod mrakom, chladno... atmosféra pripomína koniec januára, aj keď je marec. Muž chvíľu premýšľa, potom ide dovnútra venovať sa svojim záležitostiam. Nasledujúceho dňa je však ešte chladnejšie.. a keď o niekoľko dní začne vo vzduchu poletovať sneh, mužovi je jasné, že to, na čo myslel, sa naozaj stalo: opäť je tu jeseň a po nej ďalšia zima... Záhrada sa k životu nezobudí. Po úspešnej životopisnej knihe venovanej básnikovi Ivanovi Blatnému prichádza autor so zbierkou štrnástich poviedok mapujúcich dobu autorovho dospievania a frapantnosť všedných dní päťdesiatnika vystaveného nástrahám nového tisícročia. Kniha je tretím titulom stredoeurópskej edície K4. V jej rámci vychádzajú v tom istom kalendárnom roku knihy z Česka, Maďarska, Poľska a Slovenska. Zámerom edície je priniesť zážitok z čítania súčasnej stredoeurópskej literatúry – súčasne.

Nejsem a nikdy nebudu Tom Cruise... Já jsem Mára, Docent ze sportovního baru, jednooký král mezi slepými, hvězda v kruhu ztracených, říká jedna z postav této knížky. Není v tom sama; Reinera nepřitahuje exotika extrémů, svět jeho povídek ukazuje takříkajíc ke střednímu proudu, kde nás chtě nechtě pluje (či se stébla chytá) nejvíc, kde žijeme své příběhy ve vlastní šťávě: Může za to matka, otec nebo někdo Jiný? Přijde náš anděl? Zůstat se ženou, nebo jít? Co si počít se zkaženým dnem na dovolené? V literatuře se umění povídky cení vysoko, a autor vstupuje na její půdu připraven: ví, jak zatavit do slov tvář či pachuť chvíle, umí zaznamenat žhavé jádro příběhů – proto čtenář může mít často pocit, že se ocitl na kanapi v kuchyni své existence.

Nejsem a nikdy nebudu Tom Cruise... Já jsem Mára, Docent ze sportovního baru, jednooký král mezi slepými, hvězda v kruhu ztracených, říká jedna z postav této knížky. Není v tom sama; Reinera nepřitahuje exotika extrémů, svět jeho povídek ukazuje takříkajíc ke střednímu proudu, kde nás chtě nechtě pluje (či se stébla chytá) nejvíc, kde žijeme své příběhy ve vlastní šťávě: Může za to matka, otec nebo někdo Jiný? Přijde náš anděl? Zůstat se ženou, nebo jít? Co si počít se zkaženým dnem na dovolené? V literatuře se umění povídky cení vysoko, a autor vstupuje na její půdu připraven: ví, jak zatavit do slov tvář či pachuť chvíle, umí zaznamenat žhavé jádro příběhů – proto čtenář může mít často pocit, že se ocitl na kanapi v kuchyni své existence.

Martin Reiner vydal v lednu 1996 sbírku s názvem Decimy. Od té doby napsal devět dalších knih – a za tu poslední, román Básník o Ivanu Blatném, získal Cenu Josefa Škvoreckého a Knihu roku Magnesia Litera. Po dvaceti letech se vrací k básnické formě decim (deset veršů, rýmování ve dvou slokách abbab, ccddc) a z velkého množství napsaných textů do knihy vybral takové, které tvoří co nejpestřejší směs: jistý eklektismus jej vlastně vystihuje nejlépe. To ale není všecko! Na poslední chvíli se rozhodl připojit k některým básním i komentáře. Protože ví, jaké obavy poezie v lidech často vyvolává, snaží se svými komentáři ne snad přímo po lopatě vysvětlit, „co chtěl básník říci“, ale spíše rozšířit kontext, otisknout do písku pár stop, které by mohly bystrému stopaři pomoci do cíle.

Půvabná kniha o tom, jak byla maminka malou holčičkou Janičkou, která posléze vyrostla a narodily se jí dvě děti Josífek a Maruška. Ti zažívají něco podobného, co jejich maminka, když byla dítětem