Josef Škvorecký strana 4 z 6

Svazkem Psaní, jazz a bláto v pásech se k edici Škvoreckého Spisů připojuje volná řada autorovy korespondence. Zahajujeme ji dopisy, které si Josef Škvorecký v letech 1950-1960 vyměnil s jedním ze svých nejlepších přátel Lubomírem Dorůžkou. Korespondence zprostředkovává okolnosti vzniku prvních Škvoreckého próz, první neveřejné ohlasy jeho slavného románu Zbabělci, tehdy existujícího zatím jen v prvním strojopisném opisu, a zachycuje i dobu Škvoreckého vojenské služby, jejíž líčení se poněkud liší od příběhů zahrnutých do románu Tankový prapor. Zamýšlený druhý svazek vzájemné korespondence týchž osobností, tentokrát z let 1970-1989, by měl vyjít nejpozději v roce 2009.

Zločin v šantánu a jiné filmové scénáře a povídky ze šedesátých let.Edičně připravuje Michal Přibáň. Bude obsahovat filmovou povídkuZbabělci a scénáře Zločin v dívčí škole (jen titulní povídku), Zločinv šantánu, Farářův konec a Irenka v mnohonásobném zrychlení. 28. svazkem Spisů Josefa Škvoreckého se autor čtenářům představuje jakofilmový scenárista. Přestože jeho zájem o film je dlouhodobý, autorskymohl Josef Škvorecký české kinematografii zásadně přispět pouze vkrátkém období druhé poloviny šedesátých let. Pro knižní vydáníjsme vybrali scénář titulní povídky filmu Zločin v dívčí škole, dálescénáře filmů Zločin v šantánu a Farářův konec, a také nerealizovanýscénář Irenka v mnohonásobném zrychlení, první společné dílo manželůŠkvoreckých. Tyto čtyři scénáře doplňuje filmová povídka, resp. spíšejen synopse zamýšleného filmu podle románu Zbabělci, který autor v roce1968 připravoval spolu s režisérem Milošem Formanem, jehož realizacivšak zřejmě navždy znemožnila sovětská invaze.

Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným ve víně. Podle dostupných informací pochází jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby..

Poslední příběh stále smutného detektiva se tentokrát odehrává v autorově torontském působišti, kam se Borůvkovi podařilo uprchnout z československého vězení. Ani zde se mu však nepodaří osvobodit se od českého prostředí ani od své někdejší profese. Vypravěč příběhu, Kanaďan Neil, se kromě pátrání po vrahovi své sestry pokouší zorientovat v exotickém prostředí slovanské emigrantské komunity, která si s sebou z domova do Kanady přinesla všechny své historické i osobní problémy a animozity.

Devětatřicátý svazek Spisů Josefa Škvoreckého nabízí autorovu korespondenci s Janem Zábranou (1931-1984), významným překladatelem, básníkem, prozaikem a zejména Škvoreckého blízkým přítelem a spolupracovníkem. Korespondence se nedochovala úplná, přesto je nepochybně cenným biografickým pramenem a navíc nám umožňuje nahlédnout alespoň útlými skulinami i do zákulisí literárního života šedesátých let. V okamžiku odchodu manželů Škvoreckých do exilu (1969) se knížka mění ve velmi výmluvný epistulární román, který sice vznikl zcela mimoděčně a dochoval se v pouhých útržcích, přesto však poskytuje fascinující - byť do jisté míry hořké - svědectví o pevném přátelství dvou spisovatelů, které nezničila ani železná opona, ani oceán, ani nově získávané a velmi odlišné životní zkušenosti. Edice též dokumentuje dlouho tajenou spolupráci obou autorů na třech detektivních románech a jednom významném překladu.

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních pramenů: vedle politicko-historických i vojenských okolností a peripetií války Severu proti Jihu se však snažil porozumět především denní rutině a běžným radostem a strastem tehdejších vojáků i civilistů, zkrátka najít otisky jejich skutečného života, které se z odborných pojednání zpravidla vytrácejí. Tak vznikla Nevěsta z Texasu, román nejen válečný, ale také milostný, dobrodružný, politický, společenský, místy dokonce humoristický – a samozřejmě také historický. Román o desítkách lidských osudů, který nelze jen číst, ale do něhož je třeba se ponořit a nechat se jím unést. Román, ve kterém nenajdeme jen jeden z mnoha příběhů o americké občanské válce, ale především – jako ve všech knihách Josefa Škvoreckého – hlubokou lidskou zkušenost.

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru.

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Všichni byli emigranti z Československa a trávili spolu několik dní příjemným a zajímavým hovorem, věnovaným dramatickým zvratům v životě slavné herečky. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty–Eight Publishers, Corp. Pod názvem Lída Baarová Útěky (1983). Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému. Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD (scénář střihů Naďa Dvorská), zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu (natočila za celý svůj život celkem 70 filmů). V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury“. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 v jejím podání. Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam z roku 1982.

Josef Škvorecký a Zdena Salivarová opět prokázali své vypravěčské mistrovství a zároveň potvrdili své výsadní postavení mezi klasickými autory novodobé české literatury. Josefu Škvoreckému se navíc podařilo úspěšně navázat na detektivky, které vydal s Janem Zábranou a které se ve své době staly literární senzací. Tentokrát nás autoři zavedou do prostředí českých exulantů a emigrantů v Torontu po roce 1968. Lyrický detektivní příběh je napsaný s jemným smyslem pro humor, v němž ale samozřejmě nechybí ani pořádná dávka napětí...

Nový detektivní příběh z kanadského Toronta nás opět zavede do známého prostředí českých emigrantů. Od chvíle, kdy v bytě manželů Lomnických došlo k vraždě mladé dívky, uplynulo deset let. Anna a Tony stojí však znovu před vážným problémem. V okolí jejich přátel došlo ke zločinu a mezi podezřelými jsou i blízcí lidé Anny a Tonyho.

V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější. Autorům se podařilo nejen dokonale vykreslit prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale také rozehrát se čtenáři jedinečnou hru plnou napětí a překvapení.

Jak souvisí nejzlotřilejší muž v Londýně, vyděrač Milverton, s nímž se střetl Sherlock Holmes, s návštěvou Saxbandu v Praze? Co vypátrá Anna, hraběnka Lomnická ze Zhoře a na Klinštejně, ve své staré vlasti? Zapojí se do zahraničního spiknutí též inspektor Harold Sinclair z oddělení pro vyšetřování vražd kanadské Jízdní policie?

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru.

Příběh o krátkém setkání dvou mladých lidí na bezútěšné rekreaci v Československu koncem padesátých let. Čte Lukáš Hlavica.

Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi - stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů - poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 spojeneckými vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým krytím , vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.

Egy különös szövetű, sajátos műfajú könyvet tart kezében az olvasó: a háború utáni cseh irodalom kiemelkedő érdemű mindenese, vitathatatlan tehetsége, Josef Skvorecky látomásszerű visszatekintését serdülő és felnőtt kora apró-cseprő vagy éppen világrengető eseményeire. A múlt egykori gimnáziumi osztálya, a hajdani egy csapat, egy banda tagjainak sorsában éled újjá, a XX. század két embertelen rendszerének, a fasizmusnak és a kommunizmusnak baljós, komor díszletei között, amelyeket azonban különös, megkapó fénnyel ragyog be a nosztalgiával megidézett ifjúság. Skvorecky két osztálytalálkozó kulisszái mögé enged bepillantást, amelyeket harminc év választ el egymástól, és ahol a történelem és az egyéni sorsok váratlan, groteszk, hol komikus, hol tragikus kaleidoszkópja tárul elénk. Az osztálytársak, tanárok mind-mind a hányatott Skvorecky-életút illusztrálói, időnként elbeszélői. Azt példázzák, hogyan lesznek a hétköznapi emberekből hősök, vagy ellenkezőleg, antihősök... az életben és az irodalomban.