Josef Škvorecký strana 6 z 7

Cyklus detektivních povídek Hříchy pro pátera Knoxe začal psát Josef Škvorecký v šedesátých letech, veden snahou vytvořit nový, dosud nevyzkoušený model detektivních příběhů. Ústřední hrdinkou je zpěvačka Eva Adamová, které se podařilo přechytračit strážce železné opony a odjet „reprezentovat československou kulturu“ do světa, tzn. do barů a nočních podniků v různých městech západní Evropy a Spojených států. A na každé štaci ji čeká detektivní zápletka, kterou s pomocí důvtipu, mimořádného postřehu i kombinačních schopností vždy hravě vyřeší. Čtenář jí může s řešením pomoci, především si však může zahrát zábavnou hru s Ronaldem Arbuthnotem Knoxem, autorem pozoruhodného Desatera, shrnujícího zákony detektivního žánru, a v jednotlivých příbězích odhalit, které z „přikázání“ autor právě zde porušil. Knížka vyšla poprvé roku 1973 v torontském nakladatelství manželů Škvoreckých a její dnešní popularitě přispělo i originální televizní zpracování režiséra Dušana Kleina.

Sezon chto nado

Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným ve víně. Podle dostupných informací pochází jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby..

Zločin v šantánu a jiné filmové scénáře a povídky ze šedesátých let.Edičně připravuje Michal Přibáň. Bude obsahovat filmovou povídkuZbabělci a scénáře Zločin v dívčí škole (jen titulní povídku), Zločinv šantánu, Farářův konec a Irenka v mnohonásobném zrychlení. 28. svazkem Spisů Josefa Škvoreckého se autor čtenářům představuje jakofilmový scenárista. Přestože jeho zájem o film je dlouhodobý, autorskymohl Josef Škvorecký české kinematografii zásadně přispět pouze vkrátkém období druhé poloviny šedesátých let. Pro knižní vydáníjsme vybrali scénář titulní povídky filmu Zločin v dívčí škole, dálescénáře filmů Zločin v šantánu a Farářův konec, a také nerealizovanýscénář Irenka v mnohonásobném zrychlení, první společné dílo manželůŠkvoreckých. Tyto čtyři scénáře doplňuje filmová povídka, resp. spíšejen synopse zamýšleného filmu podle románu Zbabělci, který autor v roce1968 připravoval spolu s režisérem Milošem Formanem, jehož realizacivšak zřejmě navždy znemožnila sovětská invaze.

A később Kanadába emigrált cseh író regénye nagy port kavart 1958-ban. A Skvorecky-féle felszabadulás-ábrázolás nem fért össze a szocialista értékrenddel, a szerzőt azonnal elküldték a cseh szépirodalmi kiadótól. A rendszer annak idején gyávának bélyegzett mindenkit, aki nem a kommunista párt zászlaja alatt, vagy csak nem az illő és elvárható elszántsággal fordult szembe a már megvert németekkel, így a nem kommunista munkásságot, a nem moszkovita politikusokat, a nem osztálytudatos, mondhatni zavaros fejű ifjúságot... Az utóbbi képviselője Danny Smiricky, az író frissen érettségizett, angolmán és dzsesszbolond alteregója, aki ugyanúgy, mint zenész barátai, igazából csak annyit akar, amennyit ennyi idősen mindenki: élni, udvarolni (sokat) zenélni (ugyancsak sokat), aztán majd, ha a németek már elhordták magukat, egyetemre menni. A polgárgyerek-munkásgyerek, gyáva-nem gyáva párhuzamok, illetve a csoporthoz verődés, vagy csoporthoz nem tartozás motívumok egyaránt végigvonulnak a regényen.

Svazkem Psaní, jazz a bláto v pásech se k edici Škvoreckého Spisů připojuje volná řada autorovy korespondence. Zahajujeme ji dopisy, které si Josef Škvorecký v letech 1950-1960 vyměnil s jedním ze svých nejlepších přátel Lubomírem Dorůžkou. Korespondence zprostředkovává okolnosti vzniku prvních Škvoreckého próz, první neveřejné ohlasy jeho slavného románu Zbabělci, tehdy existujícího zatím jen v prvním strojopisném opisu, a zachycuje i dobu Škvoreckého vojenské služby, jejíž líčení se poněkud liší od příběhů zahrnutých do románu Tankový prapor. Zamýšlený druhý svazek vzájemné korespondence týchž osobností, tentokrát z let 1970-1989, by měl vyjít nejpozději v roce 2009.

Nataša, pícníci a jiné eseje přináší vybrané texty o politice a společnosti z let 1972–1985, na nichž lze sledovat Škvoreckého angažmá proti módně levicovým socialistickým názorům v kanadsko-americkém veřejném prostoru, ve vysoké politice i v každodenním životě. Vedle toho píše autor o svém rozhodnutí zůstat po roce 1969 natrvalo v Kanadě a nevracet se do konsolidujícího se husákovského Československa, o rozvíjející se samizdatové (strojopisné) kultuře mezi nonkonformními českými spisovateli, o totožnosti nacistické a komunistické ideologie nebo o českých a slovenských emigrantech, kteří se na Západě deklarovali zprvu jako političtí exulanti, ale po obdržení asylu si s Československou socialistickou republikou právně „upravili vztah“, což mimo jiné znamenalo zavázat se k tomu, že na Západě nebudou podnikat nic proti „zájmům ČSSR“. „Pícníci“ v titulu knihy znamenají Škvoreckého počeštěné označení levicově orientovaných politiků, novinářů nebo umělců („peacemakers“), kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech vystupovali jednostranně za odzbrojení západních velmocí, tedy proti vlastním demokratickým režimům, de facto ve prospěch komunistických zemí, zejména tehdejšího Sovětského svazu.

Kniha obsahuje výbor z článků Josefa Škvoreckého o umění a kultuře, které autor psal v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Prózy Babylonský příběh a Konec nylonového věku v tomto spojení vycházejí poprvé. Navazují na sebe časově i tématicky. Děj první se odehrává těsně po válce, v mezidobí, kdy jedna éra přecházela v jinou. „Noční můra“ už tu roztahuje křídla, ale až hrdinové prózy druhé se ocitají plně v jejím stínu: je po komunistickém převratu v roce 1948, oni však stále zkoušejí žít dál tak, jak žili ve věku jazzu, večírků a nylonu.

Záchranná kosmická expedice se na počátku čtvrtého tisíciletí vydává z planety Země vstříc planetě E10A749-O-119-P-09E, kterou její obyvatelé nazývají Pulchra. Stejnojmenná novinka Josefa Škvoreckého nese sice mnohé obvyklé znaky literatury science fiction, k příběhům o dobývání vesmíru má však velmi daleko. Skrývají se v ní především úvahy a pochybnosti o cestě, po níž se naše civilizace na počátku 21. století ubírá, ale jde také o zamyšlení nad hodnotami, na nichž je od počátku vystavena. Novela bude překvapením pro všechny autorovy věrné i příležitostné čtenáře.

Záchranná kosmická expedice se na počátku čtvrtého tisíciletí vydává z planety Země vstříc planetě E10A749-O-119-P-09E, kterou její obyvatelé nazývají Pulchra. Stejnojmenná novinka Josefa Škvoreckého nese sice mnohé obvyklé znaky literatury science fiction, k příběhům o dobývání vesmíru má však velmi daleko. Skrývají se v ní především úvahy a pochybnosti o cestě, po níž se naše civilizace na počátku 21. století ubírá, ale jde také o zamyšlení nad hodnotami, na nichž je od počátku vystavena. Novela bude překvapením pro všechny autorovy věrné i příležitostné čtenáře.

Tragikomedie z dávných časů.

Tragikomedie z dávných časů.

Tragikomedie z dávných časů.

První část tohoto svazku tvoří patnáct povídek, z nichž sedm nebylo dosud knižně publikováno (Divák v únorové noci, Cesta k ateliérům, Šmé s literaturou, Sam píše recenzi, Hovory s Okťabrinou, Faminine Mystique a Jak jsem se učil německy a anglicky). Svazek pak uzavírá klíčová novela Neuilly z r. 1974.

Kniha esejů a vzpomínkových textů přináší jednak autorovi životopisné sebereflexe, jednak jeho stati o detektivkách. První svazek Škvoreckého esejů, tedy kritických, publicistických, literárněhistorických nebo vzpomínkových textů.