Irena Steinerová

Předmět Folklor 517: Místní pověsti a městské legendy vyučuje záhadná žena, které všichni říkají jednoduše Profesorka. Většina studentů považuje její příběhy za smyšlené, ale Holland St. Jamesová odjakživa věří, že kouzla a čáry doopravdy existují. Když se jí povede vypátrat místní legendu, Strážce času, který člověku údajně dokáže předpovědět den a hodinu jeho smrti, Hollandino nadšení nezná mezí. Má to ale jeden háček: Strážce času jí oznámí, že druhý den o půlnoci zemře, pokud do té doby nenajde prastarou vzácnost – srdce alchymistů. Hodiny neúprosně odtikávají a Holland se stále hlouběji noří do magického světa ukrytého v samotném nitru Los Angeles, až její cesty zkříží podmanivý neznámý. Holland z něj má smíšené pocity, on však tvrdí, že ho posílá její sestra, aby ji chránil. Společně hledají stopy a zkoumají legendy, které je přivádějí blíž k srdci alchymistů, a Holland začíná pomalu docházet, že jí v tom opojném novém světě všichni lžou, včetně onoho tajemného cizince. A pokud nedokáže poznat, komu může věřit, nezachrání ji ani samo srdce alchymistů.

Historický pohled na pracovní trh a domácnost ženskýma očima Před sto lety byla žena s vysokoškolským vzděláním nucena volit mezi kariérou a rodinou. Na ženách ležela veškerá rodinná péče a kariérní růst pro ně rovněž nebyl samozřejmostí. Oboje současně bylo prakticky nemyslitelné. Dnes má vysokoškolské vzdělání více žen než kdykoli dřív, a stále více jich chce proto mít oboje: plnohodnotnou kariéru i rodinu. Staré problémy ovšem přetrvávají — a objevují se nové. Ekonomka a historička Claudia Goldin zasvětila desítky let výzkumu rozdílů mezi kariérami mužů a žen, jejich odměňování i pozici na trhu práce a slaďování osobního a profesního života. V knize Kariéra a rodina shrnuje rozmanité zkušenosti žen, politiky zaměřené na pracovní trh i osobní život či změny v přístupu zaměstnavatelů a ukazuje, že antidiskriminační zákony či osvícení manažeři jsou sice důležití, ale nestačí to. Je totiž nutné se na péči, rodinu, práci a jejich vzájemnou provázanost podívat z úplně jiné perspektivy. Od nositelky Nobelovy ceny za ekonomii Kniha roku podle The Economist

Poutavý historický román, zasazený do venkovského prostředí Severní Karolíny za války Severu proti Jihu Po celé Severní Karolíně se šíří zvěsti o blížící se válce, Sever a Jih se ocitly v nesmiřitelném konfliktu. Joetta McBrideová s manželem Ennisem žijí skromně, ale spokojeně na malé soběstačné farmě, vychovávají dva syny a zastávají názor, že hrozící konflikt se jich netýká. Joettino přesvědčení je pro mnohé trnem v oku. Nesouhlasí s ní ani vlastní tchán, který vnukům tak dlouho vypráví o hrdinských bitvách, až patnáctiletý Henry jednou v noci uteče do války. Na Joettino zoufalé naléhání se za ním Ennis vypraví, aby ho přivedl domů. Plyne týden za týdnem a od otce ani syna nepřicházejí žádné zprávy. Veškerá starost o hospodářství padá na Joettinu hlavu. Země se zmítá ve válce a ona se rozhodne otevřít svůj dům i farmu vojákům z obou stran. Dostává se tím do stále větších rozporů s okolím, až nakonec jeden dobrý skutek přivede rodinu téměř na pokraj zkázy. Navzdory nepřízni osudu zůstává Joetta věrná svým zásadám a pevně věří, že její rodina přežije. Ty největší zkoušky na ně však teprve čekají – na rozštěpený národ, Joettu i její nejbližší…

S pádem železné opony začalo i mizení východní Evropy. Její minulost by ale neměla být zapomenuta. Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká: národy se emancipují, etnika a kultury si píšou své vlastní dějiny, státy se připojují k celkům jako Evropská unie, formují nové regionální identity typu střední Evropa či západní Balkán — a veškeré zbývající rozdíly zahlazuje globalizace. Procházka po Praze, Tallinnu, Moskvě nebo Bukurešti se v současnosti příliš neliší od návštěvy jakékoli jiné světové metropole. A přece — všichni vědí, co to východní Evropa je. Anebo spíš byla. Kniha Sbohem, východní Evropo zachycuje tuto myšlenku, představu i prostor, mapuje splétání mýtů i různých náboženství, mísení pohanů, židů, křesťanů i muslimů, vypráví její překotné i kruté politické dějiny a líčí, jak představa východní Evropy ovlivnila historii i naši současnost.

Tenhle příběh nechutná jako melounový pendrek. Kontroverzní, syrový a strohý, ale zároveň poetický text mapující šestileté období nerovného poměru dospívající Terezy, které je na začátku příběhu dvanáct let, a jejího padesátiletého učitele výtvarné výchovy Ivana. Tereza si není vědoma toho, že se ocitla uvězněná v nezákonném vztahu s manipulátorem, vždyť s Ivanem se konečně cítí krásná, zamilovaná a obdivovaná. Během dospívání si začíná celou situaci uvědomovat, snaží se z toxického kolotoče vystoupit a postupně se od Ivana odpoutává. Jde to však? Krátké, úderné kapitoly, které šokují svou otevřeností, v nás rezonují ještě dlouho po přečtení a jejich sílu umocňuje fakt, že mladá autorka vypráví o svých vlastních životních zkušenostech.

Lenina sestra, dvojče, se zabila skokem z mostu. Jenže Lena této oficiální policejní verzi nevěří a je odhodlaná udělat cokoli, aby odhalila pravdu. A tak se rozhodne setkat se s policistou, který údajně nalezl mrtvé tělo. Ovšem na jeho líčení něco nesedí. A jakmile se začnou vyjasňovat poslední hodiny života její sestry, změní se Lenino pátrání v trýznivý, neúprosný boj o vlastní život – boj, který prověří vše, co si myslela, že kdy věděla o ní, a především o sobě samé... Most sebevrahů je novým strhujícím psychologickým thrillerem talentovaného Taylora Adamse, autora akčních bestsellerů Není úniku a Na dostřel.

Sbírka niterných povídek ověnčená prestižním oceněním Anasoft Litera 2021. Jednorožci aneb věční hledači. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem jiní, ať už svou orientací, nebo jistým podivínstvím, novodobí nomádi z generace mileniálů, kteří usilují o totéž jako všichni ostatní — o lásku, vztah, porozumění a přijetí. Jejich odlišnost jim však v jejich dosažení brání, potýkají se s nejistotou a samotou a často zůstávají nepochopeni, přesto neztrácejí sebeironii a vtip. Nenaplňují očekávání diktovaná či nenápadně podsouvaná prostorem, v němž žijí. Tento prostor se však v povídkách odráží velmi přesně a trefně, ať už nás zavedou do kavárny, venkovské chalupy, pronajatého městského bytu, nebo na psychiatrické oddělení; a nezáleží na tom, zda se odehrávají v Bratislavě, Tbilisi nebo na východoslovenské vesnici. Každá z postav tápavě ohledává své okolí a s většími či menšími úspěchy se v něm učí žít. A přes všechny překážky v jejich životech nechybí ani lehkost a humor.

Malí hrdinové z Disney příběhů jsou tu s půvabnými pohádkami pro nejmenší! Vypravte se za dobrodružstvím do Lví země a zjistěte, jak se Simba naučil říkat kouzelná slůvka a co všechno zažil, když si hrál s kamarádkou Nalou. Maličké pohádky jsou jednoduché, krásně ilustrované příběhy, které mají vhodnou délku a tempo i pro ty úplně nejmladší.

Hora duchů je místem smrti. Vydá životy ztracených dívek dřív, než bude pozdě? Když se v divočině tasmánských hor během školního výletu ztratí skupina náctiletých děvčat, obyvatelé Limestone Creek okamžitě zpozorní. K takovému zmizení v této oblasti nedošlo poprvé a pověsti o Hladovci a Hoře duchů dodnes budí místní ze sna. Od začátku je však jasné, že v horách někdo hraje nečistou hru. Hlavním podezřelým se okamžitě stává místní drogový dealer — otec jedné z nezvěstných dívek. Detektiv Con Badenhorst ovšem ví, že v tomto městě, plném zkorumpovaných policistů, politických intrik a dávných tajemství, se nedá věřit nikomu. Zvlášť když je sestra jedné z pohřešovaných hvězdou internetu a zřejmě toho o zmizení ví víc, než prozrazuje. Je možné, že tahle partička dospívajících děvčat nebyla tak nevinná, jak by se mohlo zdát? Kdo za jejich zmizením opravdu stojí? A především — vrátí se dívky zpět živé?

Vignesova děvčata si budou jako dvojčata vždycky podobná jako vejce vejci. Avšak potom co vyrostou v malé černošské komunitě a v šestnácti letech se rozhodnou pro útěk, se liší nejen jejich všední životy, ale i všechno ostatní: jejich rodina, společnost, v níž se pohybují, a dokonce i jejich rasová identita. O mnoho let později jedna ze sester žije se svou dcerou ve stejném městečku, z kterého se před lety pokusila uniknout. Ta druhá se usadí ve světě bílých a její manžel o její minulosti neví zhola nic. Přesto, že sestry dělí mnoho kilometrů a stejně tolik lží, jejich osudy zůstávají propletené. Jaký vliv bude mít na příští generace, když se cesty jejich dcer protnou?