Václav Petr

Kniha se zabývá dvaceti významnými historickými osobnostmi, jež s velkou pravděpodobností trpěly mírnou formou autismu, konkrétně tzv. Aspergerovým syndromem. Jsou to umělci, státníci, filozofové i vědci: Michelangelo Buonarroti, Filip II. Španělský, Isaac Newton, Jonathan Swift, John Howard, Henry Cavendish, Thomas Jefferson, Vincent van Gogh, Eric Satie, Bertrand Russell, Albert Einstein, Béla Bartók, Ramanudžan, Ludwig Wittgenstein, Alfred Kinsey, Simone Weilová, Alan Turing, Patricia Highsmithová, Andy Warhol, Glenn Gould. Autor naznačuje, že současný zájem o Aspergerův syndrom by mohl pramenit z nezachytitelného prvku výstřednosti, skrývajícího se v každém z nás. Lidé trpící Aspergerovým syndromem mívají často pocit, jako by zde na Zemi byli cizinci, jako by se ocitli na nepravé planetě; přesto mnohdy dosahují významných úspěchů.

Dočteme se o jedincích, kteří mají dokonalý zrak, ale nepoznají své vlastní děti, o nevidomých, kteří se stávají hypervizuálními nebo kteří se orientují pomocí zraku jazyka ti všichni autorovi dávají podněty k zásadním otázkám, které míří ke koře nům některých velmi zvláštních paradoxů: Jak vlastně vidíme? Jak myslíme? Jak důležitá je vnitřní představivost? Jak to, že ačkoli psaní je staré pouze pět tisíc let, lidé se vyznačují univerzální, zdánlivě vrozenou schopností číst? Případové studie , podané typickým literárním a empatickým stylem, vypráví o lidech, kteří se byli nuceni po ztrátě údajně nezbytných smyslů, jako je řeč či zrak nebo schopnost rozeznávat tváře, čtení či vnímání trojrozměrného prostoru, adaptovat na radikálně nový zp ůsob komunikace. Setkáváme se tak s koncertní pianistkou Lilian, jejíž potíže začínají ztrátou schopnosti číst noty, až je pro ni nakonec nemožné rozeznat každodenní předměty; s neurobioložkou Sue, která nikdy neviděla svět trojrozměrně a stereoskop ické vidění získala až ve svých padesáti letech; s Pat, která se po dlouhých letech izolace stane vyhledávaným společenským člověkem, přestože trpí afázií a není schopna vyjádřit se celou větou, či s Howardem, úspěšným spisovatelem, před nímž leží nu tnost nalézt způsob, jak nadále vykonávat svou profesi i poté, co mu mrtvice zničí schopnost číst.

Kyle Garlett je americký sportovní novinář, televizní sportovní komentátor, světoznámý lektor a úspěšný autor tří knih, žijící v Kalifornii. Ve svém pozoruhodném autobiografickém díle „Železné srdce: od pacienta s transplantovaným srdcem k železnému muži triatlonu“ (Heart of Iron: My Journey from Transplant Patient to Ironman Triathlete, 2011) provází čtenáře vlastním nelehkým životem pacienta s čtyřikrát diagnostikovanou rakovinou (poprvé mu byla diagnostikována Hodgkinova choroba v jeho osmnácti letech v roce 1989, naposledy leukémie v roce 1997), pacienta s totální kloubní náhradou (kyčel a rameno) a pacienta s transplantovaným srdcem (nové srdce mu bylo voperováno v roce 2006) i svojí současnou, téměř neuvěřitelnou kariérou plavce (zlatá medaile ve volném stylu na 100 metrů na U.S. Transplant Games v roce 2008), triatlonisty (Lavaman Triathlon v roce 2008 a 2009, Vineman 70.3 v roce 2009, Utah Half-Ironman v roce 2009) a dvojnásobného účastníka největší sportovní soutěže na této planetě, havajského Ironmana (v roce 2009 a 2010). Kniha je fascinujícím dokladem o síle lidského ducha, odvahy a nezlomné vůle.

Ken Wilber a jeho knihu Stručná historie všeho nelze zařadit do žádné ze stávajících filosofických kategorií, ale rozhodně je pravým opakem představitelů redukcionismu – snad dokonce jediným na světě. Je jisté, že jeho myšlenky jsou v současném, poměrně jednostranném a specificky americkém způsobu uvažování dalekosáhle nejhlubší. Svou slavnou knihu Spektrum vědomí (Spectrum of Consciousness) napsal jako třiadvacetiletý a téměř přes noc si s její pomocí vydobyl pozici myslitele, disponujícího mezi současnými světovými filosofy největším rozhledem a pozoruhodnou vnímavostí. Stručná historie všeho je patrně jeho nejčtivější a nejucelenější knihou a je také nejpřístupnější obyčejnému čtenáři: Šířeji se zde zabývá myšlenkami, které jsou naznačeny už ve Spektru vědomí (a v jeho dalších jedenácti knihách) a systematicky a uceleně osvětluje cestu vývoje lidského jedince i lidstva (evoluci vědomí) od prvopočátků až k současnosti. Kniha napsaná formou rozhovoru s fiktivní tazatelkou zcela splňuje svůj nemalý záměr. Čtenář zde najde vše: od genderové problematiky mužů a žen po rozbor světových nedvojných spirituálních tradic, k nimž se autor otevřeně hlásí. Velmi ostré kritice podrobuje jak současnou krátkozrakou vědu, tak i její neméně krátkozraké odpůrce. Kniha Stručná historie všeho se čte jedním dechem. Nejdůležitější je ovšem její poslání, protože Ken Wilber nabízí naprosto jasné a srozumitelné východisko z dnešní neutěšené situace: integrační vizi, k níž zcela neochvějně směřuje.