Mika Waltari

Poutník Jan se jako písař účastní koncilů, na nichž se jedná o spojení západní a východní křesťanské církve a o obraně Byzance před osmanským nebezpečím. Zprvu nezkušený mladík toužící jen po knihách poznává velký svět, zákulisí jednání, při nichž pravda bývá často vystrčena za dveře. Setkává se s muži, kteří změnili tvář světa – filozof Mikuláš Kusánský, i z českých dějin známý básník Aeneas Silvius Piccolomini či turecký sultán Mehmed Dobyvatel – a krásné a vznešené ženy mu ochotně otevírají náruč…

Poutník Jan se jako písař účastní koncilů, na nichž se jedná o spojení západní a východní křesťanské církve a o obraně Byzance před osmanským nebezpečím. Zprvu nezkušený mladík toužící jen po knihách poznává velký svět, zákulisí jednání, při nichž pravda bývá často vystrčena za dveře. Setkává se s muži, kteří změnili tvář světa – filozof Mikuláš Kusánský, i z českých dějin známý básník Aeneas Silvius Piccolomini či turecký sultán Mehmed Dobyvatel – a krásné a vznešené ženy mu ochotně otevírají náruč…

Voľné pokračovanie úspešného románu Tajomstvo kráľovstva (Petrus, 2021) je písané formou memoárov rímskeho patricija Minuta Lausa, syna hlavného hrdinu predchádzajúcej knihy. Dej sa odohráva nielen v Ríme, ale aj v rôznych častiach jeho ríše na začiatku nášho letopočtu. Začína detstvom ústrednej postavy v Antiochii a pokračuje rýchlym spádom. Od prvých riadkov nás autor zaujme a majstrovsky udržuje v napätí pri sledovaní hrdinových ďalších osudov. Minutus sa pohybuje nielen vo sférach rímskej elity, ale jeho príbeh sa prelína aj s osudmi prvých kresťanov. Doba prvých cisárov prináša ich kruté prenasledovanie. Cisár Nero ich obviní ako „nepriateľov ľudstva“ zo zapálenia Ríma a následného veľkého požiaru mesta... Posledná kniha slávneho spisovateľa historických románov je tak trocha bilancovaním aj jeho vlastného života. Preklad z fínskeho originálu Andrej Rády, ilustrácia Stano Dusík, dizajn a zalomenie Matúš Chalupa.

Pätnásť kníh Egypťana Sinuheta uvádza čitateľa do čias starého Egypta v rokoch 1390 až 1335 pred naším letopočtom. Múdry a vzdelaný lekár v štvrti chudobných prijal malého opusteného chlapca, dal mu meno Sinuhe, zasvätil ho do tajomstiev liečenia a okrem všetkej starostlivosti ho zahrnul aj láskou. No Sinuhe, ktorého už aj meno predurčuje k osamelosti, postupne odvrhuje všetkých, čo ho milujú, až sa dostane na dvor faraóna Echnatona a stane sa jeho dôverníkom. Po faraónovej smrti však Sinuhe upadne do nemilosti a jeho bývalý priateľ, egyptský vojvodca a uchádzač o faraónsky stolec, ho pošle do vyhnanstva. Tu starnúci Sinuhe píše svoje pamäti, aby sám pred sebou ospravedlnil činy, ktorých sa dopustil často proti svojej vlastnej vôli a vlastnému presvedčeniu, len zo slabosti a neschopnosti vzoprieť sa brutalite vládcov. Množstvo exotických zážitkov, plnokrvných postáv a historických udalostí čitateľa udržiava v ustavičnom napätí. Kniha prekračuje rámec historického románu, pretože v nej nájdeme aj množstvo paralel so súčasnosťou. Mika Waltari ju vydal rok po skončení druhej svetovej vojny a z románu cítiť jeho vieru v humanizmus a ľudskú dôstojnosť.

Dojímavá milostná novela líčí jedno podivuhodné léto, kdy autor pracoval na svém nejslavnějším románu Egypťan Sinuhet. Hrdina, autorovo alter ego a bývalý hřebíkář, žije spokojený, ale jednotvárný život plný rutiny. Vypraví se proto do rodného města. V kouzelné finské krajině mezi jezerem a lesem prožívá léto plné snů, vášní, omamných příhod i tiché rezignace. Čtyři západy slunce jsou poetickým zamyšlením o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.

Dojímavá milostná novela líčí jedno podivuhodné léto, kdy autor pracoval na svém nejslavnějším románu Egypťan Sinuhet. Hrdina, autorovo alter ego a bývalý hřebíkář, žije spokojený, ale jednotvárný život plný rutiny. Vypraví se proto do rodného města. V kouzelné finské krajině mezi jezerem a lesem prožívá léto plné snů, vášní, omamných příhod i tiché rezignace. Čtyři západy slunce jsou poetickým zamyšlením o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.

Historický román slavného finského spisovatele Miky Waltariho pojednává o navýsost dramatickém okamžiku lidských dějin – o ukřižování Ježíše Krista. Vypravěčem románu je Říman Marcus Manilius Mezentianus, který se před nešťastnou láskou uchyluje do vřavy Jeruzaléma a stává se zde svědkem Ježíšovy smrti. Je zasažen hloubkou jeho poselství a s detektivní posedlostí pátrá po smyslu jeho slov a činů.

Audiokniha Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu, kterou napsal Mika Waltari. Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal.

Historický román slavného finského spisovatele Miky Waltariho pojednává o navýsost dramatickém okamžiku lidských dějin – o ukřižování Ježíše Krista. Vypravěčem románu je Říman Marcus Manilius Mezentianus, který se před nešťastnou láskou uchyluje do vřavy Jeruzaléma a stává se zde svědkem Ježíšovy smrti. Je zasažen hloubkou jeho poselství a s detektivní posedlostí pátrá po smyslu jeho slov a činů.

Další z historických románů finského spisovatele Miky Waltariho stylem připomíná jeho slavného Egypťana Sinuheta. Protagonistou barvitého příběhu z počátku 5. století př. n. l., kdy se dává do pohybu celé Středomoří a schyluje se k řecko-perským válkám, je etruský lukumo neboli „nesmrtelný“ jménem Lars Turms. Jeho původ je mu však utajen – v sedmi letech jej otec svěřil přátelům v řeckém městě Sybaris a zakázal jim prozradit, jaký osud je mu určen.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Poslední historický román známého finského romanopisce vydaný za jeho života se odehrává v Římě za vlády císařů Claudia, Nerona a Domitiana. Minutus, původem z Antiochie, vyrůstá v Římě po boku mladého Nerona. Právě zde se poprvé setká s křesťany, považovanými v prvních staletích po přelomu letopočtu za „nepřátele lidstva“. Celý život se v něm bude svářet nedůvěra v nové náboženství s potřebou lidsky pomáhat odsouzeným a zavrženým.

Poslední román známého finského autora Miky Waltariho, který vyšel za jeho života, se odehrává v Římě za vlády císařů Claudia, Nerona a Domitiana. Autor navazuje na svůj dřívější příběh o počátcích křesťanství, jak je viděl vznešený Říman, nazvaný Jeho království. I jeho pokračování s názvem Nepřátelé lidstva dal Waltari podobu fiktivních memoárů. Římský jezdec Minutus Lausus Manilianus, původem z Antiochie, dospívá v Římě po boku mladého Nerona. Právě zde se poprvé setká s křesťany, považovanými v prvních staletích po přelomu letopočtu za „nepřátele lidstva“. Celý život se v něm bude svářet nedůvěra v nové náboženství s potřebou lidsky pomáhat odsouzeným a zavrženým. Provází na poslední cestě apoštoly Petra i Pavla, a sám přijde o všechny své blízké. Nakonec musí jako starý muž přihlížet definitivnímu zmaření svých pozemských snů, když jeho syn, aniž četl jeho poselství, skončí v aréně.

Volné pokračování románu Krvavá lázeň nás zavede opět do 16. století, do islámského světa, ba dokonce do samého jeho středu - do harému a na dvůr osmanského sultána Sulejmana. Zde se poutník Mikael a jeho přítel Antti dostávají do víru intrik, lstí a dvorních bojů o moc a zároveň se stávají svědky světovládných snah sultána, který chce dobýt křesťanskou Evropu.

Poutavý příběh dvou finských mladíků, studenta Mikaela a jeho přítele, siláka a odlévače děl Anttiho, se odehrává v Evropě první poloviny 16. století. Barvitě, poutavě a s hořkým humorem líčí známý autor historických románů dobu i život svých hrdinů, čarodějnické procesy, krvavé bitvy i spletité intriky, náboženské spory, touhu po lásce i krutost historie, pro niž lidské osudy znamenají jen málo.

Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě. V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.