Hľadanie: Oneskorene reportaze
zobraziť:
Knihkupec z Kábulu (česky)
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Asne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.
Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti. Vztahy mezi první a druhou ženou, dcerami a syny i dalšími příbuznými. Sultán chápe svou práci jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne. „Čtu Knihkupce z Kábulu a vidím před sebou přesně tu afghánskou domácnost, v jaké jsem žila několik let i já. Se vším, co na ní lze milovat, obdivovat, ale i nesnášet,“ napsala Petra Procházková. Asne Seierstad pronikla do afghánské každodennosti tak hluboko, jak se to nepodařilo snad žádné ženě „ze Západu“.
Kniha, která byla v českých knihkupectvích dlouhou nedostupná, vychází v revidovaném překladu Daniely Zounkové v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Rozhovory s katom
Mnohí si dnes nevieme rady s tým, či s fašistami diskutovať alebo nie. Dokážeme rozhovorom zmeniť svetonázor druhého človeka? Alebo sa máme pokúsiť pochopiť konanie, ktoré sa nám absolútne prieči?
Poľský novinár Kazimierz Moczarski inú možnosť ako rozhovor nemal – po druhej svetovej vojne sa totiž ocitol v jednej väzenskej cele s generálom SS a strojcom definitívnej likvidácie varšavského geta Jürgenom Stroopom. Zo vzájomných rozhovorov vo väznici Mokotów vznikla táto kniha, ktorú samotný autor nenazýva literatúrou, ale „správou“. Rozhovory s katom, to je mimoriadne silný dokument o vzostupoch a pádoch jedného z najsilnejších nacistických pohlavárov i o tom, ako hlboko zakorenené a aké nemenné bolo zlo a čierno-biele videnie Tretej ríše. Odkaz tejto knihy smerom k dnešku je zjavný aj po štyridsiatich rokoch od jej prvého vydania.
Kniha Rozhovory s katom vychádza v preklade Milice Novákovej a s doslovom historika Dušana Segeša.
Mojich 7 životov 3. vydanie
Knižný rozhovor so známou tvárou Kultúrneho života a Slobodnej Európy – novinárkou, redaktorkou, prekladateľkou a filmovou i politickou publicistkou Agnešou Kalinovou je prvou publikáciou nového radu Rozhovory ASPEKTU. S Agnešou Kalinovou sa zhovárala Jana Juráňová, aby si pre seba aj pre nás „zopakovala“ vraj krátke, ale o to úmornejšie 20. storočie. Životy Agneše Kalinovej (nar. 1924) sa odohrávajú v mnohých mestách, krajinách a prostrediach, vo viacerých politických režimoch, v pohnutých a neustále sa meniacich časoch. Odohrávajú sa skrátka vo verejných i súkromných priestoroch, ktoré sa nedajú oddeliť, a čím komplikovanejšie sa vzájomne prepájajú, tým celistvejší obraz doby vytvárajú. Tak aj v knihe Mojich 7 životov – medzivojnové Československo, fašizmus, kláštor, manželstvo, redakcie, materstvo, Pražská jar, vyšetrovacia väzba, Slobodná Európa a ď.
Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně
Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína. Když se potká novinářka, co se umí ptát, a kněz, lékařský etik a přírodovědec, který má co říct, vznikne hluboký, třaskavý a místy dojemný dialog. Něco jako dvojitá osobní zpověď. Třeba o tom, jak se nebát budoucnosti, jak vnímat svět i sebe a jak si vychutnat každou přítomnou chvíli.
Auroville
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije.
Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené v roce 1968 Matkou, která o něm řekla: „Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí.“ První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich v něm pár tisíc. V ulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě. Takže jak je to s tou soběstačností ideálního města? Skutečně jsou si v něm všichni rovni? Nebo ta rovnost platí jen v jeho hranicích, ale chudých obyvatel okolních vesnic, kteří zajišťují řadu služeb, už se netýká? Do Auroville přijíždějí ročně tisíce turistů, včetně těch českých, aby našli sami sebe. A také čisté ideje, z nichž město vyrostlo. Někteří zůstávají jako dobrovolníci, stejně jako reportérka Katarzyna Boni, kterou znáte jako autorku skvělé knihy Ganbare! Workshopy smrti. Co našla ona?
Vychází v překladu Michaela Alexy v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Dotknout se duše
Špičkový horolezec, vyznavač alpského stylu, držitel mezinárodního ocenění Zlatý cepín. Ale také partner, otec, syn, bratr a kamarád. Marek Mára Holeček se svému lezeckému i soukromému životu věnuje naplno a s vášní. Jak se dostal k horolezectví? Které expedice a osobní milníky ho nejvíce ovlivnily? A kde hledat optimismus v minus čtyřiceti stupních? Otevřený rozhovor doplněný fotografiemi z Márova archivu ukazuje, že limity existují jen v naší hlavě.
Nad očekávání
Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a současně velmi přístupnou formou. Jak se v průběhu let vyvíjela Kinterova tvorba a co všechno ji ovlivnilo? Rozhovor vedený Petrem Vizinou mapuje nejen dílo a osudy nekonvenčního výtvarníka, ale také vývoj české umělecké scény od 90. let až po současnost.
Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou
Rozhovor publicistky a spisovatelky Báry Nesvadbové s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou a fenomenoložkou. Dvě ženy si povídají o podstatě ženství, roli žen v dnešní společnosti, o tom, jak těžké je prosadit se jako žena v mužském světě a skloubit přitom rodinu s kariérou, o současné rodině, o lásce i zrádné kráse. Nezůstávají ale jen u takzvaně ženských témat, jejich rozhovor přesahuje do filozofie, mluví o současném světě a jeho nejistotách, odpovědnosti, o tom, jak svět proměnila pandemie covidu-19, ale i o nemocích a o tom, jak těžké je naučit se sebelásce. Rozhovor, kde na každou otázku existuje odpověď, ale jehož otázky i odpovědi nutí čtenáře přemýšlet a vyvolávají v nich další otázky, na ty už si ale musí každý odpovědět sám.
Lacná kniha Rok protestov. Rozhovory Tomáša Gálisa s Grigorijom Mesežnikovom (-70%)
Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej odštartovala sériu udalostí, ktoré viedli k dovtedy nemysliteľnému výsledku: k pádu premiéra Roberta Fica a ministra vnútra Roberta Kaliňáka. Tomáš Gális sa s politológom Grigorijom Mesežnikovom rozpráva o masových protestoch a politickom pozadí týchto udalostí, o zahraničnopolitických dôsledkoch únosu vietnamského občana i o tom, či sa rok 2018 zaradil k iným prelomovým osmičkovým rokom.
Knihu dopĺňajú Shootyho ilustrácie, fotografie Tomáša Benedikoviča i texty ľudí, ktorí patrili k dôležitým aktérom roku 2018: Andreja Kisku, Mareka Maďariča, Lucie Žitňanskej, Karolíny Farskej, Juraja Šeligu, Tomáša Druckera, Ondreja Gažoviča, Juraja Benetina a Richarda Stankeho.
Na sklade 1Ks
3,87 €
12,90 €
dostupné aj ako:
Fotbalová válka
Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí - a my s ním.
Ryszard Kapuściński vždycky dokázal být ve správnou chvíli na místech, kde se něco dělo. Fotbalová válka je autorský výbor z jeho afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let, ale také velmi osobní zpověď válečného korespondenta. "Afrika byla tedy mým soukromým osvobozením, tam někde mezi 37° 21' severní a 34° 52' jižní šířky a mezi 17° 32' a 51° 23' východní délky, to znamená mezi Bílým mysem na severu a mysem Dobré naděje na jihu, mezi Zeleným mysem na západě a Ras Hafunem na východě, tam zůstala část mého já," píše. A přitom na mnoha místech, v Ghaně, v Kongu nebo v Jihoafrické republice mu šlo o život. Dokonce i v té válce mezi Hondurasem a Salvadorem, kterou nazval fotbalovou. Ze všech jeho textů, ať už v nich sleduje důsledky apartheidu nebo dopad francouzské kolonizace na alžírskou společnost, cítíme jeho zájem o konkrétní lidi kolem, nedrží si odstup. Kapuściński vždycky stál na straně těch slabších. Tvrdil, že reportáž bez emocí neexistuje. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Dušana Provazníka a Martina Veselky.
dostupné aj ako:
Generál Štefánik, ktorá tvár je vaša?
Päť rozhovorov s ľuďmi, ktorí sa dlhodobo venujú životu a dielu Milana Rastislava Štefánika, odkrýva rôzne stránky jeho osobnosti. Dozvedáme sa, ako sa časom menili Štefánikove politické postoje, ako kolísal medzi konzervatívnymi a liberálnymi hodnotami, medzi monarchiou a republikou, vierou a ateizmom. Sledujeme jeho kroky v Prahe, v Paríži, v Ríme a v iných kútoch sveta. Zisťujeme, čím sa zaoberal ako hvezdár, aké pokroky robil vo svojej vedeckej práci a čo všetko k profesii astronóma v tom čase patrilo. Takmer ho vidíme, ako trikrát vystupuje na Mont Blanc, ako sa vydáva na rôzne expedície, ako sa usiluje pozháňať si na to všetko peniaze, ktorých nikdy nemal dosť. Nachádzame ho v nemocniciach, sanatóriách a v kúpeľoch, kde sa lieči po vážnych zdravotných problémoch, najmä so žalúdkom. Počúvame o jeho láskach, o ženách, ktoré miloval a ktoré milovali jeho, o zásnubách a ťaživých rozchodoch, o ideáli ženskej krásy, ktorý sa nie vždy zhodoval s jeho skutočnými vzťahmi. Pozorujeme ho na jeho diplomatických cestách a po vypuknutí prvej svetovej vojny sledujeme aj jeho neuveriteľne rýchly kariérny postup z obyčajného pešiaka na desiatnika, podporučíka a napokon až generála. Vidíme ho na jeho vojenských misiách v Srbsku, neskôr na diplomatických cestách v Rusku, v USA, v Taliansku a v mnohých ďalších krajinách. Náhle sa pred nami odkrýva niekoľko rýchlych rokov, ktoré vyplnilo množstvo zahraničných ciest po celom svete. Nakoniec sa ocitáme pri obrovskom lietadle Caproni, do ktorého štvrtého mája 1919 nastupuje pri talianskom meste Udine a s ktorým už nedoletí do Vajnor. Máme pred sebou trosky, štyroch mŕtvych letcov, skrivenú generálsku šabľu, obhorenú leteckú bundu i rozbitý trup lietadla. Dávam pozor na kroky vyšetrovateľov, no takisto si všímame promptné utváranie mýtu o hrdinovi, ktorý si zaslúži hrob a pamätník, aký patrí iba významným ľuďom. Vstupujeme do útrob Mohyly na Bradle, sledujeme tie úzke priestory, ktoré sú už sto rokov zabetónované a neprístupné. Dívame sa po tomto všetkom do mnohých tvárí Milana Rastislava Štefánika a hľadáme v nich záchytný bod, ktorý najlepšie vystihuje jeho osobnosť. Toto všetko sa k nám dostáva prostredníctvom piatich rozhovorov. Michal Kšiňan, Vojtech Rušin, Bohumila Ferenčuhová, Miloslav Čaplovič a Matúš Valihora rozprávajú pútavo aj o tom, čo sme už mnohí o Štefánikovi vedeli, a ešte viac o tom, čo nás azda aj prekvapí. Milan Rastislav Štefánik nebola osobnosť, ktorú sa dá jednoducho zaškatuľkovať. Nebola to komplikovaná, ale komplexná osobnosť.
dostupné aj ako:
Vše o Depeche Mode
Přední synth-popová kapela Depeche Mode se na scéně objevuje již čtyři desetiletí. Prochází neustále se měnící hudební krajinou , bojuje s módními vlnami i osobními démony. A nějakým kouzlem zvládá pokračovat a udržet se v hitparádách i posluchačů, jejichž počet se neustále rozrůstá, jak je objevují nové generace a stávají se jejich "Devotees" neboli oddanými.
Můj rodný blázinec
V knize rozhovorů najdete životní příběh nestora české psychiatrie Radkina Honzáka. Dozvíte se mnoho dosud nepublikovaných příhod z jeho života a to od útlého dětství až po současnost. Jeho nadhled v těžkých dobách války a posléze totality může být pro současného čtenáře inspirací. Zároveň zde nechybí Honzákův typický humor a schopnost trefně pojmenovávat různé situace a události současného světa. Na rozdíl od jiných publikací se zde setkáte především s Honzákem člověkem, který vám nechá nahlédnout do svého privátního světa. Zjistíte, že to ve své kariéře i v osobním životě vůbec neměl lehké, než se dostal tam, kde ho dnes všichni známe. Příběh jeho rodiny i neustálého tlaku režimu na jeho profesní život činí z této knihy až románovou četbu
Země nomádů
Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé. Knižní předloha stejnojmenného filmu režisérky Chloe Zhao ověnčená Oscary za nejlepší film, režii a ženský herecký výkon.
Vydrží všechno, protože jim nic jiného nezbývá. Radují se z mála, protože víc nemají. Rádi by si užívali zaslouženého důchodu, místo toho češou ovoce, hlídají a uklízejí kempy nebo pracují ve skladech Amazonu - a potom jedou zase o kus dál. Žijí mimo společnost, která jim moc nenabízí a dívá se na ně podezřívavě. V Americe, kde úspěch znamená všechno a ztělesňuje ho velký dům a dobrá práce, možná dvojnásob. Sami se ale nevnímají jako bezdomovci. Rozhodnutí vyrazit ve svém pick-upu s přívěsem hledat náhodný přivýdělek pro ně představuje často jedinou možnost, jak neživořit na ulici. Zbavili se skoro všeho a získali svobodu, kterou ani nečekali. Novinářka Jessica Bruder nomády neromantizuje, obdivuje spíše jejich schopnost vydržet i ve svém věku těžkou fyzickou práci, přizpůsobit se, nestěžovat si. A uchovat si sny. Hlavní hrdinka Linda May by si ráda koupila kousek země, postavila tam nízkoenergetický domek z lahví a plechovek - zůstal by pak dcerám a vnoučatům. I když nic nemáme, chceme, aby po nás něco zbylo.
Americký bestseller vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Romana Jakubčíka a Aleny Snelling.
dostupné aj ako:
Štefan Hríb: Môj bláznivý život
Kniha prináša exkluzívne informácie zo zákulisia médií a politiky.
Prečo vznikol .týždeň? Bol Dzurinda podobný Mečiarovi? Škrtnutý Fico alebo prečo sme chceli ovplyvniť voľby. Môže sa realita Boha odraziť v časopise? Kto zhasol Lampu a prečo je stále tŕňom v oku? Moja milovaná Amerika. Sokol verzus Bezák, temno verzus otvorenosť. Krásno v .týždni, čo máme spoločné s Pohodou a čím ma priťahujú svetové galérie. Je šport podobný poézii a prečo verím na hokej v nebi. Závistlivé Slovensko, odkopnuté osobnosti a nádej na zmenu. Osobná spoveď Štefana Hríba. Je to kniha o sporoch počas 10 rokoch časopisu .týždeň, o tvorbe a neustálych problémoch diskusnej relácie Pod lampou, ale najmä o vzostupoch a pádoch Slovenska po roku 1989.
dostupné aj ako:
Trochu jiné rozhovory
Trochu jiné rozhovory se 22 osobnostmi, které jdou až na dřeň. Velmi otevřené rozhovory s předními osobnostmi především české kulturní scény, ale nechybí i několik »výletů« na Slovensko, do Itálie či do Rakouska. Spisovatel Miroslav Graclík v nich nezná žádná tabu a ptá se i na třinácté komnaty zpovídaných, kteří mu upřímně a bez sebecenzury odpovídají. Většinu osobností do knihy nafotil Václav Nekvapil.
Osobnosti: Miroslav Donutil, Eva Pilarová, František Filip, Anna Rusticano, Radek Brzobohatý, Mája Velšicová, Petr Novotný, Libuše Šafránková, Drupi, Květa Fialová, Václav Vorlíček, Nicol Lenertová, Michal David, Jitka Větrovcová, dcera Josefa Větrovce; František Nedvěd, Goldie Ens, Antonín Hardt, Božena Böhmová, Jiří Suchý, Hana Zagorová, Felix Slováček, Marika Gombitová.
Lacná kniha a vztáhl pak ruku na život bližního (-70%)
Již padesát let se Roman Cílek věnuje také literárním reportážím, v nichž rekonstruuje velké příběhy ze světa zločinu a trestu. Tento úctyhodný časový oblouk mu umožnil setkat se s řadou dnes již nežijících špičkových kriminalistů, navštívit místa trestných činů, archivy i věznice, hovořit s oběťmi, pozůstalými i pachateli. Nakladatelství tento soubor jeho reportáží před vydáním pracovně nazývalo „Výběr toho nejlepšího z Cílka“…
Na sklade 1Ks
4,92 €
16,40 €
dostupné aj ako:
Tábor padlých žien
Príbeh prostitútok z bratislavskej Vydrice, ktoré sa nastupujúci komunistický režim rozhodol prevychovať v tábore nútených prác v Novákoch na uvedomelé socialistické občianky. Nové, v poradí už tretie vydanie čitateľsky atraktívneho románu je doplnené autentickými dobovými materiálmi ukazujúcimi grotesknú i krutú tvár života za železnou oponou.
dostupné aj ako:
Postsedliaci
Juraj Buzalka je sociálny antropológ, pôsobí na Univerzite Komenského v Bratislave a venuje sa témam spoločenských a kultúrnych zmien a politických hnutí. V knihe Postsedliaci: Slovenský ľudový protest sa nemilosrdne pozerá na Slovákov, vecne a kriticky komentuje naše ilúzie o sebe i naše utkvelé predstavy o fungovaní sveta. Kľúčové udalosti slovenských dejín aj súčasného života glosuje s nadhľadom a oslobodzujúcim ostrovtipom. A kto sú postsedliaci?
Postsedliaci sú moderní Slováci, ktorí veria v ideál domoviny z agrárnych čias a podľa toho sa aj správajú. Vyznávajú svoje vidiecke hodnoty, ktoré považujú za „tradičné“, volia populistických vodcov a sú často geopoliticky popletení. Cestujú po svete, ovládajú moderné technológie a žijú najkvalitnejší život, aký kedy žili príslušníci ich rodokmeňa. A aj tak majú pocit, že svet je k nim neláskavý, neberie ich vážne, a oni sa mu nemienia doprosovať. Melancholicky smútia za svetom, ktorý nikdy nebol. Ich stratégiou prežitia je nemať názor, teda pochopiteľná hra na istotu s cieľom udržať status quo – „len aby horšie nebolo“. V tejto knihe hľadáme spôsob, ako s nimi budovať spoločnú pokrokársku záhradu.
Na stiahnutie
10,90 €
dostupné aj ako: