Hľadanie: Dějiny záhad a omylů
zobraziť:
Lidé a dějiny
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).
Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou roli může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem.
Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.
Na sklade 1Ks
37,95 €
39,95 €
Léčivá pavučina a dalších 99 záhad a zázraků
Záhadoložka Olga Krumlovská a vědec Jiří Alexa vydali před dvaceti lety knihu Léčivá pavučina a dalších 77 zázraků, která osobitým způsobem spojovala esoterický a vědecký způsob nazírání na neobvyklé jevy a metody alternativní medicíny.
Olga Krumlovská nyní přichystala k této knize rozšířenou a upravenou verzi, která napovídá, že mnohé "zázraky" mají docela racionální vysvětlení a není třeba k nim přistupovat s nedůvěrou.
Slovenské obrázkové dejiny
Kniha Obrázkové dejiny Slovenska je reedíciou pôvodného vydania knihy z roku 1942. Hoci je kniha v súčasnoti dostupná aj v elektronickej podobe, napriek tomu sme sa rozhodli opäť ju vydať knižne. Našou hlavnou motiváciou je rozšíriť obzory slovenských čitateľov, no zároveň vzdať hold Pof. PhDr. Františkový Hrušovskému, ktorý bol slovenským historikom, prvým syntetikom slovenských dejín, verejný činiteľ i významný predstaviteľ slovenského exilu v povojnovom období.
Hrušovský v knihe ponúka obšírny pohľad na dejiny slovenského národa. Zachytáva históriu od vstupu Rímanov a Germánov na naše územie, príchod prvých Slovanov i existenciu Veľkomoravského štátu. Mapuje obdobie stredovaku od rozpadu Veľkomoravskej ríše, cez pripojenie slovenského územia k Uhorsku a gotickú hradnú kultúru na Slovensku, až po rozvoj humanizmu a renesancie na začiatku novoveku. Autor knihu uzatvára búrlivým 19. a 20. storočím, kedy Slovensko prechádzalo mnohými, pre náš národ formujúcimi premenami. Aby si čitateľ dokázal vytvoriť čo najlepšiu predstavu o dejinách Slovenského národa, Hrušovský knihu doplnil bohatou obrázkovou prílohou. Dejepis nás poučuje o tom, ako ľudia kedysi žili, ako pracovali, prečo a za čo bojovali, trpeli, kým nedosiahli dnešný stupeň svojej vyspelosti. Z dejepisu sa dozvieme, prečo sa jednotlivci i celé národy stali slávnymi alebo prečo upadli a niekedy i zahynuli. Hovorí sa, že človek sa najlepšie učí na vlastnej škode. Ale takéto učenie je veľmi drahé, preto je múdrejšie učiť sa na škode iných, najmä na chybách a omyloch predkov. Z dejím poznáme, čomu sa treba vyhýbať, aby sme neutrpeli škodu. Dejiny nám ukazujú mnoho takých prípadov, keď za chyby a poklesy jednotlivca trpel celý národ. Podávajú nám veľa vzorov, ktoré si zasluhujú, aby sme ich poznali a nasledovali. Rovanko poznať svoju históriu a históriu svojho národa je priam povinnosťou. Aby sme zostali sami sebou, aby sme vedeli kto sme, musíme vedieť hlavne to, odkiaľ pochádzame a potom budeme vedieť kam máme ísť...
"Národ, ktorý nepozná svoju minulosť - nemá budúcnosť." (M.V.Lomonosov)
Variácie záhad
Je možné, že nevieme, čo chceme. Možno navždy zostaneme záhadou pre seba a pre iných. Skôr či neskôr však zistíme, kým sme celý čas skutočne boli. Variácie záhad sú súpisom veľkých lások jedného muža od mladíckeho vzplanutia k mladíkovi v talianskom rybárskom mestečku cez posadnutosť mužom, ktorého stretne na tenisovom kurte, až po nenaplnenú vášeň k jednej Newyorčanke. A hoci ho intenzívne túžby, straty a sklamania k ničomu jednoznačnému neprivedú, pochopí, že zlomené srdce je niečo, čo sa dá prežiť, tak ako láska či zvýšená teplota alebo túžba načiahnuť sa ponad stôl a chytiť niekoho za ruku. André Aciman je autorom bestsellera New York Times Daj mi tvoje meno, podľa ktorého nakrútili aj úspešný film, ako aj jeho pokračovania Nájdi si ma.
dostupné aj ako:
Neznáme dejiny
NEZNÁME DEJINY? Áno, sú to dejiny, ktoré sú oveľa bohatšie na udalosti ako tie, ktoré poznáme. Dejiny ľudstva začínajú objavením sa človeka. Lenže na našej planéte je množstvo artefaktov a stôp po vyspelých civilizáciách, ktoré siahajú ďaleko pred objavenie sa dnešného človeka a nejaký čas na našej planéte boli aktívne. Nevieme koľko bolo pred nami na planéte vyspelých civilizácií z vesmíru, ani kedy. Stopy po nich siahajú do miliónov a azda aj miliárd rokov. Patrí to do dejín? Zaiste. Pre nás sú to však zatiaľ neznáme dejiny. Sú to dejiny, ktoré majú kozmické súvislosti a v mnohom po objavení sa človeka ovplyvnili vývoj našej, ľudskej civilizácie. Preto by sme ich mali poznať. Začína pre nás nová, kozmická éra, či si to uvedomujeme alebo nie. Človek je prvá bytosť s vedomým bytím, ktorá má pôvod na planéte Zem. Mal by preto poznať čo sa na Zemi odohrávalo, aké udalosti prebiehali pred ním, kedy to bolo a kto bol ich aktérom to sú pre nás zatiaľ NEZNÁME DEJINY. A o tom je táto kniha.
Krátke dejiny Ruska: Od pohanov po Putina
Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny.
Rusko nemá prirodzené hranice, nie je osídlené jedným kmeňom alebo spoločenstvom, ani nemá skutočnú jednotnú identitu. Jeho pozícia na križovatke Európy a Ázie znamená aj to, že ho odjakživa vnímajú ako cudzí element – pre Európanov je ázijskou krajinou a pre Ázijčanov zasa európskou. Aj napriek tomu patrí medzi najmocnejšie krajiny sveta a na globálnom javisku je významným hráčom s bohatou históriou vojny a mieru, básnikov aj revolucionárov.
Mark Galeotti nás v tejto doslova expresnej výprave zavedie rovno do srdca ruského príbehu tohto najväčšmi nepochopeného národa na svete. Predstaví nám proces jeho formovania aj najstaršie mýty – vrátane vlády Ivana Hrozného a Kataríny Veľkej –, vzostup a pád Romanovovcov, prevedie nás obdobím októbrovej revolúcie, studenej vojny, katastrofy v Černobyli až po pád Sovietskeho zväzu a príchod neznámeho politika menom Vladimír Putin.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Tibet: Dějiny a duchovní kultura (-70%)
Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.
Na sklade 1Ks
5,43 €
18,11 €
dostupné aj ako:
Dějiny Mosambiku
Mosambická republika je dnes konsolidovaným, lidnatým a slibným africkým státem, který přitahuje stále víc českých turistů, podnikatelů, ale i humanitárních pracovníků. Rychlý běh dějin a současná přeměna Mosambiku v nepostradatelného světového dodavatele surovin způsobily, že ranější práce rychle zastarávají. Navíc historická věda poslední dobou přinesla dlouhou řadu hodnotných studií a digitalizace zpřístupnila dříve nedostupné prameny, což spolu s měnící se globální scénou nutí k doplnění, přepracování, či dokonce revizi dosavadních stanovisek i faktů. Pokládáme proto za užitečné, aby čeští afrikanisté, historikové i další zájemci o světový vývoj dostali aktualizovaný text. Zaslouží si to vzestupující Afrika i Mosambik jako jedna z historicky nejexponovanějších a v současnosti nejvýznamnějších afrických zemí.
Dejiny štátu a práva na území Slovenska 2 (1848 – 1948), 2. doplnené a prepracované vydanie
Vysokoškolská učebnica mapuje vývoj dejín štátu a práva na území Slovenska v rokoch 1848 – 1948.
Na sklade 1Ks
27,94 €
29,41 €
Dějiny Španělska, 2. vydání
Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů.
V první řadě je to mimořádný význam moře, vždyť Španělsko (počítáno bez Baleárských a Kanárských ostrovů) disponuje více než 4000 kilometry pobřeží, zatímco k západní Evropě (Francii) je poloostrov napojen necelými 500 kilometry pyrenejského hřebenu. Jestliže poloostrovní poloha, podtržená hradbou Pyrenejí oddělující Španělsko od zbytku západní Evropy, nahrávala často izolaci, moře naopak přiváželo cizince a rozmanité exotické kulturní vlivy. Z tohoto pohledu sehrálo významnou úlohu zejména to Středozemní, jehož vlny přinesly na břehy Pyrenejského poloostrova nejprve Féničany, Řeky a Kartágince a posléze i Římany, kteří proměnili Hispánii v takřka kompletně romanizovaný prostor. Atlantský oceán zase od 15. století umožňoval Španělsku expanzi na západ, a právě přes něj španělští (a portugalští) mořeplavci, dobyvatelé a osadníci provedli jednu z největších – a současně nejkontroverznějších – operací celé lidské historie, tj. objevení, dobytí a kolonizování Nového světa. Moře tedy vždy fungovalo jako jakási spojka Pyrenejského poloostrova s okolním, ale i velmi vzdáleným světem. Právě moře současně rozdělilo španělskou společnost na dvě různé a dobře patrné skupiny. Blízkost moře obvykle znamená větší otevřenost světu a novinkám, vyšší flexibilitu a výraznější adaptabilitu na změny všeho druhu. Vnitrozemí naopak vyniká konzervatismem, rigidní setrvačností, výraznou nechutí k modifikacím zavedeného, strachem z vnějších vlivů nezřídka ústícím do otevřené xenofobie. Není jistě náhodou, že v přístavu Cádiz spatřila světlo světa první, značně liberální ústava, zatímco Kastilie na Centrální mesetě po celá staletí přímo archetypicky hájila tradici a nehybnost. Ještě dnes sami Španělé rádi upozorňují na hmatatelné rozdíly v mentalitě a přístupu k životu u obyvatel dvou měst na jihu, která dělí sotva hodinka jízdy automobilem: přístavní Malagy a vnitrozemské Granady.
Stručné dejiny Ukrajiny od Kyjevskej Rusi až k Zelenskému
Prítomnosť vyrastá z minulosti a tá zase z predchádzajúcej minulosti. Dnešnej Ukrajine nemožno rozumieť, ak nevieme, čo sa tam odohrávalo v časoch Sovietskeho zväzu, a to najmä počas kľúčovej udalosti jeho dejín, teda druhej svetovej vojny.
Ani tá však nevznikla v geopolitickom vzduchoprázdne. Ukrajina bola mnoho stoviek rokov hranicou v zmysle anglického slova frontier: hranica ako územie, nie ako čiara. Hranica ako oblasť rizika, bojov, konfliktov, ale aj inovácie a voľnosti. Hranica ako rozširovanie poriadku do priestoru doposiaľ nepodmaneného, nerozlíšeného, nevykolíkovaného.
Dejiny Ukrajiny ani v najmenšom neospravedlňujú ruskú agresiu. Pomáhajú však pochopiť, čo sa tam deje a prečo sa to deje, aké sily proti sebe pôsobia a akými príbehmi si účastníci konfliktu vysvetľujú svoj svet a sami seba.
dostupné aj ako:
Stručné německé dějiny
V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin, přičemž za jeden z hlavních faktorů považuje geografické rozmístění germánských a německých sídel. Z německé Mittellage vyplývá osudová vklíněnost Němců mezi Západ a slovanský Východ, s čímž koresponduje od 16. století vnitroněmecké zápolení mezi katolickým západním Německem a protestantským Pruskem na východě. Hawes je přesvědčen, že za katastrofy moderních německých dějin nese odpovědnost pruský a protestantský element. Svůj názor dokládá mj. mnoha desítkami map od římských dob až po geografickou analýzu voleb do Bundestagu v roce 2017. Skoro na všech je zdůrazněna klíčová role Labe ¦ podle autora osudové německé řeky: na západ od ní byla od římských časů a je dodnes civilizace a pokrok, na východ ¦ cum grano salis ¦ temnota a barbarství. Autorův styl je velmi čtivý a k názornosti knihy přispívá mimořádně zdařilý a bohatý výběr fotografií, obrázků, grafů a nákresů, jakož i citací z dobových dokumentů, dokládajících autorova tvrzení.
Dějiny Portugalska, 3. vydání
Historie stabilního a významného evropského národa poslouží k pochopení kořenů evropské civilizace, k osvětlení západoevropských výbojů i globálních historických procesů, zejména kolonialismu a dekolonizace. Portugalsko hrálo v důležitých etapách vývoje významnou, někdy zcela určující roli a přes své omezené kapacity dodnes tvoří důležitý most mezi Evropou a zámořím. Pro plné pochopení portugalského i světového vývoje je třeba tuto knihu doplnit četbou Dějin Azorských ostrovů a Madeiry (NLN 2020) i historií dalších rozlehlých končin světa, které Portugalci geograficky vymezili a ovlivnili jazykově a kulturně.
Rychlý běh událostí ve 21. století, ale také nově zpřístupněné prameny a bohatá současná historická literatura si vynutily toto už třetí vydání Dějin Portugalska. Věříme, že posílí tradiční českou touhu důvěrně se seznámit s vývojem půvabné země, která kdysi ležela „na konci světa“, ale dnes patří v Evropě oprávněně k oblíbeným, hojně navštěvovaným a stále inspirujícím.
Krátke dejiny Ruska: Od pohanov po Putina, 2. vydanie
Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny.
Rusko nemá prirodzené hranice, nie je osídlené jedným kmeňom alebo spoločenstvom, ani nemá skutočnú jednotnú identitu. Jeho pozícia na križovatke Európy a Ázie znamená aj to, že ho odjakživa vnímajú ako cudzí element – pre Európanov je ázijskou krajinou a pre Ázijčanov zasa európskou. Aj napriek tomu patrí medzi najmocnejšie krajiny sveta a na globálnom javisku je významným hráčom s bohatou históriou vojny a mieru, básnikov aj revolucionárov.
Mark Galeotti nás v tejto doslova expresnej výprave zavedie rovno do srdca ruského príbehu tohto najväčšmi nepochopeného národa na svete. Predstaví nám proces jeho formovania aj najstaršie mýty – vrátane vlády Ivana Hrozného a Kataríny Veľkej –, vzostup a pád Romanovovcov, prevedie nás obdobím októbrovej revolúcie, studenej vojny, katastrofy v Černobyli až po pád Sovietskeho zväzu a príchod neznámeho politika menom Vladimír Putin
Ako skapal tatranský tiger - Ekonomické dejiny ponovembrového Slovenska
Najväčšia politická lož v dejinách moderného Slovenska znie: Stačí prestať kradnúť a problémy sa vyriešia. Nestačí a nevyriešia. Tri desaťročia ekonomickej histórie krajiny sú plné šialených rozhodnutí. Ich dôsledky sa počítajú na miliardy eur, premárnené životné osudy a životy ľudí. Súčasťou mnohých zlomových okamihov bola korupcia, ale hlavným vinníkom problémov bola neschopnosť, malichernosť, neochota a nedostatok guráže. Slovensko na ceste za prosperitou stratilo vôľu hľadať riešenia. Kniha Ako skapal tatranský tiger ukazuje najdôležitejšie rozhodnutia, ktoré ovplyvnili hospodársky vývoj krajiny od jej vzniku v roku 1993 až do roku 2020.
Jednotlivé časti knihy sa venujú najdôležitejším témam a okamihom ekonomickej histórie ponovembrového Slovenska: privatizácia, vznik koruny a prijatie eura, krachy bánk a nebankových spoločností, zdravotníctvo, dôchodková reforma, reformy, verejné financie, spory okolo eurovalu.
• Od koruny ku korone – Najväčšia politická lož v histórii Slovenska: „Stačí prestať kradnúť".
• PRIVATIZÁCIA: Všetko bude inak a bude to lepšie – Slovenská cesta transformácie: cudzie nechceme, svoje si rozdáme.
• KORUNA A EURO: Graf, ktorý zmenil históriu – Koruna: nečakane úspešná mena, ktorá nečakane rýchlo odišla do histórie.
• BANKY: Keď traja robia to isté – Ako bankári ošklbali Slovensko a nič sa im nestalo.
• VEREJNÉ FINANCIE: Zastavme ich, bratia – Ani minimálny, ani sociálny. Štát na Slovensku je slabý a deravý.
• DÔCHODKY: Čistá zloba – Ako zlodeji budúcich dôchodkov obrali mladých o dôstojnú starobu.
• ZDRAVOTNÍCTVO: Keď slabý štát zabíja – Tragédia zdravotníctva, v ktorom pacient nikdy nebol na prvom mieste.
• EUROVAL: Malá, ale sebecká krajina – Ako Slováci vytrestali Grékov a takmer zastavili Európu na ceste do nevoľníctva.
• REFORMY: Ako skapal tatranský tiger – Prečo Slovensko nerieši problémy a ľuďom je to jedno.
dostupné aj ako:
Najstaršie dejiny spoločnosti, štátu a práva
Publikácia sa snaží čitateľom poskytnúť prehľad najvýznamnejších tendencií vývoja človeka, civilizácie, spoločnosti a štátu od najstarších čias až do antického obdobia. Nesnaží sa o detailné a systematické opísanie dejín. Nie je dejepisom v pravom slova zmysle, pretože sa sústreďuje predovšetkým na vybrané fenomény, ktoré však opisuje v širších súvislostiach. Tieto vybrané dejinné momenty: vznik kolektívneho spôsobu života, počiatky poľnohospodárstva, sformovanie štátu a práva a ich následný vývoj, technologické zmeny a pod., však považujem presne za to, čo by si mal v súčasnosti študent humanitných odborov zo štúdia predantických dejín zapamätať ako hlavné a najdôležitejšie poznatky.
Čínské dějiny v datech a souvislostech
První státní forma se na čínském území objevuje již kolem roku 2000 př. Kr., tedy ve stejném období, kdy ve starověkém Egyptě začíná psát své dějiny tzv. Střední říše a v Mezopotámii končí období sumerských států. Přibližně v téže době prožívá na Krétě rozkvět minojská kultura a do pevninského Řecka, kolébky evropské civilizace, přicházejí indoevropské kmeny doby bronzové. Čínské a evropské dějiny se poprvé prolnuly asi během tažení Alexandra Makedonského ve středoasijském prostoru. Přímé kontakty Číny a Evropy se datují až od 13. století a do značné míry souvisejí s hrozbami mongolské invaze. Ironií osudu se ale benátský kupec Marco Polo na Dálný východ dostal až v době, kdy se již celá Čína stala součástí Mongolské říše. Pro českého zájemce Čína není neznámou zemí, ale naše znalosti jsou kusé a podléhající dějinným stereotypům. Tato kniha se nabízí čtenáři jako stručný chronologický průvodce po čínských dějinách, umožňující v každém okamžiku srovnání s nejdůležitějšími událostmi českých a evropských dějin. Právě toto srovnání umožňuje sledovat dějinný vývoj a jeho prvky ve světle vzájemných souvislostí.
Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utopizmu a utópií.
Od šesťdesiatych rokov, kedy vyšiel Zamarovského zborník Utopisti a Šimečkove knihy o utópiách, nevznikla na Slovensku kniha, ktorá by systematicky spracovávala tému dejín utópií a utopizmu z pozície systematickej filozofie. Predložená kniha analyzuje diela autorov, akými boli Thomas More, Tommaso Campanella, Francis Bacon, Henri de Saint-Simon, Charles Fourier či Robert Owen, ale aj zabudnutých mien ako Étienne-Gabriel Morelly, Gabriel Bonnot de Mably, Gracchus Babeuf, Etienne Cabet, Robert de Lamennais, s rozšírením na slovanský (ruský, český a slovenský utopizmus (Gercen, Belinskij, Bolzano, Štúr).
Kniha je rozdelená do troch častí: prvá skúma utópiu encyklopedicky, druhá časť sú samotné dejiny utópií a tretia, teoreticko-praktická časť skúma utópiu ako filozofický argument pre sociálno-politickú prax vo vedeckom a racionálnom uvažovaní o budúcnosti ľudstva.
Publikácia má v prvom rade slúžiť ako prehľad dejinami utopických ideí, ktoré sa v rôznych formách a u rôznych autorov opakovali. Toto opakovanie ideí v rôznych historických etapách je empirickým dôkazom o univerzálnosti fenoménu utopizmu...
Globální dějiny a postliberální společnost
Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.