Hľadanie: Ortodoxia
zobraziť:
Dějiny evropské architektury II.
S odstupem jednoho roku vychází druhý ze čtyř připravovaných svazků monumentálního díla Václava Mencla, Dějiny evropské architektury. Jde o jeho poslední, dosud nevydanou knihu, v níž předkládá smysluplný vývoj architektury od jejích počátků až do současnosti, zasazený do historických, kulturních i filosofických souvislostí. V druhém dílu nazvaném Umění antického světa Mencl pojednává o řeckém archaickém i klasickém umění a umění helénistických synkresí v různých částech antického světa: v Malé Asii, na Apeninském poloostrově, ve východních provinciích (Malé Asii a Sýrii) a v perské Mezopotámii. Dále přibližuje umění v době římského císařství, sásánovské paláce v Persii a raně křesťanské umění v latinském světě a ve Východořímské říši. Knihu uzavírá středověké umění národů v Byzantské říši, zahrnující umění řecké ortodoxní církve, arménských synkresí, ruské umění a umění nástupnických národů po rozpadu Západořímské říše. Přes množství lokalit a jejich časový rozsah tvoří kniha jednolitý obsahový celek obohacený autorovými fotografiemi. Vydáním Menclovy monumentální práce splácíme dluh významnému evropskému badateli, jehož dílo dosud nebylo plně doceněno.
Kniha vychází ve spolupráci Národního památkového ústavu a Pamiatkového úradu Slovenskej republiky
Morálna filozofia Jacquesa Maritaina
Morálna filozofia Jacquesa Maritaina (1882 – 1973) jedného z najvýznamnejších francúzskych a európskych
myslitelov 20. storocia, koincidujúca s názvom tejto monografie, predstavuje syntézu jeho intelektualistických ideí so
širokospektrálnym a interdisciplinárnym rozhladom, ktoré môžeme nazvat aj teo-filozofiou.
Celoživotné ašpirácie tohto filozofa, diplomata, univerzitného profesora, muža kultúry otvoreného pre pozitívnoprogresívny
dialóg, boli vždy zacielené vertikálno-horizontálne. On sám sa aktívne angažoval o implantáciu etickosti,
humánnosti a kultúry do oblasti spolocenských vztahov. Z tohto dôvodu je clovek v jeho koncepcii dynamickým
subjektom, ktorého prvoradou úlohou je pochopit zmysel vlastného života i života ako celku.
Maritain ako krestanský filozof, s ambíciou môct byt raz oznacený za tomistického a demokratického myslitela, je
velmi aktuálny aj v súcasnej epoche, pre ktorú je príznacná kríza vedy, filozofie, demokracie, kultúry vztahov a
dokonca i samotného krestanstva. V jeho realistickej etike má aj preto centrálne miesto „mravnost v praktickom
konaní“, ktorá postuluje návrat ku krestanskej koncepcii života a zároven je výzvou k obnove rovnováhy medzi
rozumom, vierou a vedou.
Prof. ThDr. Mgr. Helena Hrehová, PhD. prednáša na Filozofickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave. Venuje sa
dejinám filozofie a etiky (osobitne stredovekej filozofii a tomizmu), ale aj novotomizmu, ruskej náboženskej filozofii a
personalizmu, ako aj morálnej teológii a morálnej filozofii. Známe sú jej monografie: Pohlad do dejín etických
systémov (Bratislava, 1998), Ruská ortodoxná morálna teológia v perspektíve „od obrazu k podobe“ (Prešov, 2001),
Krestanské cnosti vo východnej spiritualite a duchovnej literatúre (Prešov, 2002), Etika ? sociálne vztahy – spolocnost
(Bratislava – Trnava 2005), Rozvážnost a volba podla sv. Tomáša Akvinského (Trnava, 2006), participácia na
kolektívnej monografii Dejiny etického myslenia v Európe a v USA (Ed. A. Remišová, Bratislava, 2008), Etická
rozprava o cnosti a dobrokráse. Aretologicko-filokalistické reminiscencie (Trnava, 2009).
Theodicea přirozenosti
V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé v úplnosti vyšlo až roku 1972. Fragmenty vyvolaly bouřlivé diskuse, jimž dominovala polemika mezi Lessingem a hlavním pastorem hamburského svatokateřinského kostela J. M. Goezem.
Polemika se již v očích současníků stala exemplární konfrontací lutherské ortodoxie a osvícenského racionalismu, resp. různých přístupů v rámci nich, zejména pokud jde o otázku zjeveného a přirozeného náboženství.
Tyto diskuse dosud patří k mimořádně významným, přitom však kvůli složitosti svých systematických i historických souvislostí velmi nedostatečně zhodnoceným impulzům německého osvícenství.
Předložená kniha nabízí jejich první český výklad u příležitosti bohužel, jak se zdá, i v Německu docela přehlédnutého 300. výročí Goezeho narození a 250. výročí Reimarova úmrtí, a to s důrazem na překonání stereotypů, jimiž výklady dosud často trpěly příliš schematickým protikladením jednotlivých pozic.
V návaznosti na autorovy předchozí práce zasazuje látku do širšího rámce utváření klíčových duchovních formací německého osvícenství a ukazuje aktuálnost mnoha jejich příspěvků.
Čtyři domovy a stesk
Román Čtyři domovy a stesk získal Eškolu Nevovi, jednomu z nejlepších a nejoceňovanějších současných izraelských autorů, brzy po svém vydání mezinárodní slávu a uznání. Vykresluje poutavý obraz izraelské společnosti, již rozdělují hluboké trhliny mezi Izraelci a Araby, ortodoxními a sekulárními Židy, Sefardy a Aškenázy. Příběh se odehrává na pozadí mírových jednání v Norsku v roce 1995, zavraždění předsedy vlády Jicchaka Rabina a následných teroristických útoků. Vystupují v něm tři různorodé dvojice, které spojuje místo, v němž bydlí – osada Castel, původně arabská, avšak opuštěná během Války za nezávislost svými arabskými obyvateli. Studenti Amir a Noa zde hledají svůj první domov v podnájmu u manželů Zakianových, imigrantů pocházejících z Iránu, jež rozděluje vztah k religiozitě a způsobu života podřízenému náboženským pravidlům. Zatímco Moše by pod vlivem svého bratra rabína chtěl, aby se jeho rodina více přiklonila k tradičnímu židovskému náboženství, jeho žena Sima rezolutně odmítá vychovávat své děti v ortodoxním duchu. Třetí dvojicí jsou pak manželé Rouwen a Nechama, ochromení smrtí syna padlého v Libanonu. Rodinnou krizí však trpí nejvíce jejich mladší syn Gidi. Do osady přichází za prací také starý palestinský dělník Sádik, narozený v domě Zakianových, ze kterého utekl se svými rodiči, když byl ještě malý chlapec. Všichni tito hrdinové se vypořádávají se svými traumaty a snaží se znovu vybudovat či nalézt svůj domov.
dostupné aj ako:
Čtyři domovy a stesk
Román Čtyři domovy a stesk získal Eškolu Nevovi, jednomu z nejlepších a nejoceňovanějších současných izraelských autorů, brzy po svém vydání mezinárodní slávu a uznání. Vykresluje poutavý obraz izraelské společnosti, již rozdělují hluboké trhliny mezi Izraelci a Araby, ortodoxními a sekulárními Židy, Sefardy a Aškenázy. Příběh se odehrává na pozadí mírových jednání v Norsku v roce 1995, zavraždění předsedy vlády Jicchaka Rabina a následných teroristických útoků. Vystupují v něm tři různorodé dvojice, které spojuje místo, v němž bydlí – osada Castel, původně arabská, avšak opuštěná během Války za nezávislost svými arabskými obyvateli. Studenti Amir a Noa zde hledají svůj první domov v podnájmu u manželů Zakianových, imigrantů pocházejících z Iránu, jež rozděluje vztah k religiozitě a způsobu života podřízenému náboženským pravidlům. Zatímco Moše by pod vlivem svého bratra rabína chtěl, aby se jeho rodina více přiklonila k tradičnímu židovskému náboženství, jeho žena Sima rezolutně odmítá vychovávat své děti v ortodoxním duchu. Třetí dvojicí jsou pak manželé Rouwen a Nechama, ochromení smrtí syna padlého v Libanonu. Rodinnou krizí však trpí nejvíce jejich mladší syn Gidi. Do osady přichází za prací také starý palestinský dělník Sádik, narozený v domě Zakianových, ze kterého utekl se svými rodiči, když byl ještě malý chlapec. Všichni tito hrdinové se vypořádávají se svými traumaty a snaží se znovu vybudovat či nalézt svůj domov.
Na stiahnutie
11,99 €
dostupné aj ako:
Židovská gnóze, mystika merkavy a talmudická tradice
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše etablující se ortodoxní linii a ač se v některých ohledech nevyhýbá cizím vlivům, postrádá dualistické vyhrocení. K tehdejším rozborům řeckých magických papyrů a počínajícím diskusím o svitcích od Mrtvého moře přidává odbornou reflexi hejchalotické literatury, jež v té době ještě nebyla kriticky zhodnocena a stála spíše na okraji zájmu badatelů. Kniha obsahuje Scholemovu (tj. první úplnou) edici hejchalotické makroformy Ma‘ase merkava a také vyhledávací studii Saula Liebermana (1898–1983) k ústní tradici o Písni písní.
A civilizációk összecsapása és a világrend átalakulása
Francis Fukuyama amerikai-japán politikatudós a nyolcvanas évek végén kifejtette, hogy a nyugati liberális demokrácia egyértelmű diadalt aratott, vele szemben minden életképes alternatíva teljesen kimerült. A merészen optimista elméletet sokan bírálták, a legtöbben felszínesen (hiszen Fukuyama nem a történések, például háborúk végéről beszélt, hanem az ideológiai fejlődésként felfogott "történelem" végéről), s az így született könyvtárnyi irodalomból hatását és az elemzés mélységét tekintve is kiemelkedik Samuel P. Huntington 1996-ban megjelent könyve. Samuel P. Huntington, a Harvard Egyetem professzora - aki 2008-ban hunyt el, miközben még világszerte javában folyt a vita a téziseiről - Fukuyamával ellentétben arra a megállapításra jutott, hogy világunkat a szovjet kommunizmus összeomlása után nem a nyugati liberális demokrácia fokozatos megerősödése s majdan végleges diadala határozza meg! Az ember nem ennyire racionális lény, s bár szeretne örök békét (s hogy ily módon véget érjen a történelem), azt aligha képes elérni. Így hát a különböző vallásokon és kultúrákon nyugvó civilizációk összecsapásaira kell felkészülnünk. A nyugati civilizáció puszta fennmaradásának az a feltétele, hogy elfogadja: érdekeit egy többcivilizációs világrendben kell érvényesítenie, s a kínai, a buddhista, a hindu, az iszlám, az ortodox keresztény vagy épp a még csak kialakulóban lévő afrikai civilizáció aligha fogja átvenni a nyugati - vagy amerikai - értékeket. Mert olyan illúzió ez, amely nemcsak a civilizációk közti konfliktusok békés rendezését nehezíti, hanem azt is, hogy a Nyugat - lemondva saját egyetemességének hitéről - megőrizhesse egyediségét.
Osamělý člověk víry
Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace. V ní poprvé nastínil tezi o "dvojím druhu" člověka, založenou na interpretaci dvojí biblické zprávy o jeho stvoření. Solovějčik dochází k závěru, že tak jako Bible popisuje toto stvoření dvakrát, avšak pokaždé jinými slovy, tak existují i dva typy osobností - na jedné straně osobnost jednoduchá, svým způsobem sebestředná, směřující k moci a k ovládnutí přírody, osobnost neohlížející se zpět, tj. osobnost nekonfrontovaná; a na druhé straně osobnost pochybující, uvědomující si jak svou existenci, tak i nepřekonatelný rozpor mezi tím, "čím je, a tím, čím by měla být". Tato teze se pak stala základem Solovějčikova eseje Osamělý člověk víry.
Rabi Josef Dov (Bär) Solovějčik (1903-1993) byl talmudista, filosof, jeden z vůdčích představitelů tzv. moderní ortodoxie. Ve své práci se zabýval vytvořením a prohloubením konceptu Tora u-mada, tedy syntézy klasické židovské učenosti, vycházející z Tóry a Talmudu, s moderním západním vědeckým myšlením. V češtině vyšla jeho kniha Halachický člověk (Academia, Praha 2012).
dostupné aj ako:
Tamara Klímová
Publikácia je uceleným prehľadom tvorby Tamary Klimovej v kontexte vývinu slovenského a českého výtvarného umenia druhej polovice 20. storočia. Výtvarné dielo Tamary Klimovej patrí k zložitým výpovediam umenia neskorej avantgardy. Napriek tomu, že vnútorná výstavba jej obrazového sveta sa časom čoraz viac prečisťovala (zdanlivou) jasnosťou geometrického poriadku, šírkou výtvarného talentu nespochybnila základy svojho umenia: nerozpojiteľnosť konštruktívneho a fantazijného, farebnej expresie a tvarovej analýzy. Tu zrejme treba spomenúť neveľmi výraznú domácu tradíciu či už ortodoxie kubistickej analýzy, alebo rôznych konštruktivistických ekvivalentov geometrickej abstrakcie, ktoré by sa určujúcim spôsobom podieľali na autonómnosti obrazových foriem a poriadku nového univerza obrazu. Pritom v duchovnej klíme iných krajín strednej Európy bola situácia niekde aj doslova opačná: v Poľsku i Maďarsku. A ruský konštruktivizmus, významným účinkovaním jeho predstaviteľov na Bauhause, určujúcim spôsobom ovplyvnil estetiku medzinárodného konštruktivizmu. Zrejme výrečný príklad nájdeme hneď v prvom medzinárodnému zborníku umeleckej avantgardy, ktorý v redakcii Jaromíra Krejcara roku 1922 v Prahe vydal výtvarný odbor Umělecké besedy s názvom Život s podtitulom Nové umění – konstrukce – soudobá intelektuelní aktivita, kde sú slovami Karla Teigeho programovo pomenované východiská: konštruktivizmus – poetizmus. A vstupnou básňou Jaroslava Seiferta zasa oslovené a oslávené Všechny krásy světa. Sveta „druhej prírody“, civilizácie, kde baletky tančí na plakátech mezi písmeny, kde šedivé aeroplány jako holuby slétli, kde je krásnější to elektrické kvítí na domech, než kvítí na záhonu, kde padající hvězdy se zachytily v železných konstrukcích rozhleden a kde před plátnem kina sníme dnes svůj nejkrásnější sen.1 Ozaj zvláštna tradícia tento konštruktivistický poetizmus či poetický konštruktivizmus. A pre ten optimizmus v „očakávaní“ dejov, ktoré klíčili v lone dvoch totalít dvadsiateho storočia, možno tradícia pre domáce umenie rovno sebazáchovná.
Lacná kniha Kletba svitků - 4.vydání
Orientalista, Žid Messer, má přeložit 2000 let staré svitky nalezené v Izraeli. Zjistí, že obsahují zpověď židovského obyvatele Palestiny. Kletba Mojžíšova, kterou začínají, má postihnout každého, kdo je zneužije. Benjaminovi svitky připomínají vlastní, dosud potlačovanou minulost, ortodoxní výchovu, otce, jenž byl zavražděn v Majdanku...
Vypredané
0,59 €
11,70 €
dostupné aj ako:
A kiválasztott
Chaim Potok a legnagyobb huszadik századbeli amerikai zsidó írók – Henry Roth, Saul Bellow, Bernard Malamud, Isaac Bashevis Singer és Philip Roth – körébe tartozik. Sárospataki származású, ő maga már New Yorkban született 1929-ben.
Tizenhat éves korától foglalkozott prózaírással, angol irodalomból és filozófiából doktorált. Mint felszentelt ortodox rabbi, a koreai háborúban tizenhat hónapig szolgált tábori papként, jó ideig a frontvonalban. Hét regényt írt, valamint a zsidóság történetét a Vándorlások című összefoglaló munkájában. Első regénye, A kiválasztott National Book Award-jelölt volt, és számos közönségdíja mellett megjelenése óta négymillió példányban fogyott világszerte, 39 hétig szerepelt a The New York Times bestsellerlistáján. Az Ígéret Athenaeum Prize-ot kapott, az Asher Lev ajándéka pedig a National Jewish Book Awardot nyerte el. Irodalmi és oktatói munkássága évtizedek óta inspirálja az ortodox és neológ zsidó, valamint nem zsidó értelmiségieket.
A kiválasztott a kelet-európai közösség sajátos életformáját továbbörökítő New York-i haszidok különös világában játszódik, s a vallásos zsidóság két nemzedékének, az apjával és ugyanakkor önmagával viaskodó fiúnak állít szívbe markoló és felejthetetlen emléket. A műből film, musical és színdarab is készült az évek során.
Ki téged így szeret
Edith Bruck 1931-ben született Tiszakarádon, ortodox zsidó családban. Az évtizedek óta Rómában élő magyar írónő otthonában vendégeskedett 2021 februárjában Ferenc pápa, aki személyesen rótta le tiszteletét. Bruckot 1944 nyarán szüleivel és három testvérével előbb a sátoraljaújhelyi gettóba zárták, majd deportálták. Tizenkét évesen, a nővérével egymást segítve élte túl Dachau és Bergen-Belsen poklát; a szüleik és fiútestvérük a táborokban pusztultak el. 1945 után az izraeli pincérnő, táncosnő, fotómodell és munkanélküli lét után végül Olaszországot választotta otthonául, ahol azóta is minden elismerést megkap. Legutóbbi regénye (Il pane perduto, az Európa Könyvkiadó gondozásában 2022-ben jelenik meg magyarul) elnyerte a legrangosabb olasz irodalmi díj ifjúsági zsűrijének díját. A kilencvenéves szerző a gimnáziumi nyitott órák kedvence. A hármas (magyar, zsidó, olasz) identitású szerző műveiben fontos szerepet kap az anyanyelvhez való viszony. Radnóti Miklóst, József Attilát (ahogy ő mondja, „Attilát”) fordít olaszra. A kötet címét is a költő egyik verstöredékéből kölcsönözte. A címadó írás, az 1959-ben olaszul írt Ki téged így szeret című kisregény nagyon rövid idő alatt világsiker lett, „az életben maradt Anne Frank naplójaként”, egy független nő történeteként emlegetik. Ereje pátosztalanságában, nyerseségében van, máig része a holokauszt világirodalmi kánonjának.
Hogyan nézzük az ikonokat?
Ruzsa György, a művészettörténeti ikonkutatás legnagyobb hazai és nemzetközileg is elismert tudós művelőjének e legújabb - a művészettörténeti megközelítést az ikonteológiával összekapcsoló, az ikon iránt érdeklődők legszélesebb körének szóló - kézikönyve tömör foglalata annak a mérhetetlen tudásnak, amelyet az ortodox keresztény kultuszkép sok évtizedes kutatása során felhalmozott, és tudományos monográfiák, szaktanulmányok hosszú sorában osztott meg a szakmai és nem szakmai közönséggel.
Szilágyi Ákos
Dějiny křesťanské církve
Reformovaný farář František Šebesta poutavě líčí dějiny církve od jejího vzniku až do své současnosti, přičemž zvláštní zřetel klade na historii církve na našem území. Zatímco Rýn pozvolna odnášel vychladlý popel českého mučedníka do moře, v městech i na vesnicích, na hradech i v tvrzích Českého království se rychle rozhořel plamen reformační bouře.
Svobodné kázání evangelia v jazyce, jemuž lidé budou rozumět. Přijímání pod obojí pro všechen lid. Konec světského panování kněží a církve. Trestání hříchů bez ohledu na postavení osob. To je program české reformace, známý jako čtyři pražské artikuly. Své zralé plody přinesl ve staré Jednotě bratrské, skutečně reformované církvi, která vznikla o půl století dříve, než Martin Luther přibil své teze na dveře wittenberského kostela. Jak ale česká církev dospěla až do tohoto reformačního žáru? Jak se vůbec křesťanství do našich zemí dostalo? A co se dělo po tragické porážce českých stavů a českých protestantů na Bílé hoře? To vše a mnohem více se dozvíte v této knize. REFORMOVANÝ FARÁŘ FRANTIŠEK ŠEBESTA POUTAVĚ LÍČÍ DĚJINY CÍRKVE OD JEJÍHO VZNIKU AŽ DO SVÉ SOUČASNOSTI, PŘIČEMŽ ZVLÁŠTNÍ ZŘETEL KLADE PRÁVĚ NA HISTORII CÍRKVE NA NAŠEM ÚZEMÍ
– Duchovní stav národů před příchodem Pána Ježíše Krista – Apoštolská doba – Od apoštola Jana po Konstantina Velikého – Od Konstantina až do obrácení Čechoslovanů na křesťanskou víru – Středověká církev – Česká reformace – Evropská reformace – Českomoravská církev
„Kdybych měl českému protestantovi zajímajícímu se o církevní dějiny doporučit knihu, která by ho měla do problematiky uvést dostatečným, nepovrchním a zároveň poutavým způsobem, byly by pro mě Šebestovy Dějiny křesťanské církve první na ráně. Ačkoli od jejich prvního vydání uplynulo více než století, zůstává toto dílo jedinečně aktuální – nikoli pro penzum informací, které autor nashromáždil, ale pro jeho specifické podání. Autor neskrývá, že mu nejde jen o předání historických faktů, ale tato fakta s vroucím zaujetím interpretuje z (někdy snad až příliš) vyhraněného stanoviska ortodoxně reformovaného teologa. Četba jeho Dějin však díky tomu může přinést nejen znalost dějepisných faktů, ale i zasvěcené duchovní provázení příběhy Božího lidu napříč staletími. Rozvržení látky je šito na míru českému protestantskému čtenáři, který se dozví podstatné skutečnosti jak z dějin světové církve, tak i z dějin církve na Moravě a v Čechách. Přeji české církvi, aby tato reedice Šebestova klasického díla vzbudila nejen zájem o minulost, ale aby se stala také inspirací pro současnost.“ – JUDr. Daniel Spratek Ph.D., člen historické komise Slezské církve evangelické a. v. FRANTIŠEK ŠEBESTA (1844-1896) byl významný teolog, historik a kazatel evangelické církve helvetského vyznání. Po absolvování gymnázia v Těšíně studoval teologii ve Vídni. Tamější univerzitní profesor ho doporučil jako vikáře sboru v nizozemském Elberfeldu, ale po několika letech se vrátil do své domoviny. Nejprve sloužil jako kazatel v Nikolčicích, poté také v Hustopečích.
Putyinizmus
A Krim annektálása, a Malaysia Airlines gépének lelövése után Oroszország és az USA viszonya feszültebb, mint az elmúlt három évtizedben bármikor. Sokan Vlagyimir Putyint teszik felelőssé ezért, és egy új hidegháborús szellemiségű diktatúra születéséről beszélnek. Walter Laqueur, a mai nyugati történetírás doyenje azonban ennél jóval körültekintőbb képet fest a putyinizmusról és annak ideológiájáról.
A szerző, aki már sokszor megjósolta, méghozzá meghökkentő pontossággal, hogy mi fog történni a posztszovjet Oroszországban, most a putyinizmusnak nevezett jelenség tartalmának feltárására vállalkozott. Szerinte ez három összetevőből áll: az orosz ember rendíthetetlen hite az ortodox egyházban, Oroszország eruázsiai hatalomként érzett elhivatottsága és az ellenséges külföldtől való félelme.Lényegretörő, provokatív írásában Laqueur azt állítja, hogy aki Oroszországot hidegháborús relikviának tekinti, elsietett következtetésekre jut és veszélyes útra téved. Oroszország képes kihívást intézni a Nyugathoz, és meg is teszi.
Na stiahnutie
5,61 €
dostupné aj ako:
Magyar zsidó történelem – másképp
„A magyar származású izraeli történészek a kötetbe foglalt tanulmányaikban szokatlan módon közelítenek a magyar zsidó múlthoz. Újdonság a zsidó társadalomtörténet Jakov Katz által kezdeményezett megközelítése és újdonság az is, hogy a modern kori magyarországi zsidóság ortodox, sőt ultraortodox áramlatai kerülnek ezúttal reflektorfénybe. A Michael K. Silber által szerkesztett tanulmánykötet ahhoz segít bennünket hozzá, hogy a korábbiaknál teljesebb képet alkossunk a zsidók magyar társadalomba való betagozódásának ellentmondásos folyamatáról.” – Gyáni Gábor, történész
Na stiahnutie
5,07 €
Gitta könyve
Mann-Schőner Gizella, azaz Gitta a keleti határszélen született, nem sokkal múlt tizennégy éves, amikor Auschwitzba került.
Sok beszámolót olvashattunk már külföldi túlélőktől, de Gitta Csengerből származik, és egyedülálló éleslátással írja le a határvidék közegét, akkori viszonyait.
Ortodox családban nevelkedett, édesanyja, édesapja, két kisöccse odaveszett a haláltáborban.
Gitta beszámol a táborban töltött mindennapjairól, és arról, hogyan lehetett túlélni a lágert.
A háború után is visszatért Magyarországra. Aztán megházasodott, gyerekei születtek, az 1960-as évektől az USA-ban élt. Fordulatos életútja jóformán az egész huszadik század kistükre. Benne van a kelet-magyarországi vidék szegénysége, a világháború hányattatásai és szörnyűsége, majd a békeidők gyarapodása – az emberi élet előre nem látható, nagy változásai.
Shiri Zsuzsa az ELTE történelem–szociológia szakán, majd a Tel–Avivi Egyetem film és televíziós tanszékének rendező-producer szakán végzett. 1992 óta él Izraelben, ahonnan 2003 óta tudósítja a magyarországi médiát.
Na stiahnutie
5,61 €
dostupné aj ako:
Je to dôstojné a správne
Spoločenstvo Ladislava Hanusa prináša na slovenský knižný trh novinku Scotta Hahna a Brandona McGinleyho. Objavte zásadné dielo našej súčasnosti z oblasti kresťanskej politickej filozofie a politickej teológie.
Povedali o knihe:
„V našej dobe naliehavého pokušenia unikať do dejín ako do jedinej bašty skutočnej ortodoxie, Scott Hahn a Brandon McGinley nám svojim dielom pomáhajú znovu a znovu precitať do živej viery žitej tu, žitej teraz. A to je možné len v dotyku plnosti evanjeliovej pravdy podávanej Cirkvou a plného vnímania reality všetkých ľudských prostredí, prežiarených Ježišovým Slovom.“
Mons. Jozef Haľko; rímskokatolícky pomocný biskup Bratislavskej arcidiecézy
„Podstatou náboženstva je znovu nás zjednotiť s pravým pôvodcom toho, kým sme: bytosťami stvorenými milujúcim Stvoriteľom. Verím, že táto kniha osloví mnohých čitateľov a privedie ich k jasnejšej budúcnosti a silnejšej civilizácii.“
Joseph Strickland; rímskokatolícky biskup diecézy Tyler, Texas
Vypredané
17,96 €
18,90 €
Egyházi múzeumok, látogatóközpontok és gyűjtemények Magyarországon
A Hazai úti célok turisztikai könyvsorozat nyolcadik kötete - az Egyházi múzeumok, látogatóközpontok és gyűjtemények Magyarországon című - 43 múzeumot és gyűjteményt mutat be.
Római katolikus, görögkeleti, református, evangélikus, zsidó és ortodox vallású hívők és egyházak hazánk történelme során felhalmozott megtekinthető múzeumi kincseiről ad átfogó képet ez a könyv. A kiadó számára nem volt meghatározó szempont a kiállítóhely nagysága, ezért egyaránt helyet kaptak benne a kicsi és nagy gyűjtemények. Néhányuk nemcsak országos, de nemzetközi vonzerővel bír, egy részük viszont indokolatlanul elenyésző publicitást kapott eddig. A kiadó elsődleges célja az volt, hogy vendégcsalogató kiadványként a mai kornak megfelelő modern design és sok fotó segítségével bemutassa az ország látogatható szakrális tematikájú múzeumait. Pontos leírást kap az olvasó a 43 gyűjtemény létrejöttéről, történetéről, a kiállítási anyagról és a kiemelten fontos tárgyakról. Így minden nyitott érdeklődésű kiránduló/utazó/nyaraló honfitársunk talál a maga számára érdekes, megtekintésre érdemes kollekciót a könyvben.
A legtöbb utazóban felmerül az a természetes igény, hogy megismerkedjen a településsel - illetve annak turisztikai szempontból érdekes látnivalóival - ahol éppen kiállítást néz, tartózkodik. A könyv ehhez is segítséget nyújt, kiemelve a fontos látnivalókat.
244 színes fotó segíti az olvasót a tájékozódásban.