Hľadanie: Osamělá cesta Daga Hammarskjölda
zobraziť:
Pihoun od Slavoše
Dětskýma očima viděný a dětským jazykem převyprávěný svět dvacátých let minulého století.
dostupné aj ako:
Zasvěcení
Lidé nebudou lepší, dokud budou mít lidské vlastnosti. Nový svazek sebraných spisů Arnošta Lustiga vypráví příběh o sexuálním a životním zrání mladého Richarda Ludviga. V tomto prozaickém triptychu se události i myšlení ústřední postavy, která má nejen autobiografické východisko, ale je navíc prohloubena autorovou životní zkušeností, soustřeďují kolem trojjediného mystéria lásky, erosu a sexu, jež dospívající chlapec postupně objevuje a v kulminujícím aktu zasvěcení rozpoznává jako aspekt vždy ohrožené existence člověka i lidstva.
dostupné aj ako:
Světelná pouť
Tato kniha je o pocitech, o naději, o lásce na všech úrovních lidského bytí ve všech dimenzích. O lásce v těle i mimo tělo. Mnohé, co zde popisuji, se vztahuje pouze k mé osobě, proto nikomu nevnucuji, aby se tím řídil. Předkládám čtenáři příběh lásky dvo
Matky po e-mailu
Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost. Tyto ženy nejen že nemají často znalosti nutné pro pečovatelky o staré lidi, ale jsou pod velkým tlakem psychickým. Jejich práce není oceněna ani ostatními členy rodiny, protože si myslí, že je to jejich povinnost, obávají se postěžovat si, aby je ostatní neodsoudili, že nejsou dobré dcery. Knížka formou dopisů mezi dvěma ženami přibližně ve věku 60-65 let přibližuje traumata, s nimiž se ženy bojí vůbec někomu svěřit proto, aby je ostatní neodsoudili. Obě tyto ženy odešly do penze, myslí si, že teď se budou věnovat svým zájmům, případně svým dcerám s vnoučaty, a pak se starají o svoje matky. Napřed se nechtějí přiznat k potížím a tenzím, které to v nich vyvolává. Idealizují si tuto péči i svůj vztah k matkám. Pak se v e-mailech, reflexích denních problémů a denní bezmocnosti trochu jedna druhé svěří. Postupně se uvolní a občas si i postěžují. Obě ženy se přiznávají i ke svému vzteku na nemocné matky, k tomu, jak je tato péče svazuje, jak mají občas i zlost na své umírající příbuzné a pak si to zase vyčítají a sebe obviňují. Texty-dopisy jsou občas proloženy volně napsanými odbornými radami, citáty z odborné literatury, běžně dostupné, nebo sdělením, že existují poradny pro tyto pečovatele a jak funguji a že přiznat se, že již nemohou pokračovat v této náročné práci a mají nárok na odpočinek (respitní péči) a uznání od ostatních členů rodiny, je docela normální. Do textů jsou zakomponovány i úvahy o vztahu matka-dcera např. z hlediska freudiánského, myšlenky, zda opravdu je jen žena určena k pečování o druhé, úvahy o smrti a paliativní péči, hospicích a etickém aspektu dání rodičů do sociálních ústavů.
Paměť mojí babičce
Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků. Dvaadvacetiletá studentka Petra Hůlová debutovala v roce 2002 mimořádně vyzrálým prozaickým dílem, jehož děj se odehrává v Mongolsku a osou příběhu je strhující vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly. Kniha je psána živým jazykem s množstvím místních slangových výrazů, vtahujících čtenáře do jedinečné atmosféry života v Mongolsku.
Já jsem hlad
Petra Dvořáková přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zápas s mentální anorexií. S nevykalkulovanou otevřeností se dotýká složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání a hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech. Zachycuje provázanost rozvoje anorexie s mimořádně vážným onemocněním dítěte a střídavě úspěšnými pokusy najít pevný bod ve víře v Boha. Autorka také bez retuší pojednává o poměru dcery k matce jako určujícím vztahu, na jehož podkladě anorexie vzniká. Anorexii představuje jako neustálou snahu zakotvit v pravém ženství, které však uniká, a nepevné životní kontury se tak za jistých okolností promění v touhu po exkluzivní vyhublosti. Jde o svého druhu neurotický syndrom, který nakonec vyvstane jako jediná možnost, jak kontrolovat a ovládnout vlastní život. Autorka rozbíjí médii zjednodušeně prezentovaný a obecně zažitý obraz mentální anorexie coby hubnutí pro krásu, které se později vymkne kontrole a může se tragicky vymstít. Ačkoliv vyprávění není zakončeno happy endem, v závěru knihy se ocitáme spolu s hrdinkou blízko pochopení, v čem a jakým způsobem nalézt uzdravení, selhávají-li terapie a prohraných bitev je nad síly člověka. Kniha nabízí nejen výjimečný čtenářský zážitek, ale skrze tento příběh i možnost rozumění vlastnímu životu. Neboť kdo z nás může říci, že jeho kroky vždy vedly po cestách zalitých světlem?
dostupné aj ako:
Vyhnání Gerty Schnirch
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracíchna jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vracído Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhépoloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němkyvystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.
dostupné aj ako:
Skazočky
Příběhy (nejen) dětských čarodějek na křehkém rozhraní magického období dětství a dospělosti
dostupné aj ako:
Sušické pověsti
Útlá a dostupná kniha s téměř osmdesáti sušickými pověstmi, kterou vlastním nákladem vydala sama autorka, osloví nejenom obyvatele sušického regionu, ale i zájemce o lidovou slovesnost, romantiku a tajemnost pošumavské historie, turisty a všechny milovníky zadumaného pošumavského kraje. Jana Bartošová v této knize sebrala snad všechny známé pověsti ze Sušicka, některé dosud nebyly knižně publikovány, rozhodně pak ne v takto souborném zpracování.
Slib
Příběh nového románu Jiřího Kratochvila se odehrává především v první polovině padesátých let v Brně. Hlavní postavou je brněnský architekt, Kamil Modráček, svou orientací blízký funkcionalismu, ale přinucený v první polovině padesátých let stavět social
dostupné aj ako:
Můj strom života
První kniha volné básnické trilogie o neústupné pravidelnosti dění, o neopakovatelnosti obrazů v koloběhu času, o všedním, přitom krásném a mnohdy opomíjeném kolem nás. Ilustrace akademický malíř Karel Šafář, doslov Jiří Žáček.
Láska a tělo
Ve zbrusu nové knize se Arnošt Lustig pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu – nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů na straně jedné a láska k životu a ke všemu tělesnému na straně druhé. Hlavní předst
Když syn píše líp než máma
V knize Když syn píše líp než máma, jsou povídky dvou generací, matky a syna. Oba, každý jinak, popisují životy mužů a žen v různých životních situacích. Je na čtenáři, aby posoudil, jestli syn, píše opravdu líp než máma...
Legenda o Garonně
Garonna, Rennardova dcera, se učí šermířskému umění na poklidném ostrově Dai-ho-ko, když se v jejím životě objeví záhadný Mirlaupan. S ním procestuje svět pomocí Klíčů a Dveří, přičemž se dozvídá historii své rasy, která se té lidské jen vzdáleně podobá.
dostupné aj ako:
Byl jednou jeden svět
BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.
Divoženka a jiné příběhy
Soubor humorně laděných příběhů - Divoženka, Pravěká romance, Zeus Hromovládný, Věrná Pénelopé, O Libuši převážně vážně, Oldřich a Božena, Satyr, Padlý anděl, Krutý Sever, Děvka Babylonská, Hrdinka a další - jistě potěší dospěláky všech věkových kategorií