Hľadanie: Ďaleká cesta
zobraziť:
Čas divokých malin
Převážně rodinný dramatický příběh z doby normalizačního temna, odehrávající se v prostředí zapadlé horské obce. Tři malí sourozenci prožívají svá denní dramata pod despotickým otcem, který je nemilosrdně trestá za každou maličkost. Nad příběhem se sice rozprostírá dusivý mrak normalizace, ale děti vnímají víc svírající rodinné poměry. Přesto jsou mnohdy v rámci možností vlastně šťastné, i když se otci později podaří zasít svár a nepřátelství i mezi ně. Autorka vzpomíná na svůj čas divokých malin, ale právě díky času, který od doby dětství uplynul, obrousil hrany a umožnil odstup a nadhled může i drsné chvíle vid ět a líčit s dávkou humoru.
Mocná túžba v nás
Texty autora knihy, trapistického mnícha otca Hieronyma sú povzbudením nielen pre slúžiacich kňazov, ktorým sa vo vedomí začína vytrácať identita a podstata ich zasvätenia, ale aj pre všetkých ľudí, ktorí túžia po spoznávaní sláveného tajomstva odohrávajúceho sa pri svätej omši.
Cesta k obnove, vedie cez vnútornú obnovu kňaza, jeho každodenného slávenia eucharistickej obety a zbožnej úcty k Najsvätejšej sviatosti oltárnej. Inej cesty zo slepých uličiek, v ktorých sme uviazli, niet.
Choditi stříbro
Lyrika nebývá v dnešním přeuspěchaném světě tou nejčastěji se vyskytující bylinkou. A přece již Goethe dobře věděl, že právě ona dokáže zachytit „na malém prostoru celý svět“. Šlosarova sbírka, přísně komponovaná v sledu jednotlivých ročních období, postihuje především vztah člověka a přírody. „Jeho malé básně přírodní lyriky, spředené poletujícími motivy, nenápadnými aliteracemi a jinými vnitřními souzvuky, mají úžasnou moc otvírat nám uši ohlušené uřvanou ulicí a očím oslněným lesklými barevnými cetkami navracet dar vidění,“ konstatuje autor doslovu Milan Blahynka. Šlosarův básnický cyklus organicky doplňují barevné makrofotografie přírodních motivů. Jsou dílem Aleny Pončové.
Za třtinou naděje
František Halas (1901-1949)
básník, redaktor a překladatel, jeden
z nejvýznamnějších českých tvůrců
XX. století - "básník nadaný silnou obrazností,
hlavně vizuální, slučuje své ‚okouzlené, ale
i odkouzlené' vidění světa s těžkou hloubavostí a stálým citovým patosem" (Arne Novák).
Magorův noční zpěv
Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.
Rzi plání urouhaných
Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná poezie z předchozí sbírky "Věchýtek Kasandřin" je tak zde vygradována přes mlžně milostné příběhy až po takřka bajkově schované metaforicky realistické básně o současném stavu světa. To vše opět s ilustracemi Evy Rozkošové tentokrát rovnou na 20 stranách. Celkový výraz knihy pak působí velmi vyzrále, kompaktně a svojí dikcí je přímým odkazem pravého postromantického a postlyrického básnictví..
Adam
Příběh Adama zachycuje životní dráhu muže od narození do třiceti let. Adam vyrůstá v dysfunkční rodině. Jeho rodiče jsou osobnostně nezralí a nezodpovědní lidé, kteří nedokáží žít spolu, ani bez sebe. V dospělosti Adamova sociálně i biologicky determinovaná osobnost svádí boj o kultivované přežití.
Očkovaný Satanem
Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové noci z 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické. Není vyloučeno, že osoby v příběhu vystupující mohou někoho někomu připomínat. Ano, je to možné...
V příběhu vystupují postavy, které mají předlohu v osobách z masa a kostí. Jen jména jsou změněna. Příběh je zaplněn osobami, které jsou představiteli chování a postojů, s nimiž se autor setkal. Jelikož se děj odehrává v bývalém Severočeském kraji, mnohému se jistě vybaví reálie spojené s jednotlivými místy, která již dnes neexistují, anebo slouží jiným účelům.
Kniha je mementem zejména pro ty, kteří si jen málo uvědomují rizika reálně hrozící i v současnosti, v naší pozvolna "rudnoucí" republice...
Pacientky
Hlavní hrdinku Dagmar náhle rozbolí záda. Po řadě vyšetření na neurologické klinice verdikt lékařů zní: operace. Dáša se s novou skutečností nemůže smířit. Dostává se do rodiny spolupacientek všech věkových kategorií. Nejen pohnuté osudy žen, ale i jejich závažné zdravotní potíže nutí Dášu přehodnotit stávající život a klást důležitost na věci, které až dosud považovala za samozřejmost.
Zlomky nepravého deníku
Od konce devadesátých let se Hana Sánerová, působící na pařížské Sorbonně, vrací ke svým dávným zájmům beletristickým. Je autorkou nezvyklých knížek z pomezí fiktivního eseje a autobiografického románu, při kterých se musíme ptát, kde je hranice mezi vzpomínkou a snem nebo imaginární představou. Takový je i její deník plný úvah, dokládající, že i bohatý a dlouhý život intelektuálky přináší stále nové otázky, nad kterými se musí nutně zamýšlet i čtenář.
Hana SÁNEROVÁ, nar. 1927 (Hana Voisine-Jechova podepisující beletristické texty svým dívčím jménem) odešla roku 1976 do Francie, kde až do roku 1995 přednášela srovnávací literaturu a bohemistiku na univerzitě v Tours a na Sorbonně. Na Sorbonně založila bohemistiku jako samostatný obor, publikovala přes dvě stě studií, několik knižních monografií, francouzsky vydané dějiny české literatury. Překládala z polštiny do češtiny, z češtiny do francouzštiny.
Takový sníh už nepadá
Soubor drobných rodinných příběhů na pomezí povídek a memoárů s původními ilustracemi akademické malířky Heleny Horálkové.
„Kniha, kterou držíte v ruce, není vlastně moje kniha. Je to ve skutečnosti knížka mého otce. Já se jen samozvaně ujal role vypravěče.“ Píše v úvodu své beletristické novinky spisovatel, publicista a hudebník Ilja Kučera ml. Knížka přináší bezmála tři desítky krátkých příběhů ze života autorova otce, rozhlasového redaktora, soudničkáře a znamenitého vypravěče Ilji Kučery. S laskavostí, nostalgií ale i ironií a vtipným nadhledem se autor vrací do studentských let svého otce, do jeho ochotnických časů na rodném Příbramsku, k sedmatřiceti rokům stráveným v Československém rozhlase, kde ve zlaté éře šedesátých let patřil k pilířům rozhlasové zábavy. Představuje ovšem svého otce i jako svérázného tatínka a neméně svérázného dědečka. Knížka je ilustrována původními linoryty malířky Heleny Horálkové. V samotném závěru knihu doplňují krátké osobní vzpomínky herce Tomáše Töpfera, režiséra Karla Weinlicha, redaktorky Heleny Dubničové a autorky ilustrací.
Takový sníh už nepadá je čtvrtým beletristickým počinem Ilji Kučery ml. Po novele Když už jsem se narodil (1992), povídkové knížce Die Puppenklinik (2002) a románu Pravděpodobně láska (2008). Vedle nich je autorem pěti monografií z oblasti rockové hudby a hudebního divadla (ty ve spolupráci s J. Panenkou). Ilja Kučera ml. rovněž kráčí ve stopách svého otce jako autor a moderátor populárních pořadů Českého rozhlasu Divadlo noc a Noční proud.
dostupné aj ako:
Na této straně pekla
Pod názvem Na této straně pekla se skrývají povídky s tajemstvím. V nich se autor snaží čtenáře upoutat drobnými záhadami, které se v životě stávají, a líčením způsobu, jak je lidé řeší.
Alfa Centauri
„Asi bych se měl hned na začátku představit,“ otevírá novou prózu Jiřího Kratochvila jeden z vypravěčů, jinoch Jonáš. Vězme, že Jonáš byl jako nemluvně nalezen za průtrže mračen v liduprázdné tramvaji, podobné břichu velryby v rozbouřeném moři. Do jeho osudu po letech vstoupí záhadný bezdomovec Charlie, muž „mnoha řemesel“, ovšem postižený ztrátou paměti. Charlie čím dál čiperněji pečuje o Jonášovu výchovu a vzdělání, jako by ho připravoval na cosi mimořádného. Okolnosti jsou nejasné, avšak oba hrdinové se v brněnských Černých Polích nesetkali náhodou… Kratochvilovo romaneto je další z jeho děl typických košatou imaginací, spletitými příběhy i nečekaným finále.
Babička
Vydání přívětivé k současným dětem
Konečně čteme Babičku bez slovníku
S působivými kolážemi Miroslava Huptycha
Babička Boženy Němcové je stále na seznamu povinné školní četby, i když je zřejmé, že málokteré dítě tuto knihu přečte. A chceme-li podporovat čtení původní české literatury, je třeba přizpůsobit archaický jazyk čtenářským schopnostem dnešních dětí, aby jim byl obsah sdělení srozumitelný. Aby děti mohly ČÍST a ne stále listovat ve Slovníku spisovného jazyka českého a hledat významy zastaralých a dnes se již nevyskytujících slov.
Toto vydání oživuje archaismy, zastaralé výrazy a nesrozumitelná slovní spojení přímo v textu. Je-li některé slovo nenahraditelné, děti najdou jeho význam na konci knihy v seznamu takových slov. Úprava je vedená citlivě, nic neubírá ani nepřidává, jejím majákem je: významová srozumitelnost.
Tímto vydáním, obohaceném výtvarně kolážemi Miroslava Huptycha, chceme podpořit snahy, které by vedly k zvýšení čtenářské gramotnosti českých dětí.
Knihu editovala autorka knížek pro děti, PhDr. Anna Novotná, vzdělání absolventka FF UK, obor český jazyk, ve spolupráci s lingvistou z Ústavu pro jazyk český PhDr. Martinem Proškem, PHD.
Half Pint - Půlpinta
Tomáš Sedláček o této knize básnických epigramů napsal: "Michaelovi Marchovi se povedl zdrcující kousek - jako cizinec vystihl pražský hrdý patos, kterému vévodí napůl moudré skvrny konverzací ze dna pivních tácků, a přesto na jeho verších není pivního nic, jsou elegantní a jemné, točivé a příhodné. Tančí mezi filosofií a mává básnictvím, které sám podává v ekonomicky šetrných a úsporných dávkách, tak jak to máme rádi: stručně." Michael March je dlouholetým prezidentem Pražského festivalu spisovatelů. Ač obyvatel Prahy, zůstal světoobčanem a vnáší do naší české kotliny světová měřítka.
Späť k Marxovi?
Ako naznačuje už názov, táto kniha je rozpravou o Marxovi, resp. o neomarxime, no zďaleka nielen o ňom. Názov monografie "Späť k Marxovi?" je skôr provokatívna otázka k dnešnej slovenskej spoločnosti vrátane vedeckej a filozofickej komunity.
Visací zámek - Visací zámek (2019 Remastered Extended Edition) 2LP
KDO: Visací zámek je legendární punková kapela. Založili ho spolužáci ze stavební fakulty ČVUT v Praze v roce 1982 a jako jedna z mála skupin působí ve stejné sestavě dosud: VZ1 Jan "Hony" Haubert (zpěv), VZ2 Michal Pixa (kytary), VZ3 Vladimír "Savec" Šťástka (basy), VZ4 Ivan Rut (kytary), VZ5 Jiří Pátek (bicí). Svůj první koncert odehrál 7. 12. 1982, tedy v době nejzavilejšího útlaku rockové hudby v komunistickém Československu. Věhlas kapely se přesto a právě proto rychle šířil. Pak ale přišly úřední represe a vojna a první singl mohl VZ nahrát až v roce 1988.
CO: První, eponymní album Visacího zámku rozšířené o první studiové nahrávky skupiny a další bonusy ve dvojalbové remasterované podobě. K původním nahrávkám přibyl jako už v minulosti první československý punkový singl všech dob s písněmi Hymna šibeničních bratří a Podvedený kameloti a Noviny, skladba vydaná původně na kompilaci Punk´s not dead. Cenným bonusovým materiálem, který jistě příznivci skupiny ocení, jsou nahrávky ze začátku 90. let. Písně, které sice důvěrně znají, se zde objevují v jiných (plnohodnotných studiových) verzích a většina z nich vychází vůbec poprvé. Několik jich vzniklo společně s prvními oficiálními studiovými nahrávkami a některé natočil Visací zámek pro rozhlasovou hru Petra Zelenky Extáze.
LP
1. Stánek
2. Utrácení
3. Traktor
4. Dopravní značky
5. Jenom to nejlepší
6. Strach
7. Mír a klid
8. Uniformy
9. Stromeček
10. Vítězství
11. Strategický ústup
12. Povolávák
13. Dáša?
14. Hymna šibeničních bratří
15. Podvedení kameloti
16. Problém
17. Třídní původ
18. Dezinformační exploze
19. Hudebně zábavný lidi
20. Hra s dámou
21. Nabarvený vlasy (Jak se vám líbí)
22. Dopravní značky (Karlín version)
23. Průšvih
24. Noviny
Na sklade 1Ks
26,59 €
27,99 €
Mé staré dobré Vary
Knížka je věnována Karlovým Varům, městu, které kdysi patřívalo mezi přední salony Evropy a v jehož stráních a staletých zdech dodnes zní barokní zvony, flétny empíru, beethovenovské burácení, valčíky sladké epochy i nostalgický swing. Jak sám autor říká, není ani turistickým průvodcem, ani historickým pojednáním či sborníkem lázeňských klepů, nýbrž volně organizovanou směsí toho všeho.
Poutavý a zasvěcený text, z něhož na čtenáře dýchá atmosféra jednoho z nejkrásnějších a ve světě nejznámějších českých měst, dokreslují dobové černobílé ilustrace z archivu Karlovarského muzea a Stanislava Burachoviče.
Druhé vydání je aktualizováno a doplněno ve spolupráci s řadou významných karlovarských firem a osobností.